M&M - 10. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Irenka

Eve a Theo

THEO

Theo spolu s Damianem šel jen pár kroků před Adrianem a Tommasem. Upřímně, dobrá dohoda dokázala udělat s jejich náladou zázraky. Těšil se na změny, které by to pro Chicagsou mafii v následujících letech mohlo přinést. I když jeho práce pro mafii byla na vyšší úrovni, kdy dohlížel na bosse a jeho obchody, Theo si potřeboval ruce ušpinit o trochu víc. Chyběla mu skutečná práce – být zahrabaný v práci, která pro něj znamenala výzvu, a stejně tak ho i bavila.

Usoudil, že zbraně mu poskytnou přesně to, co hledal. A samozřejmě, že zároveň bude pokračovat v práci, kdy bude dál dohlížet na Tommasovy obchody.

Když se blížili k molům, které by je dovedly k jejich chatám nad vodou, téma hovoru přešlo od obchodu se zbraněmi, který právě dohodli, ke zbytku jejich dovolené.

„Znovu hlasuji pro tohle,“ řekl Theo.

„Sem už znovu nepojedeme,“ zamumlal Damian vedle něj.

„Stále kvůli té věci s vodou?“

„Ano.“

Theo protočil oči. „Děti jsou v pořádku – říkal jsem ti to. Všechno máme zamčené a zabezpečené, přesně tak, jak jsi to chtěl. Vytáhni hlavu z prdele, Damiane, a pro jednou si užij trochu zábavy.“

„Bavím se.“

Na Theových rtech se objevil úšklebek. „Vzácně.“

„Hele, je rozhodnuto,“ řekl Damian, „ty a Eva už nikdy znovu nebudete plánovat další dovolenou.“

Theo se zamračil. „Proč ne? Toto místo je skvělé, kreténe.“

Tommas si hlasitě povzdechl. „Je skvělé. Tohle také není problém.“

„Pak -“

„Ale není moc přátelské pro děti,“ dodal Adriano.

Damian kývl palcem přes rameno. „Máš to tu - vidíš, nejsem tím jediným, kdo si to myslí, Theo.“

Theovo ušklíbnutí se ještě prohloubilo a ani se neobtěžoval s tím, aby to skryl. Ujistil se, aby to každý z nich viděl, protože to, co říkali, bylo směšné.

„Hele, vy zasraní kreténi, o své jediné zasrané dovolené v roce nepojedu do Disneylandu, dobře? Nemůžu za to, že vy ostatní jste se rozhodli jít do toho a rychle se začít rozmnožovat.“

Damianova ruka rychle vystřelila, aby zezadu hravě udeřila Thea do hlavy, ale on se jí dokázal vyhnout právě včas, a zároveň mu ukázal vztyčený prostředníček. „Chytráku.“

„Řekl jsem to, co jsem řekl, zkurveně.“

„Disneyland by mohla být zábava,“ řekl Adriano nepřítomně.

„Ach, můj bože,“ zasténal Theo. „Na další dovolenou zasraně nepojedu do Disneylandu!“

Molem se ozval smích ostatních tří mužů, ale Theo byl upřímně zaneprázdněný truchlením po ztrátě svého. Nějak se mu podařilo obklopit se jako svými příteli tatínky. Věděl, že před tím nebylo nikde úniku. Ať už bude mít dítě nebo ne, tohle bude jeho životem. Ale on je neměl… neměl děti. Tak to bylo.

Nikdy.

Na to, aby se bavil, měl děti všech těchto lidí. To mu stačilo.

Damianova paže popadla Thea kolem krku a přitáhla ho blíž k sobě. Podařilo se mu zhoupnout svou vlastní rukou a přistál s ní přímo do Damianovy ledviny.

„Jestli pojedeme do zkurveného Disneylandu, pojedeš i ty,“ zamumlal Damian se smíchem.

„Ne.“

„Ano.“

Jo, pravděpodobně jo.

I když nahlas to nepřipustil.

Damian konečně Thea pustil a ten hned ustoupil o dva široké kroky dál, aby se dostal z dosahu toho hajzla. Pak ukázal prstem mezi jeho oči a svému švagrovi řekl: „Sleduji tě.“

„Hodně štěstí.“

„Jen přiznej, že sis Maledivy užil, Damian,“ řekl Theo a založil si ruce na hrudi. „Prostě to řekni - není to tak těžké. Ano, Theo, Maledivy jsem si užil. Vrátíme se sem.“

Damian sevřel rty do úzké linie, jako by se snažil nechat si svá slova pro sebe, ale nakonec odpověděl: „Nikdy jsem neřekl, že se mi tohle místo nelíbilo…“

„Vidíš!“

„A ano, jakmile budou děti trochu starší, vrátíme se sem,“ dokončil jeho přítel se zvednutým obočím. „Ale jestli si myslíš, že znovu poletím s batolaty pravidelnou linkou tak, jak to byl prvotní brilantní nápad tebe a Eve, tak jsi zkurveně zešílel.“

To mu bylo ukradené.

