WOW - 13. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

Karen

„Chystáš se tam jen tak stát a vůbec nic nedělat?“ zeptala se Karen.

Dino si založil ruce na prsou, jeho silné rysy se mu rozsvítily pobavením. Vypadalo to, jako by se mu tvrdé linie jeho tváře zjemnily, když se usmíval – ne tak, jako když se ušklíbl nebo si odfrkl. Tohle bylo jiné.

„Už jsem ti to řekl,“ odpověděl Dino, „nechávám nás -“

„Na mně. Ano, chápu to.“

„Pak je to na tobě, srdíčko.“

„Požádat tě, abys se mnou strávil noc – z toho není dost jasné, že tě chci?“

V Dinově čelisti se objevil tik. „ Chceš mě, jo?“

V tónu jeho hlasu byla slyšet horkost a jeho slova byla cítit jako hedvábné pohlazení, které klouzalo po její kůži. Dokonce se jí ani nemusel dotýkat - byl pár metrů od ní - a i tak měla pocit, jako by se dotýkal každého milimetru její kůže.

Karen skryla zachvění, ale podařilo se jí to jen stěží. „Chybíš mi, Dino.“

Sotva ze sebe ta slova dostala a on už překonal vzdálenost, která je dělila, do dlaní chytil jí obličej a pak už se jeho ústa srazila s jejími. Polibek byl hrubý - trestající, dokonce i když jeho jazyk pohladil spodní ret, tak ho hned nahradil svými zuby a ostře ji do stejného místa kousl.

Její zakňučení bylo pohlceno jeho oceňujícím zasmáním, a když se ten zvuk snažil uniknout ven, jeho jazyk vtrhl do horka jejích úst, našel její a bojoval s ním tak dlouho, aby jí sebral veškerý dech.

Pomyslela si, že bylo velice pravděpodobné, že jí nejvíc musely chybět jeho polibky.

To, jak si ji k sobě přitáhl blíž, jak se prsty zapletl do jejích vlasů, aby si ji udržel na svém místě a jak se její kolena pod vší intenzitou prakticky podlamovala, ale on ji prostě držel dál. Nikdy by nedovolil, aby spadla.

Tyhle ruce - rychlé a silné – vypadalo, že směřovaly k určitému cíli. A tím bylo dostat z ní co nejrychleji její šaty pryč. Karen mu pomohla, přerušila jejich polibek na dost dlouho, aby mohla ustoupit o krok zpět a dovolit mu stáhnout z ní její košili. Její kalhoty rychle následovaly, a když je Dino po jejích nohách stahoval dolů, zároveň přitom klesl na kolena.

Jakmile jí Dinovy prsty zajely pod pásek jejích tang a on se na ni podíval, na zlomek vteřiny byl jako přimrazený, rychle se nadechla. Záblesk v pohledu, který jí oplácel, ten, který tak strašně dlouho neviděla, zářil až příliš jasně.

Chtíč.

Potřeba.

Touha.

Bože, jo.

Tomuhle muži chyběla.

„Dýchej,“ slyšela, jak zamumlal.

V jeho slovech byl jasný příkaz, ale Karen ve skutečnosti nezaregistrovala, co se jí snažil říct. Byl to jen ten nejlehčí pohyb špičkou jeho nosu podél jejího vnitřního stehna, co ji vytrhlo z jejího omámení.

Uvědomila si, že se chvěla, protože její tělo poznalo, co bude následovat – až příliš dobře věděla, co přicházelo - a nechtěla čekat. Nemohla se dočkat. Bylo to až příliš dlouho.

„Ne příliš hlasitě,“ řekl Dino a kývl hlavou na stranu, aby jí připomněl, kde byli a jak bylo otevřené podkroví koncipováno. „Ale i tak mi dovol, abych tě slyšel, Karen.“

Bože.

„Všechno, co chceš,“ odpověděla.

