FM - 27. kapitola

Překlad: Lenuszka
Kor.: Jitka

Peter

            Potom, co se pomilujeme, Sara usne v pokoji pro hosty a já ji tam nechám odpočinout. Snažil jsem se být během sexu jemný, ale i tak jsem ji musel utahat.

            Buď to, nebo prostě potřebuje hodně odpočívat a já budu muset být svědomitější v tom, aby toho měla příštích osm měsíců míň.

            Ta se strachem spojená radost mi znovu naplní hruď, vytěsní zbytky bolesti. Nedává smysl, abych byl rozhozený Sařinou otázkou; hlavně bych měl být rád, že mi věří dost na to, aby se hned zeptala, místo aby to podezírání sílilo.

            Taky ji nemůžu vinit, že měla podezření. Nikdy bych neudělal nic tak do očí bijícího a nápadného jako útok na budovu FBI, ale potají jsem plánoval, že Rysona eliminuju – protože pokračoval ve čmuchání i potom, co jsem to slíbil Saře.

            Kdyby nás nechal na pokoji, byl by v bezpečí, ale neudělal to – a já jsem cítil dokonalé ospravedlnění za to, co jsem mu chtěl udělat.

            A jestli přežije, udělám to.

            Znovu mě přepadne neklid, ale tentokrát je ta obava konkrétnější. Nevěřím na náhody, a tohle všechno je až příliš velká náhoda. Neřekl jsem to Saře, ale už jsem viděl seznam mrtvých a zraněných, a Ryson na něm je taky, převezen v kritickém stavu do nemocnice.

            Kdybych nevěděl, že to tak není, myslel bych si, že mi někdo prokázal laskavost.

            Po půl hodině Saru zkontroluju. Pořád spí, takže jdu zpátky do šatníku pokoje pro hosty a vytáhnu několik zbraní. Strategicky jsem je rozmístil po domě a několik jsem zanesl do garáže, kde je skrývám ve speciálně upraveném, neprůstřelném autě.

            Jen pro případ.

            Uchlácholím svou paranoiu, otevřu laptop a začnu odpovídat na maily svých svěřenců, zatímco čekám, až se ptichka probudí.

xxx

            „Ó můj bože,“ řekne Sara příštího rána s pohledem přilepeným k televizi.

            „Petere, Ryson tam byl. Už identifikovali oběti exploze a on je v kritickém stavu. Věřil bys tomu?“

            Nevýrazně přikývnu. „Slyšel jsem o tom už dřív. To měl opravdu smůlu.“

            Podle mých zdrojů má popáleniny třetího a čtvrtého stupně na většině svého těla. Skoro jsem se za toho hajzla cítit špatně. Já bych ho sejmul mnohem humánnějším způsobem – nejspíš infarktem, způsobeným léky, takže by to vypadalo jako přirozená smrt.

            „To je strašná tragédie,“ řekne Sara, pohled má pořád přilepený k obrazovce. „Doufám, že se uzdraví.“

            „Mm-hmm.“ Nebudu ji rozrušovat svým nesouhlasem. „Chceš něco k snědku, nebo je ti pořád špatně, lásko?“ Dneska ráno měla jen kousek suchého toastu, i když jsem udělal její oblíbenou omeletu a palačinky.

            Otočí se ke mně. „Jsem v pohodě, díky. Ta nevolnost je skoro pryč, ale myslím, že se prostě najím u rodičů, zatímco ty pomůžeš tátovi s tím přijímačem.“

            „Dobře, jasně. Připravená jít?“

            Vstane a dojde ke mně. „Jo, pojďme.“

xxx

            K rodičům Sary to vezmu jinou cestou a ujistím se, že moji hoši oblast před naším příjezdem vyčistí. Hackeři pořád pátrají po tom výbuchu, ale můj alarm na nebezpečí pípá téměř nonstop.

            Možná bychom se Sarou měli zmizet z města, jet na líbánky, místo abychom čekali na svátky, jak jsme plánovali původně. Mohla by to být poslední dovolená před porodem, nebo jak se tomu říká.

            Sařini rodiče nás vřele zdraví, a její máma se okamžitě dostane do svého hostitelského módu, nabídne nám čaj, krekry, ovoce a všechno ostatní pod sluncem. Zdvořile odmítnu – měl jsem velkou snídani – ale Sara neodolá, zatímco já pomáhám Chuckovi s novým přijímačem.

            „Potřebujeme to zapojit tady,“ řekne, ukáže na audio kabel, tak jen přikývnu a nechám ho si myslet, že jsem to nevěděl.

            Sařin otec potřebuje týmový projekt a já mu ho rád dopřeju.

            Skoro končím se zkoušením zvuku, když mi v kapse zavibruje telefon. Vytáhnu ho, podívám se na obrazovku – a krev mi ztuhne v žilách.

            Zpráva od mého týmu říká: Míří k vám jednotka rychlého nasazení. Za tři minuty je tam.