pátek 2. října 2020

SH - 17. kapitola

 Překlad: Verča



Shayla

„Zůstaň tady. Jdu to prohlídnout.“ Jako kdyby litoval sdílení jeho myšlenek, se Zack otočí a prochází loděnicí, jako kdyby si značkoval své území.

Skrz roztrhané závěsy dovnitř proudí světlo a to vrhá stíny na zaprášenou prkennou podlahu. Cítím ostrý zápach terpentýnu, který poznávám z léta, kdy Zack pracoval jako malíř a štiplavou vůni benzínu.

Když dokončí pochůzku, opře se o dřevěný sloup, zkříží si ruce přes hruď a intenzivně mě sleduje. Za ním vidím skrz okno zátoku a poblíž dvě lodě, zakryté plachtou.

„Zkontrolováno?“ udělám k němu krok.

Zvedne ruku. „Stůj.“

„Proč?“

„Chci se na tebe dívat.“

Se smíchem natáhnu ruce. „Tady jsem. Vypadám skoro stejně jako když si mě viděl před dvěma minutami.“

„Svlékni se.“

Ah. Ten pohled. Takový pohled, před kterým neskryjete jizvy ve tmě vaší ložnice nebo pod vaším oblečením. „Když jsem řekla slavit, myslela jsem na láhev šampaňského.“

„Když jsem řekl, aby ses svlékla,“ řekne chraplavým hlasem,“ myslel jsem hned.“

Vzrušení ze strachu se šíří skrz mé tělo. Vzhledem k tomu, že dokážu odolat téhle výzvě, udělám pár kroků směrem ke gauči, který je zakrytý plachtou. „Jejda. Zdá se, že jsem tě neuposlechla.“

Zareaguje tak rychle, že stěží mám čas zjistit, co se děje. V jedné minutě jsem pár kroků od dveří a v další jsem pevně přitisknutá k jeho hrudi s jeho pažemi omotanými kolem mě jako ocelová pouta.

„Opravdu chceš hrát tuhle hru?“ Otočí mě a natáhne se, aby rozepnul mou bundu a sundal ji. Třesu se, když se mi chladný vzduch dostane na kůži. Jediné, co pod ní mám je sportovní podprsenka, kterou jsem na sobě měla při boji, a příliš mnoho jizev.

„Nevím. Dostat se z téhle podprsenky je téměř nemožné.“

„Chceš ji pryč, půjde pryč.“ Zasune ruce pod elastický pás, kterým jsou zakrytá má prsa a sune ji nahoru.

„Nečekal jsi na můj souhlas,“ zašeptám.

Zack mi přetáhne podprsenku přes ramena a mou hlavu a položí ji na podlahu vedle mé bundy. „Nikdy jsem neměl problém dostat tě ze šatů.“

„To zní, jako kdybych se před tebou svlékala, kdykoli se naskytla šance.“

Podebere má prsa a začne je mačkat. „Bylo namáhavé udržet tě zpátky.“

„Cože?“ Ohlédnu se přes rameno a zírám na něj. „Takže si teď myslíš, že to dělám, protože pokud jde o tebe, ztrácím kontrolu?“

Arogantně pokrčí rameny. „Stává se to.“

„Ženy ze sebe strhávají oblečení ve tvé přítomnosti a –“

„Jo.“

„To jsem nepotřebovala vědět.“ Stejně jako jsem nemusela vědět, že chodil s jinými dívkami, než jsem byla plnoletá. Přestože jsme se tiše domluvili, že o této části jeho života nebudeme mluvit, nezabránilo mi to šílet žárlivostí, kdykoli jsem slyšela drby. Pokud jde o mně, byl můj. Byl můj od té doby, co mi bylo osm, a nemohla jsem vystát myšlenku na něj s někým jiným, když nemohl být se mnou. Stejně jako to nemůžu vystát teď, i když je naše budoucnost nejistá.

