RFJALBM - 10. kapitola

Překlad: Lucianna

10 – Brody

Rád jsem si o sobě myslel, že jsem velmi vyrovnaný člověk. Vypořádávání se spoustou sraček a keců na ledě, mě znecitlivělo vůči čůrákům v reálném světě. Ale jedna věc, která mně pošle do útočného modu je, když vidím někoho, koho miluju, zraněného. Zvlášť, když ten někdo, je náhodou moje snoubenka.

*****

„To je na hovno. Co to je za čůráka.“ Andy seděl v úžasu, když jsem mu řekl příběh o tom, jak Kacie šla na setkání se svým otcem.

„Ty vole, byla tak naštvaná, když mi o to minulý týden říkala. Chtěl jsem ho jít najít hned, a zakroutit mu krkem holýma rukama.“

„To si dovedu představit. Není nic horšího, než když někdo rozbrečí tvou dívku.“ Postavil se, přešel k tiskárně a vyndal papíry. „Vážně si myslíš, že to bude fungovat?“

„Musí.“ Pokrčil jsem rameny. „Vím, jak lidi jak on, fungují. Vidí jen jedinou věc.“

*****

Andy vyřídil krátký hovor, během příští půl hodiny, zatímco já jsem sledoval hodinky a nervosně chodil po jeho kanceláři.

„Uklidni se.“ Zasmál se a seděl, jako vždycky uvolněně za svým stolem.

„Prostě to chci mít už vyřízené.“ Protáhl jsem si paže ve vzduchu, ve snaze uvolnit se, jakkoliv jsem mohl. „To tě nic nerozhodí? Jsi pořád stejný, celou dobu.“

„Jistě, stávají se mi věci,“ řekl nonšalantně, „ale nevypořádám se s takovými sráči, jako tenhle.“

Hlas Ellie, zazněl místností. „Pane Shawe, vaše schůzka v jedenáct, je tady.“

Andyho pohled, se uzamknul v mém. „Připravený?“

„Kurva, že jo.“

Zmáčkl tlačítko na telefonu. „Díky, El. Pošli ho dovnitř.“

O minutu později, se dveře jeho kanceláře otevřely, a Ellie uvedla Dona Jensena. Byl jsem opřený o Andyho stůl a svíral dřevěný kraj tak pevně, že jsem si myslel, že ho zlomím. Andy vycítil moje napjetí a přešel okolo, aby si s ním potřásl rukou jako první. „Ahoj Done. Pojďte dál.“

Don skončil s Andym a přešel ke mně, s rukou nedočkavě napřaženou, naprosto nevšímavý, že jsem to ignoroval. „Takže, tenhle muž je zasnoubený s mojí malou holčičkou. Gratuluji, ona je skutečný úlovek.“

Jak to kurva můžeš vědět?

„Nepřepojuj mi žádné hovory prosím, Ellie,“ zavolal Andy. Ellie přikývla a zavřela za sebou dveře.

„Posaďte se, pane Jensene.“ Andy mávnul k místům na sezení.

„Prosím, říkejte mi Done.“ Usmál se, když si sednul a těkal pohledem mezi mnou a Andym. „Byl jsem překvapený, když ses ozval, Brody. Kacie opustila kavárnu celá nakvašená, ale jsem šťastný, že nakonec přišla k rozumu a promluvila si s tebou o mé nabídce.“

„Och, jo, mluvila se mnou o tom,“ řekl jsem sarkasticky. „Je to takhle, Done. Já miluju Kacie. Miluju jí víc, než jsem kdy koho miloval na téhle planetě, a když ji někdo naštve, půjdu až na konec světa, abych se ujistil, že se to už nestane. Takže tady je dohoda: Kacie tě už nechce znovu vidět – nikdy – ale já nejsem hloupý; vím, jak typy jako ty fungují.“

Jeho nadšený výraz zmizel a byl nahrazen zamračením, když si uvědomil, že tu není kvůli zdvořilostem.

„Poslal jsi dopis. Ona ho ignorovala a ty jsi poslal dva další, dokud konečně nesouhlasila, že se s tebou setká.“ Stál jsem vysoký, s pažemi zkříženými na hrudi. „Takže, tady je to, co nabízím. Říkala, že jsi chtěl padesát tisíc. Já to zdvojnásobím a dám ti sto.“

Vykulil oči, ale neodpověděl, protože věděl, že to není všechno.

