RH - 46. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Sed otevřel oči a díval se do Ericova soustředěného výrazu.

„Ach super, jsi vzhůru,“ řekl Eric.

Jak by mohl spát, když na něj Eric takhle hrůzostrašně zíral?

„Vypadneme odsud, kámo,“ řekl Eric. „Připravil jsem a naolejoval vozík.“

Krk měl jako v ohni, ale nepotřeboval zkurvený vozík. „Co-“

Eric mu přikryl pusu. „Žádné mluvení. Jessica by mi pak dala co proto.“

Kde byla Jessica? Když mu včera večer podávali sedativa, tak tady ještě byla.

„Říkala, že na tebe počká doma. Šla si něco vyřídit na univerzitu.“

Dobře. Doufal, že té profesorce vyškrábala oči. Sed využil Ericovu ruku, aby se mohl na posteli posadit a pak se postavil na roztřesené nohy.

„Doufám, že se zastavíš ve studiu,“ řek Eric, zatímco se Sed pomalu oblíkal. „Dneska nahrávají Brian s Treyem.“

Sedovi na chvilku vynechalo srdce. Nahrávali bez něj?

„Mysleli jsme si, že bude lepší něco nahrát, než se stane něco dalšího. Pokaždé, když se pokusíme pracovat na novém albu, tak se jeden z nás zraní. Nejdříve Myrnin šílený ex-manžel polámal Brianovi prsty, potom měl Trey úraz hlavy a teď ty, který jsi krvácel z krku. Já a Jace se bojíme vylézt z postele. Myslím, že to nové album je prokleté.“

Sed se ušklíbnul. „Nejsi moc pověrčivý?“ Překvapil ho skřípavý zvuk vlastního hlasu.

„Hej, nemluv.“

„S mým krkem to není až tak hrozné.“ Bolelo to, když mluvil, ale nebylo to nesnesitelné. Ne tak jako zpívání nebo křičení, které ale dneska Sed neměl v plánu. Možná zítra.

Z boční kapsy kožené vesty vytáhnul Eric lepicí pásku. Vytáhnul kousek pásky, ukousnul ji zuby a pak Sedovi zalepil pusu. „Jessica mi řekla, že tohle budu pravděpodobně potřebovat. Slíbil jsem jí, že ti nedovolím mluvit.“

Sed si strhnul lepicí pásku společně i s pár vousy a pak ji nalepil Ericovi do vlasů.

„Tak to nebylo nutné.“ Eric si zamračeně vytáhnul pásku z vlasů. „Podívej se na tu sračku.“ Ukázal Sedovi pásku, na které byly nalepené zbytky jeho černých vlasů.

Sed ukázal na místo, kde měl předtím vousy.

„Vypadneme odsud,“ řekl Eric.

Potom, co vyřídili jeho propuštění, tak Sed následoval Erica na parkoviště. Eric nasednul do svého kabrioletu 68 Corvette Sting Ray. Pěkné auto, smaragdově zelené barvy, ale interiér byl příšerný a motor potřeboval opravit. Eric se pokoušel to auto opravit přes deset let. Problém byl, že si trval na tom, že všechno udělá sám. To co mu nechybělo v nadšení, mu ale chybělo v dovednostech coby mechanika.

„Chystáš se ji nastartovat?“ Zeptal se Sed tiše, když nasednul na sedadlo spolujezdce.

„Není prostě úžasná?“

„Pochybuji, že to zvládne zpátky do L.A.“

„On to tak nemyslel, miláčku,“ řekl Eric svému autu a láskyplně ho pohladil po volantu. Zamračil se na Seda. „A ty máš mlčet, pane Debile von Morousi.“

Eric otočil klíčem a motor zakňučel. Několikrát se protočil, ale nenastartoval. „No tak, miláčku. Koupím ti novou odsávačku.“ Šlápnul na palivový pedál a znovu se pokusil nastartovat. Motor prskal, naskočil a pak zase přestal. „Tak to vypadá, že bys raději nové vidlice.“

Sed si rukou zakryl pusu a pak zamumlal, „Kámo, to tvoje auto je jen krak-“

Eric zalovil v kapse a vytáhnul pásku. „Nenuť mě ji použít.“

„Možná bys měl trochu použít na motor. Neublížíš jí.“

„Sklapni.“ Eric frustrovaně bouchnul do volantu a znovu zkusil nastartovat. Naskočila hned. „Myslím, že to chtěla trochu okořenit.“

Vydali se na jihozápad a pryč z Fresna. Nemilosrdně na ně svítilo slunce, ale střecha kabrioletu byla zničená, takže ji nemohli použít.