„Líbí se mi, že si to nepotřebovala vědět.“ Vtiskne mi polibek na rameno. „Líbí se mi, že žárlíš.“

„Nežárlím. Celý stadion ringových holek by se před tebou mohl vysvléct a mně by to bylo jedno.“ Třesu se, jak se jeho ruce noří pod mé šortky, teplými prsty hladí mou kůži. „A abys dostal svoje ego pod kontrolu, nepamatuju si, že bych si někdy ze sebe strhala oblečení v šílenství chtíče, jak si myslíš.“

„A co moje dvacáté druhé narozeniny, když jsem vyhrál podzemní boj v Seattlu?“ Přetáhne veškeré mé oblečení přes mé boky – kalhotky, bojové šortky a kalhoty. „Když jsme se vrátili do hotelu, řekla jsi mi, že jsi nikdy neviděla nic žhavějšího, než mě, jak bojuju. Roztrhala sis své šaty a skočila jsi na postel.“ Zasténal a mnul si jeho rukou vlasy. „Sakra. Myslím na tu noc celou dobu. Tak moc jsem tě chtěl. Myslel jsem, že zasraně umřu, kdybych bych tě neměl.“

Pamatuju si tu noc, jak mi nedovolil dotknout se ho, přestože on se mě dotýkal. Nebyla žádná část mého těla, kterou by tu noc nepolíbil. Nikdy jsem se necítila tak milována jako tu noc v hotelovém pokoji.

„A co noc po tvém maturáku?“ řekne tiše. „Byla jsi tak moc zoufalá ukázat mi tvoje sexy prádlo, že ses dokonce vloupala do školní knihovny pro nůžky, abys mohla rozstřihnout tvoje šaty kvůli zaseknutému zipu.“

Bože, maturák. Pamatuje si všechno. Ani jsem neměla v plánu jít, protože jsem neměla doprovod. Když se všichni moji kamarádi ze školy scházeli po vyučování v klubech a účastnili se večírků, tancovala jsem. A když bylo stanovené datum, nikoho nenapadlo mě pozvat, protože věděli, že jsem se Zackem. Ale z nějakého důvodu jsem se cítila trapně, že bych se ho měla ptát. Byl starší než ostatní a střední pro něj nebyla dobrou zkušeností. Nedokázala jsem si představit, že by se tam chtěl vrátit.

Dokud se neobjevil před mým domem ve vypůjčeném smokingu a korsáží v ruce.

Nemyslím si, že tuší, že mé vzpomínky na ples byly všechny o něm. Jak mé srdce nepřestávalo tvrdě bušit, když jsem otevřela dveře. Jak si udržel chladnou hlavu, když mu Matt dával proslov. Jak se jeho tvář rozzářila, když jsem sestupovala po schodech v jednoduchých růžových šifonových šatech, které jsem měla na svatbě mého bratrance. Jak jsem strávila celou noc v jeho náručí a přála si, abych tam mohla zůstat navždy. Nebo alespoň do té doby, než bych ho přesvědčila, aby porušil ten jeho zatracený slib ohledně čekání se sexem, dokud mi nebude osmnáct.

„Dobře.“ Pokrčím rameny. „Možná to tak párkrát bylo.“

„Bylo to víckrát.“ Klekne si a pomůže mi vystoupit z mého oblečení. „Pamatuji si všechno. Stejně jako si budu pamatovat, že jsi byla všude kolem mě, když jsi mi řekla, že chceš slavit.“

„Vážně?“ Obrátím se k němu tváří. „Byla jsem všude kolem tebe?“

„Jo.“ Ušklíbne se. „Bylo to žhavý.“

„Jen pro záznam, nebyla jsem všude, Zachary Graysone. A oslavovat není sprosté slovo.“

Přitiskne mou ruku proti jeho vyboulenině, pěkně tvrdé. „Chtěla jsi mi dát ruku sem.“