Dino se ušklíbl, sklonil svůj obličej dolů a znovu se pomazlil s jejím stehnem. Jeho ústa se tentokrát dostala k bavlnou zakrytému pohlaví o kousek blíž. „Není to o mně. Nikdy to nebylo o mně.“

Ach.

Takže…

Pevně zatáhl na její tanga a přes stehna a pak i níž po kolenou je stahoval s takovou pomalostí, která ji zatraceně zabíjela. Když ho sledovala, vnímala, jak jeho pohled ani na okamžik neopustil cestičku, po které přejížděly jeho ruce, byla lapena jako jelen v zatracených světlometech auta. Dokonce ani chlad místnosti, jen zesílený její nahotou, ji vůbec nezajímal.

Dino byl mnohem zajímavější.

Ještě jednou se na ni nahoru podíval.

Láska.

Příslib.

Hřích.

To všechno našla v jeho očích, kterými ji zkoumal.

Pak byl znovu mezi jejími stehny, svými ústy lapil její citlivé pohlaví a mrskajícím jazykem se zabořil přímo mezi její záhyby. Nedal jí možnost přemýšlet o tom, co dělal. Pojídal její kundičku, jako by byl vyhladovělý člověk, který právě našel tu nejlahodnější věc, na kterou kdy svůj jazyk mohl položit.

Kareniny svaly se při rychlých, ostrých a opakovaných úderech jazyka do jejího již pulzujícího klitorisu svíraly. Vypadalo to, že už byl zatraceně neúprosně blízko ve svém záměru přimět ji z té hrany vzlétnout. Cítila, jak jeho ruka vyjela po zadní straně jejího stehna výš, prsty se jí zabořil do zadečku a pak už byla mezi jejíma nohama i jeho druhá ruka. Špičkou palce jemně, ale pevně masíroval její svírající se vchod.

Mezi jeho jazykem a příslibem plnosti Karen našla rychlou blaženost, která už začala kolovat jejím krevním oběhem.

Když poskytovala uspokojení sama sobě, nikdy v tom nebyla moc dobrá. Minulý rok měla tolik starostí, než aby si dělala obavy ohledně sexu a svého vlastního potěšení.

Ale tohle byla odměna, a všechno to naprosto vyrovnalo.

Dinova ústa se odtáhla od jejího těla, ale ne příliš daleko. Když promluvil, stále ještě mohla na svém obnaženém pohlaví cítit puls jeho dechu. „Pojď teď, dovol si to a bude to ještě mnohem lepší, srdíčko.“

V ten samý okamžik svůj palec nahradil dvěma prsty, které do jejího mokrého pohlaví pronikly ještě hlouběji, rozetřely její tekutiny podél jejích záhybů a díky tomu, že své prsty roztáhl o trochu víc, se cítila tak zatraceně plná. A když se na ní znovu dostala jeho ústa a jeho jazyk se začal tak drsným, ale nádherným rytmem znovu pohybovat po jejím klitorisu, Karen byla hotová.

Blaženost.

Orgasmus.

Nebe.

Z hrudi jí unikl hluboký výdech a z hrdla jí vyrazily tiché výkřiky. Netušila, jak se jí je podařilo umlčet, ale nějak to udělala. A dokonce i navzdory úlevě orgasmu Dinova ústa a prsty se svou prací na jejím těle stále ani na okamžik nepřestaly. Kdyby nic jiného, jejich rytmus se stal o něco rychlejší a tvrdší, takže všechny ty pocity byly mnohem lepší a sladší. Karen okamžitě pocítila ztrátu úst, i když jeho prsty stále zůstávaly pohřbené hluboko v její kundičce, přesnými tahy masírovaly její vnitřní stěny, díky čemuž byla ještě vlhčí. Dino se na ni nahoru podíval a zjistil, že ona ho svým pohledem už propichovala. S úšklebkem použil palec své volné ruky, aby si jím přejel po rtech a s sebou vzal i vlhkost jejího vzrušení.

Pak si ho dočista olízal.

V ústech jí vyschlo.

„Zabíjíš mě tu,“ řekla Karen.

