CP - 21. kapitola

Překlad: Ivča
Kor.: Evča

JULIANNINA KAPITOLA/ 21

Převzato z Aspeniny tabule citátů:

Když se dotýkáš mé mysli a rozohní to mé tělo, je to chemie.

Když jsem v pondělí ráno přišla na filosofii, byla jsem trochu nedočkavá. Nebyla jsem si jistá tím, co Colton udělá.

Vzbudila mě jeho textovka.

Od Coltona: 12 hodin. Doufám, že sis dobře odpočinula, protože dneska ti tu kundičku unavím.

Neodpověděla jsem, byla jsem mimo a stresovala se kvůli nadcházející hodině. Bude sedět se mnou, flirtovat, nebo mě políbí?

Samozřejmě, že bude sedět vedle mě. Kromě svatby, kdy mi to ujelo a byl pak naštvaný, se mnou do té doby flirtoval pořád a měl se ke mně. Ale líbání… já nevím. Projevoval na veřejnosti své city k ženám? Ne, že bychom se technicky scházeli a byl mezi námi vztah, ale dotkl by se mě?

Částečně jsem po tom toužila. Po tom, co jsem slyšela včera, že jsem převrátila jeho svět vzhůru nohama a ostatní si toho všímali, jsem ho chtěla chytit za košili a zneužít jeho ústa a zároveň jsem se toho děsila.

Byla jsem připravená na to velké oznámení celému světu? Zapletla jsem se s klukem jiné rasy. Nevím, proč jsem si s tím nedělala starosti, když jsem chtěla být s Brandtem. Ale to, co se dělo mezi Coltonem a mnou, bylo prostě… nevěděla jsem, co to bylo. Dělalo mi starosti, co si budou ostatní myslet, což by mě nemělo zajímat, ale i tak jsem to dělala.

Když přišel, zadrhl se mi dech. Napila jsem se ze svého kouřícího hrnku a najednou jsem to věděla. Byla jsem připravená, aby o nás věděli ostatní.

Žaludek se mi převrátil, nadechla jsem se a podívala na prázdné sedadlo vedle sebe. Díky bohu tam ještě nikdo neseděl. Musela bych toho dotyčného vykopnout a udělat svému milému místo. Ale když jsem se na něj znova otočila, už u dveří nebyl. Zamračila jsem se a očima prohledávala místnost, než jsem ho našla na druhé straně a ještě vzadu. Zamračila jsem se. Ani se na mě nepodíval a nevšiml si, že jsem zde taky byla.

Co se, sakra, stalo?

Počkat, možná si mě nevšiml. Hledala jsem v tašce telefon, ale najednou se objevil profesor a začala hodina. Kousla jsem se do rtu, odložila telefon vedle poznámek a povzdychla si. Příliš pozdě.

Snažila jsem se dělat si poznámky – opravdu – ale pořád jsem se otáčela na Coltona, který se na mě ani jednou nepodíval.

Podepřela jsem si rukou hlavu a odhrnula si vlasy z očí, když mi zavibroval mobil.

Bylo to od Coltona a žaludek mi poskočil. Ale pak jsem si přečetla jeho zprávu.

Od Coltona: Přestaň s tím.

Co prosím? Otočila jsem se na něj a zamračila se, protože jsem si nebyla jistá, s čím jsem měla přestat. Byl naštvaný, protože jsem se na něj otáčela? Byl to jeho způsob, jak mi říct, že jsem jej omrzela a chtěl jinou ženu?

Od Julianny: S čím mám PŘESTAT, debile?

Od Coltona: Přestaň vypadat tak zatraceně sexy. Snažím se soustředit. Ale jsem tvrdý jako skála. Víš, že nemůžeme zameškat dvě hodiny po sobě a prošukat celé odpoledne. Tak už mě, zatraceně, přestaň pokoušet.

Převrátila jsem oči a začala psát.

Od Julianny: Že jsem já pokoušela tebe? Ty parchante. Nemluv mi o pokušení. Co ty tvoje posexové vlasy? Víš, jak je zbožňuju a ráda jimi projíždím prsty.

