AA - 24. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Abby a Zoran strávili následující dva týdny odpočinkem. Zoran ukázal Abby místa, kde si s bratry jako děti hrávali. Pomohl jí, aby si zvykla na přání a potřeby své dračice a ukázal jí, jak může komunikovat se svým symbiontem. Na oplátku naučila Abby Zorana zpívat a hrát na kytaru, kterou jí nechal vyrobit.

Chodili na dlouhé procházky do lesů nebo plavali ve velkém bazénu na zahradě. Obzvlášť si Abby užívala, když se mohla proměnit v draka a společně létali nad stromy, hráli na honěnou a milovali se v obou podobách.

Zoran se vynořil z vody a ovinul paže kolem Abby. Zrovna se vrátili z jedné procházky a užívali si čistou, chladnou vodu zahradního bazénu. Když ji přitiskl na své chladné tělo, Abby se roztřásla. Položil jí ruku na břicho. „Roste v tobě můj syn. Cítím ho,“ zašeptal a políbil ji na mokré rameno.

Abby se zadrhl dech. „Odkud to víš? Jsi si jistý?“ Abby si položila ruku na tu jeho a pohlédla mu do očí.

„Věděl jsem to v tom okamžiku, kdy jsme ho počali. Cítil jsem, jak tvé lůno přijímá mé semeno a drží ho v sobě.“

Abby se oči naplnily slzami. Dítě. Jejich společné dítě. Zavřela oči a snažila se použít své smysly, jak ji Zoran poslední týdny ukazoval. Soustředila se na své nitro, hledala. Překvapením zalapala po dechu, protože hluboko v sobě našla nový život. Její drak ležel ochranitelsky ovinutý kolem něj.

Abby se otočila Zoranovi v náruči, objala ho rukama kolem krku a zabořila mu tvář do hrudi. „Cítím to,“ zašeptala. Ještě nikdy necítila tolik lásky, nebo tolik strachu, jako v tomto okamžiku.

Zoran vnímal její strach a přitáhl si ji k sobě ještě blíž. „Neměj strach, Elilo, dal bych za tebe a našeho syna život. Udělám všechno, co je v mé moci, aby se vám nic nestalo.“

Abby vzhlédla. „Já vím. Tolik tě miluji, Zorane.“

„Já tě miluji víc, Elilo.“

***

Abby se celá uslzená rozloučila s Morian a přinutila ji přísahat, že je brzy navštíví. Měla tolik otázek. Včera tu novinku sdělili Morian. Vůbec nevypadala překvapeně. Ve skutečnosti vypadala velmi spokojeně. Slíbila, že příští měsíc přijede na návštěvu.

Let zpátky do města připadal Abby mnohem kratší než předtím. Abby se bude stýskat po klidu horské vily. To místo jí silně připomínalo její vlastní horu, ale také se těšila na Caru, Ariel, Trisha a Carmen. Nemohla se dočkat, až jim sdělí tu novinku.

Napadlo ji, že už vůbec nemyslí na svůj život před Zoranem. Stýskalo se jí po Edně, Bardovi a Glorii, ale doma se cítila tady. Abby pohlédla na Zorana a prohlížela si jeho markantní rysy. Srdce měla naplněné láskou. Zoran jí líčil své plány s přestavěním prázdného pokoje na dětský. Abby se opřela a udělala si pohodlí. Přitom naslouchala plánům, které pro dítě měl. Snažila se nesmát, když vyprávěl, jak pro syna uková první meč.

***

Zoran jemně položil spící Abby na postel. Bylo pozdě a Abby krátce před příletem usnula. Přikryl ji a políbil na čelo. Poté vyšel ven, aby se setkal se svými bratry. Nechtěl Abby zneklidňovat. Dopoledne obdržel zprávu od Kreona. Jeden z Have´nových informátorů viděl Raffvina opouštět planetu.

Tiše zavřel dveře ke svým komnatám a přikázal dvěma strážcům, stojícím před nimi, aby je chránili vlastním životem. Svému symbiontu dal příkaz, aby hlídal přístup z balkonu. Poté vyrazil na cestu do kanceláře, kde na něj čekali jeho bratři.

„Zorane,“ pozdravil ho Kreon, když vstoupil do místnosti. Mandra podal Zoranovi silný drink a ukázal ke stolu, nad kterým svítil hologram planety.

„Co se vám podařilo zjistit?“, zeptal se Zoran tvrdě.

„Před dvěma dny jsme zachytili signál zvenčí. Vypadá to, že přišel z hvězdného systému Sarafinů,“ pustil se do vysvětlování Kreon a vyvolal hologram sousedního hvězdného systému.

„Sarafin?“, zeptal se Zoran a zamračil se. Už přes sto let neměli s válečníky tohoto hvězdného systému žádný problém.