Rty se mi chvějí úsměvem. „Takže teď jsi věštec, jo?“

Zack si olízne rty. „Chtěla jsi udělat něco nezbedného.“

Odtáhnu ruku pryč a popadnu jeho opasek. „Možná jsem přemýšlela o nezbednosti tak, že bych snědla obrovské množství sacharidů nebo zpracovaného cukru.“ Rozepnu mu pásek a jeho kalhoty. „Nezbednost nemusí nutně znamenat, že si chci zasexovat někde, kde nás možná někdo najde.“

Jeho oči v šeru září. „Takže kdybych ti teď strčil ruku mezi nohy, nenašel bych tě mokrou?“

„Hmm. Nejsem si jistá. Pojďme se podívat.“ Cestuju pomalu prstem po mém těle, mezi prsy, přes břicho až ke kundičce. Žíla na jeho krku pulzuje, když vsunu prst mezi mé stydké pysky a na čele se mu objeví kapičky potu.

„Zkontroluj to.“ Zvednu svůj prst nahoru, aby se podíval.

Zack si ho přitáhne ke rtům a potom ho vsaje mezi jeho teplá ústa. „Chutnáš stejně,“ zamumlá. „Sladce.“

„A ty chutnáš stejně?“

Zack drsně vydechne a položí mi ruce na ramena. „Na kolena, krásná dívko. Dovolím ti to zjistit.“

Kleknu si na tvrdou dřevěnou podlahu. Velmi rychle přetáhnu džíny přes jeho boky a ruku omotám kolem jeho tlustého ptáka. Je horký a těžký. Lahodný.

Upoutá mě jeho pohled, temný a tak intenzivní, až se zachvěju. „Otevři je pro mě.“ Zack popadne mou čelist a přejede palcem přes můj spodní ret, pak otevře má ústa a dá mi ochutnat jeho nové, dominantní já. Nebo možná byl vždycky takový, ale nikdy jsem neměla šanci zjistit to.

Mé tělo žhne, v mých žilách proudí tekutý oheň. Nakloním se dopředu a olíznu špičku jeho ptáka. Zack zasténá a pohřbí ruku v mých vlasech. Kroužím jazykem kolem hedvábné špičky a snažím se vzpomenout si, co se mu líbilo a zda chutnal slaně a sladce jako teď. S rukou kolem jeho kořene ho olíznu podél celé jeho délky. Jeho prsty sevřou mé vlasy a když se podívám nahoru, sleduje mě s nepravidelným dechem a pohledem zafixovaným na mně.

Zkrotila jsem zvíře.

„Vezmi si mě,“ přikáže mi. „Všechno ze mě. Chci vidět tvé sladké rty kolem mého ptáka.“

Začervenám se, když ho vtáhnu hluboko do úst. Za ta léta, kdy jsme dělali všemožné, jsem Zackovi hodně dopřávala orál, i když si nevzpomínám, že by byl takhle velký.

Ne že bych mu to řekla…

„Dotkni se sama sebe,“ zamumlá, když ho pustím z úst. „Štípni se do bradavek.“

„Nedrž zpátky své panovačné já,“ zavrčím. „Řekni mi, co opravdu chceš.“

„Chci, abys přestala mluvit a vysála mě, zlatíčko. Chci cítit tvoje horké rty kolem mého ptáka. Chci, abys mě lízala, dokud to nebude příliš. A pak se chci ponořit do tvé horké a vlhké kundičky.“ Zatahá mě za vlasy a přitáhne dopředu.

Mezi mými stehny pulzuju vzrušením. Nikdy jsem si nemyslela, že slova můžou mít takovou moc.

Zhluboka se nadechnu a ucítím slabou vůni mýdla smíchanou se známou vůní jeho těla. Vezmu ho hlouběji, kloužu jazykem po jeho chloubě, zatímco si třu napnutou bradavku mezi palcem a ukazováčkem. Cítím každý tah v mém klitorisu, po každém štípnutím cítím, jak se v mém jádru rozlévá teplo.

„Kurva. Máš sladká ústa. Vezmi mě hlouběji.“ Trhne vpřed a špička jeho ptáka zasáhne zadní část mého krku. Začnu se dávit, odtáhnu se. Už je to dlouho, co jsem vzala někoho tak hluboko, a dříve byl jiný, pomalejší a jemnější. Ne tak mocný jako teď.