„Takže vyzkoušíš ten nápad s houslemi?“ zeptal se Eric, kterému vítr cuchal černé vlasy do účesu, který musel být přímo urážlivý. „Můžeš tím teď nahradit křičení.“

Za poslední měsíc Sed moc nepřemýšlel o psaní dalších písniček, ale přikývl. Vážně se nechtěl vzdát svého osobitého stylu, ale cítil, že neměl na výběr.

„Věř mi. Tohle bude bomba!“ Eric na něj kouknul koutkem oka. „Taky jsem do některých písní přidal trochu piana. Věděl jsi, že Jace hraje na piano?“

Sed zakroutil hlavou. Kromě Jaceových dovedností při hraní na baskytaru, o něm nic moc nevěděl.

„Něco mi zahrál ve tvém studiu. Je úžasný. Musíme jeho talentu plně využít. Vypadá to, že si myslí, že je v kapele pořád jenom na zkoušku. Nechce nikomu šlapat na paty.“

Sed se zamračil. Proč si to o sobě Jace myslel? Jeho zkušební doba skončila už velmi dávno.

Bez varování šlápnul Eric na brzdu a Corvette najednou najela na parkoviště. Sed se zachytil palubní desky a modlil se, aby to náprava přežila, když zaslechnul hlasitou ránu.

„Chceš nějakou zmrzlinu?“

A riskovat tak svůj život? Ne. Ale protože byli už v řadě na občerstvení, tak zmrzlina vlastně zněla jako dobrý nápad.

Eric objednal zmrzlinu, několik hamburgerů, hranolky a kolu.

Díky bože. Sed byl hladový.

U okénka s výdejem si Eric vzal kelímek zmrzliny a podal ji Sedovi. Eric se napil z kelímku koly, pak si ho postavil mezi nohy a pak si zbytek jídla naskládal na kraj sedadla.

Sed si užíval svoji vanilkovou zmrzlinu. Pokaždé, když polknul, tak sebou bolestivě trhnul, ale i přesto se nemohl dočkat, až se zakousne do šťavnatého hamburgeru. Eric zalovil v tašce a nacpal si do pusy hranolky, když pak zamířil opět na dálnici.

„Na něco jsi zapomněl,“ protestoval Sed.

Eric polknul a pořádně se napil. „Zapomněl jsem na co?“

„Můj burger. Mám hlad.“

„Ty nemáš nárok na žádný burger, brácho. Máš teď naordinovanou tekutou stravu. Nebo jsi už zapomněl?“

„Nasrat.“

Natáhnul se přes Erica a pokusil se sáhnout do pytlíku, ale pak ho šťouchnul do žebra.

„Dej ty ruce pryč, kámo. Jessica nařídila, že můžeš pouze tekutou stravu.“

„A odkdy ty posloucháš Jessicu?“

„Hmmm, asi odjakživa. Řekla mi, že když se začneš chovat jako dítě, tak ti mám připomenout, že chceš být zdravý kvůli koncertu, který bude příští týden.“

„Jako dítě?“

„Ale taky říkala, že když budeš hodný, tak bude mít pro tebe překvapení.“

Překvapení? Líbilo se mu, jak to znělo.

„A teď zmlkni. Máš nařízený hlasový klid.“ Eric se na něj zašklebil, pak si jednou rukou rozbalil hamburger, zatímco bez problémů najel na dálnici. „Snažím se tady najíst.“

Sed si hlasitě povzdechnul a zaměřil se na svoji zmrzlinu. I když si to nenáviděl přiznat, tak Eric měl pravdu. Musel si dát na svůj krk pozor a dát mu dostatek času na uzdravení. Zapřísáhnul se, že po zbytek dne už nepromluví. Bez ohledu na to, jak moc si to přál s Ericem vyřídit.

Eric potěšeně zasténal. „To je zatraceně ten nejlepší hamburger, jaký jsem kdy jedl.“

A voněl jako ráj v housce.

