TS - 13. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Irenka

Jakmile mě Holli uviděla přicházet, vyskočila.

Rukou jsem mávla na hostesku, abych jí naznačila, že jsem věděla, kam jdu, a přes parket jsem pokračovala dál. Terasa Public Kitchen představovala lehký a vzdušný prostor, kde byly cementové zdi, bujná zeleň, a celý prostor byl zařízen nábytkem ve stylu Viktoriánské čajovny. Na stolech byly zapálené svíčky, které tvořily v dřevěných boxech dojem samoty. Na místech k sezení byly dobře ladící polštářky. S Holli jsme se tam scházely v případech, kdy jsme chtěly skutečné soukromí pro sdílení šťavnatých detailů.

„Nemůžu uvěřit tomu, že jsem s tebou celý týden nemluvila! Skoro jsem z toho umřela!“ vypískla a rukama se mi vrhla přímo kolem krku. Na někoho tak štíhlého, jako byla Holli, byl v případech, když byla až příliš nadšená, její stisk skoro drtící.

„Nikdy jsem tě nežádala, abys se mnou nemluvila!“ připomněla jsem jí a objetí ji vrátila. Poté, když jsem vklouzla na své místo, jsem dodala: „Vybrala sis to sama.“

„Nechtěla jsem tě vyrušovat,“ řekla a usadila se na druhé straně boxu.

„Mohla jsi mi zavolat do práce.“
„Nechtěla jsem tě rušit při práci.“ Zvedla obočí. „Takže. Vysyp to. Mluvíme o dvojité penetraci? Dvojité vaginální penetraci? Dvojitý anál?“

„Omlouvám se.“

Vedle našeho stolu se jako ninja objevila servírka, a teď se na nás dívala tak, jako bychom se právě svlékly jen do kožených podprsenek a začaly po sobě přímo u stolu mazat majonézu. Nebylo pro mě těžké zařadit si ji podle světlého obličeje, urousaných vlasů a výrazu jako účastnici křesťanského letního tábora, která právě na tábořišti našla houpačku.

Holli se rozhodla ignorovat realitu světa kolem nás a nadiktovala jí svou objednávku tak, jako by celou dobu říkala velice normální věci, které jsou vhodné k pronášení na veřejnosti. „Jo, dám si Gin s Tonikem.“

Následovala jsem jejího příkladu, a i když jsem měla sto chutí zalézt pod stůl a zůstat tam až do okamžiku, než by byl čistý vzduch, abych mohla utéct, a na servírku jsem se nevinně usmála. „Šumivou vodu, prosím.“

Mozek mi přestal fungovat, ale moje ústa dál pokračovala ve svém projevu. Rychle jsem ze sebe vychrlila: „A nikdo neměl dvojitou -“

„Hned vám to přinesu,“ přerušila mě servírka a pak rychle odběhla do kuchyně.

Otočila jsem se k Holli. V obličeji jsem měla stále ještě zmrzlý výraz. „Díky, Holli.“

Napůl srdečně mě zasalutovala. „Jo, jo. Vysyp to.“

„Dobře. No, tenhle týden se stalo víc důležitých věcí, než jen sex,“ začala jsem.

Zavrtěla hlavou. „Ne. Mám pro tebe něco důležitého, co ti chci říct, ale než se tam dostaneme, tak rozhodně nepřeskočíme sex.“

„Dobře!“ Protočila jsem oči a na hrudi jsem si založila ruce. „Nejdřív ze všeho: Nebyl žádný dvojitý vaginální nebo anální sex. Strašně moc díky.“

„Za to bys neměla nikomu děkovat,“ zavrčela. „To je tragédie.“

Předklonila jsem se. „Ale zjevně byla spousta skupinových nezbedností.“ A pak jsem dodala: „A některé i neskupinové. Ale to není tou vzrušující částí.“

„Nesouhlas,“ oznámila Holli hladce.

„Ach, jen počkej.“ Rozhlédla jsem se kolem stolu, abych se ujistila, že se servírka s naší objednávkou už nevracela, a pak jsem se k ní naklonila: „Už nejsme jen sexuální přátelé. Jsme… trojka? Tuším, že tak bys nás mohla nazvat?“

Holli vytřeštila oči. Hlava se jí zhoupla. „Ehm, cože?“

„Jsme do sebe všichni navzájem zamilovaní.“ Ta skutečnost zněla tak přirozeně, tak normálně, uvnitř mě tak hřála. Jako by mě najednou někdo v srdci zapálil noční světélko.

