pátek 22. května 2020

CH - 36. kapitola

Překlad: Lucianna



Kapitola 36 – Viper


Ruce se mi netřásly.
Srdce mi neuhánělo.
Zmáčknul jsem zvonek u dveří s veškerou sebejistotou světa.
Během vteřiny, vyšla Michelle zpoza rohu od kuchyně a ztuhla v chůzi, když mě viděla koukat skrz sklo dveří. Stála tam a zírala jen vteřinu, než stiskla rty a došla ke dveřím.
„Ahoj!“ usmál jsem se, když je otevřela a prošel kolem ní rovnou do kuchyně.
Slyšel jsem zavřít dveře a nezačala na mě hned ječet.
Už to bylo dobré znamení.
„Jak se máš?“ zeptal jsem se nonšalantně, když jsem začal vyndávat zásoby, které jsem přinesl, z papírového pytle, na ostrůvek.
„Vipere,“ povzdechla si. „Co to znamená? Co to děláš?“
„Neměla jsi lekci vaření už skoro měsíc. Jsem si jistý, že děti už jsou přejedené pizzou, tak je čas.“ Pohlédl jsem do obýváku a do chodby k herně, a zamračil se, když jsem nikoho neviděl. „Když mluvíme o dětech, kde jsou?“
„Matthew vymámil na, Taylor, přespání u ní doma a ona si myslela, že mi věnuje přestávku a vzala si i Mauru.“
„Ještě lepší.“ Usmál jsem se na ni a zahýbal obočím nahoru a dolů.
„Jsem tak zmatená,“ zamumlala, zavřela oči a třela si prsty spánky.
Zatímco měla zavřené oči, ukradl jsem si rychlý pohled na ni. Vlasy měla vlhké od nedávné sprchy a měla na sobě tepláky Wild a vytahané tričko, a neměla make-up. Upřímně, neměla daleko k definici bezdomovce, ale nemohl jsem ji shledat přitažlivější, než v tu chvíli. S ní to nebylo o vzhledu; nikdy nebylo. Bylo to její srdce, které jsem miloval.
„Z čeho jsi zmatená? Uděláme kuře, marsala.“
Frustrovaně spustila ruce podél boků. „Ty. Já. My. Tohle. Řekla jsem ti, abys odešel a myslela to vážně.“
„Odešel jsem.“ Pokrčil jsem rameny. „A teď jsem zpátky.“
„Proč?“
„Protože.“
„Protože proč?“ Hlas se jí zlomil a to bylo všechno, co jsem potřeboval slyšet.
Jedním zhoupnutím jsem sklouznul vlevo a sevřel linku na každé straně jejích boků a zavřel ji tak mými pažemi. Moje tvář byla jen centimetry od její, naše nosy se prakticky dotýkaly.
Díval jsem se jí přímo do očí. Nechtěl jsem, aby jen slyšela, co jí řeknu, chtěl jsem, aby to taky viděla. Aby to kurva cítila.
„Protože sem patřím. Protože patřím k tobě. I když s tím zkoušíš bojovat, víš taky, že ke mně patříš. Protože někdy mezi tím když jsem tě slyšel zpívat Mauře, učil tě udělat míchaná vajíčka a tancoval s tebou na té svatbě, jsem se do tebe zamiloval.“
Roztřeseně se nadechla a slza se jí pomalu kutálela dolů po tváři.
Něžně jsem jí otřel prstem a podržel ho ve vzduchu. „Protože se chci ujistit, že už nikdy nebudeš plakat.“
„Ale ten večer, po té svatbě… nechtěl jsi mě.“ Polkla a podívala se na zem.
„To není pravda. Není to tak, že bych tě nechtěl. Ježíši, Michelle, všechno, co chci už měsíce, jsi ty. Nechtěl jsem tu vinu, která přicházela spolu s tebou, ale srát na to. Jsem připravený. Budu se vypořádávat s tou vinou každý den, po zbytek mého života, pokud to znamená, že se probudím a ty budeš pořád moje.“
„Opravdu?“ Její hlas se znovu zlomil, když jí slzy zaplavily oči. Slzy viny. Slzy úlevy. Slzy naděje.
„Ano. Opravdu. Nikdy, v celém svém životě, jsem si nebyl ničím tak jistý.“ Objal jsem jí pažemi kolem těla a přitáhl ji tak pevně k sobě, až jsem cítil bít její srdce na své hrudi. „Nemám tušení, co přinese budoucnost. Ale vím, že jsem to nikdy předtím nechtěl s nikým zkusit. Jen se snažit. Odsunout všechny blbosti stranou a opravdu, opravdu se snažit.“
Chvíli byla ticho a já si začínal dělat obavy, že jsem možná její slzy špatně pochopil.
„Nebyla jsem opilá,“ zamumlala nakonec do mého ramene.
„Co?“
„Ten večer po svatbě, jsem nebyla opilá.“ Odtáhla se a podívala na mě. „Měla jsem dva drinky, ale v době, kdy jsem se dostala domů, byla jsem sotva trochu v náladě.“
„Takže jsi mě políbila, protože…“