Zajímalo ho jen to ostatní, co slyšel.

Theo se ušklíbl. „Trochu starší, hm? Jako kdy, příští rok?“

„Ne, ne příští rok. Možná…“

Tommas si odkašlal, čímž na okamžik odvrátil Theovu a Damianovu pozornost od jejich hádky. Oba se podívali na Tommase, ale ten jen kývl jejich směrem. Nebo spíš, za ně, dozadu k jejich chatkám. Když se Theo tím směrem otočil, zjistil naprosto přesně to, na co se boss díval.

Theo zamrkal.

A znovu.

Cestu vedoucí do jejich chatek lemovaly blikající světla a lebky. Kolem zábradlí byly rozvěšeny girlandy. Místo pouhého bílého písku zde byla směsice vánočních barev. Červená a zelená. Pokud se Theo nemýlil, nad dveřmi první chatky viselo jmelí. Jistě, nebylo tu spoustu vánočních dekorací, ale bylo jich dost na to, aby ho přiměly uchechtnout se.

Bravo, Eve.

Co se týče této dovolené, tohle byla její jediná obava. Vánoce by je tak nějak míjeli a nikdo by je skutečně neoslavil. Její oblíbenou částí svátků byla výzdoba a vytváření, aby všechno vypadalo jako zkurvený Vánoční zázrak.

Předpokládal, že to udělala znovu.

Tentokrát na Maledivách.

Taková byla jeho žena - vždy našla způsob, jak to udělat.

Všichni čtyři následovali blikající světla a výzdobu až do chatky na vzdáleném konci, kde byly hlavní dveře doširoka otevřené a mezi chatkou a posezením venku se pohybovaly jejich ženy. Z chatky Damiana a Lily sem doléhala vánoční hudba, děti zatím stavěly své hrady z písku.

A kde byla Eve?

Dole v písku spolu s dětmi. Holé nohy měla špinavé od písku a když Cory nabral plnou hrst písku a vysypal jí ho přímo na hlavu, jen se zasmála.

Theo nechtěl vyrušovat svou manželku, protože si zjevně právě užívala život, takže přistoupil jen tak daleko, aby ji mohl sledoval a doufal, že se mu podaří zůstat z jejího dohledu. Trvalo to jen tak dlouho, než si Joe všiml, že těsně za rohem chatky stál Theo a pozoroval je. Dítě vykřiklo jeho jméno a Eve s jedním ze svých oslepujících, sladkých úsměvů, zvedla hlavu.

„Ahoj,“ řekla. „Chceš mi pomoct stavět hrad z písku?“

Theo se zasmál. „Vypadáš, že si v tom sama vedeš skvěle.“

Skutečně potřebovali, aby oba dva byli pokrytí pískem? To si nemyslel. Rozpoutala by se bitka a dalo by dvakrát tolik práce všechno to z ní dostat, ale vsadil by se, že by si každý okamžik toho i zatraceně užíval.

„Líbily se ti dekorace?“ zeptala se Eve s mrknutím.

Theo přikývl. „Je to skvělé, zlato.“

„Do každé chatky jsem dala taky malý stromeček.“

Samozřejmě, že to udělala.

A jeho to ani nepřekvapovalo.

Teď by měli všichni mít místo, kam předtím, než půjdou spát, umístí své dárky. Ach, nemyslel si, že by s sebou někdo přivezl plnou náruč dárků, ale rozhodně jich bylo pár pro děti, a pravděpodobně jednu či dvě pro druhou polovičku páru. Jakmile se vrátí zpátky do Chicaga, budou mít obrovskou vánoční party, kde si vždycky všichni vyměňovali své dárky a věci… ale tady, podle toho, co věděl, se jednalo jen o pár dárků.

„Stále si myslím, že bys měl jít sem a pomoci mi postavit tenhle hrad z písku,“ řekla škádlivě.

Theo překonal prostor mezi nimi, sklonil se a políbil Eve na vrchol hlavy.

„Ne, ale i tak tě miluji.“

„Řekl sis o to.“

Cože?

Eve sebrala ze země plnou hrst písku a dřív, než se Theo mohl dostat pryč, mu ji nasypala přímo do výstřihu trička. Pak ho pevně objala a stáhla si k sobě na zem. Celou dobu se přitom smála. Dopadl přímo na vrchol jejího hradu z písku.

Ne, že by vypadala, že by jí to vadilo.

Theo ležel na hromadě vlhkého písku, zíral do modré oblohy a jen zavrtěl hlavou.

Všechny děti kolem něj se smály.

Eve nad ním se smála taky.

Nasrat.

Taky by jel do Disneylandu.

Proč ne?