RC - 27. kapitola

Překlad: Marťa

Kdo se někdy nezamiloval na první pohled?

Ať už táta mluvil s Brownovými kdekoliv, nebylo to ve studovně. Když jsem šla pro disk, místnost byla prázdná. Vzala jsem ho s otcovým notebookem do svého pokoje. Převlékla jsem se do džínů a trička a připravila se na to, co bych mohla vidět.

Opravdu jsem doufala, že mi Taylor nelhala už v ničem dalším. Nebyla jsem si jistá, jestli bych dokázala zvládnout další kolotoč zoufalství a naděje. Slyšela jsem, jak se otevřely přední dveře a zvuk odjíždějících aut, jak hosté odcházeli

Když jsem se posadila na postel, vložila jsem DVD do notebooku a stiskla „přehrát“. Objevila se obrazovka s otázkou, co jsem chtěla dělat.

Byla to celá sezóna a nebylo možné přeskočit na konec. Místo toho jsem musela rychle přetáčet dopředu.

Možná se na to podívám později, až mě to nebude tak bolet a nebude to tak čerstvé a hrozné.

Když se objevila scéna na koních, zpomalila jsem a sledovala, jak jsme s Dantem závodili. Genesis šla pomoci jedné z dívek, jejíž kůň zabloudil a šla po proudu dolů. Nasměrovala dívku zpátky na cestu a z lesa vyjel jezdec.

To musel být Rafe, protože jsem věděla, že v tu chvíli byl Dante se mnou.

A co úpravy? Co když to natočili později? Byly scény, kdy jsme musely dělat něco znovu, protože bylo špatné osvětlení nebo do záběru vstoupil zvukař. Možná nechali jít Genesis později znovu k potoku a řekli Dantovi, aby se objevil na scéně. Sledovala jsem některé scény s Genesis a Rafem a myslela si, že to stále mohl být podvod.

Ale teď už o tom nebylo pochyb. Když jsem poslouchala, jak mluvil, a sledovala, jak se pohyboval, věděla jsem, že to byl Rafe.

Rafe tam byl od začátku a polovina žen z pořadu byla zamilovaná do něj a ta druhá do Danta.

Jen pro Danta to nic neznamenalo. Byla jsem tam jen já a produkční se postarali, aby to bylo vidět. Všechna naše rande, všechny rozhovory, o kterých jsem si myslela, že byly soukromé, byly pro veřejné pobavení.

Kat měla pravdu. Viděla jsem mu to na tváři. Zdokumentovaný důkaz toho, že mě Dante miloval. Dech se mi zadrhnul v krku, když jsem viděla to, co jsem měla.

A co jsem zahodila.

Rychle jsem přetáčela dopředu, až do chvíle, kdy se záběry změnily. Ty ještě nebyly upravené. Nebyla tam žádná hudba, žádné úhledné scény, žádné Harrisovy hlasové komentáře. Byla to chvíle, kdy jsem našla Rafa. Nedívala jsem se na to. Nechtěla jsem to znovu prožít. Ale pak se objevila scéna Rafa, jak doběhl k Dantovi na zahradě, kde na mě čekal. Neslyšela jsem, jak mu říkal, že mu nevěřím, protože mě bolel pohled na Dantův výraz. Kamery s ním jen stěží držely krok.

Vyběhl dopředu a snažil se mě zastavit. A já právě odjela.

Pak bylo finále a Rafe šel první. Genesis na něm čekala v nádherném jadeitově zelené róbě, která se na světle třpytila. Když se přiblížil, nevypadala šťastně a on se zdál zlomený.

Než stačil promluvit, řekla: „Jsem tu jen proto, že musím. Nechci slyšet, co mi chceš říct.“

„Genesis, dovol mi vysvětlit, proč jsem udělal to, co jsem udělal.“

„Neexistuje nic, co bys mohl udělat nebo říct, abys to napravil,“ řekla mu s hněvivým smíchem a smutkem, než odkráčela k čekající limuzíně.

Byla jsem tak posedlá svými vlastními pocity, že i poté, co jsem si uvědomila, že tam byl Rafe, nevzpomněla jsem si na to, čím musela projít Genesis. Přinutila jsem Taylor, aby mi dala její číslo a hned ráno jí zavolám, abych se jí omluvila. Byla jsem naprosto mimo a neměla jsem právo s ní takhle mluvit. Také tím podvodem trpěla.

