HT - 37. kapitola

Překlad: Mishacka

Kor.: Jitka

Aggie vystoupala po schodech do autobusu a na sedačce našla ztěžka dýchajícího Briana a Myrnu. Naštěstí byli oba úplně oblečení, ale vypadali spokojeně a zároveň nadrženě. Myrna byla rozkročená na Brianově klíně, sukni měla omotanou kolem pasu a Brianův pták byl zabořený v ní. Zašeptala, „Miluji tě,“ do jeho ucha.

„Eric říkal, že mě chcete vidět,“ řekla Aggie.

„Děláš páry?“ zeptala se Myrna.

Aggie naskočila husí kůže. „Jestli dělám páry?“

„Takhle to nemyslela,“ řekl Brian a něžně políbil manželku na spánek. „Chtěla tím říct, jestli pracuješ s páry a učíš je, no ty víš… to co děláš?“

Ach!

O, ano…

V Aggie se probudily všechny instinkty, když se na povrch drala Paní V. Milovala, když pracovala s páry. Učila je. Pomáhala jim, aby objevily společné, temné touhy. Byly to její nejoblíbenější lekce, které dělala ve svém žaláři. Bohužel, tady to nebylo možné. „Tady bohužel není prostor na to, aby to šlo udělat správně. Navíc se autobus pohybuje,“ řekla. „Až se vrátíme domů, tak vás velmi ráda pozvu na párovou terapii.“

„A nás taky?“ zeptal se Sed od vchodu. Jessica škubla hlavou a překvapeně se na něj podívala. Objal ji, když autobus nastartoval a vyjel na dálnici.

„Jasně,“ řekla Aggie. „Miluju, když sleduju velké chlapy, jak prosí o slitování.“

„A já se můžu dívat, že jo?“ zeptal se Eric.

„A všichni budou cvičit svoji techniku na mně, že jo?“ zamumlal Jace.

Aggie se zazubila. „To by se ti líbilo, nemám pravdu?“

Jace dychtivě přikývl.

„Měli bychom začít podnikat spolu, zlato. Byli bychom úžasní partneři. Raději bych cvičila ostatní, protože to je mnohem větší zábava, než sledovat muže, kteří mi u nohou brečí. Pak bys dostal veškerou bolest, kterou chceš. Byli bychom v sedmém nebi.“

Něžně odsunul vlasy z její tváře. „Nemůžu se dočkat.“

„Hej, děcka!“ zakřičel Dave ze sedadla řidiče. „Sněží.“

Aggie ještě nikdy neviděla sníh.

Rozběhla se dopředu autobusu a zírala na šedou oblohu. Na čelní sklo dopadaly velké, nadýchané sněhové vločky, hromadily se na stěračích a pokrývali okolní krajinu.

„To je nádhera!“ řekla a sledovala, jak na ně dopadají vločky. „Vypadá to, jako bychom byli ve vesmíru a jeli světelnou rychlostí.“

„Dave, budeme v Montrealu včas?“ zeptal se Sed a zamyšleně se zamračil.

Jace se postavil za ní, objal rukama Aggie kolem pasu a opřel si bradu o její rameno, aby mohli sledovat vločky společně. Položila svoje ruce na jeho a uvolnila se. Před několika týdny by se k ní nikdy netulil před kluky. Ale od chvíle, kdy mu zkřížila cestu, tak dospěl.

Dave se zadíval na tachometr. „Měli bychom. Chceš, abych na to šlápnul?“

„Jsou silnice sjízdné?“

„Ještě ne,“ řekl Dave.

„Raději bezpečně, než pak litovat,“ zavolal Eric od jídelního stolu. Opřel se o pult a z kapsy vytáhnul svoji králičí packu pro štěstí, kterou pohladil. Pro štěstí ji ještě sedmkrát políbil.

„Co to kurva je?“ zakřičela Myrna.

Aggie ji slyšela i přes zavřené dveře ložnice, kde s manželem zapadli, aby pokračovali ve sbližování. Brian jí něco odpověděl, Aggie ale neslyšela co, ale znělo to omluvně.

Dveře od ložnice se rozlétly dokořán. „Ericu Sticksi, chystám se nakopat tvoji prdel,“ křičela Myrna. Přišla o bundu a košili, ale vypadalo to, že jí bylo jedno, že všichni viděli její podprsenku.

Eric popadnul Jessicu, která klečela v křesle a sledovala venku vločky. Eric ji použil jako lidský štít. „Co jsem zase udělal, Myrno?“

„Jak jsi mohl? Na jeho zadek, Ericu. Brian má trvale na zadku zkurvenou kočičku a jednorožce!“

Cože? Aggie se podívala na jednoho člena kapely po druhém a netušila, čemu se všichni smáli.

„Hele, ta duha kolem byla Jaceův nápad,“ řekl Eric.

Myrna šla na Erica s pádlem. Dvakrát ho praštila, než vzal nohy na ramena.

„Taky ho mám,“ řekl Trey.

Stáhnul si kalhoty a ukázal všem kolem nahý zadek. Objevilo se barevné, chlupaté koťátko, které jelo na jednorožci a zdobilo tak třetinu Treyova zadku. Duha a bílé mráčky obklopovaly to mýtické zvíře. Za tuhle obludnost by se styděly i malé holčičky, kdyby to měly na krabičkách na svačinu. Proč si to ten kluk nechal vytetovat? Oprava – dva kluci.

