Maria - 5. kapitola

Překlad: Clarissa

„ZAMLOUVÁM SI TANEC, PRINCEZNO.“

Když se ozvalo zaklepání na dveře, Maria právě vstoupila na první schod, aby zamířila nahoru spát. Divila se, kdo mohl v tuto hodinu klepat na dveře. Dupala bosýma nohama po podlaze vstupní haly, chtěla se jen podívat kukátkem. Až když nakoukla ven skrz sklo kukátka, rozhodla se, že dveře sama otevře. Ale až poté, co si prsty načechrala své vlasy.
Eh, tohle jsem právě udělala?

Přestala se chovat trapně a konečně je otevřela, aby si prohlédla muže na opačné straně dveří bez divného zkreslení kukátkem.

„Nazdárek princezno.“ Jeho hebký hlas přejel přes její tělo spolu s jeho oříškovýma očima, které si prohlížely její svítivě růžové sametové šortky a tílko. „Myslel jsem, že i doma nosíš podpatky a kožich.“ Znovu si prohlížel její tělo, tentokrát mnohem pomaleji, aby posoudil, jak moc krátké byly ty šortky a jak tílko odhalovalo její opálený podbřišek. „Asi ne.“

„Nelíbí se mi tohle oslovení, Dominicu.“

Zdálo se, že se výraz jeho obličeje změnil z překvapeného na pobavený. „Tak to je velká škoda.“

Překřížila si ruce na hrudi a zvedla jedno z jejích obočí, zatímco blokovala vstup do domu. „Můžu ti pomoct?“

„Jistě.“ Udělal krok vpřed, dotýkal se jí špičkami nohou, než ten potutelný výraz z jeho tváře rychle zmizel. V tomto místě byla vážnost tak smrtící, až ji to překvapilo a nechala ho snadno projít dovnitř. „Můžeš mě vzít k Luccovi.“

Ten výraz na jeho tváři jí skoro vyrazil dech, zvlášť potom, co ho včera viděla poprvé po několika letech. Maria s ním strávila pár hodin, ale takového ho neviděla …

… Klepání na dveře rodiny Lucianů jí dělalo radost. Milovala, když někomu kazila den.

Když se dveře otevřely dokořán, přivítala ji Angelova druhá půlka.

Mohli sice vypadat jako jedna a ta samá osoba, ale nemohli být víc rozdílní. Zatímco začínala mít Angela ráda, bratra z rodiny Lucianů, ke kterému se Carusovi chovali jako k vlastnímu, tenhle ale …

„Čau, princezno.“ Od hlavy k patě potetovaný bratr se usmíval, zatímco pohledem sjížděl její tělo.

… To nejsem. Bylo nemožné si nevšimnout masky, kterou si nasadil na obličej, jakmile otevřel dveře a zjistil, že je to ona.

Matthias nosil masku, kterou klamal své okolí, ale ji ani na vteřinu neoklamal. Přesně věděla, jaký pod tou maskou byl – zlomený.

Todd, její bodyguard, se nahrnul do dvěří a odstrčil Angelovo dvojče stranou, aby zkontroloval dům, než vešla dovnitř.

„Kdo kurva jsi?“ Dominic, starší bratr, vstal, když vešel dovnitř.

Maria vstoupila do domu, než Todda zabije. „Je se mnou.“

Tentokrát to byl Dominicův pohled, který sjížděl po jejím štíhlém těle od vysokých podpatků, ke krátkým šatům až ke kožešinovému kabátu. „Co tady sakra děláš?“

Už to bylo dlouho, co naposledy viděla nejstaršího bratra z Lucianů. Tehdy byla mladší, takže si ho dobře neprohlédla. Ale teď, když si prohlížela Dominicův vzhled, viděla, že vypadal dost jinak, než dvojčata a jejich sestra Katarina.

Zatímco oni byli bledí s šedýma očima, Dominic měl opálenou pokožku, která barevně ladila s jeho vlasy v barvě čokolády a oříškově hnědýma očima. Ale byla to nádherná zelená, která jim dodávala jiskru.

„Já, hm …“ Musela chvilku přemýšlet, proč sem vlastně přišla. „Přišla jsem za Kat.“

„A co po ní chceš?“ Překřížil si své silné paže na hrudi.

„Tak, myslela jsem, že potřebuje svatební šaty,“ zvedla Maria své dokonale nalíčené obočí. „Nebo ne?“

„Cassiusi.“

Otočila hlavu, když se mladší kluk zvedl z gauče. Vypadal jako Dominicovo mini-já. Oba bratři se vůbec nepodobali svému otci.

„Běž pro Kat,“ nařídil mu Dominic, aniž by od blondýnky uhnul pohledem.

Prohlížela si toho malého Luciana o trochu déle, pak naklonila hlavu na stranu a viděla, že v tom klukovi bylo něco jinak … něco jí to připomínalo … ale pak odešel pryč.

„Můžu ti vzít kabát?“ zeptal se Matthias, očividně ji chtěl vidět bez něj, protože se natáhl, aby jí ho pomohl svléknout.