Pak tu byl Dante s Abigail. Měla těsné černé pouzdrové šaty, které nedávaly moc prostoru pro dýchání. Musela pod nimi mít několik stahovacích prádel. Natáhla levou ruku před sebe, jako by čekala, že zbývající prsten byl pro ni.

Když Dante přistoupil, vypadala příliš samolibě a pohodila vlasy, jako Disney princezna. Zastavil se před ní.

„Omlouvám se, že to dělám takhle, ale nejsem do tebe zamilovaný. Jsem zamilovaný do Lemon a už dlouho. Právě jsem zjistil, že viděla mé dvojče s Genesis a myslela si, že jsem to byl já. Takže teď ji najdu a vymyslím způsob, jak se ujistit, že se mnou bude navždy.“

Srdce mi tlouklo tak rychle, až jsem si myslela, že exploduje. Odešel od ní a ona na něj začala křičet a já jí nerozuměla.

Protože její skutečný přízvuk rozhodně britský nebyl. Kdybych měla hádat, z úst jí vytryskl jeden silný louisianský přízvuk. Ale co její „rodina“ v Anglii? Jak ji znám, pravděpodobně si najala nějaké herce, aby jí v té lži pomáhali.

Malá část mě si to představení užívala, protože jsem si představila, jak se ten klip šířil po internetu. Karma skutečně existovala. Ale tohle bylo natočené včera v noci. Proč nepřišel? Zavřela jsem počítač. Bylo pozdě a já si musela vyčistit hlavu. Měla jsem pocit, že se kolem mě stahovaly zdi. Obula jsem se a sešla dolů.

Moje matka byla v kuchyni a organizovala úklid. „Všichni odešli.“

„Děkuju za to všechno. Jdu se projít.“

„Vezmi sebou psy. Jsem si jistá, že už se chtějí dostat ze suterénu.“

Droopy a Snoopy vyběhli vzrušeně ven, a když jsem se jich zeptala, jestli chtěli jít ven, vyběhli ze dveří. Popadla jsem jednu ze svých starých bund, která stále visela u zadních dveří a vyšla za nimi na procházku po ranči.

Světlušky svítily malými světýlky a poprvé mi připomněly můj a Sterlingův první polibek. Což mě potěšilo, protože jsem světlušky vždycky milovala a nechtěla jsem v životě přijít o nic dalšího.

Skončila jsem v sadu a pustila psy z vodítek. Začali bláznit a očichávat všechno, co bylo v dohledu.

Trochu mi radostí poskočilo srdce, jak jsem viděla jejich šťastné zkoumání. Nad hlavou nám visel úplněk a vrhal na všechno měkké světlo. Našla jsem rodinný citronovník. Nad hlavou mi vál lehký větřík a obklopovala mě slabá vůně citronových květů. Byly v něm vyryté iniciály členů mé rodiny, kteří tu políbili své skutečné lásky.

Něco, co jsem nikdy nemohla mít.

Posadila jsem se ke kořenům a opřela se o kmen. Musela jsem Danta najít. Musela jsem mu to vysvětlit. Kat mi pomůže. Věděla, jaké to je. Kdybych ho mohla přimět, aby mi rozuměl. Kdybych našla způsob, jak ho přimět vidět… ale jak bych mohla? Všechno jsem zničila. Stejně, jako v jednom z těch romantických filmů, kde jste byli frustrovaní hlavními hrdiny, protože kdyby spolu víc mluvili, bylo by všechno v pořádku. Nebyly by žádné problémy. Byla jsem takový idiot. Naprosto iracionální a nerozumná a nechala jsem všechno zahalit do mlhy. Stálo mě to jednoho z nejlepších mužů, jakého jsem kdy poznala.

Snoopy nastražil uši a Droopy ho následoval. Začali štěkat, což mohlo znamenat, že se někdo blížil.

Zažila jsem největší šok svého života, když jsem uviděla vyčerpaného Danta v pomačkaném obleku od Armaniho. Psi k němu přiběhli a kroužili mu kolem nohou. Krátce je poplácal a pokračoval v chůzi, dokud nestál několik metrů ode mě.

