RD - EPILOG

Překlad: Marťa

Musela jsem si jen vzpomenout na správné pořadí jeho jmen. Bude se to vysílat. Nemohla jsem to zkazit.

Dokonce i Lemon byla překvapená mediálním šílenstvím, jaké naše oznámení způsobilo. Ukázalo se, že všichni příběh skutečné Popelky milovali. Americká veřejnost byla vzrušená nejvíce, protože šlo o jednoho z nich. Normální dívku z chudé rodiny. A já si beru prince.

Za posledních šest měsíců se v Monteře zvýšil cestovní ruch o 400%. Lemon mi řekla, že budeme muset na líbánkách počít dítě, abychom ta čísla udrželi stále tak vysoko. Neřekla jsem jí, že máme s Nicem v úmyslu mít dítě co nejdříve. To bylo jen mezi námi dvěma.

Lemon měla oblečené červené družičkovské šaty a pokoušela se mi nezmačkat mou obrovskou nadýchanou sukni. Seděly jsme v kočáře taženém koňmi, který byl pokrytý zlatými lístky. Proti sněhu vypadal úžasně. Serafina, Chiara a Violetta měl šaty odpovídající jejich věku podobné, jako Lemon a seděly na lavici naproti nám. Jako správné princezny mávaly davům lidí, kteří nás na naší cestě doprovázeli a povzbuzovali.

Trvala jsem na Vánoční svatbě. Zaprvé, protože jsem o ní snila od té doby, co jsem byla malá, a za druhé, protože jsem chtěla čas, abych se ujistila, že děláme správné rozhodnutí, a že se opravdu vzít chceme. Také mi to poskytlo dostatek času na plánování svatby. Královna převzala většinu plánování, protože to bylo třeba zorganizovat, jako vojenskou operaci.

Vzdát se práce a bytu bylo snazší, než jsem si myslela. Přestěhovala jsem se do paláce a posledních pár měsíců jsem strávila lekcemi vystupování, protokolu a italštiny. Studovala jsem dokumentaci o důležitých světových vůdcích, abych už nikdy neudělala stejnou chybu, jako s velvyslancem v Paříži. Učila jsem se toho spoustu o stylu, líčení a mých vlastních vlasech. Neustále jsem se něco učila. Giacomo byl stejně náročný, jako kdokoliv z mých vysokoškolských profesorů. Začala jsem také spolupracovat s právníky, abych vytvořila stanovy pro svou charitativní nadaci. Plánovala jsem poskytnout finanční prostředky vládním agenturám, aby mohly najmout více sociálních pracovníků (z vlastní zkušenosti jsem věděla, že jich nebylo dost, jejich rozpočet byl napjatý a nutně potřebovali další pomoc), zajistit více výcviku pro sociální pracovníky i pěstounské rodiče. Chtěla jsem, aby každé pěstounské dítě na světě mělo alespoň jednu hračku. Lemon měla pravdu. Jako Nicova manžela jsem mohla pomoci mnohem více lidem, než když bych byla v Coloradu. Ale co byla jedna z nejlepších částí bydlení v Monteře? Ať už byl Nico ve městě nebo ne, každou noc jsem měla za dveřmi podnos s měsíční květinou a gelatem.

Nico nechtěl, aby byla svatba za tak dlouho, protože se bál naší schopnosti držet se ve vymezených hranicích. Čekání nebylo snadné, ale podařilo se nám to. Dodržela jsem svůj slib a zachovala jsem si svého jednorožce. Naštěstí už nebudeme muset čekat dlouho.

Dojeli jsme ke kostelu a já zamávala všem lidem, kteří stáli a jásali podél ulic.

Před kostelem na mě čekal král, aby mě doprovodil uličkou. Dívky vystoupily, jako první, a když jsem vyšla já, strhlo se šílené veselí. Trvala jsem na tom, aby byl mojí hlavní květinou měsíční květ. Květinářky jistě neocenily to, že každý květ lepily zvlášť na drát, aby se ujistily, že květ zůstane rozvitý, ale s tím se nedalo nic dělat. Bílé květy byly proložené červenými růžemi, které jsem si taky oblíbila.

Znovu jsem zamávala davu, zatímco kolem mě skákal Giacomo a ujišťoval se, že mám šaty v naprostém pořádku. Narovnal mi závoj na zádech a o dlouhou vlečku se mi postarala Lemon.