„Ha´ven si myslí, že tam Raffin odcestoval proto, aby získal spojence a poté napadl náš svět. Sarafinové jsou známí jako žoldáci,“ odpověděl Mandra. „Cenou za mírovou smlouvu byl tenkrát slib, že se prvorozená dcera krále Valdierů provdá za prvorozeného syna krále Sarafinů. Bohužel jsme se jim zapomněli zmínit, že se v královské rodině rodí pouze synové. Naneštěstí mají ti mizerové dobrou paměť. Očividně se narodil syn a teď čekají od tebe jako krále, abys okamžitě dodal dceru. Raffvin neotálel a upozornil je na to, jak nepravděpodobné je, že by se tak stalo. A přesvědčil je o tom, že jsme je nějakým způsobem urazili.“

„Kromě toho Ha´ven řekl, že má ještě stále podporu militantního hnutí na Kurizanu, které nás chce zatáhnout do války s kurizanskými vojáky. Vypadá to, jakoby chtěl rozdmýchat dostatek konfliktů s ostatními, aby našim vojenským silám a zdrojům způsobil co nejvíc škod,“ řekl Trelon.

„Otázkou je proč,“ ozval se Kelan. „Proč je tak rozhodnutý zničit vlastní lid? Co mu to přinese?“

„Naštěstí se Ha´venovi a jeho bratrům daří problém na jejich planetě udržet pod kontrolou. Nyní jen musíš zplodit dceru a tím vyřešíme situaci se Sarafiny,“ prohlásil Mandra s úšklebkem na rtech a pohlédl posměšně na Zorana.

Zorana potlačil zaklení. Věděl, že Mandra jen vtipkoval, ale z představy, že by měl obětovat svou dceru jen proto, aby byl mír, nebyl nadšený. A dokázal si představit, do jakých problémů by se dostal, kdyby se snažil přesvědčit Abby, že nemá žádnou jinou možnost – pokud by opravdu měli mít dceru.

„Abby je těhotná,“ pronesl Zoran klidně. Ztěžka dosedl na židli.

Mandra zaklel. „Zorane, omlouvám se. Kdybych to věděl, tak bych to neřekl.“

Zoran jen mávl rukou. „Momentálně se musím soustředit na to, aby byla Abby a dítě v bezpečí.“ Zoran se zašklebil. „A šťastní. Nikdo o té smlouvě se Sarafiny neřekne ani slovo. Jasný?“

Jeho bratři souhlasně přikývli. „Nejdřív shromáždíme co nejvíc informací o tom, co má Raffvin v úmyslu. Kreone, ještě stále máš informanta v Raffvinově elitní skupině?“

„Ano,“ odpověděl Kreon. „Ha´ven má u Kurizanů nejméně dva muže. Z bezpečnostních důvodů o sobě navzájem neví. Jelikož byl jeden z našich špionů odhalen, Raffin zvýšil bezpečnost.“

„Tak počkáme, budeme pozorně poslouchat a plánovat. Mandro, ty a Kreon budete i nadále dohlížet na výcvik bojovníků. Kelane, ty a Trelon si vezmete na starost naše bitevní lodě a pozemní ochranné štíty, kdyby došlo na invazi,“ rozkázal Zoran a pohlédl na mapy před sebou.

Kreon se zachmuřeně ušklíbl a poté odpověděl: „Soustřeď se na ochranu své družky a postarej se o to, aby Rada pochopila vážnost situace.“

Zoran se zasmál. „Myslím, že je čas setkat se s královským domem Sarafinu. Co umí Raffvin, to umím už dávno. Koneckonců jsem král Valdieru. Možná by nebyl špatný nápad je pozvat a tak demonstrovat naše mírové úmysly.“

Trelon tiše zavrčel. „Jen dávej pozor, aby se ti nadržení mizerové drželi dál od lidských žen. Jestli někdo jen okem zabloudí k mé Caře, tak mu podříznu krk.“

Mandra, Kelan a Kreon souhlasně přikývli. „Přesně tak. To by míru moc neprospělo, kdybychom museli ty královské mizery zabít. Možná bychom mohli ženy ukrýt.“

Mandra s Trelonem se rozesmáli. „Tak to hodně štěstí.“

Kreon jen hleděl zachmuřeně na stůl. Sevřel nasupeně rty. Nedopustí, aby se nějaký cizí muž ke Carmen třeba jen přiblížil a zabil by každého, kdo by se o to pokusil. Přičemž u Carmen byly dost vysoké šance, že ho s tím zabíjením předběhne.

Zoran se zvedl. Když vyrazil ke dveřím, pocítil neodolatelné nutkání sevřít Abby v náruči. „Od teď budeme udržovat neustále mezi námi spojení. Uvidíme se zítra.“