HT - 38. kapitola

Překlad: Mishacka

Kor.: Jitka

Aggie stála vedle autobusu, který teď ležel na boku, a rozhlédla se po troskách válející se na silnici. Zadní část autobusu nespadla přes útes, jak se domnívala. Byl vzdálen několik metrů u tunelu a pohřben pod hromadou dřevěných polen. Návěs, na kterém bylo dřevo naloženo, byl převrácen vedle. Náklaďák, kterému se vyhnuli, stál bez poškození na kraji silnice. Jeho řidič něco křičel do telefonu – doufala, že volal o pomoc. Uprostřed silnice seděla na zemi Jessica, hlavu si držela v dlaních a křičela Sedovo jméno. Aggie byla příliš v šoku, aby jí dokázala říct, že Sed byl v pořádku. Tělo a hlava pracovaly pomalu. Sledovala Briana, jak z vraku vytahoval Myrnu. O kousek dál vylézal Trey. Aggie čekala, až objeví ještě jednoho člověka, srdce jí bušilo, jak si přehrávala, co se vlastně stalo.

„Ericu?“ zakřičel Brian do vraku.

Žádná odpověď.

„Ericu!“ zařval Trey.

Pořád žádná odpověď.

Sed se vyškrábal z boku autobusu a rozběhnul se k Jessice. Chytnul ji do náruče a vzájemně se objímali, nevnímali chaos kolem sebe. Ruka se lehce dotkla Aggiina ramene. Otočila se k Jaceovi. Z rozbitého skla měl na tváři několik krvavých šrámů a několik tmavých modřin, ale mohla upřímně říct, že nikdy ho neviděla radši.

„Jsou všichni v pořádku?“ zeptal se roztřeseně.

„Eric,“ zašeptala.

Zblednul. Seskočil z autobusu a pomohl jí na cestu. Když se postavila na nohy, tak Aggie ucítila bolest v kotníku, ale snažila se ji nevnímat. Kulhavě se rozběhli ruku v ruce k přední části autobusu. „Kde je Eric?“ zeptal se zmateného Treye.

„Myslím, že je pořád někde uvnitř.“

„Viděl jsi ho tam?“ zeptal se Treye a snažil se prohledávat trosky, které zbyly z autobusu. „Viděl jsi Erica?“

„Jak to, že jsme to přežili?“ mumlal Trey, oči měl nepřítomné a rozhlížel se kolem. „Jak jsme to přežili? Měli jsme být všichni mrtví.“

„Ericu!“ zařval Jace a pokusil se odtlačit ramenem kládu dřeva. Nepohnula se. „Ericu!“

„Ch-chlapče?“ ozval se roztřeseně Ericův hlas někde z vnitřku vraku.

„Je naživu,“ řekl Jace roztřeseně.

Protáhnul ruku mezi dvě klády. „Chytni mě za ruku, Ericu. Vytáhneme tě ven.“

Uvnitř autobusu Eric bolestivě zasténal. „Nemůžu se pohnout. Mám tam zaseknutou nohu.“

Jace sebou zavrtěl, aby uvolnil více prostoru. „Zkus to, Ericu. Chytni mě za ruku.“

„Neměl bych se divit, věděl jsem, že mě to prokleté album taky dostane.“ Zasmál se Eric.

Na Erica jste se mohli spolehnout, že bude žertovat i v té nejhorší možné chvíli. Aggie si nemohla pomoc a tak se usmála a zakroutila očima.

„Potřebuju ještě trochu víc místa a můžu se dostat dovnitř,“ řekl Jace a snažil se vtlačit mezi dvě klády.

„Počkej na hasiče,“ navrhoval Brian.

„Jsme vzdáleni několik kilometrů od civilizace,“ řekl Jace. „Trvalo by to dlouho, než bychom ho dostali ven.“

Aggie věděla, že Jace nebude jen tak stát a čekat, zatímco byl Eric uvězněn uvnitř. Dokulhala k Jaceovi, aby zjistila, jestli nemůže nějak pomoc.