„Dotkni se mě, a zabiju tě,“ pohrozila mu s roztomilým úsměvem.

Matthias se ani o krok nepřiblížil, nějak věděl, že její úsměv byl falešný.

Starší bratr to ale udělal, nebál se jí a ani toho bodyguarda, který s ní přijel. „Lucca ví, že princezna není ve svém zámku?“

Úsměv jí z tváře nezmizel. „Myslíš, že bych byla tady, kdyby to věděl?“

„Určitě ne“ - pohlédl na její doprovod - „pokud tohle je ten, kdo tě přivedl.“

Chvíli trvalo, než si Todd uvědomil, že ho Dominic urážel.

Dominicův oříškový pohled se vrátil k ní. „Doufám, že ten ubohý chudák ví, že ať už jsi mu slíbila cokoliv, nebude na tom záležet, až si to s ním Lucca vyřídí.“

„Co oči nevidí, to srdce nebolí.“ Umisťovala jeden vysoký podpatek před ten druhý, aby ten prostor mezi nimi ještě více zmenšila. „Může to být naše malé tajemství.“

Většina mužů na této zemi by jí nestála za druhý pohled, přesto konečně dovolila svému pohledu, aby sjel po jeho těle.

Z nějakého důvodu byl jiný, než předpokládala. Myslela si o něm, že bude slabý, když souhlasil se všemi podmínkami Carusů, ale nyní mohla vidět, že tomu tak vůbec být nemusí …

Ze všech bratrů Lucianů se jí tenhle líbil. A moc …

… Včera byl seběvědomý, ale odměřený. Dnes to bylo, jako kdyby mezi nimi postavil cihlovou zeď. Nicméně to z něj vyzařovalo. Mohla cítit jeho sotva znatelný žár, který bořil jeho vlastní zeď, cihlu po cihle každou ubíhající vteřinou.

Za dvacet čtyři hodin se úplně změnil.

Než otevřela dveře, nepřipadal jí nebezpečný. Teď zvažovala, jestli neudělala chybu, když ho pustila dovnitř. Tedy, skoro. Jediná věc, která jí říkala opak, byla ta, že necítila tu obvyklou prázdnotu v žaludku, kterou tam měla, když mluvila s muži.

„Lucca na tebe ček--“

„Zaveď mě k němu,“ zopakoval důrazně, aniž by ji nechal dokončit větu.

Maria netušila, co to do ní vjelo, ale místo toho, aby ho poslala někam jako kohokoliv jiného, jenom kývla hlavou, když viděla tu naléhavost v jeho očích.

Vedla ho domem a on ji následoval, dokud se nepřiblížila k dřevěným dveřím, za kterými se skrýval náznak kouře. Když dveře otevřela, čekala šílejícího Lucca, ale on vypadal, jako kdyby na ně čekal.

Pro Mariu bylo těžké zavřít dveře, jakmile jimi prošel Dominic a vstoupil do kanceláře jejího bratra. Dávala si s tím na čas, protože doufala, že zaslechne něco z toho, co si ti dva budou říkat, ale oni jen tiše čekali, až se dveře zaklapnou. Bylo ještě těžší odejít, když věděla, že nemohla poslouchat, aniž by se to Dominic nedozvěděl.

Vrátila se zpět do haly, ale přišlo jí nemožné, aby vyšla po schodech nahoru, takže se posadila na dolní schod a rozhodla se, že počká a uvidí, jak se tohle vyvrbí.

Dominic tu byl kvůli jednomu z těcho důvodů – buď litování nebo pravda.

Pokud tu byl kvůli litování, pak to nedopadne moc dobře. Cenou bude, že bude muset zaplatit za hříchy svého otce, a Dominicův otec, Lucifer, měl hodně hříchů. Kvůli doživotnímu zjizvení Chloe Mastersové zemřel. Ale jeho synové budou muset zaplatit za to, že téměř začal válku mezi rodinami.

Carusovi potřebují záruky, že se tohle nikdy znovu nestane. A dosáhli toho tím, že unesli Angela Luciana – dokud se Dominic nezbaví slabých článků své rodiny a poté se jejich krev nestane jednou; to byly podmínky, které její bratr stanovil. Nový šéf Lucianů slíbil, že si Lucianovic žena vezme za muže Carusa a bude matkou jeho dětí, aniž by věděl, že Lucca znal Dominicovo největší tajemství – že Lucianovi měli sestru.

Katarina byla vybrána, aby si vzala Carusa, Draga, a jejich domluvená svatba se měla konat v následujících dnech. Když ho včera viděla s jeho sestrou, byla si jistá, že by Dominic nikdy s těmi podmínkami nesouhlasil, kdyby věděl, že Lucca o existenci Kat věděl. Teď to byla buď válka, kterou nemohl vyhrát, a nebo se musel vzdát své sestry. Maria nevěděla, jestli Dominic už přijal svůj osud – nebo ten, který mohl mít. Ale mohl tu být také proto, aby řekl, co se včera doopravdy stalo …

… „Co tady děláš?“ zeptala se Kat.