Vzápětí odpověděl.

Od Coltona: Prostě foukalo, panenko. Nevěděl jsem, že ti taky vítr vybral dnešní tričko. Máš v tom obrovská prsa.

Přísahám, že mě prosí, abych mezi ně strčil hlavu. Budu si ho muset mezi hodinami vyhonit, abych to bez újmy zvládl do večera.

Zakřenila jsem se, protože jsem si dnešní top vybrala schválně, aby šílel. Pak jsem odložila telefon, protáhla si ruce nad hlavou a vyprsila se.

Od Coltona: Jsi ďábel.

Od Coltona: To bylo přímo ďábelské, panenko.

Zakryla jsem si pusu, protože bych se na hodině filosofie takto křenit neměla.

A Colton napsal:

Od Coltona: Možná by sis měla prdnout, aby mě to trochu přešlo.

Od té chvíle jsem se přestala kontrolovat. Vybuchla jsem smíchy.

Ostatní studenti se na mě otočili a hleděli na mě, dokonce doktor Taris přestal mluvit a zvedl na mě obočí.

„Jsem si jistý, že fakt, že Socrata přitahovali mladí hoši, musí být pro některé z vás zábavný,“ pokračoval profesor na mě: „ale bylo by skvělé, kdybyste po zbytek hodiny dokázala kontrolovat své záchvaty smíchu, to by bylo skvělé.“

Přitiskla jsem si ruku na pusu a sesunula se níž na židli. „Omlouvám se.“

Neměla jsem tušení, že jsme v tu chvíli probírali sexuální úchylku nějakého filosofa. S rudými tvářemi jsem riskovala pohled na Coltona.

Nedíval se na mě, ale křenil se od ucha k uchu.

Bastard.

Od Julianny: Za to zaplatíš.

Od Coltona: Těším se na to.

Přidal mrkajícího smajlíka a to byl konec naší předehry. Když o pár minut později skončila přednáška, odešel bez toho, aby na mě promluvil. Ale dostala jsem od něj zprávu.

Od Coltona: 7 hodin.

A to bylo vše.

Upřímně jsem byla ráda, že jsme k sobě neměli blíž. Znova bychom nepřišli na hodinu a skončili bychom u mě. Ale ten zatracený ďábel musel vědět, že bych mu podlehla i bez přemlouvání. Takže jsme byla ještě nedočkavější a těšila se na něj víc, než kdyby za mnou přišel a začal se se mnou muchlovat ve třídě.

Když pak v pět hodin zaklepal na dveře, s trhnutím jsem mu otevřela kvůli druhému kolu naší sexuální dohody.

„Čau“ přivítal mě, ale já jsem jej drapla za tričko. Pak jsem ho vtáhla do bytu a políbila. Tvrdě. Než se probral, táhla jsem jej do pokoje, strčila na postel a posadila se mu do klína. Tím se mi vyhrnula sukně a mohl vidět, že už nemám kalhotky.

„Máš 30 sekund na to, abys byl ve mně, jinak tě vykopnu z postele,“ nařídila jsem mu, zatímco jsem mu rozepínala kalhoty. „Je to jasné?“

Když jsem ho vzala do ruky, už byl tvrdý.

Spokojené jsem zavrněla a párkrát mu po něm přejela dlaní, než se objevila na špičce kapka.

„Kriste, panenko.“ Zavrčel a upustil kondom, který se snažil rozbalit.

„Postarám se o to,“ řekla jsem, vzala balíček z jeho hrudníku, otevřela jej zuby a nasadila mu ho.

Colton se opíral o lokty a sledoval mě. Ale pak se položil a hleděl do stropu s otevřenou pusou a ohromeným pohledem. Když jsem se na něj posadila, zalapal po dechu a podíval se na mě. „Co… mmm.“

Převrátil oči, zatímco jsem si jej brala hluboko, pak až ke špičce a znova hluboko.

„Sakra,“ zabručel a přetočil nás. Pak začal rychle a tvrdě přirážet a upřeně se mi díval do očí. „Ty jsi to začala,“ varoval mě, takže v tu chvíli nad sebou ztrácel kontrolu a blížil se do finiše.

