UCobi - 16. kapitola

Překlad: Lucianna
Kor.: Evička

Hadley

„Tady je tolik penisů!“ zakřičím přes hlasitou hudbu, a všechny holky se na mě podívají a začnou se smát. „Vážně, nemůžu se nikam podívat, aniž bych nějaký viděla. Proč musí vypadat tak divně?“

„Že jo?“ souhlasí December a já se podívám jejím směrem, a vidím, že má ve tváři stejný odstín červené, jako nejspíš i já. „Nechápu tohle všechno.“ Podívá se stranou a přikrčí se, když do ní jeden z chlapů zezadu narazí.

„Přestaň být tak prudérní,“ křikne April, sestra December, a strčí hrst bankovek směrem k jednomu z chlapů, který tancuje poblíž. Usměje se na ni a bere to jako pobídku, aby vystrčil boky jejím směrem. Když nebere jeho náznak na vědomí, pohne se k další ženě, která je celá nedočkavá, mít ho ve svém prostoru.

Pokrčím nos. „Nechápu to. Jsou to jen chlapi, nazí chlapi. Co je na tom tak světoborného?“ Rozhlédnu se okolo, ve snaze přijít na to, o čem ten celý povyk je. Místnost je nacpaná ženami, ženami různého věku, postav a ras. Jediná věc, kterou mají společnou, je, že všechny šílí. Některá drží peníze, další je vyhazuje do vzduchu, většina křičí, jako by jim bylo čtrnáct a tihle chlapi, byli jejich oblíbená chlapecká kapela.

„Nesnaž se to pochopit,“ řekne Brie a já se ohlédnu a vidím ji, jak ležérně popíjí svůj drink. „Prostě si užij show, o to jde.“

„Jsem trochu zklamaná,“ řeknu jí a rozhlížím se, zatímco se snažím nedívat se na penisy – což je těžké dělat, když to vypadá, že jsou úplně všude. „Tohle není ani show, chci říct, v tom filmu Bez kalhot, ti chlapi aspoň měli trochu nějaké představení. Tohle je prostě jen penisový chaos.“

„Jop,“ souhlasí a pak se ptá. „Jaký byl Cobi když jsi dnes odcházela z domu?“

„Naštvaný, ale tak, on byl naštvaný od včera.“ Usměju se. „I když ho mám tak trochu ráda naštvaného, takže tak.“

„To se vsadím.“ Usměje se a já se usměju zpátky.

„Nevím, jestli jsem na tohle stavěná,“ prohlásí July, a plácne sebou vedle Brie a mě, do našeho boxu.

„Ani ty co?“ ptá se December.

„Ani jsem vůbec nechtěla jít, ale když Wes řekl, že mi to není, cituji, dovoleno, musela jsem jít, abych mu ukázala, že není můj šéf.“ Rozhlédne se kolem a otřese se, když vidí nějakou erekci blízko svého obličeje. „Nemyslím, si že tohle stojí za hádku, kterou určitě budu mít s Wesem, až dnes večer přijdu domů.“

Cítím s ní, protože jsem si jistá, že budu mít stejnou hádku s Cobim. Prostě doufám, že naštvaný sex, za to bude stát. Ale z koho si utahuju? Každý sex s Cobim, je úžasný.

„Tohle je šílené,“ řekne Ashlyn, prodírající se skrz ženy, aby se k nám dostala, v ruce vodu, kterou očividně dostala u baru, naproti přes místnost. „Vážně, jeden by si myslel, že tyhle ženské, nikdy předtím neviděli ptáka.“

„Myslím, že pointa je, že potřebují vidět ptáka,“ přizvukuje nám shora April a já zakloním hlavu, abych se na ni podívala. „Ne každá šuká tak pravidelně, jako vy všechny.“

Jelikož jsem se s April párkrát setkala, její otevřenost, mě už nepřekvapuje. Je to tak zvláštní, když jsem se setkala s celou Cobiho rodinou, prostě jak různí všichni jsou, ale jak se navzájem přijímají. Jako December a April – jsou sestry, ale nemohou být odlišnější. Tam, kde je December rezervovaná a plachá, April je agresivní a přímočará, až do extrému, ale když je vidíte, jak se navzájem ovlivňují, je jasné, že se milují.

„Vážně si myslím, že bych potřebovala odejít. Začínám pociťovat klaustrofobii,“ prohlásí December a odtáhne se od chlapa, který se snaží přitančit k ní blíž. „A myslím, že jsem viděla dnes večer tolik penisů, že mi to bude stačit až do konce života. Vlastně, mám pocit, že budu potřebovat terapii, než se ochotně na penis znovu podívám.“

„Ani mě by nevadilo, dostat se odtud,“ řeknu December a její pohled se naplní úlevou.

