M&M - 13. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Irenka

Eve a Theo

EVE

„Ne, ne, ne, Cory,“ řekl Theo a zatímco v místnosti honil nahé batole, chatkou se nesl jeho smích. Eva do toho mohla vstoupit, aby svému manželovi pomohla, ale sledovat, jak se snažil dostat Coryho do vany bylo mnohem zábavnější. A mnohem úžasnější. „Ve vodě jsi plaval včera, ne? Tohle je to samé, chlapče!“

„Nee, strýčku Theo, nee!“

A s tím se Cory vrhl na podlahu a okamžitě vklouzl pod postel, mimo strýčkův dosah. Eva poslouchala, jak se Theo Coryho snažil přesvědčit, aby vylezl ven, a pak, když to nefungovalo, vymyslel, že by mohl názor dítěte změnit pomocí úplatku.

„Když vylezeš ven, strýček Theo ti dá limonádu, Cory.“

„Nee!“

„Ani to neřekneme mámě.“

„Nee!“

„Hned teď vylez ven, chlapče.“

„Nee!“

Eve unikl tichý smích, ale v okamžiku, kdy Theo zvedl hlavu a přimhouřeným pohledem si ji prohlédl, předstírala, jako by ten zatracený zvuk nevydala. To, že ji jeho problémy pobavily, by neocenil.

„Víš, že se pořád usmíváš,“ řekl jí, „vidím to.“

Ano?

Dobře, sakra.

Eva se snažila skrýt svůj úsměv tím, že se podívala dolů na Joea, kterému právě ručníkem vysoušela vlasy. Joe, se kterým bylo mnohem snazší pořízení než s jeho mladším bratrem, seděl šťastně a tiše, až příliš ochotný dovolit své tetě, aby ho připravila do postele. Jeho se dalo snadno potěšit a byl v pohodě s tím, aby se řídil pravidly své večerní rutiny.

Na rozdíl od svého malého brášky.

„Ha!“

Theův triumfální výkřik přitáhl pozornost Eve zpátky k němu. Právě se mu podařilo vstát z podlahy, v náručí přitom držel svíjejícího se, nahého Coryho. Dítě i v koupelně bojovalo všemi způsoby, ani na okamžik nedovolilo, aby si jeho strýc myslel, že měl nad dítětem navrch. A bylo to zvláštně podivné, že Eve věděla, že ze všech dětí Theo nejvíc miloval Coryho… dokonce i když by to nikdy jí ani nikomu jinému nahlas nepřiznal.

Nikdy ani neuvažoval o tom, že by dával najevo, že měl někoho jako svého oblíbence, a nikdy navenek neukázal, že někdo takový byl, ale Eve znala svého manžela lépe než kdokoli jiný. Dokázala to říct, i když on to nikdy nahlas neřekl.

Možná to bylo povahou toho dítěte.

Nebo jeho bojovností.

Mohlo to být i jeho postojem…

Ať už to bylo čímkoli, přemýšlela, že v tom batoleti její manžel našel spoustu ze svého vlastního chování a vlastností, a místo toho, aby se Theo kvůli Corymu rozčiloval, ho chlapcovy skopičiny bavily. Co mohlo přijít dalšího?

Mohlo to být cokoliv.

Eve už měla Joea v posteli, četla mu pohádku a sledovala, jak usínal. Teprve pak se Theovi konečně podařilo dostat Coryho vykoupaného, usušeného, s lehkou svačinkou před spaním a uložit ho do postele. Když její manžel konečně přišel k ní, už se svou elektronickou čtečkou odpočívala v houpací síti. Podívala se na něj nahoru a při pohledu na jeho mírně unavené oči, kterými ji s přimhouřeným pohledem sledoval, nedokázala skrýt svůj úsměv.