Věděla jsem, že moje nejlepší kamarádka by to teplo a světlo uvnitř mě mohla pochopit. Rukama si zakryla ústa i nos. V očích se jí leskly slzy. „Ach můj bože, Sophie! Jsem za vás tak šťastná! Přestěhujete se všichni k sobě, nebo...“

To byl kbelík s chladnou realitou, kterou jsem ve svém radostném štěstí nechtěla vidět. „Ještě jsme to všechno nevyřešili. Jdeme na to pomalu.“

„A nejde to tak, že byste ho právě teď k vám mohli nastěhovat. Ne, když je tam kolem tvá máma,“ zabručela Holli, která vypadala ještě zklamaněji, než jsem si připadala já. „Becky miluji, ale přijde mi, že tohle je jedna z věcí, které nechápe.“

„Ani na okamžik,“ souhlasila jsem. „Ale tohle půjde. Tony mi právě řekl, že se chystají odstěhovat.“

„Cože? Kdy?“ Holli zalapala po dechu. Ruka jí vyletěla k hrudi. „Ach můj bože? A co horká vířivka?“

„Já ten dům vlastním,“ připomněla jsem jí suše. „Stále můžeme mít horkou vířivku.“

„Díky bohu.“

Servírka před nás postavila naše nápoje, zeptala se, zda už jsme si stihly projít menu, a když jsme přiznaly, že ne, donutila se vypadat zdvořile. Jako by to, že slyšela Holli prakticky vykřiknout „dvojitý anál“, jí už nepotvrdil to, že jsme rozhodně byly dnešními nejhoršími zákazníky. Sklonily jsme hlavy a zaměřily se na menu, jako bychom studovaly na tu nejtěžší zkoušku. Znovu jsme přerušily náš hovor, protože jsme věděli, že až se vrátí, budeme muset odpovědět.

„Kam se stěhují?“ zeptala se Holli a vrátila se zpátky k hovoru.

Pokrčila jsem rameny. „Tuším, že něco hledají, ale ještě si nevybrali. Říkali, že chtějí zůstat na Long Islandu, aby byli blízko nás, ale nebudou si schopni dovolit zůstat skutečně blízko, takže tuším, že je to dobré.“

„Vždycky bys jim mohla říct, že se El-Mudad nastěhoval do domku pro hosty,“ navrhla Holli.

„Pamatuješ si na toho chlapa Kato Kaelin?“

„Možná, že po skutečně pravdivém zločineckém příběhu můj život nebude dokonalý.“ Brčkem jsem zamíchala svou vodu s ledem. „A to by nikdy nefungovalo. Moje máma si už tak myslí, že od doby, kdy byl Neil v nemocnici, něco mezi mnou a El-Mudadem je.“

„Protože tvoje máma je chytrá dáma a ví, že mít chlapa, který vypadá jako El-Mudad, který se potuluje kolem vašeho domu bez košile -“

„Před mou mámou bez košile nikdy nebyl,“ přerušila jsem ji.

„- tomu by nebyla většina žen schopná odolat. Včetně mě samotné.“ Holli sebevědomě ukázala na sebe. „Vážně, pokud bych nebyla vdaná, možná by stál za to, abych zničila naše přátelství.“

„Ach můj bože, fakt sedmdesát pět procent času nemůžu uvěřit tomu, že s tebou kamarádím,“ řekla jsem s odfrknutím.

Vrátila se servírka a přijala naše objednávky. Poté, co jsme se znovu ocitly samy, jsem si byla dost jistá, že by ze mě Holli opět začala páčit lepší sexuální detaily, než bylo pouhé „žádný dvojitý anál“. Místo toho se zhluboka nadechla, opřela se lokty o stůl a pronesla: „Takže… mám něco, co ti musím říct.“

Když má nejlepší kamarádka pronesla ta příšerná slova, bylo těžké nepanikařit. Mohlo to být něco špatného, jako třeba: „Umírám“. Stejně tak to mohlo být i něco dobrého, jako: „Dostala jsem obrovskou roli ve filmu.“ Nebo taky něco půl na půl: „Dostala jsem obrovskou roli ve filmu, ale musím se přestěhovat do Indie, abych se skutečně sžila v mé náhle zjevené kariéře v Hollywoodu. Nebo také všichni umíráme. Smrt je nevyhnutelná.“

Možná, že to poslední pomyšlení bylo trochu hloupé, ale překvapilo mě, kolik bylo v té poslední Holliině poznámce smutku.