„Chceš kousnout?“ Eric zakýval hamburgerem Sedovi pod nosem. „Ale vlastně nemůžeš.“ Odtáhnul ho a pořádně se do něj zakousnul. „Mmmm. Výborný.“

Sed šťouchnul do kelímku v Ericově klíně a tak se mu vylilo pití do klína, na sedačku a na zem.

„Debile!“

Sed si utřel mokrou ruku Ericovi do ramena a pak si klidně strčil zmrzlinu do pusy. Jessičino překvapení by mělo být obrovské. Protože ho nechala napospas Ericovi. Na co to myslela?

Eric si začal utírat klín ubrouskem, aby se zbavil rozteklého pití. Jeho hamburger se teď válel někde na podlaze. „Kdybys nebyl nemocný, tak bych ti za tohle nakopal prdel.“

Sed na něj pochybovačně pozvedl obočí.

„Raději si kryj záda, Lionhearte.“

Sed se předstíraně otřásl.

„A taky to řeknu Jessice.“

Sed zvednul kelímek se zbytkem zmrzliny a překlopil ho Ericovi na rameno.

„Hej, dej to pryč. Snažím se tady zkurveně řídit!“

Ha, vyhrávám.

V půlce cesty do Los Angeles si Sed opřel hlavu o sedadlo a zavřel oči. Předení motoru a klepání auta ho muselo ukolébat ke spánku, protože další věc, kterou věděl, bylo, že zastavili hned vedle nahrávacího studia. Motor zaprskal a pak vypnul.

„Vyspal ses dobře, ty kokote?“ Zeptal se Eric, který vyklouznul ze sedadla a zanechal po sobě mokrou skvrnu.

Sed ospale přikývnul. Počítal, že za to mohla ta velká ztráta krve a ta zmrzlina ho moc nezasytila.

Promnul si oči a pak šel za Ericem dovnitř budovy do nahrávacího studia. Brian s Treyem tam právě hráli na svoje kytary. Bezpochyby bude tohle nové album jejich nejlepším.

Za předpokladu, že se Sedovi vrátí hlas.

„Kde je Jace?“ Zeptal se Sed, protože si všimnul, že jeden člen chyběl.

„Nemám páru,“ řekl Eric. „Přísahám, že je určitě mezinárodní agent. Prostě chodí si sem a tam, jak se mu zachce. Nikdo ho nesledoval. Pravděpodobně je zase s tou svojí dominou. Anebo pašuje rajčata přes mexickou hranici.“

O, jasně, Jace Seymour, mezinárodní pašerák rajčat.

Sed si sednul vedle zvukaře. S upřímným zájmem se naklonil dopředu ke sklu, které ho oddělovalo od jeho kytaristů, a najednou žasnul, že spolupracoval s takhle talentovanými muzikanty. Když dohráli tenhle kus, tak se Trey otočil a mávnul ke sklu.

„Perfektní. Máme to,“ řekl zvukař do mikrofonu. „Co kdybyste si kluci dali malou pauzu. Prsty už musíte mít úplně v křeči.“

Trey s Brianem si sundali kytary a pak společně vyšli ze studia.

„Už tě konečně propustili z vězení?“ zeptal se Trey. „Byl jsem tam zavřený na spoooustu dní.“

„Moje zranění nebylo tak vážné, jako to tvoje.“

„V mých očích to vypadalo zkurveně vážně,“ řekl Trey. „Co ti řekl doktor?“

Eric si sáhnul do kapsy a vytáhnul lepicí pásku. „Řeknu jim to. Zachovej mlčení.“

Sed přikývnul.

„Za pár dní se má zastavit u specialisty a musí se to uzdravit, než bude vůbec zkoušet zpívat. Možná bude do našeho dalšího koncertu v pořádku, ale pokud ne, tak budeme muset zrušit další vystoupení.“

 „Ne, nebudeme rušit žádné koncerty. Budu v pořádku. Ručím vám za to.“

Eric odtrhnul kousek z lepicí pásky a zamával s ním na Seda. „Ticho, ty jeden zpěváku.“

Sed na něj protočil oči a pak se podíval na Treye s Brianem. „Omlouvám se, že jsem pokazil nahrávání.“

Eric přelepil Sedovi pusu lepicí páskou. „Varoval jsem tě.“

„Nedělej si starosti s nahráváním,“ řekl Trey. „Zatím můžeme počkat, než nahrajeme vokály. Příští na řadě bude Eric.“

„A pak Jace,“ dodal Brian. „Vážně, Sede, nedělej si s tím starosti.“

Sed si strhnul pásku z pusy, zmačkal ji do kuličky a tu hodil po Ericovi.

