TT - 16. kapitola

Překlad: Mirus

Kor.: Evudar

Trisha vyhlédla ven z okna na dva draky, kteří tam klidně polehávali v malé zahradě. Už uběhl měsíc, co se Trisha vrátila s Kelanem z lesa a zjistili, že Cara s Trelonem byli napadeni Kurizany. Ještě víc zneklidňující bylo, že se na útoku podíleli i valdierští bojovníci. Kelanův bratr Kreon našel Caru v malé jeskyni na úpatí vysoké hory. Trisha věděla, jakou hrůzu má Cara z malých tmavých prostor a nedokázala si představit, co by mohlo být pro její malou sestru horší, než strávit tři dny pohřbená zaživa.

Kelanovi řekla o Cařině klaustrofobii… Snažil se svému bratru pomoci. První dva dny po jejich návratu trávil Kelan většinu času s Trelonem. Do jejich pokojů přišel vždy jen na chvíli, aby si odpočinul a jak říkal, aby se podíval na svou družku. Někdy se spolu milovali něžně, někdy tvrdě a bouřlivě. Zatímco se aspoň pár hodin prospal, než se opět vrátil ke svému bratrovi, držela ho v náruči. Občas navštívila Abby, ale ani Ariel ani Carmen nepotkala. Když byla Cara konečně nalezena, vysvětlil jí Kelan, že byla ve své dračí podobě, a že na tom oba nejsou moc dobře. Cara se zřejmě uchýlila tak hluboko do své dračí podstaty, že nikdo z nich, dokonce ani Trelon, nebyl schopen k ní proniknout. Na Trishino naléhání Kelan nakonec přiznal, že jeho bratr a žena, která byla pro Trishu jako sestra, zemřou, pokud se Cara brzy nevrátí. Bez ní bude její dračice strádat. Trisha trvala na tom, aby spolu s Ariel, Carmen a Abby dostaly povolení Caru denně navštěvovat a doufala, že jejich pouto pomůže Cařinu „lidskou část,“ vylákat ven. Ale zatím nic z toho nefungovalo.

Když si vedle ní stoupla Kelanova matka, Trisha se k ní otočila. Morian vyhlížela z okna do zahrady, kde ležel její syn vedle své družky. Objala Trishu kolem pasu. I když Trisha ještě nic neřekla, Morian věděla, že její dcera přivede brzy na svět Kelanovo dítě.

„Nemůžeme pro ně něco udělat?“, zeptala se Trisha tiše, zatímco hleděla na srdcervoucí scénu pod nimi. Když viděla, jak se Trelonův drak něžně tiskne ke Cařinu menšímu tělu a pokládá na ni velké křídlo, aby ji poskytl stín před sluncem, musela bojovat se slzami.

Morian pozorovala, jak malá dračice otáčí hlavu a pokládá ji na hruď velkého samce. I jí vyhrkly slzy do očí, když sledovala, jak se Trelon o svou malou družku stará. Pokud se brzy něco nestane, tak přijdou o oba.

„Myslím, že je na čase, abych si promluvila se svou dcerou,“ prohlásila Morian rozhodným hlasem. Poté se obrátila na podpatku a vyrazila ke dveřím.

Trisha pohlédla na pár dole v zahradě a prosila o zázrak. Když uviděla, jak Kelan kráčí k Trelonovu drakovi, srdce jí poskočilo. Něco řekl a Trelon se proměnil zpátky v muže. Chvíli spolu divoce diskutovali. Poté se k nim připojila i Morian. Ať už mu řekla cokoliv, zřejmě to zabralo. Během pár sekund Kelan odvlekl i přes jeho odpor bratra do části paláce, kde se nacházely kanceláře.

Trisha sledovala Morian, která pokynula jedné služebné, aby jí přinesla něco k pití. Najednou ji napadlo, že by byla ráda, kdyby se její otec s Morian seznámil. Pomyslela na seznam, který kdysi dávno s otcem sepsali. Na něm byly vypsány všechny vlastnosti, které byly podle něj u ženy důležité. Trisha si byla jistá, že Morian splňovala každičkou z nich. Byla silná, přesto laskavá, chytrá, elegantní, odhodlaná, starostlivá, krásná a Trisha si ji oblíbila, což rozhodně nebyl ten případ u žádné z žen, se kterými si její otec vyšel na rande.

Trisha se zamračila a přemýšlela, co Morian Caře právě říkala. Věděla, že to muselo být něco důležitého, protože mohla vidět, jak se řeč těla Cařiny dračice změnila. Že by jí Morian řekla něco, co by dorazilo až ke Caře? Fascinovaně sledovala, jak Morian klidně upíjí ze svého nápoje, poté ho odložila a vstala. Když uviděla, jak se Cařina dračice na moment zachvěla a poté zmizela, Trisha zalapala po dechu. Nyní tam na zemi leželo Cařino stočené tělo.