Když jsem pronesla: „Dobře, tak mi to řekni,“ donutila jsem se usmát.

Nadechla se nosem, zavřela oči a dřív, než promluvila, vydechla ústy. „Neodsuzuj mě. Ale s Dejou budeme mít miminko.“

„Odsuzovat?“ Automaticky jsem vypískla a téměř jsem se svého místa vyletěla. „Holli, to je úžasné! Proč bych tě měla odsuzovat?“

„Protože nechceš děti,“ řekla a pak se opravila: „Samozřejmě, kromě Olivie.“

„Jen to, že je nechci, automaticky neznamená, že je nikdy nemůžeš chtít ani ty.“ Nedodala jsem „uf“. „Je to… ty jsi těhotná nebo -“

„Ach bože, ne. Já nejsem tou, kdo to bude. To Deja. A zatím ještě těhotná není. Použijeme mé vajíčko a sperma jejího kamaráda Eastona, a ona ho odnosí.“

„To je spousta kroků,“ poznamenala jsem.

„A řeknu ti, že ten konkrétní není příjemný. Už jsem byla na odběru vajíček, a bolelo to jako peklo. Vezmou jehlu velkou jako zadek -“

„Ne,“ varovala jsem ji a rukou jsem si zakryla ústa.

„Jak je libo. Pravdou je, že to bolí jako peklo. Chtěla jsem ti to říct, i když celý ten proces je na dlouhé lokte, a my už jsme konečně v běhu. Prostě teď mám pocit jako že… skutečně se to stane. To jediné, na co teď čekáme, je zjištění, zda se embryo podaří dovést k implementování.“

„Nemůžu uvěřit, že jsi mi to neřekla už dřív.“ Měla jsem právo cítit se zraněná? Přišlo mi to trochu hloupé. U většiny životních rozhodnutí Holli jsem nebyla. A většina lidí si nechává informace o těhotenství pro sebe až do doby, než je to jistější. Jako třeba, dokud ještě nebylo těhotenství jisté.

Holli pokrčila rameny. „Pokud by to bylo jen na mě, rozhodně bych ti o tom řekla. Ale Deja nechtěla naše soukromé věci oznámit.“

„Chápu to. Ale co jí přimělo změnit názor?“ Doufala jsem, že by Holli kvůli mně nezničila Dejinu důvěru, i když jsem si nemyslela, že by se to kdy mohlo stát.

„Z těch nervů a úzkosti jsem úplně hotová. Myslela si, že když bych si o tom s tebou promluvila, byla bych klidnější. Protože mám otázky.“ Otevřela si kabelku a vytáhla z ní svůj telefon. „Počkej, mám seznam.“

„Nemyslím si, že bych ti s tvou aktuální situací mohla pomoc,“ řekla jsem opatrně.

„S tou aktuální ne,“ řekla a prstem listovala po jeho displeji. „Ale pak přijde část, kdy budeme mít dítě a já to jako rodič podělám.“
I když jsem si úplně nedokázala představit Holli jako rodiče, nedokázala jsem si představit, že by to podělala hůř, než většina ostatních lidí. A i když to možná neznělo jako zvonění podpory, teď jsem skutečně byla odpovědná za dítě a uvědomila jsem si, že jsem se vůbec necítila tak, jako bych byla za mřížemi.

„Nemyslím si, že to s dítětem poděláš,“ řekla jsem pevně. „Ber to jako fakt od někoho, kdo si je dost jistý, že podělává rodičovství každý jednotlivý den.“

„Jen si ze mě dělej srandu, jo?“ Zadívala se na svůj telefon. „Jak poznáš, že zda je dítě hladové nebo že potřebuje vyměnit plenu?“

„Zkontroluji to a zjistím, zda má plenu mokrou. Pokud ne, nakrmím ji.“ V myšlenkách jsem se vrátila do uplynulého roku. „Ale taky by mohlo být unavené, nudit se nebo mít větry. Ale vždy začínám s hladem nebo mokrem. To jsou ty dvě nejjednodušší věci.“

Pochybovačně se na mě podívala: „Ale unavená?“

„Jo.“

„Pokud jsou unavené, tak prostě usnou, že? Jsou to mimina.“

Nechtěla jsem se jí smát, protože už tak byla naprosto vyděšená. „Ne vždy. Například víš jaké to je, když vyjdeš z klubu, jsi totálně opilá a já tě musím dostat domů?“

„To už se mi dlouho nestalo, ale jo. Pokračuj,“ řekla.

