CC - 4. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Trelon poslední studoval signály, přicházející z planety pod nimi. Musel uznat, že z vesmíru vypadala velmi pěkně a byl zvědavý, až se o ní dozví víc. Ještě zvědavější ale byl na ženu, která nejen, že dobyla srdce jeho bratra, ale akceptoval ji i jeho symbiont a drak. Trelon nemohl uvěřit, že jeho bratr našel pravou družku; navíc takovou, která patřila k jiné rase.

Když viděl Abby poprvé, její přirozená krása a půvab na něj udělala hluboký dojem. Ve srovnání s valdierskými ženami působila tak křehce, ale dračí znamení na jejím krku ukazovalo, že měla sílu bojovnice. Když se nyní rozhlížel po mýtině, na kterou se teleportoval, začal chápat něco z toho, o čem se Zoran při jejich rozhovorech zmiňoval.

Trelon celý den prozkoumával okolí a současně pomáhal připravovat návrat Zoranova mateřského symbionta na jejich bitevní loď nahoře ve vesmíru. Spolu se Zoranem, Kelanem právě běželi přes louku, když si na Zoranovi všiml náhlé změny.

„Zorane, je všechno v pořádku?“, zeptal se Trelon, když jeho bratr najednou ztichl.

Zoran pohlédl na Trelona, jakoby se probudil z transu. „Je zpátky.“

Trelon s Kelanem se na něj zašklebili. Zoran nebyl jediný, kdo se nemohl návratu jeho družky dočkat; doslova mohli slyšet, jak Zoranův drak řve, protože ji chtěl vidět.

Trelon pocítil nával závisti a, jak musel přiznat, i žárlivosti. Cítil, jak po něm jeho drak požaduje, aby si také našel ženu, ale potlačil jeho netrpělivost a položil ruku na hlavu svého symbionta, kráčejícího vedle něj. Moc nadějí si nedělal. Pravděpodobnost, že se na této primitivní planetě najde další pravá družka, byla mizivě malá.

Zoran pohlédl na své bratry s úsměvem na tváři. „Brzy se s mou družkou seznámíte.“

Trelon nemohl jinak, než se rozesmát. Dobíral si Zorana a jeho draka vypočítáváním věcí, které budou s Kelanem provádět, aby nemohl být se svou družkou o samotě. Trelon bouchl Kelana do paže a hlavou mu naznačil, aby Zorana chytil a on ho tak mohl poslat k zemi. Zrovna se po něm natahoval, když si všiml jeho najednou zamračeného pohledu.

„Abby se nevrací sama. Jsou s ní tři ženy,“ pronesl nespokojeně. Trelon potlačil úšklebek. Bylo očividné, že jeho bratr se právě teď nechtěl o Abby s nikým dělit.

Trelon nedokázal potlačit tiché zachichotání. „Možná má s sebou naše pravé družky,“ popichoval bratry Trelon a bojoval s nadějným řevem svého draka. „Já na to sice ještě nejsem připravený, ale možná že Kelan, Mandra a Kreon o nějakou stojí. Než se usadím s jednou ženou, tak se musím ještě trochu vybouřit.“

Kelan se smíchem chytil Trelona pod krkem. „Asi se považuješ za dračího bejka, když si myslíš, že bys mohl uspokojit tolik žen. Musí jich být tolik, protože s tebou žádná dlouho nevydrží.“

Zoran se smál a sledoval bratry, jak spolu blbnou. Trelon se otočil a bratra odstrčil. Trelonovo střídání žen ve snaze najít pravou družku, bylo terčem vtipů jeho bratrů. Trelon se právě kočkoval s Kelanem, když uslyšeli Zoranův zuřivý řev.

Okamžitě povolal svého draka, proměnil se a vystřelil do vzduchu. Jeho symbiont se proměnil ve zlaté brnění. Na nic se Zorana neptal. V mnoha bitvách, které vedli s Kurizany a Sarafiny, se naučil svému bratrovi a instinktu jeho vlastního draka důvěřovat.

Trelon poslouchal, jak Zoran v dračím jazyce vysvětluje, že je Abby v nebezpečí.

„Víš, kdo to je?“, zeptal se Trelon letící vedle Zorana.

„Ano. Je to ten samý muž, který Abby uhání už několik let. Poslední dobou je agresivnější. Chce Abby sám pro sebe. Zabiju ho,“ zavrčel Zoran. Trelon si moc dobře pamatoval pohled na Abby v náruči jeho bratra a jak stydlivě si je všechny prohlížela. Zavrčel; nikdo si nebude na družku jeho bratra dovolovat beztrestně. Nikdo.

***

Clara svírala volant oběma rukama a snažila se zabočit z hlavní silnice na štěrkovou cestu, aniž by ztratila kontrolu nad vozem. Ariel s Trish nepřetržitě nadávaly. Pick-up se přiblížil ke stromům, lemující cestu, nebezpečně blízko. Cara musela uznat, že dokonce i na ni udělalo Carmenino řidičské umění dojem. Zatraceně, měla co dělat, aby udržela pick-up na všech čtyřech kolech. Rozhodně se bude muset Carmen zeptat, jak je možné, že z té motorky nespadla.

Ona sama musela potlačit nadávku, když projela obzvlášť hlubokou dírou. Přední světla pick-up lítala nahoru dolů, takže i tak tmavá noc vypadala ještě tajuplněji. Cara trhla volantem, aby se vyhnula další díře.