„Protože jsem chtěla dokončit, co jsem začala. Stále chci.“ Zvedla se na špičky a špičkou nosu přejela po mé čelisti. „Budu se s tou vinou vypořádávat taky. Jsem si jistá, že to bude těžké, ale zdaleka ne tak těžké, jako zkoušet přesvědčit sama sebe, že tě taky nemiluju.“
Něco se ve mně zlomilo a já už se prostě nestaral. Nemohl jsem bojovat s tou potřebou jí políbit, už ani zasranou vteřinu.
Vzal jsem jí obličej do dlaní, zvedl ho k sobě a tvrdě přitisknul své rty na její. Povzdechla si a naklonila se ke mně. Nehýbali jsme rty. Nehýbali jsme jazyky. Nehýbali jsme se vůbec. Jen jsme tam stáli, spojeni… konečně.
Netrvalo to ale dlouho. Nejen, že jsme ani jeden z nás, neměli sex velmi dlouho, ale to nahromadění mezi námi, bylo už na bodu varu. V momentě, kdy posunula ruce vzadu po mém tričku a já ucítil její nehty na zádech, všechna nervová zakončení v mém těle, se probudila k životu. Viděl jsem scény ve filmech, když se páry poprvé políbili a hodili do toho krátké klipy – ohňostroj, pochodující kapela, pískající konvice na čaj – já byl všechno tohle dohromady a vynásobeno tisíckrát.
Poprvé ve svém životě, jsem nevěděl, kam s rukama. Nechtěl jsem Michelle jen ošukat; chtěl jsem jí ukázat, jak moc ji miluju. Chtěl jsem se jí dotýkat všude a v jednu chvíli.
Pohybovali jsme se pomalu, naše rty synchronizovaně pluly, jako bychom se líbali celý náš život. S jednou rukou stále na její tváři, jsem druhou přesunul na její bok a jemně stisknul. Nasála můj ret, vtáhla ho a jemně skousla mezi zuby.
„Jestli se mě brzo nedotkneš, exploduju,“ řekla, s mým rtem, stále mezi zuby.
Vytáhl jsem svůj ret a usmál se na ni. „Budu se tě víc, než jen dotýkat, ale máš pravdu – vybouchneš.“
Klesnul jsem na kolena a rychle jí stáhnul tepláky k podlaze. Vystoupila z nich a odkopla je stranou. Začal jsem líbat vršek její nohy, pokračoval po holeních, až na vnitřní stehna. I z kleku, jsem mohl slyšet, jak ztěžka dýchala. Vzal jsem okraj jejích kalhotek a stáhl je dolů. Světle růžové a pekelně krajkové. Neočekával jsem od ní nic méně.
Vystoupila i z nich a odstrčila je stranou, za tepláky, ale než mohla dát druhou nohu zpátky na zem, rozhodl jsem se vyhodit pravidlo číslo dvě, oknem. Zvedl jsem jí nohu, zahákl ji za rameno a ponořil se jazykem přímo do ní. Koutkem oka, jsem viděl, jak rukama sevřela kraj linky. Hlava jí spadla dozadu a nahlas zasténala. Opravdu, opravdu nahlas. Noha, kterou měla stále na zemi, se jí začala třást, a já věděl, že je skoro tam, ale já s ní nebyl ani zdaleka hotový. Můj jazyk lízal a třel její klitoris, dokud nestrčila ruce do mých vlasů a nezačala vrcholit, a volat mé jméno znovu a znovu.
Jakmile se jí přestala třást noha, odtáhl jsem se a postavil se, a opatrně jí dal nohu na zem.
„To bylo…“ Nakoukla na mě zamlženým pohledem a zavrtěla hlavou. „Nemůžu…“
„Neskončili jsme.“ Sehnul jsem se a znovu zajal její ústa, když jsem dlaněmi sevřel její tváře. Nehrála žádná hudba, ale my se začali pohupovat sem a tam, jako by hrála. Tahle holka mě líbala způsobem, díky kterému jsem zapomněl, že před ní, vůbec nějaké líbání existovalo.
„Pojď sem.“ Vzala mě za ruku a začala mě táhnout k obýváku.
„Počkej.“ Sevřel jsem jí ruku a zatáhl zpátky. „Tam ne. Prosím.“
„Nahoře?“ Usmála se na mě, když si okusovala vnitřek rtu.
Přikývl jsem, zoufale toužící dostat ten ret zpátky do svých úst. „Tady, naskoč.“ Otočil jsem se a skrčil se.
„Na zádech? To myslíš vážně?“ zasmála se.
Jen trošičku jsem otočil hlavu a nařídil, „Jsem tak trochu rozdělaný, takže pokud to nechceš dělat přímo tady na dřevěné podlaze, tak naskoč.“
Zahihňala se, když vyskočila na má záda a já bral schody nahoru po dvou.
„Doleva,“ zamumlala, když mě políbila na krk, s tím nejlehčí dotekem jazyka, vysílajíc mi chvění do celých zad.
Jakmile jsem se dostal do její ložnice, šel jsem přímo k posteli a otočil se, a pustil jí dozadu, když hravě vyjekla. Couvala po posteli, přitom se mi dívala přímo do očí. Strhnul jsem tričko přes hlavu a kalhoty s boxerkami, jsem stáhnul ještě rychleji, a vzal kondom z kapsy.
