ETS - 16. kapitola

 Překlad: Lucianna

Kapitola 16 – Danicka

All-Star Week, byl dlouhý a vyčerpávající, a já byla opravdu šťastná, když skončil. Stále to trvalo pár dní se zotavit po tom všem, co se řeklo a stalo, ale na začátku dalšího týdne, to už byl obchod, jako obvykle.

„Víš, co je dneska?“ vyjekla Ellie, když se přikradla za mě.

Otočila jsem se. „Ježíši, Ellie!“ Srdce mi bušilo tak hlasitě, že jsem ho slyšela v uších.

„Sorry, jsem nadšená.“ Zahihňala se. „Ale vážně… víš, co je dneska?“

Otočila jsem se zpátky k rovnání desek. „Úterý?“

„Ne jen nějaké úterý, hloupá. Je to Taco úterý! V kolik chceš jít?“

„Och, uh…“ předstírala jsem, že jsem zaneprázdněná papíry, abych to oddálila, abych si dala čas na vymyšlení omluvy. Ellie a já, jsme spolu obědvaly ve stejný čas, každý den, a bylo to fantastické, ale ona milovala chodit do stejné, malé mexické restaurace, na Taco úterý. Po třetím úterý a třetím papíru, který mi byl poslaný, jeden faxem a dva FedExem, jsem začala sledovat vzorec. „Nevím, jestli můj žaludek dneska zvládne Tacos. Nemohly bychom to dneska změnit a jít místo toho na salát?“ prosila jsem ji a pro víc lítostivý výraz, vyšpulila spodní ret.

„Och, to vůbec není problém.“ Mávla rukou. „Dvanáct třicet?“

„To zní skvěle.“

„Jsi v pořádku?“ zeptala se, se svraštěným obočím.

„Naprosto v pohodě,“ zalhala jsem s úsměvem, než jsem se vzdálila do své kanceláře a pohřbila se na chvíli do práce a zapomněla, že zbytek světa vůbec existuje.

*****

Bylo dvanáct třicet a já zírala na dveře a čekala na Ellie, až zaklepe. Jako hodinky, byla tam.

Strčila hlavu do mé kanceláře, potom co lehce zaklepala. „Jsi připravená jít?“

Vzala jsem kabelku a byly jsme pryč.

Bylo horko, aspoň třicet stupňů a naprosto dusno. Šly jsme ulicí, rozhlížely se po dobrém místě, kam jít a dát si studený, osvěžující salát.

„Co je s tebou?“ šťouchla mě Ellie bokem, když jsme stály na rohu na přechodu a čekaly na zelenou.

„Nic se mnou není.“ Usmála jsem se tak normálně, jak to jen šlo. „Proč?“

„Já nevím.“ Pokrčila rameny. „Vypadáš… jiná. Tichá. Vzdálená.“

„Omlouvám se, jen toho mám hodně v hlavě.“

„Něco, o čem chceš mluvit?“ zeptala se sladce, když jsme přešly ulici a mířily do Slice of Life, úžasného, malého bystra, jeden blok od budovy naší firmy.

„Ne, jen pracovní věci. Je to opravdu naprosto nudné.“ Otevřela jsem Ellie dveře a ustoupila o krok, rychle se rozhlížejíc, než jsem ji následovala dovnitř.

Vzaly jsme si své saláty a posadily se ke stolu pro dva, v zadním rohu. Po pár minutách ticha, kromě našeho žvýkání, objevil se Ellie na tváři úšklebek.

„Co tohle znamená?“ ukázala jsem jí na obličej.

„Co, co?“

„Nehraj hloupou, máš ten výraz. Nezbedný, malý výraz. Vyklop to.

