RH - 25. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Sed stisknul Ericovi ruku a pak ho poplácal po zádech. „Přinesl jsi to?“

„Jasně.“ Eric podal Sedovi obrovskou hromadu kytarových not. Skladby, které Brian složil, zatímco se miloval s Myrnou. Už to množství bylo ohromující. Kvalita? Perfektní.

„Úžasné,“ řekl Sed. „Jo a mimochodem, pozval jsem i Jace.“

Eric na něj protočil oči. „Proč?“

„Hm, protože je náš basák.“ Sed si strčil hromadu papírů pod paži a vstoupil dál do bytu a pozval Erica dovnitř. „Už je ve studiu.“

„Jestli mě bude otravovat, tak ho pošleš domů. Nemůžu komponovat, když mě někdo otravuje.“

„Nechce tě otravovat. Rozplývat se nad tebou? Možná.“

Eric šel za Sedem do druhé ložnice, kterou přestavěl na studio. Dneska to bude poprvé, kdy ji mohli vyzkoušet. „Máš pivo?“ zeptal se Eric.

„Vždycky mám pivo.“

„A text?“

„Něco. Ukážu ti, co mám. Pravděpodobně budeme muset něco přidat.“

„Mám spoustu nápadů.“ Eric vytáhnul tenký sešit z kapsy u vesty.

„Koukneme na to.“

Eric vešel do studia, zkontroloval zvukovou desku, nahrávací zařízení a další. Neplánovali, že tady budou nahrávat, ale pokud se někdy rozhodnou opustit svoje stávající nahrávací studio, tak tady měli vybavení. Eric si sednul na židli naproti Jaceovi. „Hej, kluku. Pořád ještě nemáš čas?“

Jace si promnul náušnici mezi palcem a ukazováčkem. „Ne. Jsem připraven vyrazit na turné.“

„Jo, a teď beze srandy. Doufám, že Treyovi bude brzo líp.“

„Nebude mu líp, pokud se nebude snažit. Válet se u bazénu rodičů celý den mu moc nepomůže,“ řekl zamračeně Sed. „Myslím, že ho budu muset srovnat.“

„To je spíše práce pro Briana. Dej mu to za úkol,“ řekl Eric.

„To by ale vyžadovalo, aby Brian opustil Myrninu postel na více jak pět minut. A to se nestane.“

„Když už mluvíme o holkách v posteli, kde je Jess?“

„Šla na hodinu jógy a pak si půjde k mámě domů vyzvednout poštu. Až se vrátí, tak bude mít rozhodně špatnou náladu, takže budeme zaneprázdněni.“ Trvalo jí více jak týden, než posbírala odvahu a nervy na návštěvu své matky a souhlasila jen pod podmínkou, že Ed bude v práci.

„To bude zábava.“ Jace se narovnal, aby mohl prohlédnout všechny papíry na stole.

Sed s Jacem sledovali, jak Eric rozdělil papíry na kytarovou část. „Včera jsem se na něco z toho podíval,“ řekl Eric. „Je tady spousta skvělých věcí.“ Rozdělil noty asi do dvaceti hromádek, které rozprostřel po celém stolku. Natáhl ruku k Sedovi. „Texty?“

Sed mu podal svůj notes s texty. Když Eric projížděl stránky, tak Sed prožíval divnou nervozitu.

Eric vytrhnul stránku a položil ji doprostřed stolu. „Sede, tebe v poslední době mučili?“ zeptal se Eric. „Je v tom hodně úzkosti.“

Sed pokrčil rameny, tvářil se sebevědomě. Jeho texty byly vždy velmi osobní. Bylo to, jako by obnažoval svoji duši před celým světem.

„Fanoušci to budou milovat.“ Eric vytrhnul další stránku a podal ji Jaceovi. „Přečti si to.“

Ruce, které měl Sed položené na stehnech, zaryl do kalhot, aby nemohl vytrhnout papír Jaceovi z ruky. Bylo by to mnohem jednodušší, kdyby se toho neúčastnil. V minulosti dodal jen nějaké texty a pak si počkal na konečný výsledek, jak bude píseň vypadat.