Aggie se taky rozesmála. Sed se svalil smíchy na podlahu, oběma rukama se držel za břicho, v očích měl slzy a převaloval se ze strany na stranu. Myrna se zastavila a přejela rukou po Treyově zadku po uměleckém tetování, které bylo stejné, jako jejího manžela.

„Ty parchante! Treyovi jsi taky nechal udělat tu směšnou věc? Nakopu tvou prdel dvakrát, Ericu Sticksi.“

„Já za to nemůžu. Prohráli sázku,“ zakřičel Eric. Zůstal uvězněný v chodbě mezi ložnicí a koupelnou, a když ho Myrna praštila pádlem po stehně, tak se ho pokusil zachytit.

„Myrno, jestli chceš, tak mě můžeš praštit,“ řekl Jace s úsměvem. „Přiznávám odpovědnost za tu duhu.“

„Tebe nezbiju, Jaci Seymoure,“ zavrčela Myrna. „Tobě by se to líbilo.“

„Pokud bych z tebe nebyl tak vyděšený, Myrno, tak bych ti řekl, jak moc ti ta podprsenka sluší,“ řekl Eric. „Až se mi z tebe postavil.“

Praštila ho tvrději.

Když vjel autobus do tunelu, tak byla najednou uvnitř tma. Aggie zamžourala skrz přední sklo. Před sebou uviděla denní světlo a něco červeného. Výstražná světla?

„Dave? Myslím, že tam teď někdo zastavil,“ řekla směrem k řidiči.

„Vidím ho,“ řekl a pustil pedál od plynu. Když vyjeli z tunelu, tak narazili na kamion, který stál uprostřed cesty. Řidič nasazoval řetězy na kola. Dave neměl čas zastavit a tak stočil volant do leva, aby se kamionu vyhnul. Ledová krusta ale způsobila, že autobus dostal smyk a převrátil se na jeden bok. Aggie se chytla zezadu sedačky, aby udržela rovnováhu. Ozvalo se hlasité troubení – tahač s návěsem – jako varování.

„Ach kurva!“ zařval Dave, když se světla blížily obrovskou rychlostí.

Někdo chytnul Aggie kolem pasu ve chvíli, kdy do nich zprava narazil tahač, až se začali nekontrolovatelně otáčet. Zadní strana autobusu narazila do zátarasů, takže všichni spadli na zem. Aggie slyšela zvuk tříštění skla a mačkání kovu, slyšela i vlastní křik. Autobus se převrátil na bok. Jace Aggie držel, když se kutáleli po podlaze a naráželi do věcí kolem, když se autobus převracel ze strany na stranu. Na boku sjel na chodník – další skřípot kovu – až se nakonec zastavil, když narazil do něčeho pevného.

*****

Jace se roztřeseně nadechnul a tisknul si Aggiinu hlavu na bušící srdce. Bezvládně na něm ležela. Je mrtvá, pomyslel si. Aggie je mrtvá. Stejně jako každý člověk, kterého kdy miloval. Aggie byla mrtvá. Zasáhla ho nepředstavitelná bolest. Do jeho srdce se zakously ostré drápy. Přitáhnul si ji k sobě blíž a chtěl ji následovat, raději zemře, než aby žil život bez ní.

Za chvíli se pohnula. Zasténala.

„Aggie?“ Hlas se mu zlomil.

„Jaci,“ zašeptala.

Sevřel kolem ní paže. Otevřel oči, ale všechno bylo rozmazané, v očích měl slzy. „Jsi v pořádku?“ zachraptěl. „Aggie?“

„Myslím, že jo.“ Pokusila se odtáhnout, ale nedokázal ji uvolnit. „Pusť mě, Jaci.“

„Nemůžu.“ Políbil ji na vršek hlavy. „Nemůžu tě nechat. Nikdy.“

„Teď se potřebujeme dostat pryč. Držet navždy mě můžeš později.“

Měla pravdu. Teď se potřebovali dostat ven z autobusu a ujistit se, že jsou ostatní v pořádku. Přinutil se k tomu, aby ji pustil, pak si uvědomil, že leželi na zadní straně sedačky – s tím rozdílem, že měli špatnou polohu. Okno, ze kterého ani ne před pěti minutami dívala Jessica, bylo rozbité a otočené směrem k obloze. Autobus byl otočený na bok, na stranu řidiče. Někdo Aggie pomohl na nohy.

Sed. Na čele měl ránu a po tváři mu stékala krev, ale nikdy nevypadal tvrdohlavěji. Aggie udělala krok dozadu autobusu, když jí pod nohami zapraskalo sklo. „Tudy se ven nedostaneš,“ řekl Sed. „Je tam útes.“

„Kde jsou ostatní?“

Vypadal, že mu bude špatně, když zakroutil hlavou. „Nevím.“

Sed nasměroval Aggie k rozbitému oknu. Vylezla z autobusu.

Jace zasáhl zápach kyseliny, až mu z toho začaly slzet oči. Autobus se zaplnil kouřem. Sed mu pomohl postavit se na nohy. „Musíme odsud pryč,“ řekl Sed.

„Jsou všichni v pořádku?“

Sed neodpověděl, ale úzkostně se ohlédl přes rameno. Jace následoval jeho pohled. Chyběla zadní část autobusu a za chybějící částí se rozprostírala černá temnota – nekonečná propast za útesem.