pátek 22. května 2020

FM - 52. kapitola

Překlad: Clarissa



Sara

             
            Dívám se se sevřeným žaludkem, jak peter klidně schová telefon do kapsy a vrátí se zpátky do pilotní kabiny – zřejmě aby informoval Antona o tom, že zamíříme na Esguerrův pozemek, bez ohledu na pocity obchodníka se zbraněmi.
            „Víš, že nás sestřelí, jakmile se přiblížíme,“ řekne Yan, když se Peter o minutu později znovu objeví. „Tedy, pokud nám tak dlouho vydrží palivo.“
            „Vydrží,“ řekne Ilya přesvědčeně. „A nesestřelí nás. Slyšel´s Petera: Esguerra nás potřebuje, aby rychle tenhle bordel vyřešil.“
            „Jo, jasně,“ zamumlá Yan a zamíří do koupelny v zadní části letadla.
            Mé kroky nejsou úplně jisté, když kráčím ke gauči a posadím se.
            Takhle zemřeme?
            Ne díky kulce, ale při letecké nehodě?
            Gauč vedle mě klesne, a velká, teplá dlaň sevře mé koleno. „Všecho bude v pořádku, ptichka,“ zamumlá Peter a zvedne druhou ruku, aby mi odhrnul vlasy. Jeho prsty přejedou po mé čelisti, ten dotek je tak jemný, až se mi chce brečet.
            „Jak to víš?“ zašeptám, a poté vynadám sama sobě, že se chovám jako malé dítě.
            Jasně že to neví.
            Říká to jen kvůli tomu, abych se cítila lépe.
            „Protože Juliana znám,“ řekně tiše. Už několik dní se neholil, a to tmavé strniště zdůrazňuje nezdravou barvu jeho kůže. I přesto z něj pořád nějak vyzařuje jeho obvyklá síla a sebejistota. Vím, že je to zřejmě jen maska, ale nemůžu si pomoct a cítím se uklidněně, když přitiskne své rty na mé čelo, a poté mě objeme silnou paží kolem ramen a přitiskne si mě k jeho nezraněnému boku.
            „Měl bys odpočívat,“ zamumlám po chvíli. Jakkoliv je můj manžel silný, tak není neporazitelný. Je to jen pár dní, co ležel na smrtelné posteli. Ale když se snažím odtáhnout, sevře mě pevněji, a já to s povzdechem vzdám a položím svou hlavu na jeho rameno.
            Nemá cenu proti tomu protestovat.
            Konec konců, může to být naše poslední hodina, kdy jsme spolu.    

58 komentářů:

  1. Bože, prečo sú tie kapitoly také krátke? Ďakujem za super preklad a korekciu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi aby jsme si tu knihu víc užili😊.Jsou krátké ale denně. 99 kapitol a epilog.To jsou 3 měsíce života. Když mám krizi bojím se že nepřežiju tak si vzpomenu že ještě nevím jak dopadne Peter se Sarou. A opět jsem 👌. A čekám až se ráno probudím a přečtu si další část. BEZ LEGRACE moc Clarisce děkuji za její perfektní překlad a možnost si tento příběh díky ní přečíst.❤💖 Za mě 👍👏

      Vymazat
    2. Souhlas, je to sice na nervy, ale ráno když se mi nechce vstávat a vzpomenu si, že na mě čeká další kapitolka, jde to líp. Je to úžasný ranní budíček.
      Děkuji moc za další kapitolku a nemohu se dočkat pokračování.

      Vymazat
  2. Moc děkuji za další skvělou kapitolu. 😍😍😍😍😍

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujeeem. Som zvedavå na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za další skvělou kapitolu 💞

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za skvělou kapitolu 😊👍

    OdpovědětVymazat
  6. Veľká vďaka za úžasnú kapitolu a teším sa na pokračovanie 😊

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad další kapitoly. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Díky moc za další kapitolku

    OdpovědětVymazat
  9. Moc děkuji za další kapitolu.Jana

    OdpovědětVymazat
  10. Naprosto souhlasím s holkama nahoře, každý den jedna kapitola a hned mám lepší náladu. Moc děkuji.

    OdpovědětVymazat
  11. Díky moc za kapitolu 🌼❤️

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji za nový překlad. Jana

    OdpovědětVymazat
  13. Ďakujem za super preklad a korekciu 😊.

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuju za další skvělou kapitolu.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)