G&M - 33. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Mia

Ve chvíli, kdy opustil pokoj, přestože jsem měla nohy složené pod sebou, jsem vyskočila a zamkla dveře. Sám ďábel by mohl klepat – neotevřela bych ty dveře nikomu. Ani mému manželovi. Kde byl, když jsem potřebovala, aby mě spasil? Kde byl teď, když jsem potřebovala někoho, aby mi pomohl?

Vrazila jsem na záchod a udělala to právě včas, abych se mohla vyzvracet. Když jsem seděla na chladných dlaždicích, nahá, chvějící se a neschopná zpracovat to, co se právě stalo, vypukl na mé kůži chlad. Probudím se brzy a zjistím, že to všechno byl jen špatný sen? Doufám.

Rozpadla jsem se na hromadu na podlaze a nechala své hořící tváře vychladnout na ledových dlaždicích. Zápach jeho spermatu rozmazaný přes mé tělo se vznášelo k mým nozdrám a naplňovalo mě strachem. Co když se Cobra vrátí a najde mě tak?

Vyrazil by dveře, kdyby věděl, že jsem uvnitř, a neotevřela bych je. Byla jsem bláhová, když jsem věřila, že ho otočením klíče v zámku udržím venku.

Postavila jsem se, cítila, jak mi Daemonovo sperma stéká po noze, když jsem se dostala do sprchy a zapnula pouze kohoutek teplé vody. Chtěl jsem ho vypálit z mé kůže. Odstranit všechny stopy, kde byl a kde se mě dotkl.

Namydlila jsem si ruce a umyla se mezi stehny. Opláchla. A opakovala. Znovu a znovu.

Chtěla jsem ze sebe dostat každou kapku, přesto jsem ho mohla cítit, i když mi z vařící vody zčervenala kůže.

Daemon zasadil semeno hluboko do mě. Instinktivně jsem to cítila, živě a silně. Co když jsem otěhotněla? Byl to můj plodný čas. Cobra a já jsme se snažili měsíce. Co když se to stalo dnes večer? Bože, prosím ne.

Jen to ne.

Stála jsem tam, dokud nezačala téct studená, zavřela kohoutky, třesoucí se vystoupila a ovinula ručník kolem mého potlučeného těla. Nezůstala ve mně žádná slza.

V ložnici přetrvávala silná vůně sexu a potu. Otevřela jsem okna a svlékla povlečení z postele. Zamotala jsem ho do koule a strčila do nejvzdálenějšího rohu skříně, abych se s ním vypořádala později.

Vždy jsem měla ve skříni náhradní sadu povlečení. Můj manžel mě rád celé noci šukal, takže změna povlečení byla normální. Když jsem zastrčila rohy čistých prostěradel pod matraci, moje mysl závodila rychlostí sto kilometrů za hodinu.

Co mám dělat? Kdybych všechno, co se stalo, řekla Cobrovi, Daemona by zabil. Ne že by si to ten hajzl nezasloužil. Zasloužil. Zasloužil si, aby za to, co mi udělal, byly jeho koule odříznuty jedna po druhé. Ale nemohla jsem riskovat. Daemon nebyl nazýván démonem bez důvodu. Bála jsem se, že zabije Cobru a splní mou nejhorší noční můru.

Pravda byla, že bych bez Cobry nechtěla žít. To, co jsem vydržela, nebylo nic ve srovnání s peklem, které bych zažila, kdyby zemřel. Nepochybovala jsem, že se na mě Daemon znovu zmocní. Technicky jsem v této zemi nelegální přistěhovalec. Cestou jakou jsem odešla, se nikdy domů vrátit nemůžu. Byla jsem v prdeli.

Použil to proti mně. Udělal by si ze mě jeho děvku.

Ten muž neznal soucit ani výčitky svědomí. Byl to nejhorší druh lidské bytosti. Monstrum.

Zbývalo jen jediné. Musela jsem to vytlačit ze své mysli. Daemon použil mé tělo, ale nikdy nedosáhne mého srdce ani duše. Musím se jen ujistit, že z toho nezačnu šílet a budu v pořádku. Největší pomstou by bylo jednat, jako by se nic nestalo. Daemon chtěl, abych se vyděsila. Čekal, až se sesypu a řeknu Cobrovi, co se stalo. Byl to jeho způsob, jak vtáhnout Cobru do boje, o kterém si myslel, že nemůže prohrát.

Ale pokud mu ten boj nikdy nedám? To by znamenalo, že jsem vyhrála. Sebrala bych mu jeho moc. Spoléhal na odplatu, ne na lhostejnost.

Nikdy jsem to Cobrovi neřekla. Místo toho jsem udělala tři věci. Nejprve jsem našla zlatý kříž ve šperkovnici, ten, který mi dala moje matka na ochranu, a přísahala, že ho nikdy znovu nesundám.

Za druhé, naučila jsem se používat zbraň, kterou mi Cobra před lety koupil, na kterou se v mé spodní zásuvce kupil prach. Předtím jsem se smála, když mi říkal, že mě jí naučí používat. Řekla jsem mu, že jelikož mám jeho a kluky v klubu, aby mě ochránili, nepotřebuju zbraň. Jak moc jsem se mýlila? Už nikdy takovou chybu neudělám. Cobru potěšilo, že jsem přišla k rozumu, a všem se chlubil, včetně jeho dvojčete, jak dobře jsem to zvládla. Není lepšího učitele než strach a odhodlání. Naučila jsem se, jak pracovat se svým novým nejlepším přítelem jako profesionál, a ujistila se, že každý ví, že spím s ním pod polštářem. Obzvláště když byl můj manžel pryč nebo na jízdě.

A třetí? Poté, co se ráno vrátil, vyšukala jsem svému manželovi mozek z hlavy. Žádné argumenty; žádná obvinění. Divoký sex, který trval celé dny, že jsme téměř nemohli chodit, vykouzlil na Cobrově tváři úsměv.

A modlil jsem se. Dnem i nocí jsem posílala modlitby, že Cobrovy spermie byli silnější a rychlejší než Daemonovy. Jestli otěhotním, bude to dítě mého manžela. Musí být.

Cobra byl vždy první. Tentokrát to musela být pravda, nebo bych byla v prdeli.