„Sede,“ houknul Jace přes rameno. „Myslíš, že bys dokázal s tou kládou pohnout?“

Sed políbil Jessicu na tvář a pustil ji. Když odcházel pryč, tak Jessica zakňučela, jako odkopnuté štěně. „Všechno je v pořádku,“ sliboval jí. „Hned budu zpátky.“ Obešel autobus. „Kde jsi, Ericu? Nechci tě jednou z těch klád zavalit.“

Eric se zasmál. „Jsem ve zkurvené koupelně. Nohu mám zaklíněnou pod záchodem. Nemůžu ji vytáhnout.“

„Ale jinak jsi v pořádku?“

„Myslím, že jo. C-cítím plyn.“

„Koupelna tak vždycky smrděla,“ řekl Sed.

Eric se zasmál. „To je pravda.“

Sed chytnul kládu, která bránila Jaceovi v pohybu a s namáhavým zasténáním ji zvednul, až se mu napnuly svaly na rukou. Jace odstrčil další zbytky a vlezl tam, aby pomohl kamarádovi. Aggie na něj byla pyšná. „Jsi hrozně statečný, miláčku,“ řekla a po tvářích jí stékaly slzy. „Nesobecký. Hrozně moc tě miluju.“

Sed postavil kládu bokem.

V tmavém vraku viděla jen záblesk Jaceova bílého trička a pak už nic. „Buď opatrný.“

Aggie slyšela křupat sklo, když Jace procházel troskami autobusu směrem ke koupelně.

„Teď je výhoda, že jsi tak malý, chlape,“ řekl Eric. „Nikdo jiný by se tam nedokázal protáhnout a zachránit mě. Ach kurva, kámo, takhle se moje noha neohne.“

„Teď musí,“ řekl Jace. „Proč jsi mokrý?“

„Haló, voda ze záchodu.“

„Doufám, že ten, kdo tady byl naposledy, tak nezapomněl spláchnout.“

„Díky za další věc, které bych se měl bát, chlapče.“

Jace se zasmál.

Po několika minutách zápasení Eric zakřičel. „Jsem volný!“

„A teď, jak se odsud dostaneme?“ zeptal se Jace.

„Nemám páru.“

„Jak jste se lidi dostali ven?“ zeptal se Sed Jessicy, která ho objímala kolem pasu. Pohladil ji po vlasech.

„P-Pod jídelním stolem,“ podařilo se Jessice říct.

„Zkuste to pod jídelním stolem,“ zakřičel Sed.

Za chvilku našli Jace s Ericem cestu ven. „Díky, trojnožko,“ řekl Eric, pak přenesl váhu na levou nohu a silně Jace objal.

„Trojnožko*?“ zeptal se Jace. (* orig. Tripod – muž, který má tak velké přirození, že se mu říká třetí noha)

„Když je někdo tak obdařený jako ty, tak má prakticky třetí nohu.“

Jace se rozesmál a radostně plácnul Erica po zádech. „Nevadí mi, když mi budeš pořád říkat chlapče. Beru to.“

„Nelži. Vím, že to nesnášíš. Od teď ti budu říkat trojnožko.“

Pod špínou a potem Jace zrudnul. Koutkem oka se podíval na Aggie. Jeho zářivý úsměv přinutil její srdce poskočit.

„Jsem šťastný, že jste si to vysvětlili,“ řekl Brian, rukou objímal Myrnu, která vůbec neřešila svoje nedostatečné oblečení. „Myslím, že jsem si nasral do kalhot. To byla jízda!“

„Jsme ti nejšťastnější bastardi na světě,“ řekl Sed a druhou rukou objal Jace s Ericem, Jessica byla přitisknutá mezi nimi. Brian s Myrnou a Treyem se přitiskli k Ericovým zádům.

„Teď už si nemyslíte, že mi přeskočilo, když jsem pověsil na zeď sedm podkov, co?“ řekl Eric.

„Pořád si myslíme, že jsi šílený, Ericu,“ řekl Brian.

„Ale jsme šťastní, že jsi naživu,“ dodal Trey.

Kolem Aggie se omotala nějaká ruka a pak byla zahrnuta do toho hromadného objetí. Tihle kluci. Rodina. Žádné jiné slovo na to není. Byla šťastná, že je toho součástí. A dvojnásobně šťastná za to, že měla v životě Jace.

Jace se najednou vykroutil z objetí. „Kde je Dave?“