Player - 42. kapitola

Překlad: Lucie

#BrzkéRanníPřemítání

Mohl bych být ranní ptáče. Kdyby

ráno začínalo v poledne.

#PodáváníKávy

...Alpha BuzzFeed

Romeo

Obvolal jsem pár lidí.

A pak ještě několik dalších.

Byl jsem si vědom toho, že mě Rimmel sleduje a přemýšlí. Nechtěl jsem ji do toho zatahovat. Možná to bylo chlapácký. Možná to bylo kontrolující. Možná, že jsem byl kretén.

Nebo to bylo všechno dohromady.

Ale miloval jsem ji.

To bylo podstatné. Udělám, co je v mých silách, abych ji udržel v bezpečí a nezraněnou. Někdo musel.

Ale Bože, tahle holka byla jako chodící katastrofa. A já si myslel, že její neohrabanost byla tím nejhorším, co by mohlo ohrozit její zdraví. Dokud jsem nepoznal její rodinu.

Ani Dr. Phil by tyhle sračky nedokázal napravit.

Ani jsem se nepokoušel napravit její rodinu. Ty jejich vztahy se stejně rozpadaly, kde mohly. To bych nechal na Rimmel. To ona se rozhodne na základě toho, co viděla, koho vpustí do našich životů. Budu ji podporovat bez ohledu na cokoliv.

Ale taky ji budu udržovat v bezpečí.

Cítil jsem, jak se pokoušela poslouchat moje hovory. Cítil jsem její ostražité oči. Nakonec jsem jí řekl, že jdu dolů do haly, abych zajistil nám nějakou snídani, které připravovali bufetově každé ráno. Chtěla jít taky. Samozřejmě, že ano. A tak jsem souhlasil. Byla překvapená, ale ve skutečnosti to bylo v můj prospěch.

Nechtěl jsem ji nechávat samotnou na pokoji. Tak jsme dolů do jídelny jeli společně. Nechal jsem ji tam a přešel k volnému místu v hale a dokončil to, co jsem dával dohromady. Pořád jsem na ni viděl, ale už mě nemohla odposlouchávat.

Když uviděla, kam jsem šel, zamračila se, pak se posadila a obrátila svou pozornost k telefonu.

Učinil jsem poslední zoufalý telefonát, který měl jen malou šanci na úspěch.

Tahle hra byla trochu beznadějná, trochu šílená, ale kdybych vycouval, všechno by jednou a provždy skončilo.

Všichni, s nimiž jsem doposud mluvil, byli na palubě a můj otec mi také pomáhal věci připravit. Bez něj bych to asi nedokázal. Znal mnoho lidí, kteří byli schopni pomoci.

Čekal jsem, až mi zavolá zpátky, abych věděl, že je všechno připraveno.

Zatímco jsem čekal, vytočil jsem poslední osobu, které jsem potřeboval zavolat.

Rona Gamblea.

Zavolat mu bylo pravděpodobně největším rizikem ze všech. Pravdou bylo, že to, o co jsem se ho chystal požádat, by mohlo navždy ukončit moji kariéru v NFL. Myslel jsem to vážně, když jsem Rimmel řekl, že bych se kvůli ní vzdal svojí kariéry. Doufal jsem, že to tak nedopadne, ale kdyby ano, přijal bych svůj osud.

Ron byl v tomto plánu důležitým článkem, ale čekal jsem s jeho telefonátem až nakonec, abych volal ve slušnou hodinu.

Jeho sekretářka odpověděla po několika zazvoněních a já o něj požádal. Žena mi připomínala buldoka a téměř mi ho odmítla přepojit. Upřímně, bych byl překvapený, kdyby mě to nenasralo.

„Podívejte. Chápu to. Kreténi mu volají v jednom kuse. Tady je Roman Anderson. Jeho nový quarterback. Potřebuju s ním mluvit. Je to naléhavé.“

 Buldok v ní se vrátil zpátky do klece. „Počkejte, prosím.“

O několik vteřin později se ozval Ron. „Andersone?“

„Ano, pane Gamble. Moc se omlouvám, že vás ruším takhle brzy.“

„Pro své hráče jsem vždycky k dispozici. Bonnie mi řekla, že je to naléhavé.“

Bonnie bylo moc hezké jméno pro buldoka.

„Ano, obávám se, že je. A bohužel to bude znít velmi neprofesionálně a upřímně řečeno, trochu bláznivě, ale neptal bych se, kdyby to nebylo absolutně nezbytné.“

„Neprofesionální a bláznivé říkáš?“ Odříkal monotónně.

„Ano. A ano, jsem si vědom toho, že vás naseru a moje kariéra skončí dřív než začala.“

„Ukončovač kariéry,“ přemítal. „Tak ať už je to cokoliv, musí to být důležité.“

Podíval jsem se na Rimmel, jak si nabírala jídlo na talíř. „Nemáte ani tušení.“

„Tak si to poslechněme.“

Neztrácel jsem čas tím, že bych chodil kolem horké kaše. Všechno jsem mu vyložil. Všechno, co jsem potřeboval, to bláznivé i všechno ostatní.

Někdy byl tak potichu, že jsem bál, že mi zavěsil.

Když jsem to dokončil, ztichl jsem.

Rom si hvízdl mezi zuby. „Ta tvoje přítelkyně se mi líbila. Byla jako závan čerstvého vzduchu. Nemůžu říct, že jsem příliš nadšený, že slyším, že jí někdo takhle vyhrožuje.“

Nic jsem neřekl.

„A vím, že sezóna ještě nezačala, ale jsi Rytíř. Inkoust na smlouvě už zaschl. Mám v plánu z tebe dostat hodně let na hřišti.“

„V to sakra doufám,“ zamumlal jsem.

„Nebudu příliš shovívavý ke prachsprostým zločincům, kteří vyhrožují mým hráčům a pokoušejí se z nich dostat peníze.“

Vzrostla ve mně naděje.

„Udělám to.“

Triumfálně jsem zapumpoval pěstí ve vzduchu. „Dejte mi, prosím, vědět, zda je tu něco, co bych mohl udělat na oplátku.“

„Ach, je tu něco, co bych chtěl,“ řekl.

Pocit vítězství zmizel a čekal jsem s dírou v žaludku, zatímco jsem přemýšlel o tom, co se mi chystal říct.

A pak mi to pověděl.

Usmál jsem se.