„Vidíš ji?“, zeptala se Trish s obavou v hlase. „Já skoro vůbec nic nevidím. Nerada bych Carmen přehlédla, pokud by spadla a ležela uprostřed silnice.“

„Je v pořádku. Myslím, že jsem před námi zahlédla brzdová světla,“ vyhekla Ariel mezi dvěma dalšími dírami.

„Proboha, Caro. Skrz kolik děr ještě míníš projet?“, vykřikla Ariel poté, co se Cara trefila do jedné obzvlášť hluboké díry a odhodilo ji to na Trishu. Cara slyšela, jak Trish zasténala, protože se hlavou praštila do okénka na straně spolujezdce.

„Opravdu se snažím. Je tu zatracená tma a nemyslím si, že ta cesta byla vůbec někdy správně vyrovnaná! Zkus si po ní jet rychlostí přes 30 km/h a uvidíš, jestli se ti povede líp,“ zavrčela Cara, zatímco se jí podařilo vyhnout spadlé větvi. Ozvala se hlasitá, nepříjemná rána a do boku auta udeřila další větev a poškrábala kov.

„To dokážu opravit,“ překřičela hluk Cara. Zrovna projela kolem spadlé větve, když její pozornost upoutal blesk za pick-upem.

„Zatracené sračky! Co to bylo?“, vykřikla Cara, když ve zpětném zrcátku uviděla, jak za autem vzplály plameny.

Ariel se rychle otočila, a snažila se něco rozeznat skrz zadní okno. „Nevím. Nezasáhla jsi náhodou nádrž, že ne?“

„Samozřejmě, že ne,“ odpověděla Trish a držela se palubovky jako klíště. „Jinak bychom vyletěly do vzduchu. Ještě ji naváděj!“

Ariel chtěla zrovna něco odpovědět, když to s ní hodilo dopředu, protože Cara najednou prudce šlápla na brzdu, aby se vyhnula motorce, ležící za pick-upem toho mizery, co Abby unesl. Znovu se zablýsklo a stromy před autem vzplály, takže jich několik spadlo na cestu a zatarasilo jim cestu.

„Do prdele! Viděla jsi to?“, zeptala se Cara a pohlédla vzhůru, kde se ve výšce korun stromů pohybovaly dva stíny.

„Proboha, Abby!“, vykřikla Trish, když uviděla, jak muž vytahuje Abby z auta. Cara brzdila v krátkých intervalech, aby uvolnila zablokované brzdy a mohla auto zastavit. Trish otevřela dveře hned, jakmile zastavily u druhého auta, takže málem vypadla.

„Kde je Carmen?“, volala Ariel zoufale, zatímco se snažila dostat z pick-upu.

Cara zrovna vystupovala, když uviděla tři obrovské kreatury. Jedna z nich vychrlila modrý oheň směrem ke křičícímu muži. Rozmazaně slyšela alarmující křik Trish a Ariel a spod sedadla vytáhla těžký hever. Rozhodně se tomu všemu nepostaví neozbrojená!

***

Trelon nespustil ze Zorana oči. Ten následoval volání o pomoc Abbyina symbionta. Tři draci letěli, co nejrychleji to šlo, aby zachránili Zoranovu zraněnou družku. Trelon viděl, že Zoran letí níž a v poslední sekundě se proměňuje, aby mohl přistát na nakládací ploše pick-upu.

Trelon se vyhnul pár stromům a přitáhl si křídla k tělu, aby se mu nezachytila o větve. Poté vychrlil dávku plamenů před pick-up, takže se několik stromů vyvrátilo z kořenů a zablokovalo cestu. Zrovna se chystal přistát, když uviděl, že muž, který měl Abby ve své moci, vytáhl zbraň a namířil Zoranovi přímo na prsa.

Při pohledu, jak se jeho bratr zhroutil, zuřivě zařval. Chtěl tomu mizerovi utrhat jednu končetinu za druhou. Zabije všechny, kdo se odvážili ublížit pravé družce jeho bratra. Krátce na to zahlédl, jak se objevila tmavá postava a na muže se zbraní zaútočila.

„Kelane, sleduješ ostatní?“, zavolal na bratra dračím jazykem.

„Ano,“ odvětil Kelan. „Jejich auto se blíží vysokou rychlostí. Kromě toho je tu ještě ten muž, který bojuje s Abbyiným únoscem. Pokud vyhraje, tak bychom ho možná měli nechat naživu.“

Bratři si dělali starosti o Zorana, ale museli důvěřovat léčivým schopnostem jeho symbionta. Valdierského bojovníka nebylo lehké zabít. Proti bolesti sice imunní nebyli, ale svým zraněním podléhali velmi vzácně, pokud byl jejich symbiont poblíž a mohl je vyléčit. Trelon si udělal v duchu poznámku, že musí Zoranovi vynadat, protože nezůstal ve své dračí podobě, dokud nebyl ten mizera zneškodněn. Kdyby tak učinil, tak by teď neměl takové problémy.

***

Trelon s Kelanem se právě chystali přistát, když se Zoran postavil na nohy. Trelon se šklebil tak, jak jen to jeho dračí podoba dovolovala. Och, ano, pomyslel si. Zoran zuří. Právě když dosedl na zem, vychrlil jeho starší bratr proud dračího ohně. Který muže, co se odvážil ublížit družce jeho bratra, spálil na popel, necítil žádnou lítost. Ale poté ho z jeho myšlenek vytrhl chraptivý hlas, který se najednou ozval. Patřil drobné postavě, stojící vedle pick-upu, který právě dorazil.