Trisha cítila, jak jí po tvářích tečou slzy. Morian houpala v náruči Cařinu drobnou postavu a pomáhala jí vstát. Když Trisha sledovala ženu, která právě dokázala zázrak, musela se usmívat. S čelem přitisknutým na skle hleděla za oběma drobnými ženami, dokud nezmizely v paláci. Ano, pokud by měla tátovi vybrat partnerku, tak by to byla Morian Reykill.

***

„Morian, co jsi Caře řekla, aby se k nám vrátila?“, zeptala se Trisha o pár hodin později.

Kelan byl na válečné poradě se Zoranem, takže se zeptala Abby a Morian, jestli by neměly chuť na malé občerstvení, zatímco bude čekat, až se vrátí. Od té doby, co byla na Valdieru, se naučila dvě důležité věci. Za prvé, že Valdierové rádi – a hodně jedí, a za druhé, že večeří velmi, velmi pozdě. Jestli se bude cpát tak jako doposud, tak bude muset mnohem víc trénovat.

Ne, ty jíš za tři. Potřebuji jídlo, odfrkla si její dračice, stočila se do kolečka a přitulila se k malé jiskřičce, která byla stále větší a větší.

Trisha protočila oči. Samozřejmě, že její dračici nevadilo mít sex, jíst a mazlit se s malou jiskřičkou. Ona si nemusela dělat starosti, že bude mít tlustý zadek; její zadek už byl tlustý!

To jsem slyšela. Můj druh má rád mou prdelku… a můj ocas, zavrněla její dračice. Tvůj druh má rád tvůj zadek, chichotala se.

Když si Morian všimla, že Trisha zrudla jako pivoňka, vytáhla své pěstěné obočí. „Je ti dobře, Trisho?“

Trisha si rukama ovívala tvář a odpověděla: „Zatracený drak.“

Morian se zachichotala a přitom přemýšlela, že dračice Trisha asi řekla. „Ano, někdy mohou být trochu otravní.“ Poté zvážněla a napila se svého čaje. „Abych zodpověděla tvou otázku, řekla jsem jí jen pravdu. Že Trelon málem zemřel, a že důvodem byla ona. Že se k němu musí vrátit, jestli nechce, aby zemřel. Bez druhé poloviny totiž nelze žít, víš?“

Trisha a Abby pohlédly na Morian, aby zpracovaly to, co právě řekla. „Takže ty tvrdíš, že když jeden z nás zemře, zemře i ten druhý?“, zeptala se tiše.

Morian přikývla. „Přesně to jsem myslela.“ Morian pohlédla nejdřív na Abby. „Když si tě Zoran na tvé planetě nárokoval, věděl, že tě tam nemůže nechat. Kdyby to udělal, tak by zemřel a ty také. Nejste jediné, které se tou proměnou změnily. Když vám Zoran, Trelon a Kelan dali svůj dračí oheň, do substance, která proměnila vaše těla v draky, museli dát i něco ze své esence. Díky tomu jste byly akceptovány i jejich draky a symbionty.“

Abby vytřeštila na Morian své velké modré oči. „Řekl mi, že jsme jeden.“

Morian znovu přikývla. „Ano. Jste dvě poloviny celku, jeden bez druhého jste neúplní.“ Morian se obrátila na Trishu.

„Můj syn ti to měl vysvětlit. Když jsi utekla, tak neměl na výběr, než tě následovat. Nikdy by to nevzdal… nikdy,“ pronesla Morian pevným hlasem. „Proto tě nemůže vrátit zpátky na tvou planetu. Tvé tělo se změnilo, ale ještě důležitější je vaše potřeba být jeden s druhým. Pokud pravý druh zemře, truchlí ten druhý tak dlouho, až ztratí všechnu vůli žít.“

„Ale to nechápu. Co otec Zorana, Trelona a Kelana?“, zeptala se Abby.

Když Morian pomyslela na svého druha, něžně se usmála.

„Velmi jsem ho milovala, ale nebyl to můj pravý druh. Naše spojení mělo především za úkol vytvořit silný klan. Oba jsme pocházeli z královských rodin, které zase pocházely od Bohů a Bohyň. Časem jsme se naučili respektovat jeden druhého a milovat se. Nejdřív jsem si myslela, že ho budu po smrti následovat, ale ještě jsem toho měla tolik, pro co stálo za to žít. Mám pět skvělých synů a doufala jsem, že jednoho dne budu mít pět nádherných dcer a dům plný dětí. Tenkrát ještě pro mě nebyl čas odejít. Ještě ne,“ pronesla Morian jemně.