Požádala jsem monterranského návrháře, aby napodobil šaty, které jsem měla v Paříži. Bílý satén v kombinaci s krajkou a třpytivými krystaly Swarovski vypadal, jako by byl pokrytý sněhem. Měla jsem dlouhé rukávy, abych nezmrzla. Trvala jsem na červené sametové šerpě kolem pasu s velkou mašlí na zádech. Chtěla jsem ladit s Nicem. Královna mě vzala do trezoru a vyzvala mě, abych si vybrala šperky na svatbu, ale já chtěla mít na sobě jen něco, co pro mě mělo význam. Dnes ráno mi Nico poslal balíček s ladícími náušnicemi a čelenkou. Také koupil stejné náušnice pro každou z mých družiček. Nikdy jsem se necítila krásnější.

Položila jsem ruku na invalidní vozík jeho otce a společně jsme pomalu vstoupili do mohutné katedrály. Když jsem kráčela uličkou, zpíval sbor. Viděla jsem tolik lidí, které jsem znala a milovala. Když jsem je míjela, mávla na mě Caitlin a já se na ni usmála. Všimla jsem si, že byla znovu těhotná.

Moje matka seděla poblíž, ale víc vpředu. Poslala mi polibek. Nebylo to mezi námi skvělé, ale pracovaly jsme na našem vztahu a já věděla, že bez ní bych se vdát nemohla. Byli tam také Lemoniny rodiče, Sue Ellen a Montgomery. Viděla jsem přátele z postgraduálního studia, které jsem pozvala a také profesorkou Stevensonovou, kteří se na nás také usmívali a mávali.

Královna Aria seděla v první řadě a prolévala slzy štěstí. To mě málem dostalo a já musela odvrátit pohled, abych si nezničila nalíčení.

Pak jsem uviděla Nica a jen Nica. Měl na sobě vojenskou uniformu, jasně červený kabát s černými kalhotami a zlatou šerpou. Jako hlavního svědka si vybral Alexe a za družby šli Dante a Rafe. Ale nikoho z nich jsem si nevšímala.

Srdce mi při pohledu na něj zpívalo. Brzy se stane mým manželem.

Pokud si vzpomenu na správné pořadí jeho jmen.

Vyšla jsem schody a postavila se vedle něj. „Jsi krásná, až to bolí,“ řekl mi.

Srdce mi zahřálo vřelé teplo. „Znám ten pocit,“ zašeptala jsem zpátky.

„Jsem rád, že jsi přišla,“ řekl mi Nico s úsměvem.

„No, už jsem na sobě měla šaty, tak proč ne?“

Poznala jsem, že ho to potěšilo a chtěl mě políbit, ale udržel se.

Obřad byl dlouhý, v italštině, angličtině a latině. Cvičili jsme ho dopředu, takže jsem věděla, kdy si mám kleknout a co mám říkat.

A pak bylo po všem. Vyslovili jsme své sliby, řekla jsem správně jeho jméno a byli jsme manželé.

Manželé!

Nico mě políbil před celým shromážděním. Včera večer jsem mu řekla, aby se nestaral o všechny ty lidi, kteří na nás přitom budou zírat. Udržel se na uzdě, ale věděla jsem, že byl v pokušení mě zaklonit a způsobit scénu.

Kněz nás představil, jako Jejich královské Výsosti, prince Dominika a princeznu Kateřinu z Monterry. Měla jsem titul princezny, protože byl dědicem a korunním princem. Brzy budu královna. Královna Kateřina. Korunovace byla naplánována za několik měsíců. Lemon očekávala, že přijedou celé davy turistů.

Když jsme vyšly z katedrály, davy lidí začaly jásat. Čekala na nás limuzína a my všem zamývali, než jsme do ní nastoupili.

„Dávejte pozor, abyste jí nepomačkal sukni,“ řekl Nicovi Giacomo, když jsme se usazovali.

Seděli jsme spolu, drželi se za ruce a šklebili se na sebe.

„Ahoj, manželko.“

„Ahoj, manželi.“

Políbil mě a já ho varovala, aby mi nerozmazal make-up, ale jemu to bylo jedno. A brzy i mě. Mohla jsem si ho opravit později.

Jeho polibky byly plné příslibů a já byla ráda, že máme tónovaná skla, aby celý svět neviděl, jak jsme se s mým novým manželem muchlovali.