Já jsem se jen zasmála a zvedla boky, aby mohl lépe pronikat hlouběji. Zabořila jsem mu nehty do ramenou a přitáhla k sobě. Zapřel se dlaněmi po stranách mé tváře, díval se mi do očí a pronikal hluboko do mě při každém slovu: „Nejlepší… sex… v… životě.“

Když jsem začala cítit, že se blíží orgasmus, roztáhla jsem ruce do stran, roztáhla nohy a nechala se tím unášet. Pronikalo to do každého nervového zakončení v mém těle. Užila jsem si každou sekundu.

Bože, milovala jsem sex s Coltonem.

Zalapal po dechu, když se udělal, pak svěsil hlavu, nadechl se a podíval se mi do očí. „Dobře, musíš si vysvléct i zbytek.“

Posadil se, pomohl mi sundat sukni a pak mi pomohl s tričkem a podprsenkou.

Zvědavě jsem se na něj podívala, ale neprotestovala jsem. „Ale už jsme skončili.“

Odfrkl si. „Jo, s prvním kolem. Příště si plánuju užít víc při pohledu na tvé tělo.“ Pak slezl z postele, vysvlékl se a vyhodil kondom. Pak skočil na bok vedle mě a zakřenil se.

„Takže ahoj,“ řekl ještě stále trochu zadýchaně. „Jak ses měla?“

„Fajn,“ řekla jsem, otočila se k němu a hladila jej po bicepsu a zakřenila se při pohledu na část, která byla kvůli mně vlhká a červená. „Jak ses měl ty?“

„Zlepšuje se to.“ Chytil mě za rameno, když jsem jej tlačila na záda a trochu se předklonila, abych jej mohla líbat na hrudníku.

„Jo,“ souhlasila jsem. „Je to čím dál lepší.“ Přesunula jsem se k jeho obličeji a zakřenila se. Začala jsem jej laskat ve vlasech a políbila jej.

„Mmm.“ Překvapeně zabručel a začal mě líbat. Líbali jsme se a drželi za ruce. Tiskli jsme se k sobě tělo na tělo, než mě přetočil na záda. Hlavu jsem měla mezi jeho rukama, o které se opíral. Líbal mě o něco déle a pak mě políbil na čelo. Pak se mi zadíval do očí, jako kdyby mě viděl poprvé.

„No… ne, že bych si ztěžoval, ale Ježíši Kriste, panenko. Ale co to do tebe vjelo? V jednu chvíli jsem si byl jistý, že jsi mě ráda viděla.“

Nakrčila jsem nos. „Samozřejmě, že ne. To ty jsi mě předtím na chvíli rozněžnil těmi kravinami s mazlením, ke kterému jsi mě přinutil. Jsem si jistá, že to ze sebe brzy dostanu.“

Zakřenil se. „V tom případě.“ Slezl ze mě a přetočil mě na bok. „Musíme do tebe dostat více tulící síly, abys byla taková ještě déle.“ Pak si lehl vedle mě, povzdechl si spokojeně, položil mi nohu na bok, přitiskl mi hrudník na záda a ptáka mezi půlky. „ Jo, to je to místo, že?“

Jo, to jo.

„Hmm, není to špatné,“ souhlasila jsem a chytila ho za paži. „Dovolím ti tulení, když chvíli nic nepoděláš. Ale i tak ti oplatím to, že jsi mě donutil se smát v hodině v tu nejhorší chvíli.“ Ale i tak jsem mu položila hlavu na rameno a nedokázala jsem se na něj v tu chvíli zlobit.

„A já se na to strašně moc těším.“ Řekl a hladil mě prsty k pasu a pak mě chytil za prsa. Potom mi škádlil bradavky prsty. Začínala jsem být nadržená. Přitiskla jsem mu zadek do klína a trochu roztáhla nohy, jako je měl on. Druhou ruku mi začal hladit klitoris.