„Dante! Jsi tady.“ Vstala jsem a jako oporu jsem použila strom. Nemyslela jsem si, že přijdeš. Měla jsem za to, že jsem všechno zničila a ty bys nikdy nechtěl…“

Zvedl ruku. „Pořád se vdáváš?“

Slzy mi rozostřovaly vidění. „Ne.“

Přistoupil blíž. „Miluješ mě?“

„Ano, miluju tě…“ Nenechal mě to doříct a jeho ústa byla na mých a všechno ve mně vzplálo. Když mě zradily nohy, popadl mě kolem pasu. Doslova mi bral dech.

A ať už jsem přemýšlela o všech ostatních polibcích, které jsme kdy sdíleli, tento je všechny zahanbil.

Když mě konečně přestal líbat, cítila jsem se omámená. Hladil mě po tváři, krku, ramenou a pažích. „Má drahá Limon, jak sis mohla myslet, že bych si pro tebe nepřišel? Miluju tě.“

„Protože jsem ti nevěřila, když jsi mě o to požádal. Myslela jsem si o tobě to nejhorší.“

Zdálo se, že nad tím přemýšlel. „Možná by mě to mělo trápit. Ale netrápí. V určitém okamžiku, až tě budu milovat spoustu let a budu ti stoprocentně věrný, přijde doba, kdy se budeš cítit v bezpečí. Můžu si na to počkat.“

Pevně jsem ho objala a položila své čelo na jeho. Pak jsem ho vzala za ruku a stáhla ho dolů, aby se posadil vedle mě. Nebyla jsem si jistá, zda jsem byla dost silná, abych mohla zůstat stát, kdyby mě dál takhle držel a líbal. Sundal si sako a položil ho na zem, abychom se mohli posadit. Přitáhl si mě k sobě a zabalil mě do své náruče.

„Ohledně toho, že byl Rafe v show…“

„Myslel jsem, že to víš,“ přerušil mě. „Řekl bych ti to, kdybych věděl, že ne. Ale, abych byl upřímný, nevím, jak jsi to mohla nepoznat. Očividně není tak hezký, jako já.“

Jemně a sladce jsem ho políbila, abych mu ukázala, jak jsem šťastná.

„Nemyslím, si, že už jsem to zmínil, ale dnes večer vypadáš neuvěřitelně hrozně,“ řekl s takovou sladkostí a láskou, až jsem se chtěla roztéct.

„Ty taky vypadáš odporně,“ řekla jsem. A znovu jsme se líbali. Pak vzhlédl. „Počkej. Je to ten slavný citronovník?“

„To je. Ale tady jsme se poprvé nepolíbili.“

„Ale ano,“ řekl a políbil mě na skráň. „Byl to náš první polibek, protože jsi řekla, že mě miluješ a to je stejně dobré.“ Hrál si s konečky mých vlasů a já se opřela do jeho ruky. „Mimochodem mohla bys to říct znovu? Chci se ujistit, že jsem si to všechno jen nepředstavoval.“

„Zase tohle.“

Zachichotala jsem, když protočil očima. „Limon!“

Tentokrát jsem vzala jeho tvář do dlaní a ujistila se, že se mi díval do očí, a pak jsem mu to řekla jasným hlasem. „Miluju tě.“ Pak jsem mu to ukázala svými rty.

Když polibek skončil, znovu mě pevně držel, jako by mě nechtěl už nikdy pustit. „Proč ti trvalo tak dlouho, než ses sem dostal?“ Zeptala jsem se.

„Vyvolala jsi obrovskou bouři, ale nejdříve jsem se musel vypořádat s pořadem. Chtěl jsem za tebou přijet okamžitě ale Matthew Burdette začal křičet a vyhrožovat, že zničí tvou společnost. To jsem nemohl dopustit. Řekl jsem mu, že zůstanu a dokončím natáčení, a že mám důkaz o jeho aféře s Abigail a byl by chytrý, kdyby udělal všechno pro to, abys byla šťastná.“

„Ty jsi kvůli mně někoho vydíral?“

Přitáhl si moji ruku ke rtům a políbil ji. „Technicky vzato jsem blafoval, protože důkaz nemám, ale on to nevěděl. Kvůli tobě bych vydíral celý svět. Myslím, že teď jsem konečně splnil svůj poslední úkol. Zachránil jsem tvoji společnost a osvědčil jsem se, jako ten pravý. Mám pravdu?“

Měl. Ve skutečnosti byl mým rytířem v zářivém Armanim.

