FM - 81. kapitola

Překlad: Sinnel

            Peter

             

            Čekám, až se Sařiny vzlyky utiší. Pak se podám temnému horku, které se mi vaří v žilách. Dobrou hodinu jsem ji držel ve svém klíně a cítil, jak se celé její tělo chvělo a třáslo, její dobře tvarovaný zadek se třel o můj rozkrok a její měkká prsa se mnula proti mé hrudi.

            Je špatné takhle po ní toužit, když jsem byl svědkem hloubky jejího utrpení, ale nemůžu si pomoci. Její utrpení mě vydrhlo do syrova, zbavilo tenkého lesku civilizované masky, která ukrývá má nutkání.

            Jsem šelmou, která se utrhla z vodítka, a ona je mou kořist.

            Divoce jí políbím, na jejích rtech cítím sůl jejích slz, které tam zaschly a rukou přitom rozervu její oblečení, až obnažím její hladkou kůži. Nejdřív je pasivní, vyčerpaná emocionální bouří, kterou právě prodělala, ale zanedlouho mě obejme svými štíhlými pažemi a polibek mi opětuje a s odpovídající zuřivostí ze mě rukama strhává mé vlastní oblečení.

            Moje tričko přistane na podlaze, dopadne na hromádku jejího oblečení a pak zápasí se zipem mých džínsů. Na mém klíně je zcela nahá.

            „Pusť mě k tomu,“ nařídím chraptivě, když to vypadá, že se s tím bude potýkat celou věčnost, ale už se tam dostane a osvobodí tak můj penis. Je celý nateklý a bolavý, zoufale se chce zabořit do jejího těsného, mokrétho tepla.

            „Miluji tě,“ vydechne, když se do ní hluboko zanořím a cítím, jak se kolem mě svírají její vnitřní svaly, jak mě tiskne a vítá a to navzdory bolesti, kterou jí tím musím působit.

            Je to tak, že mě objímá navzdory všemu utrpení, které jsem jí do jejího života přinesl. Nezasloužím si její lásku ani její odpuštění, ale když svými prsty zajedu do jejích vlasů a držím si ji na místě, abych jí mohl pohltit svým polibkem, vím, že to všechno mám.

            Je opravdu moje, v dobrém i v tom zlém.