„Zatraceně,“ zachraptěla jsem a přirážela mu boky k ruce. „Jak mě vždycky přiměješ mít ráda to, co ty?“

„Protože máš ráda mě?“

Zavrtěla jsem hlavou. „To není možné.“

Zasmál se. „Přinutím tě k přiznání,“ varoval mě, pak nás oba přetočil na záda a já jsem ležela na něm. Potom mě dál škádlil na bradavce a mezi nohama. „Ale do té doby tě budu takto šukat.“

Nebyla jsem si jistá, jak to chtěl udělat. Ale dokázal mi to tím, že si nasadil kondom a dostal se do mě zezadu. Zvedla jsem boky, protože mě překvapil ten úhel. Nemohl se dostat z této pozice moc daleko, ale vynahradil mi to prsty.

Napětí v nás rychle stoupalo, chtěla jsem víc, ale nedostávala to. Snažila jsem se prohnout tak, aby se dostal hlouběji, ale nešlo to.

„Sakra,“ zaklel, než náš přetočil, klekl si na kolena a dostal se tak do mě hlouběji.

Ležela jsem na břiše a spokojeně vykřikla úlevou. Chytila jsem se prostěradel, přitiskla obličej na postel a vyšpulila zadek, aby byl ještě hlouběji.

Pevně mě chytil za boky a přirážel. Zařval, když se udělal a následoval mě k uspokojení.

Pak se na mě položil, přitiskl mě na matraci, ale i tak to bylo pohodlné.

„Přiznáváš,“ zašeptal a přitiskl mi hlavu na ramena.

„Dobře, možná tě mám ráda,“ přiznala jsem se.

Ucítila jsem na rameni, že se usmál.

***

„Zůstaneš přes noc?“

Colton vzhlédl od učebnice, do které se díval na druhé straně postele. „Nevím. Měl bych?“

Zůstal u mě po druhém kole a nějak jsme skončili u úkolů. Z nějakého důvodu jsem ho nepožádala, aby odešel a on to nenavrhl. Takže jsme dlouho seděli bok po boku, studovali a šťouchali se nohama, než jsme dostali hlad. Tehdy jsme opustili pokoj – on šel na záchod a já jsem šla chystat plátky sýra, chleba a nakrájet jablko. Samozřejmě jsem nezapomněla na Doritos a pití.

Sasha i Tyla byly někde se svými polovičkami a já jsem spěchala do pokoje, kde už ležel Colton natažený na posteli a mračil se na úkoly.

Když jsem vešla, zvedl hlavu a zakřenil se: „válíš, vypadá to perfektně.“

Seděli jsme na posteli, jedli a pořád jsme se křenili nad talíři s jídlem.

Pak jsme se vrátili ke studiu, než jsem začala být unavená. A protože jsem nechtěla, aby odešel, zeptala jsem se na to, aniž bych to domyslela. On mi i tak dal na výběr a díky tomu jsem chtěla ještě víc, aby zůstal.

Tak jsem řekla: „Jo, zůstaň.“

Usmál se. „Super, jen musím dát vědět Aspen a Noelovi, že nepřijdu dnes večer domů.“ Vzal si mobil a začal psát zprávu.

Na jméno Noel jsem si vzpomněla z rozhovoru ve Forbidden, že jeho švagrová Aspen trpěla poporodní depresi, a jak s tím musel bratrovi a jí pomáhat.

Chtěla jsem, aby mi o tom řekl víc, tak jsem vyhrkla: „Kdo je Aspen?“ I když jsem odpověď znala.

Colton položil telefon na noční stolek vedle něho a podíval se na mě. „Co?“

„Aspen,“ řekla jsem. „Zmínil jsi její jméno na svatbě, ale byl jsi příliš opilý na to, abys mi vysvětlil, kdo to je.“

„Ach. Je to moje švagrová, Noelova žena. Ale taky trochu moje máma. Je biologickou matkou Beaua a Lucy Olivie. To jsou Noelovy děti. Beaua si pamatuješ, protože s námi tančil ptačí tanec, že?“ Když jsem přikývla, lehl si a pod hlavu si dal ruku. „Aspen a Noel byli mými legálními opatrovníky od osmi. Takže je spíše považuji za rodiče, než sourozence.“