„Úžasné,“ řekl Jace. „O čem to je?“

Sed mu vzal papír z ruky a přečetl si název. „Odloučení.“ Napsal to potom, co viděl film, ve kterém kapitán ztroskotal se svou lodí. Myslel si, že ten chlap byl idiot. „Vázání uzlu.“

„Začneme s tímhle,“ řekl Eric a odložil sešit stranou. „Vím, jakou tomu dáme hudbu. Těžkou a tvrdou.“ Prohledal hromádky na stole, pak jednu zvednul a položil si ji na koleno. „Tady to je. Jaci, podej mi kytaru. Musím to slyšet.“

Jace se rozhlédl po pokoji a v rohu našel ve stojanu stát akustickou kytaru. Vzal ji a podal Ericovi. Eric naladil kytaru na Brianovo typické D a potom přehrál pár tónů z kytarového rifu. Neměl sice Brianovy vrozené dovednosti, ale uměl hrát. „Jo,“ řekl a posunul papíry na druhé koleno. Přečetl něco z dalšího papíru a zahrál pár melodií v polovičním tempu. „Uděláme z toho kapitánský můstek.“

„Sólo pro kapitánský můstek?“ zeptal se Jace.

„Bude to fungovat. Brian miluje přikrašlování slok. Však víš, jaký je.“ Eric si z kapsy vytáhnul pero a některé slova přeškrtnul a místo nich doplnil pár svých poznámek.

„Jo.“ Jace vypadal omráčeně.

Eric několikrát uspořádal sekce a pak přikývnul. „Dobře, mám vypracovanou kytarovou hudbu. Teď potřebujeme basovou linii.“ Podíval se na Jace.

Jace vyskočil na nohy a vytáhnul baskytaru z pouzdra, které leželo vedle gauče. Eric si z kapsy vytáhnul pár paliček. Sed přemýšlel, jestli neměl v kapse i bicí soupravu. Eric začal do stolku vyťukávat rytmus. „Spojím to.“

Jace zapojil baskytaru do cvičného zesilovače a zabrnkal typický styl Sinners. Ještě více. Jak se mu podařilo to dotáhnout k dokonalosti? Seda zasáhlo, jak se teď chystali dostat svoji hudbu na další úroveň. Ze všech lidí z jejich basákem.

Podíval se na Erica, aby zjistil, jestli si to taky uvědomil.

„To není špatné,“ řekl Eric a uznale kývnul. Eric ho neslyšel? Ten kluk byl fenomenální. Jeho tóny byly mnohem plnější, než se kdy Jonovi podařilo, jakoby ani nehráli na stejný nástroj. Museli ksakru tenhle pekelný Jaceův talent využít pro příští album. Eric kouknul na Seda. „Jsi připraven zpívat?“

Musel se vrátit ze Země zaslíbené a tak Sed začal. „Jo. Jsem připravený.“ Odkašlal si. I když to už bylo několik týdnů, co ho vyhazovač popadl za krk, ale hrdlo ho stále trápilo. Nebylo to ale tak zlé, aby to ovlivnilo jeho hlas. Bylo to prostě jiné. Bolestivé. Obzvláště, když křičel.

„Takhle,“ řekl Eric. Zazpíval refrén tak, jak si ho představoval.

„Odloučení, nikdy nedovol, aby tě srazili na dno.

Odloučení, než tě stáhnou dolů.

Odloučení, zavázali, umlčeli, svázali.

Odloučení, ztrácí význam, když klesáš dolů.

Nechej. To. Jít.“  Eric tam ještě přidal poslední poznámku a přestal vyťukávat rytmus paličkami. „Jak to znělo?“

„Perfektní,“ řekl mu Sed.

„A teď to zazpívej ty.“

„V téhle tónině to nezazpívám. Zazpívej to ty.“

„Hraju na bicí, nejsem zpěvák.“

„Můžeš být. Tak zazpívej ten refrén a já v závěsu budu vyřvávat, asi takhle: Odloučení. Odloučeníí. Odloučenííííí.“ Sed každý výkřik zazpíval hlasitěji a hlasitěji.

„Zazpívejte to společně,“ navrhnul Jace, který se k nim naklonil, až se mu svezla baskytara ke kolenům.

„Já nezpívám,“ trval si na svém Eric. „Halóóóó.“ Ukázal na sebe. „Bubeník. Bu-be-ník.“

„Se smyslem pro humor,“ řekl Sed.

Eric zakoulel očima. „Teď se cítím jako debil.“

„Ty jsi debil,“ potvrdil mu to s úšklebkem Sed, „ale pro tenhle refrén máš perfektní výšku hlasu. Zpívej.“

Eric si ztěžka povzdechnul a pak začal zpívat refrén, stejně jako předtím. Sed se připojil se svými chraplavými výkřiky a tak nabourával Ericovy melodické vokály. Když přestali, tak na sebe překvapivě zírali.