Dino se usmál a pak na ni mrkl. „Proč plýtvat něčím, co chutná jako cukroví?“

Jo.

Zabíjel ji.

Karen to vůbec nevadilo.

Dino se v okamžiku dostal na nohy a políbil ji mnohem tvrději, než předtím. Pak zamumlal: „Nech mě dojít pro tašku.“

Věděla, že se mu pravděpodobně jednalo o kondom. Koneckonců, stále tu byla připomínka toho, že před všemi těmi měsíci se nechovali vždy bezpečně a výsledkem toho všeho byl Junior. Navzdory tomu, jak moc svého syna milovala, v každém okamžiku toho byla schopna a dokonce i když si nemyslela, že by si ohledně toho musela dělat obavy, Karen přesto přijala zvláštní opatření, aby se ujistila, že do budoucna, do doby, než bude v pohodě a připravena, žádné další děti nebudou.

Kdyby někdy bylo...

„Je to v pořádku,“ řekla Karen Dinovi rychle. „Nitroděložní tělísko – jeho účinnosti přetrvává několik let, takže si s tím nemusíš dělat obavy.“

Dino si ji na okamžik prohlížel, jako by si měřil, zda pro něj její ujištění bylo dost. „Pokud jsi si jistá…“

„Naprosto jistá.“

Zřejmě mu její odpověď stačila. Dinovy ruce obkroužily její pas a dřív, než by Karen stihla byť jen mrknout, ji zvedl ze země. Když se s nimi pohnul dopředu, instinktivně ho nohama pevně sevřela kolem boků a dokonce i v okamžiku, kdy se zadní částí těla setkala s čerstvě vypraným povlečením na posteli, nenechala ho jít. Dinovy ruce našly její nohy, když se předklonil, čímž nutil Karen, aby se zaklonila dozadu, prsty se zarýval do její kůže. Tentokrát byl jeho polibek pomalejší a možná i trochu sladší. Na kůži jí vyzařovala jeho jemnost, dokonce i když ji drsnost jeho doteku udržovala velice bdělou a zatraceně blízko bolesti.

Pracovala na knoflíku a zipu jeho kalhot a dřív, než její ruce zmizely v jeho boxerkách, stáhla mu je přes boky dolů. Jeho tlustý a horký penis jí pulsoval v dlani. Pevně ho svírala a rychlými tahy ho dráždila.

Dino se usmál. „Ach, kurva, teď je to...“

„Dobrý?“

„Tak dobrý, Karen. Dneska večer nemám zatracenou trpělivost na to být hodným a pomalým.“

Slib, který se skrýval pod těmi slovy, ji ovanul svým nezbedným záměrem.

„Dobré,“ zopakovala po něm.

Celou tu dobu, kdy čekala, skutečně ani ona nechtěla nic hodného či pomalého.

Když se jeho nos setkal s jejím a jejich pohledy se do sebe zaklínily, svými prsty dotekem lehkým jako duch přejel po její čelisti. Byl to jen zlomek vteřiny, jen malý okamžik jemnosti mezi nimi a pak už to všechno bylo prostě rychlé. Jeho prsty se zaryly do jejích stehen ještě tvrději, pevně ji svíral a přitáhl si ji na samý okraj postele. Postel byla dost vysoká, takže když Dino stál na zemi, bylo jeho tělo v dokonalém úhlu k tomu jejímu.

Jakmile se jeho penis dotkl jejích mokrých záhybů, při té pozice musela Karen zalapat po dechu. Hluboko, přímo v morku jejích kostí, v ní začala narůstat bolest, která každým úderem srdce pulzovala její krví. Stačilo jen, aby pohnul boky, svou rukou navedl penis na správné místo a byl tam. Když se jeho boky prohnuly dopředu, setkaly se ústy. Ten první tah, tak těžký, jak jen mohl být, ho dovedl jen do poloviny. Byla neskutečně mokrá a celé její tělo se chvělo potřebou, ale zapomněla na jeho mužnost a okamžik trvalo, než se přizpůsobila jeho velikosti. Zatímco se propracovával kupředu, nebyla v tom žádná bolest, jen nádherný pocit být napjatá a naplněná. Jeho rty jí zas a znovu uštědřovaly polibky na ústa a čelist, zatímco ji svými prsty hladil po kůži a druhou rukou ji svíral za vlasy.