„To se právě teď děje s Olivií. Zničená Holli, která chce buď spát hned tam, kam dopadne, nebo se svou spolubydlící bojuje, protože nechce jít do postele. Nic mezi tím.“

Stačilo, abych to jen popisovala, a už jsem měla pocit, že jsem potřebovala drink. „V porovnání s batolama jsou děti skutečně snadné.“
„Snažíš se mě utěšit? Protože tohle rozhodně nepomáhá.“

Svraštila jsem obličej. „Pravda. Další otázka.“
„Kolik z toho je zvracení?“ zeptala se bez váhání.

„Nevím. Olivia občas zvrací, stejně tak jako zvrací běžné děti, ale většina z toho byla v době, než s námi začala žít.“ Nemohla jsem jí říct o tom incidentu se špagetami.

„Kadění.“

„Kadí strašně moc. Omlouvám se, ale tohle se nedá zjemnit. A i když máš chůvu, tak tomu neunikneš. Nečekají s tím, až se ukáže chůva.“ Změřila jsem si ji vážným pohledem. „Slib mi to. Slib mi, že se nestaneš jednou z těch matek, které o tom na Facebooku neustále mluví.“

Zbledla. „Nebo tou, která říká: ,Vím, že jsi právě získala titul z nukleární psychologie či něčeho takového, ale počkej, až budeš mít dítě. To tě naplní mnohem víc.´“

„Já. To. Nesnáším.“ Každé jednotlivé slovo jsem doprovodila úderem ruky o stůl. „Na Facebooku jsem vystavila fotku Olivie a napsala: ,Tuhle holčičku miluji.´ Jedna z mých kamarádek ze střední to komentovala slovy, že je za mě ráda, že jsem si ,skutečně´ uvědomila, co znamená slovo láska, a že vždycky věděla, že svůj názor změním.“

„Změníš svůj názor?“ Holli se zamračila. „Ty sis nevybrala, že se budeš o Olivii starat.“

„Já vím!“

„Lidé jsou směšní,“ řekla Holli a popíjela svůj drink. „Skutečně doufám, že ti nevadí, když tě pořád žádám o radu. Slibuji, že to není to jediné, na čem je založeno naše přátelství.“

„To mě vůbec netrápí.“ Konečně mi došly důsledky našeho rozhovoru. „Ach můj bože. Budeš mámou.“

Rozzářil se jí obličej. „Budu mámou. Ani za milion let bych nepomyslela, že bych mohla tohle říct.“
„Už se nemůžu dočkat, až uvidím, do čeho jí budete oblékat.“ V duchu jsem nepochybovala o tom, že Holli by v obchodech s dětským oblečením byla naprosto nepříčetná.

„Deja chce najít malou koženou bundičku.“ Holli se zasmála a pak zvážněla. „Nikomu to neříkej, jo? Ani Neilovi. Nevíme, zda to vůbec vyjde, a nechceme muset vysvětlovat, pokud...“

„Pokud to tak nebude.“ Naše bývalá asistentka – která se provdala za jednoho z Neilových kamarádů a zapadla do našeho nádherného, rozkošného vnitřního kruhu – byla těhotná a pak o dítě přišla. Když nám řekla, co se stalo, lámalo nám to srdce. Naprosto jsem chápala, proč Holli nechtěla zažít to samé.

„Vaše tajemství je u mě v naprostém bezpečí,“ přísahal jsem s rukou na srdci. Pak jsem se zamyslela: „Umíš si představit, jak skvěle bude vypadat Deja v těhotenské módě?“

Holli se zasmála. „Nech toho a soustřeď se na ty skutečně důležité věci.“

*************

Tu noc, kdy Mariposa uložila Olivii do postele a zůstala s ní, jsme se s Neilem usadili v naší trucovně na pohovku a zapnuli jsme televizi.