Odložil mou ruku dolů a upřeně se na mě podíval. „Kdybych mohl, dal bych ti celý svět. Udělal bych pro tebe cokoliv. Protože budeš moje žena.“

„Co?“ Byla jsem nadšená i vyděšená. „Nebudeme ještě zapřahat koně k vozu. Právě jsem se svými rodiči všechno napravila. Nemyslím si, že bych s nimi právě teď měla mluvit o manželství.“

„Ale vezmeš si mě.“ Zněl tak sebejistě a pevně.

„To neznělo, jako by ses mě ptal.“

„Neptám se. Pokaždé, když tě o něco žádám, řekneš ne. Takže teď ti to oznamuji. Vezmeš si mě, budeš moje princezna, budeme mít děti a já budu mít svůj noční klub a ty budeš mít PR firmu a budeme spolu žít v našem paláci šťastně až do smrti.“

Měla bych být naštvaná. Ale měl pravdu. Bude to takhle.

„Vím, že je to pro tebe děsivé, ale pokud mi prokážeš tu čest a vložíš ve mně veškerou svou důvěru a veškerou svou lásku, slibuji ti, že toho rozhodnutí nikdy nebudeš litovat.“

Zavrtěla jsem hlavou a zarazila jsem ho. „Nemusíš říkat nic. Ani nic slibovat. Tentokrát to budu já, kdo ti něco slíbí. Slibuji ti, že v tebe budu vždy věřit. Vždy očekávat to nejlepší. Spoléhat na tebe. A vždycky tě budu milovat.“

V očích se mu zlomyslně zablýsklo. „To zní hodně, jako manželské sliby.“

„Ticho,“ řekla jsem mu. Pak jsem se ujistila, že už toho moc nenamluví.

Snoopy se vecpal mezi nás, očividně unavený tím, že byl z projevů náklonosti vynechaný. Pohladili jsme ho, ale nepřestávali jsme se dívat jeden druhému do očí. „Zapomněl jsem ti říct, že Rafe vzkazuje, že se omlouvá za všechno, čím tě mohl rozčílit a slibuje, že už to nikdy neudělá. Také řekl, že pokud mám rád své osobní poklady, měl bych být opatrný, abych tě nikdy nerozzlobil. Takže uznávám, že vkládám svůj život do tvých rukou a mám pro tebe něco, u čeho si nejsem jistý, jak budeš reagovat.“

Vsunul ruku do kapsy u kalhot a vytáhl z ní červenou sametovou krabičku na prsten. Uvolněně jsem vydechla. Projelo mnou vzrušení a srdce se mi rozbušilo. Ruce se mi chvěly očekáváním. Otevřel ji a odhalil obrovský světle žlutý diamantový prsten v anticky zdobené stříbrné obroučce. „Ještě nemusíš nic říkat. Ale tohle jsem vzal z trezoru mé matky, když jsme byli v Monteře na návštěvě mé rodině. Byl to prsten mé prababičky.“

„Té z cikánské legendy?“

„Přesně té.“

Měla jsem pravdu. Dante pro mě vybral absolutně dokonalý prsten. Milovala jsem magický příběh o tom, jak se jeho prarodiče našli. Tento krásný prsten jsem zbožňovala, ale ne tak, jako jsem zbožňovala jeho.

„A hádej, jaký je to kámen?“ Vyndal prsten z krabičky. „Citronový diamant. To je osud, nemyslíš?“

Ano.

Dokonce jsem ho nechala, aby mi prsten navlékl. A nebylo překvapení, že mi seděl.

„Jak se cítíš, princezno Lemon?“

Podívala jsem se na svůj citronový diamant, který se v mém zásnubním prstenu v záři měsíce třpytil, a pak jsem se podívala na hezkého, úžasného a neuvěřitelného muže vedle mě, který bude mým manželem. Položila jsem mu ruku na tvář.

„Cítím se šťastnější, než klíště na tlustém psovi.“

„A to je dobře?“ Zeptal se.

Zasmála jsem se a byla tak šťastná, že strávím zbytek svého života s milujícím mužem, se kterým se budu smát.

„Ano, drahoušku. To je moc dobře.“