„Ale lidi, nemůžete odejít,“ prohlásí Willow – která naplánovala tohle fiasko – a dívá se na každou z nás. „Právě jsme sem přišly a je ještě brzo.“

„Nejsme daleko od centra. Co kdybychom si vzali taxík na Brodway a našly nějaký bar?“ navrhnu a opravdu doufám, že řeknou ano.

„S tím souhlasím,“ řekne December a usměje se na mě.

„Och, tak dobře,“ vzdá to Willow. „Ale zjistím, jestli můj kámoš Curtis, by nás nedostal na jedno z těch párty vozítek.“

„Myslíš ta vozítka, kde musíš šlapat, zatímco piješ?“ ptám se pro upřesnění a ona přikývne, zatímco vytahuje telefon.

„Nemyslím si, že je to dobrý nápad,“ řekne July, a Willow vzhlédne od telefonu.

„Proč ne?“

„Co se stane, když budeme všechny příliš opilé, abychom šlapaly?“

„S tím si nedělej starosti. Bude to zábava.“

„Slavná poslední slova,“ vloží se do toho Brie a já se na ni podívám a usměju se.

„Vše domluveno. Curtis má pro nás vozítko,“ prohlásí Willow.

April, která se neúčastnila konverzace, se na nás zamračí, když se všechny zvedneme. „Už odcházíme?“

„Jedeme na Brodway.“

„Super.“ Vede nás davem a dveřmi ven z klubu. Když se dostaneme ven, chytneme dva taxíky a zamíříme na Brodway. Potom, už je noc více měně rozmazaná, předstírání šlapání, příliš pití a tolik smíchu, až mě bolí břicho.

***

Probudím se lehce dezorientovaná a zasténám, když slyším Cobiho smích, a cítím, jak se s tím zvukem, pohne postel. Co si myslí, že je vtipné na tom, že mi buší v hlavě a obrací se mi žaludek, je otázka.

„Podle toho zvuku hádám, že se necítíš moc dobře.“

„Prosím nemluv.“ Přetáhnu si přes hlavu polštář, ve snaze zablokovat jeho a to světlo, které mi prochází skrz víčka.

„Nebudeš se cítit líp, dokud nedostaneš nějaké jídlo do žaludku a nějaké prášky na bolest hlavy.“

Jen zmínka o jídle, mi převrátí žaludek. „Jsem v pohodě. Jen potřebuju spát.“

„Jsou tři odpoledne. Spíš od té doby, co jsem tě vyzvednul včera večer, a strčil tě do auta.“

Počkat, cože? To si nepamatuju. Odtáhnu polštář a podívám se na něj. „Tys mě včera večer vyzvedl?“

„Volala jsi a říkala, že jsi připravená jít domů a mít naštvaný sex.“

Okej. Zjevně bych neměla už znovu tolik pít, protože si nepamatuju, že bych tohle udělala.

„Děkuji, že jsi mě přijel vyzvednout.“

„Kdykoliv, bejby.“ Jeho rty se dotknou mých.

„Vypadáš v pohodě,“ poznamenám.

„Myslíš tím, že nevypadám nasraně?“ zeptá se s úsměvem a já přikývnu. „Nejsem naštvaný. Vím, že jste v tom klubu nezůstaly dlouho. Taky vím, že jste se bavily, potom co jste odešly, takže je to všechno v pohodě.“

Zamračím se. „Ty víš, že jsme tam nezůstaly dlouho? Jak to víš?“ zeptám se.

„Mám své způsoby.“

Zamračím se ještě víc. „Sledoval jsi nás?“ Pokrčí rameny a já se posadím. „Vážně?“

„S těmi všemi sračkami, co se nedávno staly, jsem se potřeboval ujistit, že jsi v pořádku.“

„Ale sledovat nás?“

„Zasahoval jsem?“ Ne, nezasahoval, ale i tak… „Ne, nechal jsem tě dělat, co chceš a dával na tebe pozor zpovzdálí. Ani jsi nevěděla, že jsem poblíž.“

„Tvoje šílenost nezná mezí,“ zašeptám a dívám se mu do očí.

„Jsi moje, abych tě ochraňoval a staral se o tebe.“

„Líbí se mi, jak dokážeš zařídit, aby to, co je šílené, vypadalo racionálně.“ Protočím oči a pak si zakryju obličej, když mi to způsobí bolest hlavy.

„Dostaň se do sprchy. Udělám ti něco k jídlu a seženu nějaké prášky.“ Políbí mě na vršek hlavy a pak se zvedne z postele.