„To. Bylo. Úžasné,“ řekl Jace. „Kurva práce. Zazpívejte to znovu.“

„Nemůžu zpívat, Sede,“ řekl Eric.

„Právě jsi zpíval.“

„Nemám tu správnou osobnost, abych byl zpěvákem.“

Sed si vzpomněl, že mu něco takového před dvanácti lety řekl. Myslel si, že se ten kluk už přes to dostal.

„Brácho, nepřenechávám ti svoje místo hlavního zpěváka. Ale neexistuje důvod, proč bys nemohl zpívat tenhle refrén a přitom bubnovat. Znělo to neuvěřitelně.“

„Jo, vynikající,“ souhlasil Jace. „Panebože, Ericu. Jsi skvělý.“

Sed se kouknul na Jaceho. „Máš něco na nose.“ Sed ho cvrnkl do nosu. „Přesně tady.“

Jace napodobil jeho pohyb. „Už je to pryč?“

„Ne, už ti tam to hnědé zůstalo.“

Jace se zasmál a zakroutil hlavou. „Kreténe.“

Sed kouknul na Erica, který zůstal nezvykle potichu. „Moc nad tím nepřemýšlej,“ řekl Sed „Ještě by sis mohl ublížit.“

„Vážně chceš, abych zpíval ten refrén? Nechci lézt do tvého teritoria nebo něco podobného.“

„Jako by snad existovala vůbec taková možnost.“

Eric se zazubil. „Máš pravdu. Dobře, budu o tom přemýšlet.“

„A teď máme vážný problém,“ ucedil koutkem úst Jace.

„Ne, jen mě vyslechni,“ řekl Eric. „Hrál jsi na housle, ne?“

Sed nakrčil nos. „Jo, když jsem byl malý.“

„Mohli bychom ti sehnat elektrické housle a přidat to k pár písním.“

„Co jsi to kouřil? To musel být teda dobrý matroš.“

„Jenom to zkus. Taky vyzkouším něco nového. Takže bys měl taky.“

„Můžu taky zkusit něco nového?“ zeptal se dychtivě Jace.

„Ne,“ řekl Eric.

Jace se zamračil.

Než mohl Sed Erica nazvat retardovaným debilem, že nepřiznal Jaceovi jeho kvality, tak Eric řekl. „Dobře, možná. Mohl bys přidat více tónů z baskytary k Brianovým částem. Jsi lepší basák, než byl Jon. Myslím, že potřebujeme tvé dovednosti využít pro nové album. Musíš už být znuděný, když pořád hraješ tu stejnou, opakující se sračku, kterou složil Jon předtím, než ses k nám přihlásil.“

Jace se rozzářil a pak přejel pohledem z Erica na Seda a pak zpátky na Erica. „Dobře.“

„Jen ať ti to nestoupne do hlavy, chlapče,“ řekl mu Eric s lehce pokřiveným úsměvem. „Abys pak neupadnul.“

„Hele, mám velké svaly a dobrou stabilitu. Na rozdíl od jistého kostnatého bubeníka.“¨

Eric se zasmál a pak se natáhnul přes stůl a bouchnul Jace do ramene. Sed byl šťastný, že Jaceho přibral. Jeho bubeník a basák potřebují pracovat společně. A jeho rytmický kytarista, který mimochodem nevynakládá moc velké úsilí, aby se uzdravil, byl nezbytným přechodem mezi hlavním kytaristou s bicími a baskytarou.

„Jdu zavolat Treyovi,“ řekl Sed. „Musí tu být mnohem víc, než já. Texty až naposled. Pokračujte. Budu hned zpátky.“

„Hele, nemůžu tu sedět celý den. Musím taky něco udělat,“ řekl Eric.

Sed opustil studio a u dveří vytáhnul telefon. Než stihnul vytočit číslo, tak dovnitř vešla Jessica. Když ho uviděla stát ve dveřích, tak se nejdříve zarazila a pak propukla v pláč.