„Nebudeme se dívat na tu pitomou upírskou show.“ Mé bosé nohy si zvedl do klína a jednou velkou rukou je obě držel. Pravděpodobně čekal na ten správný okamžik, aby si vzal mé nohy jako rukojmí v příslibu masáže nohou. „Nebo nějakou jinou show, ve které vystupuje mírně otcovská postava britského otce.“
„Dobře, hele, za prvé to není ,hloupá upírská show´. A za druhé v tomhle domě prokaž Buffy, přemožitelce upírů (viz https://www.csfd.cz/film/70701-buffy-premozitelka-upiru/prehled/) trochu respektu. A za třetí si přej, abys mohl být tak žhavý, jako Giles.“ Povzdechla jsem si. „Jestli se chceš stát panem Picky, tak něco zjistíš. To, že nebudeš zastrašován jako člověk.“

„Nejsem zastrašován lidmi v kvádrech.“ Odsunul mé nohy, aby se mohl postavit. „Ale něco jsi mi připomněla. Něco jsem našel.“

„Ano?“ Položila jsem si nohy na místo na pohovce, které právě uvolnil. „Získal jsi můj zájem. Co to je?“

„Ukážu ti to.“ Nechal mě o samotě, a vzhledem k tomu, že jsem netušila, jak dlouho bude pryč, do doby, než se vrátil, jsem začala projíždět televizními kanály.

V ruce držel něco, co vypadalo jako miniaturní hrábě, které měly velice roztřesené tenké drátky. Byly jak dlouhé, tak i krátké, a všechny vycházely z tenké dřevěné rukojeti. Konečky byly zakončeny bílými plastovými kapičkami, přesně takovými, které jsem milovala na svém kartáči na vlasy.

„Dobře. Zkusím to.“ řekla jsem a vypnula jsem televizi.

Neil vypadal nad svým podivným nálezem velice hrdě. „Je to ,masážní vibrátor´. Našel jsem ho v obchodě se zdravými potravinami a přišel mi zajímavý.“

„Takže je to masážní nástroj?“ zvedla jsem to. „Chystáš se mi dát masáž?“

Posadil se vedle mě a pronesl: „Dej mi ruku.“ Tak jako tak už mě sevřel za zápěstí. Zvedl mi dlaň nahoru a těmi kovovými štětinkami mi přejel po kůži.

„Bože...“ Se smíchem jsem ruku odtáhla. Bylo to legrační. Lechtalo to tak, že jsem měla pocit, jako bych měla nějaký divně umístěný orgasmus.

„Není to bizarní?“ Udělal to znovu. „Myslel jsem si, že by se ti to mohlo líbit.“

„Myslíš, že ano?“ Dívala jsem se, jak přejel z mého zápěstí k mému ohybu vnitřního lokte a pak to zvedl a pokračoval dál. „Nemůžu říct, zda mě lechtá, nebo...“

„Tak bychom to měli vyzkoušet?“ navrhl a naklonil se, aby mi z krku odhrnul vlasy. Pak mě tam políbil a temně řekl: „Postav se.“

Ztvrdly mi bradavky a pod mým světle růžovém tričku vytvořily tmavé, viditelné body. Narovnala jsem se a postavila jsem se čelem k němu.

„Svlékni se pro mě.“

Přetáhla jsem si tričko přes hlavu a obnažila tak své poprsí. Občas jsem se s podprsenkou neobtěžovala. Většinou to bylo prostě jako teď. Ale dokonce i ve svém „podělaném“ oblečení mimo práci jsem se díky němu cítila sexy. Když jsem si pak stáhla své kalhoty na jógu, spolu s nimi jsem si sundala i kalhotky.

„Přines mi své kalhotky,“ řekl a kývl k hromádce oblečení, která ležela u mých nohou. Pomalu jsem se ohnula, abych je sebrala a podala mu je.

Zasunul si je do kapsy džínů. „Dobře. Co bychom si tak měli pustit v televizi?“

Zamračila jsem se. „Pane?“

Vzal si ovládání od televize a přepnul tam zdroj. Na lokálním serveru měl uloženou obrovskou kolekci filmů pro dospělé. Netušila jsem, co to znamenalo, kromě toho, že v domě ji mohl pustit na kterékoli z televizí, ale ne přes internet. To bylo v mých obavách číslo jedna, a on tím všechny mé obavy rozptýlil.

