FM - 29. kapitola

Překlad: Lenuszka
Kor.: Jitka

Peter

            Pohnu se dřív, než zcela zaregistruju výstřel sniperovy zbraně.

            Je to instinktivní, zcela automatické.

            Mám jen jeden cíl.

            Přežít tak dlouho, abych ochránil Saru a dítě.

            Jako vždy v těchto situacích jsou mé myšlenky jasné a ostré.

            Sniper na páté hodině, identita neznámá.

            Jeden agent mrtvý. Zbytek začne střílet.

            Proti mně stojí devět protivníků. Sara a její rodiče jsou za mnou.

            Popadnu M4 od agenta, jehož mozek mám na sobě, a skočím stranou, jak zasypávám jeho kolegy kulkami, cílím na místa, kde vím, že nejsou krytá.

            Potřebuju odklonit jejich střelbu od Sary, aby se soustředili jen a jen na mě.

            Koutkem oka vidím, jak Sara táhne své rodiče do domu. Něco křičí, ale přes zvuk helikoptéry a střelby z automatických zbraní ji neslyším.

            Místo vedle mě zasypou kulky, ale já se pořád pohybuju, pořád mačkám spoušť. Jejich výzbroj je chrání, ale také je zpomaluje, což mi daruje několik vzácných vteřin. I když je nezabiju, moje kulky je sráží a zraňují.

            Teď už jich je jen pět.

            Všechny zbraně, které jsem připravil, jsou v našem autě, mám jen Glock, který mám připevněný k noze, takže když moje vypůjčená zbraň dostřílí, hodím ji stranou, schovám se za dva padlé agenty a cestou popadnu další zbraň.

            Levé rameno mi zahoří, ale ignoruju to.

            Pořád můžu držet zbraň, takže zranění nemůže být tak hrozné.

            Vůz jednotky je teď jen pár stop ode mě, takže skočím směrem k němu, jak kvůli krytí a taky proto, že je to nejdál od domu, co zvládnu. Když dopadnu na zem, znovu střílím a mám štěstí, protože zasáhnu dva další agenty pod jejich štíty na tvářích.

            Další kulku ucítím v pravé holeni, ale adrenalin mě udržuje v pohybu.

            Na zem kolem mě dopadají další kulky, ale já už jsem za autem.

            Ten vrtulník.

            Skočím na záda, vyšlu střely jeho směrem, a rotor exploduje, což způsobí, že se ve vzduchu mocně začne točit. Znovu vypálím, a on zmizí za stromy několik bloků odtud.

            Bez přerušení se převalím pod dodávkou a objevím se na druhé straně, čelem ke třem zbývajícím agentům.

            Ale jen dva jsou hned přede mnou.

            Jeden běží k domu.