Jakmile jsme dorazili na hrad, Nico z auta prakticky vyskočil a zvedl mě do náruče, což mě překvapilo. Zasmála jsem se, když mě nesl po schodech do otevřených dveří. Šel rychle, prakticky běžel.

„Co to děláš?“

„Ticho, ženo. Přenáším tě přes práh.“

„Proč ten spěch?“ Zeptala jsem se ho.

„Musíme jít na hlavní balkon a pozdravit veřejnost. Pak máme večeři a recepci. Čím rychleji to zvládneme, tím rychleji tě budu mít pro sebe.“

„Hmm. Co když se ukáže, že jsem hrozná?“

Rychle mě políbil. „Nemožné. A i kdyby, jsem vynikající učitel.“

O tom jsem nepochybovala. Díky tomu se mi zrychlil puls a břicho se mi sevřelo. Před rokem jsem byla vyděšená z myšlenky, že bych se intimně sblížila s mužem. Ale díky sezení s poradkyní a Nicově lásce a trpělivosti jsem se uzdravila. Byla jsem připravená. Víc, než to. Těšila jsem na to stejně, jako on.

Postavil mě na zem, abychom mohli rychle vyjít po schodech nahoru. Sotva jsem s ním dokázala držet krok v těch hloupých botách a pořád jsem se smála.

Giacomo už na nás čekal před balkonovými dveřmi a mluvil do sluchátka. „Ještě ne, Vaše Výsosti.“

Nico zasténal a vypadal tak frustrovaně, až jsem se znovu rozesmála. „Předpokládám, že bychom ten čas mohli využít. Mám pro tebe svatební dar.“

Vytáhl z kapsy kalhot obálku. Zvědavě jsem ji otevřela. Uvnitř byl šek na milion eur pro Královskou dětskou charitu. „Na financování charity pro tvé děti. Můžeš pomoci každému dítěti, kterému budeš chtít.“

„Děkuji ti,“ řekla jsem. Tvrdě jsem ho políbila a nevěděla, jestli ho šlo milovat ještě víc. Položil mi ruku kolem pasu a políbil mě vším, co v sobě měl. Odtrhli jsme se od sebe, až když nás Giacomo vyrušil zakašláním.

„Taky pro tebe mám svatební dar. Nemám ho sebou, ale koupila jsem ti spoustu horolezeckého vybavení, abys mohl začít znovu lézt. Vím, že tvoje matka nechce, abys riskoval, ale myslím, že jsme na sebe vzali to největší riziko ze všech. Co je proti tomu malé lezení po skále?“

„Grazie, cuore mio,“ řekl. Usmál se a vypadal, že se mě znovu chystal políbit, ale položila jsem mu ruku na hrudník. Právě jsem uslyšela dav a to ve mě vyvolalo úzkost.

Vážně jsem to udělala. Vzala jsem si ho a stala se skutečnou princeznou. Zalila mě vlna nejistoty. „Je to ohromující.“

„Projdeme tím společně. Vždy mě budeš mít po svém boku, až budeš čelit překážkám v cestě.“

„Slibuješ?“ Věděla jsem, že ano, ale ráda jsem to poslouchala.

„V případě, že jsi to nevnímala, právě jsem se ti zavázal několika vážnými sliby, které to dokazují.“

„Když už mluvíme o tom slibu poslušnosti“

Zasmál se a políbil mě na špičku nosu. „Nečekám, že mě budeš poslouchat.“

Giacomo se na nás podíval. „Zabezpečení je hotové. Teď můžete vyjít na balkon.“

„Jste připravená pozdravit svůj lid, princezno?“

„Jen pokud budeme spolu.“

„Vždycky budeme spolu.“

Když se otevřely dveře, políbil mě na hřbet pravé ruky. Tentokrát mi nevadilo, že mi políbil ruku. Křik lidí nás ohlušoval, když jsme se s úsměvy a máváním vydali ruku v ruce na balkon, abychom se poprvé představili, jako královský pár.

Královský pár, který měl v úmyslu žít velmi, velmi šťastně až do smrti.

A jsme na konci. Moc děkuju za všechny vaše komentáře a už teď se můžete těšit na další díl série Royal Chase. Hlavními hrdiny budou Lemon a Dante.

Už se těšíte, jako já :)  Marťa