Trey se zamračil, když sledoval, jak kulička letí směrem k Ericovi. „Ty sis nachcal do kalhot, Ericu?“

„To udělal Sed.“

„Sed ti nachcal do kalhot?“ Trey nevěřícně zakroutil hlavou. „Chlape, tak to jsi čurání dostal na vyšší úroveň.“

„Myslím, že nachcal na ně, a ne do nich,“ řekl Brian.

„Jo a já to řeknu Jessice. Pravděpodobně se s tebou kvůli tomu rozejde, Sede.“

„Ani náhodou.“

Brian si s Treyem vyměnil pohled.

„Znamená to, že vy dva jste zase spolu?“ zeptal se Brian.

Sed sklopil pohled. Brian neměl Jessicu moc v lásce. Pravděpodobně moc neocenil, že utvrdili svůj vztah.

„Je to mezi nimi docela vážné,“ řekl Eric škodolibě.

„Jak vážné?“ zeptal se Brian.

„Velmi vážné,“ zamumlal Sed.

Trey se rozzářil. „Gratuluji, chlape!“

Sed se usmál a pak se zaměřil na Briana. Brian nespouštěl intenzivní pohled z jeho tváře. „Tak kdy se pak chystáš, že ji požádáš o ruku?“ zeptal se Brian. „Doufám, že brzo.“

Sed na něj zíral.

Brian se křivě usmál. „Chci tím říct, že ji miluješ, ne?“

„Jo, samozřejmě, že ji miluju.“

„Nemůžeš mrknout, zatraceně?“ vykřiknul Eric.

„Mrknout?“ zeptal se Brian.

„Takhle může říct ano, aniž by musel mluvit.“ Eric odtrhnul další kousek pásky.

Sed ho odstrčil. „A takhle ti můžu říct, naser si, beze slov.“ Vytrhnul Ericovi pásku z ruky.

„Kvůli tomuhle opravdu zruší Jessica to tvoje překvapení.“

Kdyby nebyl Sed tak moc zvědavý na to Jessičino překvapení, tak už by Erica praštil po hlavě a dal by mu skutečný důvod k tomu, aby něco vyžvanil.

„Takže zeptáš se jí?“ naléhal Brian. „Brzy?“

Sed zaváhal, rychle se podíval na Erica, pak si povzdechnul a mrknul.

„Úžasné,“ řekl Trey neobvykle nadšeně a na Erica vrhnul samolibý pohled. Seda zajímalo, proč se kvůli tomu chovali tak divně. „Jak jsi požádal Myrnu o ruku?“ zeptal se Trey Briana.

Brian se zazubil. „Kterou žádost myslíš?“

„U první jsem byl,“ řekl Eric.

„Máš pravdu, byl jsi tam.“

„Odmítla ho.“

„Díky za připomenutí, Sticksi. Nakonec jsem ji uhnal.“

Trey plácnul Briana do zad. „Jasně, že jo, kanče.“

„Víš, Sede,“ řekl Brian. „Kdyby ti Jessica nezlomila srdce, tak bys mi nekradl přítelkyně, takže by mě nepodváděly a pak bych možná nikdy nepotkal Myrnu. Všechno se děje z nějakého důvodu.“

Sed se zazubil. „To je mi nějaká těžká úvaha, Briane. Omlouvám se za všechny ty moje kecy.“

Brian pokrčil rameny. „Nakonec to dopadlo, jak nejlépe mohlo.“

Brian byl skvělý chlap. Soucitný. Odpouštějící. Sed chtěl, aby mu šel na svatbě za svědka.

Brian se ušklíbnul. „Za to, co vám teď řeknu, mě Myrna určitě zabije, ale pokoušíme se o dítě.“

„Vážně? Ježííši, líbánky ještě neskončily,“ řekl Eric.

