Shameless - 59. kapitola

Překlad: Peťa

KATHERINE

Podívám se dolů na svoje džíny a flanelku a pak se rozhlídnu. Všichni jsou dnes vyfiknutí a dům je přecpaný. Někdo musel pouštět nějaké petardy, protože si nepamatuju, že by se posledně zastavilo tolik lidí.

„Proč máte kravaty?“ zeptám se strejdů, když je jednoho po druhém objímám.

Tío Chuey se podívá na mámu a pak zpátky na mě a pokrčí rameny. „Právě jsme přišli ze mše. Měla jsi jít taky, můj malý pohane.“

„Šli jste do kostela na novoroční bohoslužbu? Myslela jsem, že chodíte jen na Vánoce?“

„Nee, já chodím ve všechny velké svátky. Roztomilé dámy pak pořádají hostinu.“ Zakmitá obočím.

Ew.

Poplácám ho po velkém břiše. „To vypadá, jako by sis dopřával.“

„Znáš to!“

Zasměju se a dám mu pusu na baculatou tvář. Zdravím se se zbytkem příbuzných, když mě strejda přivede na konec prodlouženého jídelního stolu a pak zavolá na rodiče.

„Sedni si,“ vyštěkne máma, ukáže na mě a pak na místo přede mnou. Přiloudá se Tori a odtáhne mi židli. Nakloním se k ní a zašeptám: „Je to moje představa nebo se všichni chovají divně?“

„Naše rodina je divná. Jen sis to nikdy neuvědomila.“ Pak předstírá, že provádí orál na tyčce celeru, ale zdá se, že si nikdo nevšímá, že moje sexem posedlá sestřička je totálně perverzní. Hrbím se na židli a čekám na zbytek rodiny, až si zaberou místo a na mámu, až dá zelenou k nošení dušeného masa se zeleninou, které zaplní stůl. Až na to že všichni pořád stojí. A zírají. Na mě.

Proč mám pocit, jako bych byla uprostřed epizody The Twilight Zone?

Máma se přesune vedle táty, který si odkašle. „Je vážně skvělé mít tu dnes všechny. Magie a já jsme potěšení, že jste se sem mohli dostat.“

Cože?

To je tak divné. „Tor, vážně. Proč je táta tak formální?“ zašeptám.

Zamrká na mě a kývne na mě, abych dávala pozor.

Táta se nepohodlně poposune a já mám strach, že se nám chystá říct, že přišel o práci nebo má rakovinu. V duchu počítám, kolik mám v bance peněz, abych jim zaplatila nájem.

„S Margie jsme tak vděční, že máme Katherine doma s námi.“ Všichni se otočí, aby na mě zírali, a já jim věnuju trapné zamávání. „Za pár hodin bude nový rok a my jsme ho chtěli odstartovat s něčím dobrým.“

Vytáhne velkou černou tašku a kývne na mě. „Jsem si jistý, že všichni vědí, že moje dcera je neuvěřitelně talentovaný na veřejné vztahy a marketigový… typ osoby.“

Chudák táta. Usměju se. Tak hrozně se snaží.

Odkašle si. „Ale věděli jste, že je taky hodně talentovaná s parfémy a dělá mýdla a tělová mléka? Jak se říká těm olejovým věcem, Margie?“

„Esenciální oleje.“

„Ano, esenciální oleje. Katherine je opravdu dobrá s esenciálními oleji.“

Kam sakra míří?

Táta pomalu rozepne tašku. „Vlastně udělala všechny tyto produkty.“ Vytáhne nějaké mýdlo a tělové mléko a sprchový gel.

Z farmy.

Pusa mi klesne, ale nemůžu mluvit.

Věnuje mi malé uculení. „A mám toho dost pro každého, aby si vzal domů něco z těch krásných… productos. Je to opožděný vánoční dárek od rodinného přítele.“

„Tati, kde jsi to“- tvrdě polknu –„kde jsi to vzal?“

Židle vedle mě zaskřípe o podlahu a známý hluboký hlas mi zamumlá do ucha. „Ode mě.“

Na pažích mi vyrazí mrazení a zavřu oči.

Znáte ten pocit, když jste nahoře na horské dráze a chystáte se vrhnout dolů? Ten moment, kdy si nejste jistí, že přežijete, pokud se pohnete dopředu, ale jste si jistí, že nemůžete zpátky?

Srdce mám v hrdle, když se otočím a vidím ty černé džiny.

Obracím pohled vzhůru, dokud se nedostanu k těm intenzivním zeleným očím a Bradyho pěkné tváři. Izzy se usmívá v jeho náruči a já vypálím z místa a do jejich objetí.

Moje rodina za mnou aww-ká a ooh-ká a tleská. Ignoruju je a pohřbím si obličej do Bradyho krku.

Je tady.

Zamrkávám žár v očích, dávám pusy Izzy, která tleská a piští.

„Chyběli jste mi,“ popotáhnu.

Jedna z tet se natáhne pro dítě a v momentě, kdy jsou obě jeho paže volné, Brady si mě zvedne do dalšího objetí.

„Co tady děláš?“ zašeptám, jak bojuju se slzami.

Jeho ruka mi shrne vlasy a řekne nejsladší slova, která jsem kdy slyšela.

„Musel jsem si přijet pro svou holku.“

Když mě postaví na podlahu, všechny důvody, proč jsme nemohli být spolu, ke mně přispěchají zpátky. „Neodjíždíš?“ zeptám se, hlas roztřesený emocemi.

„Neprodáváš farmu? Co tvoje rodina?“

Na chvíli vše, co vidím, je on. Zvuky mojí rodiny vyblednou v pozadí, když vezme do mozolnaté dlaně mou tvář.

„Nemůžu odjet, Kat. Ne s tebou tady. Protože i ty jsi teď moje rodina.“

Zeslábnou mi kolena a sevřu mu ramena. Usměje se, dolíčky a všechno. „Miluju tě, Kat. Tak zatraceně moc tě miluju, že bez tebe nemůžu dýchat. Nemůžu spát. Nemůžu jíst. Sakra, sotva dokážu fungovat. Když jsi se mnou, miluju farmu a všechny ty rozbité věci, které musím opravit, a ta děsivá kuřata a toho směšného mývala.“

Kolem nás zašumí smích, ale já jsem fascinovaná výrazem v jeho očích. Pokrčí rameny. „Nemám odpovědi. Nevím, jak budu pomáhat rodičům nebo jak zachráním farmu. Věř mi, když říkám, že v mém životě nic nedává smysl. Nic kromě tebe. Takže ne, neodjíždím, ne pokud jsi se mnou. A možná mi pomůžeš přijít na to, jak udržet dům pro Izzy.“

Slzy mi proudí po tváři, když moje sestra zakřičí: „Políbíš ho už, než změní názor?“

Všichni se zasmějí a já se natáhnu na špičky a obalím mu ruce kolem krku. „Taky tě miluju, Brady. Ale tak trochu si myslím, že už nějakou chvíli.“

„Díky Bohu.“ Uchechtne se, vypadá, že cítí úlevu. Sčísne mi vlasy z tváře a nakloní se blíž, aby se otřel nosem o můj. „Co říkáš? Chceš mi pomoct uspět na farmě?“

Bojuju s úsměvem. „Jen pokud mi slíbíš jednu věc.“

„Cokoli chceš.“

„Dáš šanci texaskému fotbalu.“

Se smíchem protočí oči a přikývne. „Dobře, pokud se mě rodiče zřeknou, víme, že ty jsi na vině.“

A pak mě políbí, zatímco moje rodina řičí a křičí kolem nás.