„Uvolni se.“ Zackův obličej je najednou starostlivý, a tentokrát se dovnitř zasune opatrněji.

Když se vytáhne, kousnu ho do žaludu, jak mi ukázal, že to má rád, když jsme se začínali navzájem prozkoumávat. Zvýším tlak, dokud potěšením nezavrčí. Uvolním sevření a pak začnu sát, má ústa se pohybují nahoru a dolů po jeho ptákovi.

Zatahá mě za vlasy a přitáhne blíž. „Chceš mě zabít?“

Zdivočelá touhou spustím jednu ruku mezi mé nohy, abych si polaskala klitoris.

„Kriste. Jsi tak kurevsky sexy. Nebude to trvat dlouho.“ Zatáhne za má ramena, takže uvolním jeho ptáka s měkkým mlasknutím, díky čemuž zasyčí, když vstávám.

„Udělala si to schválně, abys mě přivedla k šílenství.“

„Cítíš se tak?“ Uvolním všechny mé zábrany, mávám červenou vlajkou před býkem, vím ale, že můj býk nikdy nepoužije jeho rohy.

„Ohni se přes lavičku.“ Zatočí se mnou a lehce plácne po zadku. „Chci si tě vzít tak, jak jsem chtěl na Tormentově stole. Už mě nebaví představovat si to ve sprše, zatímco si ho honím.“

„Co přesně si se mnou chtěl dělat na Tormentově stole?“ Škádlivě se podívám přes rameno. „Jsem zvědavá.“

Z jeho hrudi se ozve tiché varovné zavrčení. Přistoupí za mě, obalí ruku kolem mého krku tak, abych cítila tlak, ale ne tak aby mi zamezil dýchat. „Udělám si s tebou co budu sakra chtít, pokud budu vědět, že tě to udělá nadrženou.“

Nikdy mě nic tak nevzrušilo. Varovný stisk jeho dlaně na krku. Jeho velení. Jeho horké, tvrdé tělo proti mému. Tělo se mi chvěje potřebou, tak divokou, že ji nemůžu skrýt.

„Můžu cítit, jak pulzuješ,“ zamumlá mi do ucha. Hrubě mi rozdělí nohy od sebe a přejede silným prstem skrz mé záhyby. „Nikdy jsme neměli šanci prozkoumat, co tě opravdu vzruší, a mám pocit, že máme víc společného, než jsme si kdy představovali.“

„Nemyslím-“

Ach bože. Jeho prst zkroutí tak, aby se otřel o můj klitoris, a vyslal mi tak nával vzrušení do mých žil.

„Co tě vzrušuje? Je to tohle?“ Zúží sevření na mém krku. „Nebo tohle?“ Zatlačí prst dovnitř a náhlé potěšení mě přinutí zalapat po dechu.

Přitiskne mi rty k uchu, když mě hladí hlouběji. Sevřu se kolem něj. „Myslím, že reaguješ na vzdání se kontroly.“

„Ne.“ Skřípu zuby a snažím se nereagovat na ruku na krku, obrovské a těžké tělo za mnou, neúprosné tahy jeho prstu v mém nejintimnějším místě.

„Ano, zlatíčko.“

„Nemám zájem o kontrolu od blázna, který se mi snaží poroučet.“ Ačkoli Damian nebyl kontrolující, když jsme spolu byli poprvé, jeho rostoucí nejistota v našich posledních společných letech se projevovala v potřebě vědět, kde jsem a s kým jsem. Někdy se objevil neohlášeně v barech nebo restauracích a začínala jsem mít podezření, že kontroluje i můj telefon. Když jsem Mattovi řekla, co se děje, přiletěl do New Yorku, aby si promluvil s Damianem. Pár měsíců poté bylo všechno lepší a pak byl Damian propuštěn.

„Nemůžu.“ Můj hlas se zadrhne a otřesu se. „Tím si znovu nemůžu projít.“

Celé jeho tělo ztuhne – a otočí mě tak, abych se mu mohla podívat do očí.