„Nicméně, výměnou za těch sto tisíc, podepíšeš smlouvu, kterou drží tady můj dobrý přítel Andy, kde slibuješ, že už nikdy, nikdy nebudeš kontaktovat Kacie, její dcery, nebo Sophii, jinak tě zažaluju o dvacetkrát tolik, než jsem ti dal.“

„A když odmítnu?“ zavrčel.

„Pak odtud odejdeš bez peněz, ale se stejnou šancí, dostat se někdy blízko ke Kacie. Najmu takovou ochranku pro ni a pro dívky, že si to nezadá s prezidentskými penězi, pokud si jen pomyslím, že bys uvažoval o tom, ji znovu kontaktovat. S penězi, nebo bez peněz, už ji znovu nikdy neuvidíš.“

„Co jsi zač, mafián?“ vyhrknul naštvaně.

„Ne.“ Zvedl jsem bradu do vzduchu. „Jsem jen šíleně zamilovaný chlap, který má víc peněz, než aby věděl co s nimi a bude chránit to, co je jeho, za každou cenu.“

„Víc peněz, než abys věděl, co s nimi?“ Naklonil hlavu na stranu a vypočítavý úsměv, mu roztáhl rty. „Pak chci víc. Dej milion a máme dohodu.“

Zíral jsem mu přímo do očí. „Jdi se vysrat. Sto tisíc, víc ne. Ber nebo nech být, ale máš dvě minuty na rozhodnutí. Pak tě vykopnu, úplně bez peněz.“

Sklopil oči k podlaze, jak zvažoval další krok, ačkoliv jsem už věděl, co to bude.

„Máte pero?“ Povzdechl si a pohlédl na Andyho.

„Jasná věc.“ Andy položil smlouvu na konferenční stolek před ním, a podal mu pero. Ani to nečetl. Prostě napsal své jméno, když jsem vyndal svoji šekovou knížku. Skřípal jsem zuby, když jsem psal šek. Nebylo to o penězích. To pro mě nic neznamenalo. Když Kacie plakala, když mi říkala o jejich setkání a o tom, jak hloupě si kvůli svému tátovi cítila, mé ochranitelské instinkty převzaly vládu a já věděl, že ho musím udržet pryč od ní.

„Máš smlouvu?“ zeptal jsem se Andyho.

„Podepsaná a opatřená datem,“ potvrdil.

„Tady.“ Podal jsem šek Donovi, který se usmál, když se na něj podíval. „Teď odtud vypadni.“

Podíval se na mě a úsměv se mu ještě rozšířil. „Nemusíš mi to říkat dvakrát. Skvěle se s vámi obchoduje, chlapci.“ Přikývl a otočil se ke dveřím. Stálo by za to, praštit ho rovnou do té jeho samolibé hlavy, kdybych nebyl stále v podmínce, kvůli své rvačce v baru.

Dveře se zavřely a já praštil dlaněmi do Andyho stolu. „Ani se, kurva, nestaral. Jak je to možné?“

Andy sevřel rty do napjaté linky a pokrčil rameny. „Nemám páru, chlape. Žádné množství peněz, které bys mi nabídl, ani bezpečnostní tým, který bys najal, by mě neudržel od mé dcery, s penězi, nebo bez nich.“

„Víš, co je nejsmutnější? Zaplatil bych mu i ten milion, aniž bych o tom přemýšlel.“

Andyho obočí vystřelilo ke stropu. „Vážně?“

„Jop.“ Přikývl jsem. „Během jednoho úderu srdce. Ale byl příliš zoufalý.“

Andy mě poplácal po rameni a obešel stůl, aby dal smlouvu do desek. „Neumím se rozhodnout, jestli jsi naprosto bezcitný, nebo máš to největší srdce na světě, Murphy.“

„Nechoď na mě s něžností, Shawe.“ Zasmál jsem se, což bylo nejspíš poprvé od doby, co mi Kacie řekla o svém setkání s tátou.

Posadil se do svého křesla a opřel si bradu o ruku. „Řekneš jí o tom, že jsi s ním mluvil?“

„Ne.“ Ani jsem s odpovědí nezaváhal. „Řekla mi, že ho už nikdy znova nechce vidět, a já se ujistil, že se to nestane. Detaily toho, jak jsem k tomu došel, nejsou nezbytné.“

„Myslím, že Don měl pravdu.“ Zasmál se a zavrtěl na mě hlavou. „Možná jsi v mafii.“