Zavěsil telefon a přitáhnul si ji do náruče. „Co se stalo?“

Jessica mu do ruky dala zmačkaný papír. „Přišla jsem o své stipendium.“

„Cože? Proč?“ První, co ho napadlo bylo, že se dozvěděli o jejich amatérském porno videu. Sklopil pohled k papíru, který držel a přečetl si několik prvních řádků. „Podmínečný studijní plán? Proč jsi v podmínečném studijním plánu?“

„Protože Ellingtonová zkritizovala moji závěrečnou práci, minulý rok jsem dostala za C v Právním průzkumu. C mínus.“ Naprázdno polknula a nakrčila nos. „Abych si udržela svoje stipendium, tak nemůžu mít horší hodnocení, než B. Většinou dávají studentům šanci zopakovat ročník, než je připraví o stipendium. Obzvláště někoho, kdo ze všech ostatních předmětů má A.“

„Nedají ti další příležitost?“

Zavrtěla hlavou. „Podle všeho měli schůzi děkanátu, a protože mě nemohli kontaktovat, tak dali za pravdu učitelce. Ona mnou opovrhuje, Sede. Nechci ani vědět, co jim řekla.“

„A proč ti prostě nezavolali?“

„Pořád mají moje staré číslo.“ Zvedla ruku. „Jo, já vím.“

Pokrčil rameny. „Takže teď bys měla jít za děkanem a pokusit se získat svoje stipendium zpátky.“

„Nebudou mě poslouchat. Doktorka Ellingtonová patří mezi nejrespektovanější profesory na univerzitě. Děkanovy koule má schované v kapse.“

„Nedovolím ti, aby ses tak lehce vzdala, Jessico.“

Přimhouřila na něj oči. „Nedovolíš mi to?“

„Ne.“ Vzal ji za paži „Jdeme. Hned teď tě odvezu na univerzitu.“

Vytrhla mu ruku z jeho sevření. „A to je přesně ten důvod, proč jsem zrušila naše zasnoubení. Nemůžeš mi říkat, co mám dělat, Sede.“

„Říkám ti, co máš dělat. Nastup si do auta.“

„Nikde s tebou nejedu.“

„Nastup si do auta, Jessico.“

„Anebo uděláš co?“

Přesně věděl, co by ji nejvíce naštvalo. „Vypíšu šek na tvoje studium a pošlu účet tvé matce.“

Spadla jí brada. „To bys neudělal!“

„Myslíš, že ne?“ Pozvedl na ni obočí.

„Někdy tě fakt nenávidím,“ prskala.

„Jenom někdy? Tak to je pokrok.“

„Já vím, o co se teď pokoušíš. Tohle za mě nemůžeš vyřešit, jasný? Takže nestrkej nos do mých věcí.“

„Nemám v plánu to za tebe vyřešit. Jenom jsem tě chtěl odvézt na univerzitu a pak počkat v autě, zatímco ty si to půjdeš vyřešit.“

Zůstala na něj zírat, jakoby mu narostlo třetí oko.

„Nemůžu to napravit,“ řekla nakonec. „A nemůžu si dovolit zaplatit dvacet tisíc dolarů ročně, pokud ztratím svoje stipendium.“ Ale najednou se její výraz změnil v zamyšlený.

„Pokud?“ pobídnul ji.

„Možná, že kdybych ukázala děkanovi svoji závěrečnou práci, tak by zjistil, že mě doktorka Ellingtonová hodnotila nespravedlivě. Nezasloužila jsem si takové hodnocení. Já vím, že ne.“ Zamračila se a založila si ruce na hrudi. Byla rozkošná, když ji popadl záchvat vzteku. Pochyboval ale, že by to teď chtěla slyšet.

„Dobře. A pokud to nezabere?“

Nahlas si povzdechla. „Vezmu si půjčku.“

„To je moje holka.“ Něžně ji pohladil po tváři, až k němu vzhlédla.

„Občas jsi jako osina v zadku, víš to?“

„Jo, já vím. Mám ale na srdci jen tvoje zájmy, takže mi musíš odpustit. Správně?“

„Ha. To stěží.“

„Hej Sede, o čem tam tak dlouho mluvíš?“ zavolal Eric z druhého konce chodby. „Dorazí Trey nebo ne?“

Sed úplně zapomněl na to, že chtěl zavolat Treyovi. „Změna plánu, brácho. Teď musím někam rychle odvézt Jessicu.“

Eric na ně zakoulel očima a opovržlivě si odfrknul. „Víš o tom, že většina kapel se rozpadla kvůli přítelkyním jejich hlavních zpěváků?“

Kdyby byl Eric v jeho dosahu, tak už by ho praštil.

„Tak zůstaň tady a dokonči schůzku s kluky,“ řekla Jessica. „Můžu jet sama.“

„Řekl jsem, že tě odvezu.“

„Víš, já umím řídit.“

„Chci tam být. Kdybys mě náhodou potřebovala.“

Povzdechla si, pak se otočila na patě a kráčela rovnou k autu. Dokonce ho nechala řídit a neodtáhla se, když se natáhnul, aby chytil její ruku a políbil ji do dlaně.