„Napadlo tě někdy, že bys mohla potkat svého pravého druha?“, zeptala se Trisha a znovu pomyslela na svého otce.

Morian chtěla právě odpovědět, když se ozvalo zaklepání na dveře. Posel předal Morian zprávu, poté se uklonil a zase rychle zmizel. Morian se s klidným úsměvem zvedla a natáhla k Abby ruku. „Myslím, že teď je ta správná chvíle k návštěvě Cary,“ prohlásila s tajemným úsměvem.

Trisha s Abby na sebe pohlédly a poté pokrčily rameny. Někdy měla Trisha pocit, jakoby měla Morian věštecké schopnosti. Jakoby vždy věděla dopředu, co se stane. Mělo by to Trishe nahánět strach, ale to by se musela bát i toho, že miluje mimozemšťana, který se proměňoval v draka a jehož nejlepším přítelem byla zlatá, symbiotická bytost.

A kromě toho má rád tvůj zadeček, zašeptala její dračice drze.

Když dračice dodala ten poslední detail, Trisha málem zakopla. Ach, drž zobák!, zavrčela Trisha tiše a její tvář opět zčervenala. Musí se Kelana zeptat, jestli existovala nějaká možnost, aby dračice příště nic z jejich milostných hrátek nepochytila. Ale když uslyšela její pobavený smích, začala tušit, že odpověď bude znít NE.

***

Trisha a Abby sledovaly, jak Cara pobíhá sem a tam. Krátce na to, co dorazily společně se Zoranem a Kelanem, udělaly si pohodlí na pohovce. Abby jim vyprávěla, že Ariel a Carmen byly někde s Mandrou a Kreonem. Když to Abby komentovala, že doufá, že ti dva bratři někde omylem sestry nezapomenou, musela se smát.

Cara běhala sem a tam, kousala si nehty a její pohled neustále zalétával směrem k ložnici, kde ležel Trelon v bezvědomí na posteli. Potkaly Zorana a Kelana zrovna, když běželi k Trelonovým a Cařiným pokojům. Zoran jim krátce vysvětlil, že se Trelonovi něco stalo, ale nevěděl nic konkrétního, protože zpráva, kterou dostal, byla dost nejasná. Trisha vrhla na Morian zvídavý pohled, protože ta se tiše chichotala, a protože v očích Trelonovy matky viděla spíš pobavení než obavu, uvolnila se. Věděla něco, co ostatní ne.

Trisha poslouchala, jak Cara vysvětluje, co se stalo těsně předtím, než se Trelon zhroutil. Když uslyšela, že Cara, čeká dvojčata, přišlo jí na mysl, že Valdierští muži jsou dost potentní. Proto to u Trelona nebo Kelana netrvalo moc dlouho, než ji s Carou oplodnili. Zajímalo by ji, jestli to bylo normální. Tolik k jejich úvahám, jestli jsou kompatibilní, pomyslela si Trisha pobaveně.

Neoplodili!, zavrčela její dračice. Dali nám své semeno. Muži rozhodují, kdy ženy dostanou jejich semeno.

No promiň, ale očividně nemají s věnováním semene potíže, odsekla Trisha suše. Jestlipak i Zoran dal Abby „své semeno?“ Tři ženy ovládané splašenými hormony by mohlo být víc, než byl schopen tento palác vydržet.

„Myslím si, že to vzal celkem dobře,“ pronesla Abby klidným hlasem. „Zoran věděl dřív než já, že jsem těhotná. Dokonce věří, že to bude chlapec.“

No, tak tato otázka je už jasná. „Raději vy dvě, než já,“ vyrazila ze sebe Trisha dřív, než se dokázala udržet. Zrudla a rozhlédla se po pokoji. „Myslím, že… no… není to tak, že… ach, k čertu,“ řekla a sklopila oči ke svému pití. Ještě nebyla připravená přiznat, že je také těhotná… ještě ne. Nejdřív to chtěla říct svému otci. Když na něj pomyslela, vyhrkly jí slzy z očí. Zatracené hormony, pomyslela si otráveně. Z toho, že její otec právě prožívá peklo na zemi a neví, že je naživu a v pořádku, doslova šílela. Musí si ještě jednou promluvit s Kelanem. Musí se co nejrychleji dostat ke svému otci. Už to bylo skoro tři měsíce, co spolu s ostatními zmizela. Když pomyslela na to, jak musí trpět, otřásla se. Cara vykvikla a to ji vytrhlo z jejích pochmurných myšlenek.