Sklopil pohled, povzdychl, a tak jsem řekla: „Ale řekl jsi to smutně.“

Podíval se na mě a okamžitě řekl: „Ne! To, sakra, ne. Byli skvělí. Jsou skvělí. Prostě…“

„Prostě co?“

Vzal mě za ruku, propletl naše prsty, pak přitiskl dlaň na mou a prohlížel si naši odlišnou barvu kůže. „Aspen minulý rok otěhotněla, ale zjistila to asi až ve čtvrtém měsíci. Báli se o dítě, ale vše na každé kontrole dopadlo výborně a Lucy Olivia se narodila v pořádku na konci listopadu. Pak nastal problém, Aspen, začala být netečná. Diagnostikovali jí poporodní depresi. Většinou nedokáže ani vstát z postele. Ale pokud ano, skončí to pláčem, nebo křikem na ostatní.“ Zavrtí hlavou a opře se o mě. „Je to pro nás všechny traumatizující, protože Aspen taková vůbec není. Je milá, laskavá, nesobecká a rozdala by se pro druhé. Prostě… vůbec to není ona.“

Otočila jsem hlavu a políbila jej na rameno. „Snažili jste se jí najít pomoc?“

„Jistě. Byli jsme u doktora a domluvili terapeuta. Ten jí předepsal nějaké prášky.“ Pokrčil rameny. „Někdy to funguje. Popravdě její dobré dny začínají převažovat, ale sakra, ty horší dny jsou ještě horší. Nevím proč se jí ta deprese tak zoufale drží, ale opravdu to stojí za prd.“

Zadržela jsem dech a chtěla jsem, aby mi řekl víc k té sobotní hádce, ale když to neudělal, uvědomila jsem si, že je to v pořádku. Vážila jsem si ho víc za to, že udržel soukromí svého bratra a Aspen.

„Vsadím se, že se ti tam těžko žije,“ zamumlala jsem a hrála si s jeho vlasy.

Otočil na mě hlavu a prohlížel si mě, zatímco jsem mu prsty projížděla vlasy. „Vytáhli mě z pekla,“ odpověděl mi. „Pak mě vychovali jako svého vlastního a nabídli mi tak svět plný věcí, o kterých se mi ani nesnilo. Vděčím jim za to celým svým životem. Věř mi, že jsem moc rád, když jim můžu jakkoliv pomoci.“

Do prdele.

Dívala jsem se na něj a viděla v něm jiného člověka a zároveň toho samého, kterého jsem před rokem potkala. Pořád to byl flirtující a bezstarostný Colton, ale zároveň byl něčím víc. O hodně víc.

Jako kdyby nechtěl, aby, jej někdo víc poznal. Skrýval své hluboké city před ostatními jako kouzelník. Kouzelnickým trikem, kouřem a zrcadly. Stojí před davem, kouzlí barevnými šátky, lany a klobouky – nebo v jeho případě jde o flirtování, egoistické úsměvy a nevhodné nabídky – tak si nevšimnete, o co mu opravdu jde, přímo před vašima očima a skryje se za to.

Nakrčil obočí, jako kdyby přemýšlel: „Proč se na mě tak díváš?“

Zavrtěla jsem hlavou, nechtěla jsme mu to říct. „Jen tak,“ řekla jsem. Stejně jsem netušila, co bych s touto nově získanou informací měla dělat. Měla jsem ho díky tomu ještě raději a chtěla jsem víc… mnohem víc. Ale na tom jsme se nedomluvili.

Když si nebudu dávat pozor, budu si jej přivlastňovat, a tak bych si jen ublížila.

„Jen mě překvapila taková oddanost rodině,“ řekla jsem. A pak jsem jej poplácal po hrudníku, abych se do této chvíle příliš neponořila. Povzdychla jsem si a začala vstávat z postele. „Půjdu si obléct pyžamo, budu hned zpátky.“

Potřebovala jsem odejít, abych zpracovala, co se právě stalo, nebo co jsem si o sobě uvědomila. Což bylo to, že je příliš pozdě na to, abych vycouvala; úplně jsem se do Coltona Gambla zamilovala.