„Co tím myslíš znovu?“

„Nic. Jen mi to vyklouzlo.“

Jeho oči se zúží, můžu cítit, jak jeho hněv prudce stoupá na povrch. „Vždycky jsi byla hrozná lhářka.“

„Možná chci dělat něco jiného, než mluvit o minulosti, zatímco jsem nahá v loděnici, kam se mě moji přátelé mohou vydat hledat.“ Přinutím se zasmát, ale Zacka neoklamu.

Dlouho mě studuje, jako by ze mě dokázal vytáhnout tajemství pouhým pohledem. Když žádná tajemství nevyplavou na povrch, přejede mým palcem přes spodní ret a pak napadne má ústa, zapálí tak oheň uvnitř mě. Tím polibkem si mě přivlastní, nárokuje a odstraní všechno z mé mysli kromě pocitu jeho horkého, tvrdého těla pro tomu mému. Jeho jazyk se tlačí mezi mé rty, tak pomalu, jako kdyby měl celou dobu na světě a naše těla nehořela touhou po tom druhém, jako kdyby se jeho pták bolestivě netlačil proti mému břichu a moje vzrušení nestékalo po vnitřní straně mého stehna. Naše ústa jsou stále spojená, když kráčíme dozadu ke stolu na druhé straně loděnice.

Zack si sundá jeho triko a rozprostře ho přes stůl. „Obličej dolů. Nohy od sebe. Prosím.“

V mé hrudi bublá smích, zabíjí stíny mé minulosti. „Nemusíš mi říkat prosím. V ložnici se mi líbí panovačnost. Prostě jen ne nikde jinde.“

„Dobré vědět.“ Uspokojeně zavrčí. „Chyť se.“ Nakloní se nade mnou, roztáhne mé ruce do šířky a ohne prsty kolem drsného kraje stolu.

Rozšíří mé nohy a jeho prsty najdou mé stydké pysky, mučí je a škádlí.

„Zacku…“

Po mých zádech mě začnou hladit teplé ruce, pak sklouznou dolů, aby polaskaly můj zadek. Třesu se v očekávání, ale on nikam nespěchá. Lehce mě líbá na páteř, ramena a zátylek. Nádherné pocity způsobí, že se mé tělo třese od hlavy až k patám.

„Prosím…“

„Nemusíš mi říkat prosím.“ Zasměje se, když zopakuje má slova. „Mám tě, zlatíčko. Jen si musím vzít kondom.“

„Ne. To je v pořádku. Beru prášky.“ Chci ho cítit, bez ničeho. Potřebuju, aby mě naplnil, odstrčil pryč temnotu a vzpomínky. Potřebuju, aby mě utopil v moři rozkoše.

„Jsi zdravá?“

„Jsem zdravá. Nikdy bych tě nevystavila riziku.“

Jednou rukou popadne můj bok, drží mě na místě, zatímco hladká špička jeho penisu škádlí můj vchod a snadno vklouzne dovnitř díky mé vlhkosti.

„Jsi na mě připravená.“

„Velmi připravená.“

Vstoupí do mě, cítím se, že bych se v této chvíli mohla utopit. Zhluboka se nadechnu, milujíc ten pocit plnost a roztažení. Obklopuje mě, chrání, nutí mě cítit víc, než jsem cítila od chvíle, co jsme se rozešli.

V hrudi mi stoupají emoce. Neočekávané. Nechtěné. Lidé by neměli brečet, když mají sex. Ale potěšení mě roztrhlo a smutek vytéká na povrch, stéká mi po tvářích v slzách.

Vytáhne se a pak vklouzne dovnitř, pomalu a pevně, jako by měl celý čas na světě, jako by byl úplně pod kontrolou. Kroutím se proti němu, tlačím se proti jeho výpadům. Chci, aby se ztratil jako já, ohromen vášní, neschopný myslet na nic jiného než na hořící potřebu po vyvrcholení.