Od chvíle, kdy prošla dveřmi, byla Maria připoutána očním kontaktem k Dominicovi, po další chvíli ho prolomila a pohlédla směrem ke Kat. „Myslela jsem, že bys mohla chtít svatební šaty, až půjdeš tou uličkou.“

„Já mám bílé šaty, ale jsou krát--“

„Rozhodně ne.“ Maria ji uraženě zastavila, než mohla dokončit větu. „Beru tě hned na nákupy.“

„J … jasně.“

„Jedu s vámi,“ oznámil Dominic a bral si svou bundu. „Matthiasi, ty tady zůstaň s Cassiusem.“

Matthias, který sahal po své bundě, vypadal poraženě, ale nic neřekl.

„To nebude nut--“

Dominic zvedl ruku, aby ji zarazil. „Nechci, aby Lucca zjistil, že jsem vás dvě nechal jít samotné s tímhle zasraným idiotem.“

Znovu trvalo Toddovi celou věčnost, než si uvědomil, že Dominic mluvil o něm. „No dovol--“

„Fajn,“ vyhrkla Maria, možná až moc horlivě; chtěla zjistit, kam tohle povede.

Poté, co si Kat oblékla bundu, zamířili všichni ze dveří a nechali Cassiuse a Matthiase se zlomeným srdcem za sebou.

Když Dominic uviděl Cadillac, ve kterém sem přijeli, zastavil jejich kroky. „Víš co, Tede --“

„Todde,“ opravila ho Maria a ze všech sil se snažila nesmát.

„Todde,“ opravil se a získal pozornost Carusovic strážce. „Co kdybys odjel domů, a všichni bychom předstírali, že Maria utekla úplně sama? Myslím, že oba víme, že bych téhle krásné blondýně nezkřivil vlásek na hlavě, protože vím, co by mi Lucca udělal, kdyby to zjistil. A jsem si jistej, že to samý udělá tobě, jestli odtud kurva nezmizíš.“

Tvář jejího bodyguarda zbledla, když ho Maria odmávla.
Odešel, s útěkem.

„Čau, Todde.“

No, tohle bude sranda.

„Není ti zima?“ zeptala se jí Kat, když viděla, že má pod kabátem jen šaty.

„Nemůže ti být zima, když máš srdce mrtvé.“

Byla v šoku, když zjistila, že Dominic odpověděl místo ní. Nikdy nezapomene na ten smrtící úsměv, který ji věnoval, když jí otevřel dveře na straně spolujezdce svého zatemněného Mustanga, „Není to tak, princezno?“ …

… Když do toho auta nastoupila, ucítila, že existoval muž, který ji konečně viděl takovou, jaká doopravdy byla, a necítil se jí být ohrožen nebo neviděl pouze její vzhled. I dnes, když byly role obrácené a on byl ten, kdo vstoupil do jejich domu, stále se zdálo, že ji tak viděl. Bylo to, jako kdyby cítíla … že se rovná mužům v tomhle bláznivém mafiánském světě.

Oba, Maria i Dominic, byli důležitější než ti ostatní, a zvlášt pro Lucca, protože bylo jasné, že si oba přáli být jím. Každý chtěl mít takovou moc, kterou vládl Lucca, ale byla to moc, kterou nikdy mít nebudou.  

Doufala, že Dominic tady nebyl kvůli tomu, aby řekl pravdu; jinak by ty lži a sliby, které řekla Luccovi, byly jen prázdným vzduchem. Pokud by Lucca věděl, že vkročila na špatnou stranu Kansas City a vstoupila do domu Lucianů namísto přehnaného líčení, jak jela taxíkem k obchodu, kde měla sraz s Kat, pak by měl Todd uzavřít mír s Bohem, protože se nedožije konce tohoto týdne.

Když zaslechla v hale kroky, střetly se její oči se zelenou barvou v oříškových očích, které byly teď mnohem klidnější. Dominicova šílenost po setkání s jejím bratrem ustoupila. Nicméně, čím více se k ní blížil, tím větší byla bolest, kterou se snažil skrývat.

Litování.

Věděla, kvůli čemu tady byl, takže zůstala přesně tam, kde byla.

Nikdy předtím Maria soucit necítila, ale byla si jistá, že cítila přesně tohle, když se na něj teď dívala.

Nečekala od něj, že něco řekne. Věděla, že s břemenem, které nesl, mohl jen vyjít ze dveří.

„Uvidíme se na svatbě,“ řekl ponuře přes rameno, když otevřel dveře. Než vyšel ven, věnoval jí poslední pohled. „Zamlouvám si tanec, princezno.“

Sledovala, jak mizel za dveřmi do noci, a uvědomila si, že to nebyla žádost, ale nařízení. Přísahala by, že byl plný naděje, a pokud by Maria věděla, co tento pocit znamená … uvědomila by si, že cítila to samé.