Pravidlo číslo jedna. Vždycky. Dokud to nebude schválně.
„Přinesl sis tohle dneska večer sebou?“ zeptala se s povytaženým obočím, sledujíc, jak roluji kondom po své délce. „Někdo si byl velmi jistý, co?“
„To nemá nic společného s jistotou.“ Políbil jsem ji na klíční kost. Co bylo na její klíční kosti, že mě přiváděla k šílenství? „Ale věděl jsem, že jsem přišel sem, říct ti, že tě miluju a byl jsem si dost jistý, že pokud cítíš ke mně jen z poloviny to, co cítím já k tobě, tak takhle skončíme.“
Michelle si lehla na posteli na záda a zvedla hlavu, abych ji znovu políbil.
„Vydrž vteřinu.“ Vytáhl jsem ji do sedu a stáhnul jí triko přes hlavu, a hodil ho bokem. „Mnohem lepší.“ Moje ústa se spojila s její bradavkou, jakmile se položila zpátky na postel.
Byl jsem připravený. Byl jsem víc, než připravený. Tak daleko za předehrou, že to v tu chvíli ani nebylo zábavné.
Jakmile byla na zádech, koleny jsem jí roztáhl nohy a položil se na ni. Opřel jsem se na vteřinu o lokty a odhrnul jí vlasy z čela, a díval se jí přímo do očí.
„Co?“ zeptala se starostlivým tónem, když přejela nehty na horu a dolů po mém boku.
„Já nevím. Prostě… tohle. Ty. Je to neuvěřitelné.“ Políbil jsem jí na špičku nosu. Usmála se a přitáhla si mě dolů pro polibek, a tiše mi zalapala po dechu do úst, když jsem do ní vklouznul. Pokračovali jsme v líbání, zatímco jsem se hýbal dovnitř a ven, a zvyšoval rychlost. Nehty mi zatnula do zad a začala znovu sténat, otočila tvář na stranu a zavřela oči. Věděl jsem, že je blízko.
„Otevři oči. Podívej se na mě,“ řekl jsem mezi vzdechy. „Chci tě vidět. Chci, aby ses dívala přímo na mě, až se uděláš.“
Oči se jí otevřely a stáhla obočí, a udělala ten nejerotičtější obličej.
„Miluju tě, Michelle.“
„Já tě taky miluju,“ zašeptala a ztěžka dýchala. „Och, Bože!“ Trochu se ke mně schoulila, když její tělo ztuhlo, já pumpoval tvrději a tvrději, odhodlaný ji postrčit přes okraj znovu. „Vipere! Do háje!“ Stiskla oči.
„Dívej se na mě. Prosím. Potřebuji tě vidět.“ Nikdy jsem při sexu necítil to, co v tuhle chvíli. Před Michelle, byl sex jen něco, co jsem dělal, abych se cítil dobře a vyplnil čas, ale s ní a se zapojenými city, to bylo přeneseno na úplně nový level. Nekonečně intenzivní.
Otevřela znovu oči a sevřela spodní ret, když se kolem mě udělala, a každý její stah, mě vedl blíž a blíž. Konečně, jsem cítil, jak se mi stáhly koule, a bylo to. Díval jsem se jí zpátky do očí a sklonil čelo k jejímu, když jsem se udělal tak tvrdě, jako nikdy v životě. Vrčel jsem a sténal, a řekl jí, že ji miluji, ještě dvakrát, než jsem byl hotový. Jakmile jsem skončil, moje tělo ochablo. Byl jsem vyčerpaný. Stáhl jsem si kondom a očistil se, než jsem spěchal zpátky k ní do postele.
„Neměli bychom vstát a obléknout se?“ zeptala se, potom co jsme leželi v posteli a objímali jeden druhého, asi deset minut.
„Ne,“ řekl jsem přísně. „Teď, když jsem tě viděl nahou, budu rád, když takhle budeš tak často, jak to je jen možné, prosím.“ Políbil jsem ji na spánek a nechal tam ústa trochu déle.
Zasmála se a já se přetočil a opřel o loket. „Nedělal jsem si srandu.“ Zavrtěl jsem hlavou.
„No,“ – přetočila se tváří ke mně – „myslím, že by se Matthew mohl ptát na nějaké otázky, na které nejsem připravená ještě odpovídat, takže předpokládám, že budeš muset počkat každý večer, až půjde do postele.“
Zastrčil jsem jí neposlušný pramen vlasů za ucho. „Vsaď svůj zadek, že tohle budeme dělat každý večer… při každém jeho spaní… a když bude sledovat televizi… a když si bude venku hrát…“
„Uklidni se.“ Zasmála se. „Ráda bych byla schopná normálně chodit.“
„Máš hlad?“ zeptal jsem se.
„Umírám hlady!“ řekla dramaticky.
„No, když vidím, že jsem sakra příliš vyčerpaný, abych uvařil něco z toho, co jsem přinesl, chceš objednat pizzu?“
„Velmi vhodné. Moc ráda.“ Usmála se pro sebe. „A… můžu vymyslet něco, co nás udrží zaneprázdněné na tu půl hodinu, než se sem dostane rozvážka.“