Nebála jsem se toho, že by někdo mohl zjistit, že jsme měli špinavé filmy.

Bála jsem se toho, že by někdo mohl zjistit, že máme špinavé filmy nás dvou.

Vybral složku a prošel několika – dobře, mnoha – dostupnými videi.

„Co myslíš?“ zamumlal a u jednoho se zastavil. „Velice drsné nebo...“ Klikl na další.

„Ne, něco trochu jemnějšího.“

Klepl na tlačítko a na obrazovce jsem se ukázala já, natažená na krémové a zlaté posteli v Pavillonu. Osvětlení bylo teplé a já jsem byla fantasticky opálená. ´Mé nahé tělo se lesklo a zářilo. Oči jsem měla zakrytá bílou šerpou.

Ach, na tu noc jsem si vzpomínala.

To bylo na mé loňské narozeniny.

„Jsi nadšená, abys zjistila, jaký je tvůj dárek?“ zeptal se mě v televizi můj Pán.

„Ano, Pane,“ odpověděla jsem mu z postele.

„Tohle video bylo mnohem víc pro mě než pro tebe,“ poznamenal Neil vedle mě. Zatahal mě za culík. „Rozpusť si ho.“

Natáhla jsem se a svoje vlasy jsem osvobodila. Vzal si ode mě gumičku a i ji si dal do kapsy. „Teď zůstaň velice v klidu a dívej se.“ Svýma rukama zajel do mých vlasů a prsty mi je rozprostřel po zádech. Zatímco mluvil, masíroval mi pokožku hlavy. „Co na tom videu vidíš, Sophie?“

„Sebe sama,“ odpověděla jsem a když si odkašlal, připojila jsem: „Pane.“

„To není moc důkladná odpověď. Popiš se.“ Prsty se probíral v mých vlasech, jemně uvolňoval místa, kde jsem je měla zamotané, až mi v loknách volně splývaly přes ramena, prsa i záda.

Na obrazovce jsem si prohlížela svůj obraz. „Vlasy vypadají dobře. A já vypadám nahá dobře.“

„Ne takovýhle popis. To jsem nemyslel,“ upozornil mě. „Podívej se blíž. Co vidíš?“

Polkla jsem. V ústech jsem měla sucho. „Vidím ženu, která chce být ošukána.“

Masážním přístrojem se dotkl mých zad a já nadskočila. Myslím, že mě ten elektrický dotek obnažil víc, než má nahota.

Líně tím přístrojem přejel po mých zádech. „Jak můžeš říct, že chce být ošukána?“

„Čeká. Jako by jí to bylo řečeno.“ Při intenzitě těch pocitů jsem pocítila slabost v kolenou. „Nohy má roztažené, takže může být připravena na cokoli, co on chce.“

„On?“

„Vy, Pane. Je připravena na vás.“

Neil pomalým, ustáleným pohybem kroužil přístrojem podél mého pasu. „Co chce?“

„Potěšit ho.“ Olízla jsem si rty a rychle jsem se opravila. „Potěšit vás.“ Bože, to elektrické mravenčení na kůži mi připadalo, jako bych byla přímo na steroidech.

„A co ty teď chceš?“ Zajel nástrojem k mému boku, podél vnější křivky mého prsa. Teď jsem se musela vůlí přimět nehýbat se.

„Chci, abyste se mě dotýkal.“ Pevně jsem k sobě stiskla stehna.

„Kde?“ Použil přístroj, aby se dotkl středu mého těla, přímo mezi prsy.

„Všude, Pane.“

„Sedni si. Zakloň se a roztáhni nohy,“ přikázal. „Tak doširoka, jako bys je měla připoutané. Otevři se pro mě.“

Mé roztažené maso zasáhl chladný vzduch a já ve své kočičce pocítila příliv množství tepla. Při pomyšlení na to, jak by ten drobný kovový přístroj mohl přejíždět po mé vystavené kočičce, jsem se zachvěla. Každé nervové zakončení kůže vysílalo signály očekávání přímo do mého klitorisu, a bylo příslibem nových a zmatených pocitů.

Místo toho, aby to Neil udělal sám, mi ten nástroj podal. „Teď to, Sophie, použij sama na sebe.“
Vydala jsem zklamaný zvuk.