Ani se už nesnažila skrývat úsměv; otevřeně zářila. „Potkala jsem kluka.“

Vykulila jsem oči. „Vážně? Roztomilého kluka?“

„Velice roztomilého kluka. Myslím, že se mi líbí. Myslím, že se mi vlastně líbí moc.“

„Detaily.“

„No…“ Stiskla rty do úsměvu a podívala se ke stropu, jako by o něm přemýšlela. „Minulý týden, když jste vy byli pryč a bavili se, byla jsem to většinou jen já a Ethan, v kanceláři…“

„Och, Bože. Je to Ethan?“ Nakrčila jsem nos a položila vidličku. „Musím přestat jíst, pokud ano.“

„Fuj. Ne, není to Ethan.“ Zavrtěla hlavou a napodobila můj znechucený výraz. „Ale ve čtvrtek, ho přišla vyzvednout parta přátel na oběd. Jeden z nich, jmenuje se Kevin, mi trochu padnul do oka.“

„To je vzrušující, Ellie. Takže zjevně jsi s ním o víkendu mluvila?“ Hodila jsem si do pusy kapustu, borůvky a kešu oříšky.

„No, vrátil se v pátek, jenže Ethan tam nebyl. Řekla jsem mu to a on řekl, že tam nepřišel za Ethanem.“ Položila vidličku a podepřela si bradu rukou. „Uhm, on je tak roztomilý. Každopádně, vyměnili jsme si čísla a psali si celý víkend. Pak v neděli jsme se sešli na oběd, který se změnil ve večeři, která se změnila ve snídani v pondělí ráno před prací.“

„Ellie! Ty malá couro!“ zašeptala jsem nahlas, nakloněná blíž. „Je dobrý v posteli?“

„Och můj Bože… úžasný. Moje ubohá kočka běhala po bytě se zježenými chlupy, protože mě nikdy předtím takhle neslyšela křičet.“

Zakryla jsem si ústa rukou, ve snaze zadržet smích.

„Co ty?“ Kývla na mě. „Kdy naposledy jsi měla tak dobrý sex, že to k smrti vyděsilo tvou kočku?“

„Za prvé, mám psa. Jmenuje se Roxy. Za druhé, je to už… chvíli. Zpátky k tobě.“

Ellie to nevzala. „Ani náhodou. Z tohohle se nedostaneš. No tak, dej mi něco.“

„Není co říct.“ Zmačkala jsem svůj ubrousek a hodila ho na talíř. „S nikým nechodím a to už nějakou dobu.“

„Proč ne?“

Pokrčila jsem rameny. „Nevím. Poslední chlap, se kterým jsem chodila, vypadal super, až do té doby, než přišly Vánoce. Jednoduše mi dal seznam všech podepsaných věcí, které chtěl. Zjistila jsem, že ty sračky prodával na eBay a vydělával na tom prachy. Není nutné říkat, že to rychle skončilo.“

„To byl debil!“

„Pořádný. Od té doby, co to skončilo, asi před rokem, nevím… život byl trochu náročný a vlastně mě nikdo nezaujal, víš?“ Ellie zvedla obočí a zírala na mě, jako by chtěla něco říct, ale nebyla si jistá, jestli by měla. „Co?“ zeptala jsem se obranně.

„Nikdo nezachytil tvůj zájem? Jsi si jistá?“ vyzývala mě.

„Uh… jo, naprosto jistá.“

„Nikdo?“

„Nikdo.“

„Ani určitý muž, jehož jméno se rýmuje s…“ Ellie zavřela jedno oko a podívala se ke stropu tím druhým. „Randy Thaw?“

„Randy Thaw?“ zopakovala jsem pomalu, ve snaze rozluštit jejího záhadného muže. „Andy?“ prohlásila jsem tak nahlas, že pár lidí poblíž, se ohlédlo. Jakmile se otočili zpátky ke svým stolům, naklonila jsem se znovu dopředu. „Andy? Zbláznila ses zatraceně?“

Ellie zvedla bradu do vzduchu. „Ne, nezbláznila jsem se. A myslím, že mám pravdu.“