„Ty taky? To bude tááák skvělé. Můžeme naše děti naučit tolik věcí a budou něco jako bratranci, protože to také jsou, ale však víš, jak to myslím,“ vykřikovala Cara vzrušeně. Trisha hleděla na Caru, jak poskakuje jako jojo a zakroutila hlavou. Pomalu jí začínalo být Trelona líto a dokázala pochopit, proč upadl do bezvědomí. „Caro, drahoušku, buďto si musíš sednout, nebo aspoň zůstat na jednom místě. Úplně se mi z tebe motá hlava.“

Cara se posadila mezi Abby a Trishu. „Takže, ty budeš mít chlapečka a já holky dvojčata,“ prohlásila Cara a obrátila se na Trishu. „A jak je to s tebou? Co Kelan? Neotravuje tě moc? Víš, Abby a já teď umím grilovat lidi. Máme to za tebe převzít?“

Trisha se musela smát. Pomyšlení na to, jak Kelan pobíhá po paláci s hořícími kalhoty, bylo dost lákavé. „Ne, myslím, že si s ním poradím. Jen prostě nemáme na všechno stejný názor. On rád komanduje. A já to ráda ignoruji. Je to tak napínavější.“ Nezmínila se, že teď to bylo úplně jiné než na palubě V’ageru. Místo toho, aby ho ignorovala, tak z něj nemohla spustit oči a ruce. Hádali se pouze kvůli dvěma věcem: Příliš často jí zamlčoval informace a neříkal jí všechno, co se v paláci událo. Navíc nebyli stejného názoru, co se týkalo oznámení Trishina těhotenství. Měl takovou radost, že čekají dítě, že by to nejraději vykřikoval z balkonu jejich pokoje. Ale Trisha to chtěla jako prvnímu říct svému otci a doufala, že tak bude Kelana motivovat k tomu, aby odletěli na její planetu, aby ho tam vyzvedli. Nechtěla být protivná. Prostě jen měla pocit, že to svému otci dluží za všechnu tu lásku a podporu, kterou u něj vždy měla. Poté, co Petra vyhodila, jí vždy stál při všech těch lékařských termínech a fyzioterapiích po boku. Z myšlenek ji vytrhl burácivý řev. Ve dveřích se objevil Trelon a vypadal dost pocuchaně. Jeho pohled se upíral na Caru. Když Trisha spatřila v jeho očích lásku a oddanost, usmála se. Ostatní pro něj vůbec neexistovali; měl oči jen pro Caru.

Trishin pohled padl na velkou postavu stojící za Trelonem. Kelan hleděl přímo na ni a v jeho očích viděla úplně stejné pocity. Vstala a bojovala s nutkáním se k němu rozběhnout. Trishin pohled padl na Caru, která si pro sebe mumlala něco o tom, že bude nosit jen Trelonovy košile a on jen kalhoty, aby neměli tolik prádla. Ano, pomyslela si, Trelona jí bylo opravdu líto.

Cara se rozhlédla po pokoji a pokrčila rameny. „No, jako žena si musím o takové věci dělat starosti, když čekám dvojčata, že ano,“ pronesla k nikomu určitému.

Trisha sledovala, jak Kelan natahuje ruku, protože Trelon se při vyslovení slova „dvojčata,“ znovu zapotácel. „Ven! Všichni okamžitě ven!“, řval Trelon.

Trisha s obavou pohlédla na Caru. Morian si stoupla vedle Trelona a vrhla na něj zamračený pohled. Poté vyrazila ke Caře. Přivinula si ji do náruče a pošeptala něco do ucha. Abby ze sebe vydala podivný zvuk, protože ji Zoran objal kolem pasu a táhl ji ke dveřím. Když ji Kelan chytil za paži, koukla Trisha na Kelana se zvednutým obočím. Odpověděl ji žhavým pohledem, kterým jí dal na srozuměnou, že už ji zase chtěl. Trisha nedokázala potlačit smích. Valdierští bojovníci byli pořád nadržení! Pobaveně zavrtěla hlavou. Kelan zaklel a rozhodil ruce do vzduchu. Poté se k ní sklonil a zvedl ji do náruče, aniž by si všímal jejího překvapeného vykviknutí. Vyrazil ke dveřím, ale neodpustil si to a pohladil ji po zadku.

Jo, jo, tvůj druh má rád tvůj zadek, zašeptala její dračice.

Ach, drž klapačku, chichotala se Trisha, ale objala Kelana kolem krku a políbila ho tam.