„Copak sis myslela, že já bych měl odvést celou práci?“ Zamlaskal jazykem. „Sophie, chci jen, abys pokračovala tam, kde jsem přestal.“

Ve videu Pán přinesl dlouhé skleněné dildo. Po stranách se mu zvedaly hřebeny a končily v nakloněné skleněné hlavičce, která byla plochá jako špička palce, ale o něco širší. Jeho povrchem se dotkl mé kůže přímo mezi prsy a moje celé tělo se zachvělo. Stačilo, abych to viděla na videu, a ty pocity jsem znovu fyzicky cítila.

„Sophie,“ připomněl mi Neil přítomnost. „Dal jsem ti příkaz.“

Chladnou plastovou špičkou jsem se dotkla své klíční kosti a pak jsem ji táhla dolů, mezi svým poprsím, přes žaludek, níž a níž až k místu, na které se soustředily všechny moje pocity, které to nutně potřebovalo.

„Co děláš?“ zeptal se Neil. Otevřela jsem oči. Stále stál vedle mě a prohlížel si mě s nesouhlasným výrazem.

„Používám to na sebe, Pane.“

„Ne, ne.“ Pomalu si přitáhl mou ruku a přístroj umístil na vnitřní stranu mého kolena. „Můžeš to použít tady...“ Pomalu ji táhl nahoru po stehnu, ale dřív, než se dotkl mých stydkých prstů, zastavil. Pak změnil směr a zamířil k bokům, pak podél hranice, kam obvykle dosahovaly mé kalhotky. „Tady je to v pohodě. Ale tohle...“

Když se přístrojem dotkl mého pupíku a jel dál, tělo se mi napjalo. Hroty přístroje přejely přes mé pysky, přes úhledný pásek mého pubického ochlupení, tak, tak blízko...“

„Ale ne tady.“

Nevěděla jsem, proč jsem si pokaždé dělala naděje.

Mučila jsem se masáží a přitom jsem sledovala obrazovku. Byla jsem fascinována svou reakcí, kterou jsem pocítila, když do mě pomalu zajel didem. Sledovala jsem, jak se mi stočily prsty, sevřela se mi stehna a já v sobě prakticky pocítila ten šokující chlad skla. Cítila jsem to, jak mi napínaly všechny svaly, jak se mi chvěl žaludek, jak jsem zvedala boky, jak mi tvrdly bradavky. Ruce mi vyletěly nad hlavu, prsty jsem zaťala do pokrývky a v ústech mi zmrzl výkřik čirého šokovaného potěšení.

„Nikdy mě nepřestane udivovat, jak na kameře vypadáš nádherně,“ řekl Neil s mírným nadechnutím. Trochu jsem otočila hlavu. Usadil se v křesle, a natočil se tak dokonale, že s minimálním úsilím mohl dělit svou pozornost mezi mnou a televizí. Rozepnul si džíny, a zatímco sledoval záběry v televizi, pěstí si dráždil svého mohutného kohouta.

Naprosto jsem s ním souhlasila. Když jsme dělali video poprvé, pomyšlení na to, že budu ve filmu, mě vzrušovalo i znervózňovalo zároveň. I když sledovat to – to bylo něco úplně jiné. Než jsem uviděla to, co jsem si myslela, že viděl i Neil: čirý sex a potěšení smíšené v neomezené rozkoši, byla jsem bolestivě plachá a v rozpacích.

Tohle bylo to, co se mnou udělal, to, v co mě změnil. Dokonce i teď, když seděl pár stop ode mě, v ruce měl svého ptáka, tak svým jasným pohledem ovládal mou touhu, a tím ji ještě zvyšoval. „Neměla by ses dívat na mě. Měla bys sledovat obrazovku.“

„Ano, Pane.“ Vrátila jsem svou pozornost zpátky k televizi.

„Měla bys vzpomínat na to, jaké to bylo,“ pokračoval. „Vzpomínáš si, jak to bylo skvělé? Jak tě to naplnilo?“

Zasténala jsem. Byla to skutečně obrovská hračka. Kéž bych ji tu právě teď měla. Ty doteky masážního přístroje nebyly dost. „Vzpomínám si, Pane.“

„Jak se cítíš teď?“

„Frustrovaně,“ zakňučela jsem.