„Zpomal. Chci, aby sis to užila.“ Plácne mě přes zadek, nepřestává mě šokovat. Bolest se ale promění ve smyslné pálení, kvůli kterému hrdelně zasténám. „Kriste. Ty pokušitelko.“

Jednou rukou bouchne vedle mě a druhou sklouzne kolem mého boku. A bože, ach bože, ví, jak se mě dotknout. Jeho mazané prsty roztírají mou vlhkost nahoru a kolem mého klitorisu, dokud nejsem mimo a netřesu se bolestí po uvolnění.

„Drž se.“

Sevřu okraj stolu, tlačí se do mě rychleji, tvrději, hlouběji. Jeho prsty krouží blízko mého klitorisu. Opřu čelo o triko a vdechuju jeho vůni, jak stůl skřípe o podlahu.

Orgasmus mě zasáhne jako blesk, který mě přinutí křičet. Moje kundička svírá jeho ptáka, zatímco se tlačí dovnitř, prodlužujíc mé potěšení. Jeho tělo se napne proti mému, ruce sevřou mé boky tak tvrdě, že tam zítra určitě budu mít modřiny. Napnu se v očekávání. Najednou se vytáhne a zasténá. Po zádech se mi rozlije horká tekutina. Pak si uvědomím, co udělal. Něco tak primitivního a živočišného, probudí to téměř zvířecí touhu uvnitř mě.

Označkoval si mě.

On si mě označkoval.

Nadzvednu se, podívám přes rameno a téměř nepoznávám jeho tvář. Jeho oči jsou tak divoké a plné mužské hrdosti.

„Jsi v pořádku?“ zeptá se, skloní se a zakryje mě jeho teplem.

„Nestěžuju si. Myslím si, že to bylo docela žhavý.“

„Jsi žhavá. Sexy. A tak zatraceně sladká.“ Přitiskne mi měkký polibek na zátylek, líbá mě po páteři. Cítím se milovaná. Měla jsem sex, ale nic se nedá srovnat sexu se Zackem. Zná mě, vidí mě, dotýká se mě uvnitř i venku.

V duchu si naplácám. Nemůžu se vydat touto cestou. Přemýšlet o čemkoli jiném než o fyzickém – byť velmi příjemném – aktu, by znamenalo otevřít se světu bolesti a zármutku.

Jako kdyby vycítil můj emoční ústup, Zack vstane. „Nehýbej se. Najdu něco, čím tě očistím. V druhém rohu je umyvadlo.“

„Jasně.“ Sleduju ho přes mé rameno, jak jde přes místnost, jeho ramena jsou napnutá. „Je s tebou všechno v pořádku?“

Uslyším téct vodu a jak otevírá zásuvky, zřejmě kvůli nějaké látce. Slyšel mě. Tohle místo není velké a nemluvila jsem tiše.

„Zacku?“

Ticho.

O několik okamžiků později se vrátí s teplým hadříkem, kterým mi něžně přejíždí po zádech a smyje tak jeho označení. Poté, co se vrátí k umyvadlu, začnu sbírat oblečení rozházené po podlaze.

„Co jsi myslela tím znovu?“ zeptá se, když si natahuje džíny. Jeho slova zní téměř ležérně, ale tón je naprostý opak.

Sakra. Měla jsem vědět, že se toho nepustí.

„Myslela jsem, že s tímhle rozhovorem jsme už skončili,“ řeknu a odvrátím se.

„Nemůžeme skončit konverzaci, kterou jsme ani nezačali.“

„O nic nejde.“ Natáhnu si oblečení, zatímco se opře o stůl a mlčky mě sleduje. Ale ani jeho tichý nesouhlas nestačí k tomu, abych odhalila, jak hluboce jsem zlomená, jak si nemůžu věřit, že už znovu neudělám tu chybu. Všichni muži, o které jsem se starala, mě zranili. Věci, o kterých jsem si myslela, že mě potěší, mi přinesly bolest.