„Jak si vůbec přišla na tuhle myšlenku, v první řadě?“

„Och, prosím tě.“ Povzdechla si nahlas. „Vy si lidi myslíte, že malá Ellie jen sedí za stolem a dělá, co se jí řekne. Nikdo si neuvědomuje, že dává pozor… na všechno. Vidím způsob, jakým se díváte jeden na druhého a kradete si pohledy, když si myslíte, že se ten druhý nedívá. Nemluvě o tom, že než jsi tady začala pracovat, sotva opustil svou kancelář. Teď běhá kolem mého stolu tak často za den, že si nejspíš už prochodil boty.“

Hodila jsem hlavou a nahlas se zasmála. „Ellie, moje ubohá, sladká Ellie. Jsi šílená.“

Otočila hlavu stranou a skepticky se na mě dívala. „Jsem?“

„Ano. Jsi.“

„Víš, že jsi to ani nepopřela?“ Koutek jejích rudých rtů, se stočil do úšklebku.

„Jsem si dost jistá, že skutečnost, že to shledávám úsměvným, je můj způsob, jak to popřít, El.“

„Vážně?“ Našpulila pusu. „Sakra. Vážně jsem chtěla, abych měla pravdu. Nevěděla jsem o tvém kreténském ex-příteli, ale páni, vím o jeho. Zaslouží si být znovu šťastný. Po Blaire, si zaslouží vyhrát loterii v přítelkyních.“

Snažila jsem se neznít zaujatě, zvlášť když už Ellie měla podezření, že se mi líbí Andy, ale umírala jsem touhou slyšet o jeho ex. „Setkala ses s ní?“

„Setkala se s ní? Pfff! Chodila na něj řvát do kanceláře tak často, že přísahám, že jsem jednu chvíli sebou cukla pokaždé, když se otevřely dveře výtahu.“ Zavrtěla znechuceně hlavou.

„Ani náhodou!“ Podívala jsem se na své hodinky. Přijdeme pozdě z oběda, ale kdo by se staral? Ani náhodou, bych teď Ellie nezastavila.

„Náhodou jo. A ani nebyla tichá. Byli čerstvě rozvedení, když jsem tady začala pracovat, ale ona i tak tam stále chodila, jako by jí to tam patřilo a dávala mu to sežrat kdykoliv se jí zachtělo.“

„Zní jako opravdový drahokam,“ řekla jsem suše, v naději, že ji donutím pokračovat.

„A ty víš, Andy je skvělý chlap. Nikdy na ni nekřičel zpátky tak, jako ona na něj.“ Na ústech se jí objevil malý úsměv. „Párkrát se stalo, že ji přísně vyprovodil k výtahu a řekl, aby vypadla, ale nikdy neječel.“

„Tak trochu si přeju, že by mohl.“

„To my obě.“ Podívala se na svůj telefon a zalapala po dechu. „Sakra! Jdeme pozdě.“

Uklidily jsme stůl a spěchaly zpátky do kanceláře. Jak jsme šly rychle, můj pohled přeletěl ulici a děsivě jsem si uvědomovala své okolí a všechny ty lidi, kteří chodili kolem mě. Podívala jsem se dolů na zem, nechala vlasy spadnout do tváře, jak to jen šlo, zatímco jsem následovala Ellie přes ulici a do naší budovy. Jakmile jsme byly ve výtahu, srdeční rytmus mi zpomalil a já si stáhla vlasy zpátky do ohonu.

„Jsem ráda, že jsme měli salát místo tacos.“ Ellie se zahihňala, když se otevřely dveře. „Musím zůstat ve formě, pokud se budu dál vídat s Kevinem.“

„Prosím přestaň.“ Dala jsem si ruce na břicho a zašklebila se. „Žádné další příběhy o divokém sexu. Jsem plná.“

„Co?“ Ethan vystrčil hlavu z chodby. „Tacos a divoké sexuální příběhy? Jsem pro.“

Ellie a já, jsme zasténaly ve stejnou chvíli, a každá zamířila k vlastnímu stolu. Asi o patnáct minut později, jsem viděla Ellie vstát od stolu a zamířit do místnosti s kopírkou. Během pár vteřin zaječela, „Och můj Bože! Danicko!“

Chlad mi zaplaví celé tělo.

Och ne, ne znovu.