„Protože se chceš udělat?“ zeptal se.

„Protože chci, abyste se mě dotknul, Pane,“ řekla jsem mu, aniž bych se starala o to, zda by mi má upřímnost vysloužila pár ran na zadek, či ne. V případě, že by se mě dotkl, by oboje bylo fajn.

„Dostaneš to, co usoudím, že ti dám,“ řekl, ale z místa, kde seděl, se zvedl, a přešel ke gauči. „Zůstaň ležet.“

Sex na gauči nebyl vždy tím nejpohodlnějším, ale já po něm tak zoufale toužila, že jsem si rozhodně nehodlala stěžovat.

Vypadalo to, že svlékání mu trvalo celou věčnost. Když se nade mnou sklonil, natáhla jsem se po něm. Videu na obrazovce jsem už nevěnovala žádnou pozornost. Jeho kůže se setkala s tou mojí, mých stydkých pysků se dotkl jeho kohout. Pak se do mě zabořil tak pomalu a sladce, až mým tělem projelo potěšení, díky kterému se mi sevřely všechny svaly.

Společně jsme se pohybovali v klidném tempu, cítili každý centimetr těla toho druhého. Nebyl potřeba žádný spěch, žádná naléhavost. Dávali jsme si na čas. Zajela jsem mezi nás rukou, abych si dráždila klitoris a dovedla se k jemnému vyvrcholení, které mě naplňovalo horkou, milující energií. Neil se nade mnou otřásl a při poslední vlně mého uvolnění dospěl ke svému vlastnímu vyvrcholení.

Ležel nade mnou opřený na loktech, políbil mě a stále se ve mně pohyboval, až už dál nemohl.

„Ach! Gauč!“ vydechla jsem, když ze mě vyjel, ale z podlahy popadl tričko a vsunul ho pod můj zadek, aby ochránil polstrování gauče před jakýmikoli možnými mokrými skvrnami. Pak si natáhl džíny a usadil se na konci pohovky.

„Za co to bylo?“ Šťastně jsem se protáhla a znovu jsem si položila nohy do jeho klína.

„Musím mít nějako výmluvu pro to, abych šukal se svou nádhernou manželkou?“ Jednu nohu mi zvedl a jemně mi ji masíroval palci.

„Žádnou výmluvu. Ne.“ Když zvýšil tlak palců, zasténala jsem. „Jen jsem si myslela, že jsi to právě teď nechtěl. Protože… víš.“

Se zamračením vypnul televizi. „Proč? Protože tu El-Mudad není?“

Pokrčila jsem rameny. „Cítím se trochu provinile, když jsem s tebou intimně, a nemůžeme s ním být. Myslím tím – nechápej mě špatně. Stále budeme mít sex. Nejsem ochotná vzdát to. Ale teď...“

„Občas máš pocit, že chybí.“ Neil v pochopení přikývl. „Nikdy by mě nenapadlo, že by to mohlo být možné. Myslel jsem si, že ty jsi tím jediným člověkem, kterého jsem kdy potřeboval.“

„Já taky.“ Zatímco jsem přemýšlela, kousala jsem si ret. „Ale co když to nebude fungovat? Myslím my tři, všichni společně? Cítil bys, že by mezi námi něco chybělo?“

„Rozhodně ne,“ řekl bez zaváhání. „Nikdy jsem neměl pocit, že by mezi námi něco chybělo. A s tím vším… No, mám pocit, jako bychom byli silnější, než jsme kdy byli. Kdybychom přišli o El-Mudada, mohlo by mi to zlomit srdce. Ale nikdy by to nezlomilo nás dva.“

„Cítím to úplně stejně,“ slíbila jsem mu to. „My představujeme pravou lásku. A to i on. Myslím, že to můžeme udělat.“

„Stejně tak si to myslím i já,“ řekl a podíval se na mé stále ještě nahé tělo. „Není ti zima?“

Na telefonu mi zapípalo upozornění na nový e-mail. Natáhla jsem se po něm a odemkla jsem obrazovku. „Ne. A vlastně je svým způsobem docela milé -“

Jeho ruce se přestaly pohybovat a podíval se na mě. „Něco se děje?“

Nebyla jsem si jistá. Protože e-mail byl od Susan a hned první věta, na kterou sjely moje oči byla: Ráda by tě poznala.