„Už konečně spí?“

Theo stiskl rty k sobě. „Zhasl jako svíčka.“

„Vsadím se, že všechno to utíkání ti, ho unavilo.“

Nedokázala se ubránit tomu, aby ho trochu nepoškádlila. Co by bylo za zábavu, když by ho nechala trucovat? Tak jako tak měla mnohem raději, když se trochu usmíval.

„Nemohla jsi mi ani trochu pomoci, že jo?“

S pokrčením ramen se vrátila zpátky ke svému romantickému příběhu. „Nechovej se tak, jako by sis to dítě a jeho triky skutečně neužíval, Theo. Oba víme, že si to užíváš.“

Odpovědět mu trvalo celou jednu vteřinu: „Jo, skutečně si to užívám.“

„Já vím.“

Theo, bez jakéhokoli varování, vklouzl do sítě vedle ní. Tím ji nebezpečně rozhoupal, až hrozilo, že oba spadnou na zem a ublíží si. Jakmile se mu podařilo síť ustálit, Eve skončila přitulená k jeho boku a jedna jeho noha visela ze sítě ven na podlahu, aby je mohl sem a tam houpat. Jen stěží zadržela překvapený výkřik plný strachu z pádu, ale nějak se jí podařilo umlčet ho. I kdyby jen proto, že nechtěla probudit chlapce, kteří spali za závěsy, takže všechny hlasité zvuky utlumila.

„Buď opatrný,“ zašeptala.

Theo se zasmál. „Jsme v pohodě.“

A to byli.

Když znovu otevřela svou čtečku a vrátila se zpátky k příběhu o panenské hrdince, která se právě drtivě zamilovala – shodou okolností do bratrova nejlepšího přítele, jednou rukou vklouzl kolem ní a přitáhl si k sobě blíž. Bože, Eve tenhle příběh milovala.

Ale když byl Theo tak blízko, bylo mnohem těžší soustředit se na svou knihu. Ne, že by na ni skutečně myslela. Jeho prsty se toulaly po nahé kůži její paže, zatímco své rty přitiskl do jejích vlasů.

„Určitě se sem rozhodně vrátíme, že jo?“ zeptala se.

„Při první příležitosti, kterou dostaneme, zlato.“

Eve se usmála. „Dobře.“

Možná, že příště přijdou sami. Nebo možná přijdou znovu všichni. Kdo ví? Dokud byl Theo s ní, Eve to bylo skutečně jedno. S ním bylo všechno mnohem lepší.

„Víš, že až se dostaneme zpátky do naší chatky, mám všechny dárky pro děti, které je potřeba zabalit,“ řekla Eve a na svého manžela se usmála.

Theo protočil oči. „Předpokládám, že s tím bych ti mohl pomoci.“

„Jo!“

„Stejně jsi to celou tu dobu neměla v plánu zabalit sama.“

Eva pokrčila rameny. Za svůj podvod se vůbec nestyděla. „Tak jako tak balíš dárky mnohem líp než já.“

„To je pravda.“

„Tvoje ego je obrovské.“

„Ani v tom nelžeš,“ zamumlal.

„Dobře, že tě miluju.“

„Ano, to je dobrá věc.“

„Takže tedy dohodnuto,“ řekla.

„Co?“

„Až se vrátíme, zabalíš všechny dárky za mě?“

„Hele, to není -“

„Příliš pozdě,“ zašeptala. „Už jsi souhlasil.“

Theo prsty přešly z hlazení její kůži k lechtání na všech místech, která za to stála. Když ji otočil tak, že teď spočívala na jeho hrudi a ke rtům ji přitiskl ty své, její tlumené chichotání se ztišilo.

Mrkl na ní a do jejích rtů zamumlal: „Dobře, všechny dárky za tebe zabalím.“

„Věděla jsem, že to uděláš.“

„Ale čekám něco na oplátku.“

Jeho hlas byl plný hříchu.

Eva si navlhčila rty a odpověděla: „Myslím, že uvidíme, co pro tebe můžu udělat.“

Cokoli, skutečně.

Udělala by pro něj cokoli.