66 komentářů:

  1. Ďakujeeem. Super. Konečne sa obidvaja vyjadrili. Teším sa na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak konečně :-)! Moc děkuji za krásnou kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za další skvělou kapitolu 😊👍

    OdpovědětVymazat
  4. To bolo úžasné ❤️❤️. Ďakujem za preklad a korekciu a teším sa na pokračovanie 😊

    OdpovědětVymazat
  5. Konečně. Život ve je fakt krátký,

    OdpovědětVymazat
  6. No konečne si to obaja priznali 👍 som tak rada že si to konečne spolu rozdali 😉 len teraz dúfam, že im nikto s nejakými blbymi rečami tu ich radosť nepokazí 🤨 dik za super preklad a už sa teším na pokračovanie 😉

    OdpovědětVymazat
  7. Moc ďakujem :) JanaD

    OdpovědětVymazat
  8. Konečne 😁
    Ďakujem ❤️😍❤️

    OdpovědětVymazat
  9. Konečne si to vysvetlili... Ďakujem za ďalšiu kapitolu

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem veľmi pekne za super kapitolu 😊 😊 😊

    OdpovědětVymazat
  11. Uplne skvele...������,super .... velka vdaka za uzasnu kapitolu...������

    OdpovědětVymazat
  12. Mockrát děkuji za další kapitolu.☺☺☺O.H.

    OdpovědětVymazat
  13. Ďakujem za super preklad a korekciu.

    OdpovědětVymazat
  14. Konečně....super. Moc děkuji za kapitolu

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji za nový překlad. Jana

    OdpovědětVymazat
  16. Díky,jsem za ně moc ráda, Monča

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  18. Ďakujem za super preklad a korekciu 😊.

    OdpovědětVymazat
  19. Moc děkuju za další skvělou kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  20. Sarinka090:dekuji moc

    OdpovědětVymazat
  21. Děkuji za další kapitolu. No konečně se přes to dostali. Dík Hana

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)