„Řekla, že už není tak mladá. Buď teď anebo nikdy.“

Sed se usmál a gratuloval mu, ale pak si všimnul toho, jak se tvářil Trey. Byl za Briana šťastný? Tak to moc nevypadalo. Trey vypadal, jakoby mu bylo špatně.

„Takže to pak skončí s prací sexuální psycholožky?“ zeptal se Eric.

Brian si povzdechnul. „Nejdříve chce dokončit tento semestr. Snažíme se o dítě, takže by pak mohla odejít na mateřskou koncem května. Mezitím chce začít psát literaturu faktu a možná se i stihne přestěhovat do LA, zatímco bude dítě ještě malé. Možná, řekla. Ta ženská je tvrdohlavá. Víte o tom?“

Eric se zasmál. „Myslíš?“

Brian se přes rameno podíval na Treye, který rychle změnil svůj vyděšený výraz na shovívavý úsměv. „Moc neplánuj, že zatímco ty s Myrnou budeš řádit v ložnici, tak já budu vaše chůva.“

„Neplánuješ, že budeš bydlet s námi, že ne?“

Treyovi zmizel úsměv z tváře. Polknul svoji hrůzu a pak se zasmál. „Samozřejmě, že ne. Je těžké se bavit, když dítě celý den a celou noc křičí.“ Trey zamířil do studia. „Jsi připraven na další část?“

„Jo. Jdeme na to. Když to zvládneme rychle, tak pak můžu zajet na pár dní za Myrnou do Kansasu.“ Dal ruce v pěst, zatnul zuby a ukázal svoje bicepsy. „Prakticky ukázat moje dovednosti ohledně plození dětí.“

„Cvičení dělá mistra,“ řekl Eric a šťouchnul Briana loktem do žeber.

„Myslím, že ten už cvičil dost,“ zamumlal Trey. „Jdeme už konečně do toho studia.“

Brian stisknul Treyovi rameno a pak společně zamířili zpátky do studia. „Od chvíle, kdy máš zase cit v prstech, jsi zasraný otrokář.“

Eric se posadil vedle Seda a tvářil se až moc nenuceně. „Chlape, myslím si, že bys měl ještě počkat, než se Jessicy zeptáš. Neznič to. Máš vůbec prsten?“

Sed sáhnul do své kapsy a vytáhnul ohnutý papír. Rozbalil ho a do dlaně mu vklouznul Jessičin prstýnek. Chytnul ho mezi palec a ukazováček a ukázal ho Ericovi.

„Nemyslíš, že je trošku malý?“

Sed se zamračil. To byla pravda. Ale byl její a patřil na její prst.

Eric vzal Sedovi z ruky pokrčený papír. „Co to je?“

„Nic.“

Eric se otočil zády k Sedovi a zvednul si ho nad hlavu, aby mohl přečíst vybledlé písmo.

„Tohle je písnička? A napsal jsi ji ty?“

Sed mu vytrhnul papír z ruky, složil ho a spolu s Jessičiným prstenem si ho strčil do kapsy.

„Nevěděl jsem, že zvládneš napsat milostnou píseň, Lionhearte.“

„Sklapni,“ řekl Sed a doufal, že Eric zapomene na jeho hloupou a zamilovanou píseň. Nevěděl, proč ji měl pořád u sebe. Alespoň Eric nevěděl, že s Brianem ji nahráli před dvěma lety v akustické verzi. Nemohl ji jen tak smazat.

Eric se opřel lokty o zvukovou desku se stovkou různých tlačítek. „Víš, bude se jí to líbit.“

Sed předstíral, že ohluchnul.

„I přesto, jaká kundička tohle napsala.“

Ignoruj ho.

„Měl bys to nahrát, jakmile se ti vrátí hlas.“

Popravdě, tohle byl dobrý nápad.

„Takže jak plánuješ, že dostaneš ten prsten zpátky na její prst? No tak. Řekni mi to.“ Několikrát dloubnul Seda loktem mezi žebra.

Proč se Eric najednou tak moc staral? Navedla ho k tomu Jessica?

„Velmi opatrně,“ řekl Sed a pak si zalepil pusu kouskem pásky, aby už s Ericem nemusel probírat tyhle trapné sračky.