„Jen abys věděl, až se nebudu cítit na umření, budeme pokračovat v téhle konverzaci.“

„Jen abys věděla, všechno co dělám, bláznivé, nebo ne, dělám proto, že tě miluju, bejby, vším co jsem.“

Tělo se mi zahřeje a srdce rozpustí. „Nebuď sladký, když jsem na tebe naštvaná.“

„Zvedni svůj krásný zadek, abych tě mohl nakrmit,“ nařídí.

Přejedu po něm očima a vzdychnu si. Vypadá až příliš žhavě, když má na sobě jen běžecké kalhoty a jinak nic.

Chci říct na oplátku něco drzého, ale nic mě nenapadá, takže prostě zvednu jeden z polštářů z postele vedle sebe, a hodím ho jeho směrem. Ani se nedostane tak blízko, aby ho zasáhl, a on se zasměje, když opustí místnost. Maxim se potuluje u otevřených dveří, a když mě uvidí sedět na posteli, vyskočí vedle mě a olízne mi tvář.

„Ahoj, kámo.“ Podrbu ho na hlavě a on se opře celou vahou o mě, takže způsobí, že spadnu zpátky na matraci. Směju se, odstrkuji ho pryč, abych mohla vstát, a celá jeho spodní půlka těla zakolísá a třese se vzrušením, jak stojí na posteli. „Potřebuji sprchu, chlapáku. Hrát si budeme, až vstanu.“

Nahlas štěkne, seskočí z postele a vyběhne z místnosti. Zamířím do koupelny a jdu rovnou pustit sprchu. Když dojdu k umyvadlu, vyčistit si zuby, zalapám po dechu, při pohledu na sebe. Vypadám připravená na Halloween. Vlasy vypadají, jako bych strčila prsty do zásuvky, oční make-up rozteklý pod očima až na tváře, tvář mám bledou a červená rtěnka, kterou jsem si večer nanesla, je rozmázlá přes rty.

„Nádhera,“ zafuním nevěřícně, a popadnu ubrousek, abych si vyčistila zbytek make-upu z obličeje. „Je toho plný.“

„Mluvení sama se sebou, je známkou duševní nestability.“

Poskočím na místě a pak zlostně pohlédnu na Cobiho, který je opřený o futro a sleduje mě.

„Jen si právě připomínám, že jsi opravdu šílený.“

„Jak to?“ zkroutí rty, zkříží si kotníky a ruce založí na hrudi, jako by očekával show.

„Nevidíš můj obličej?“ Přestanu se otírat, abych si dala ruce v bok.

Jeho oči přejedou moje vlasy, tvář a pak dolů na jeho tričko, které mi očividně v noci oblékl, a pohled mu potemní, když se znovu setká s mým. „Co?“

„Vypadám, jako bych byla připravená vystoupit ze seriálu, Živí mrtví,“ poukážu na zjevné, zatímco zvednu ruku, abych mávla na svůj obličej.

Pokrčí rameny. „Pořád jsi krásná.“

„A já vidím, že jsi stále blázen.“ Vrátím se k čištění, zatímco se ptám. „Mám připravenou snídani?“

„Jo, je v mikrovlnce, takže ji Maxi nesežere,“ řekne, strčí ruce za pas svých kalhot a pak je odkopne ke skříni. Při pohledu na něj, jak je naprosto nahý, začnu okamžitě slintat.

„Osprchuješ se, se mnou?“ Vím, že mám v hlase naději, stejně jako vím, že mám tvrdé bradavky a dole jsem žhavá a vlhká.

„Jo.“

Jo! Vykřikne moje mysl a bolest hlavy a nevolnost, nikde v dohledu.

Jeho pohled na mě, je žhavý, pak zakleje pod vousy, odvrátí pohled a projede si prsty skrz vlasy. „I když bych moc chtěl to, co mi nabízíš, bejby, musím do práce.“

„Ne.“ Zakňourám, jako dítě, které musí projít uličkou s bonbóny v obchodě a nesmí si nic vzít. „Vážně?“

„Vynahradím ti to.“ Přijde směrem ke mně, vezme mi z ruky čistící ubrousek a hodí ho na pult. Pak, s rukama na mých bocích, mě natlačí ke sprše a stáhne mi své tričko přes hlavu. Otevře dveře sprchy, a jakmile jsme zavřeni uvnitř, zakryje mi ústa svými rty a prsty mi vklouzne mezi nohy. A jak to dělá vždycky, postará se o mě, což znamená, že když mě nechá ve sprše, aby se šel připravit do práce, mám za sebou dva skvělé orgasmy a úsměv stále na tváři.