Když se konečně dostal dovnitř naprosto celý, ta bolest se jen zvětšila z malého uhlíku do ohně blaženosti.

Dino vypadal, že byl šťastný a v klidu zůstal přímo v ní; Karen to však nemohla vydržet.

„Pohybuj se,“ řekla chraptivě. „Dneska v noci chci být ošukána, Dino.“

Jeho temný smích byl pro její pošramocenou duší učiněným balzámem.

Pokud to bylo možné, jeho druhý tah šel ještě hlouběji. Hladkost jeho hřídele zasáhla každé nervové zakončení uvnitř jejích stěn. Jakmile jeho tempo skutečně začalo - ostré, tvrdé přírazy, při kterých se jí hlava zvrátila dozadu a všechny svaly se jí sevřely blížící se úlevou – Karen zjistila, že se sama oddala potřebě, která v jejím těle zpívala.

Dino za její vlasy zatáhl pevněji. Při tom žihadle bolesti si musela povzdechnout. Druhou rukou vyhledal její hrdlo a prsty ho stiskl dost silně na to, aby zachytil její pozornost a přiměl ji, aby se podívala přímo na něj.

Pohled jí opětovala láska.

Sledovala ji potřeba.

V jeho očích čekalo potěšení.

Mohli by jen tak prostě na chvíli zůstat?

Mohli by tam jen tam spolu zůstat, navždy?

Brutální tempo a drsnost jeho rukou bylo pro Karen novinkou. Pár milenců, které měla předtím, než do jejího života vstoupil Dino, s ní v posteli zacházelo jako s panenkou – tehdy jí to tak nepřišlo. A dokonce i s Dinem – předtím s ní byl opatrný, nikdy jí nedal víc, než si od něj byla ochotna vzít.

Tentokrát dával a dával.

Každý tah byl těžší.

Každý stisk pálil.

Milovala to.

Ten kousek bolesti její potěšení jen zvyšoval. A i když se zdálo, že nemohla popadnout správný nádech, byl tam v jejím uchu, šeptal a sliboval.

Vezmi si můj penis, mé sladké děvče a nadechni se pro mě, Karen.

Právě v tom okamžiku, kdy se jí na rtech ve vysokém, zlomeném výkřiku zformovalo jeho jméno, její krk uvolnil. I když se jednalo o bezvzduchý zvuk, i tak byl stále ještě příliš hlasitý. Těmi prsty, kterými ji předtím šukal a které si olízl v nevyslovené otázce, přitiskl mezi její rty.

Jeho prsty vzala do úst, a zatímco ji šukal k druhému orgasmu, Karen prsty sála.

Po zádech jí stékaly perličky potu.

Tělo se jí od hlavy až po paty třáslo.

Dokonce až do okamžiku, kdy svým palcem přejel po její čelisti, si ani neuvědomila, že se do jeho prstů zakousla. Stisk svých zubů uvolnila

Dino nevypadal, že by mu to příliš vadilo.

Neřekl ani slovo, dokonce ani když svým penis z jejího těla vystoupil, přetočil ji na kolena a znovu ji naplnil a šukal ji, až měla pocit, že z toho možná omdlí. Až do okamžiku, kdy se jeho sperma v horkých, silných proudech uvolnilo a jejich třes se zmírnil, takže se s nimi už postel netřásla, mlčel.

Karen si povzdechla, šťastně, ale unaveně.

Přes záda se jí převalil Dinův teplý dech. „Miluji tě.“

Zasmála.

„Máš skvělý způsob, jak to ukázat.“

Cítila, jak za ní pokrčil rameny. „Jediný způsob, který znám.“

To byla lež. Ukázal jí to tolika jinými způsoby, ale Karen ho neopravila.