„Byla jsi moje, Shay. Moje. Věděl jsem o tobě všechno. A teď jsem přišel o sedm let tvého života a nutíš mě myslet si, že se během té doby stalo něco špatného.“

„Ty roky jsi nechtěl,“ připomenu mu. „Takže nemáš právo se mě na ně ptát. A nezáleží na tom, co se stalo. Záleží na tom, co se děje teď.“

Upřeně na mě hledí, mám pocit, že vidí do mé duše. „Co se děje?“

Bojím se, že mé zdi prasknou. Nese břemeno z Okamiho smrti a nechci, aby se vinil z mých chyb. Vím, že by šel po Damianovi, kdybych mu řekla, co se stalo, a pokud by ho našel, nevím, co by udělal.

„Nevím,“ odpovím upřímně. „Nechci se zaplést, ale tohle…“

„Co je tohle?“

„Sex?“ pokrčím rameny. „Dva lidé, kteří se dobře baví?“

Jeho tvář se napne. „Tohle to pro tebe je?“

„Ano.“ Ukážu ke dveřím, skloním se, aby neviděl lež v mé tváři. „Radši bysme měli jít. Boje skončily a tým nás bude hledat, abychom se k nim připojili na drink.“

„Tohle nedávám. Zítra nastoupím na první let do Seattlu.“

„Ach.“ Snažím se skrýt mé zklamání, ale co jsem čekala, když jsem ho odstrčila? „A co koučování?“

„Pořád máš Tormenta a Fuzzyho.“

Nejsem si jistá, jestli má na mysli, že končí s koučováním a měla bych s nimi začít znova trénovat, nebo ho mají zastoupit přes víkend, ale nezeptám se ho, protože nechci být znovu po tom všem odmítnuta.

Naše nohy tiše bouchají o dřevěnou podlahu, jak jdeme přes loděnici. Zack pro mě otevře dveře. Nadechnu se vůně oceánu, když vstoupím do chladného nočního vzduchu.

V tichosti jdeme ke strojírenskému skladu. Mělo by se mi ulevit, že už nemusím odpovídat na žádné další otázky ani lhát, ale kvůli emoční vzdálenosti, která naplňuje prostor mezi námi, vše, co cítím, je ohromný strach, že ho znovu po tom všem ztratím.


70 komentářů:

  1. Děkuji moc za další skvělou kapitolu💖💖💖

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem moc :) JanaD

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za super preklad a korekciu.

    OdpovědětVymazat
  4. Doufam, že to o odjezdu řekl jen tak.. Aby z ní vytáhl nějakou reakci nebo informace o jeji minulosti. 🙏 Dekuji mockrat za překlad a tesim se na další díl. ☺️

    OdpovědětVymazat
  5. Ale nie😟😟, fakt Zack odíde???
    Ďakujem za preklad a korekciu a som zvedavá na pokračovanie 😊

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za kapitolu ❤️❤️❤️

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za kapitolu. Měli by spolu mluvit.

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za další skvělou kapitolu 💞

    OdpovědětVymazat
  9. Co si myslela když mu to podala takto. Asi by odešel každý. Děkuji ������

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujeeem. Som zvedavá na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za skvělou kapitolu 😊👍

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem veľmi pekne za kapitolu 😍💖😍

    OdpovědětVymazat
  13. Díky moc za kapitolu 💐❤️

    OdpovědětVymazat
  14. Ach jo. Oba jsou tvrdohlaví. Děkuju za další kapitolu 😘

    OdpovědětVymazat
  15. Prečo mu to nepovie ...a bol by pokoj... ďakujem 👍👍👍

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji za další skvělou kapitolu a překlad 🤩

    OdpovědětVymazat
  17. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  19. Moc děkuji za pokračování a nemohu se dočkat další kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  20. Ďakujem za preklad. Deni

    OdpovědětVymazat
  21. Ďakujem za kapitolku 🥰🥰

    OdpovědětVymazat
  22. Ďakujem za super preklad a korekciu 😊.

    OdpovědětVymazat
  23. Moc děkuju za další skvělou kapitolu.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)