RD - 26. kapitola

Překlad: Marťa

„Věřím ti.“

Řekl to tak tiše, že jsem si na chvíli myslela, že jsem si to jen představovala. Že jsem tak žalostně a zoufale toužila, aby mi věřil, že jsem měla halucinace.

„Věříš mi?“ Na konci jsem téměř plakala.

Přikývl, přitáhl si mě k sobě a pevně mě objal. Když jsem kolem něj ovinula ruce, zaplavila mě úleva. Ten pocit domova se vrátil, ale ignorovala jsem ho a jen se ho držela. Vděčná, že jsem znovu v jeho náručí.

„Přitiskl obálku na Seamusovu hruď. „Tady jsou vaše peníze. Očekávám, že se vrátíte do hotelu a opustíte moji zemi. Pokud do hodiny nezmizíte, nechám vás osobně doprovodit svou ochrankou.“

„Vezmu si zpátky ten telefon,“ řekl reportér.

„To si nemyslím,“ řekl Nico. „Započítejte ho do nákladů na podnikání.“

Seamus zrudl ve tváři, než se naštvaně otočil k odchodu. Nico pokynul jednomu muži z ochranky a italsky mu něco řekl. Seamuse následovali dva muži v černých oblecích a kabátech.

Celé to setkání bylo tak strašlivé, že jsem byla ráda, že nás Nico vyrušil. Kdyby to tak nebylo, byl by to konec světa. Ten telefon bych mu předala, aniž bych věděla, že v něm byly fotky. Dokázala jsem si jen představit, jaké škody by to rodině způsobilo.

A škodu, kterou by to způsobilo nám.

Zvedla jsem telefon a procházela fotky. Myslela jsem si, že mi dal telefon už s fotkami, ale všechny byly z poslední doby. Na fotkách byly vánoční ozdoby. Musel je udělat někdo s přístupem do paláce. Ale kdo by to udělal?

Když jsem na to přišla, rozesmála jsem se.

Zvedla jsem telefon k Nicovi. „Už vím, kdo je viník.“

Serafina tam měla asi dvacet různých selfie. Ukradla mi telefon a udělala všechny ty fotky. Kradla telefony všem – nevím, proč jsem si myslela, že by mě vynechala.

To přimělo Nica se usmát. Cítila jsem, že se mu ulevilo stejně, jako mě. „Někdo s ní bude muset promluvit o respektování osobního majetku.“

Podívala jsem se na něj. „Měla jsem ti to říct.“

„Měl jsem ti hned věřit. Je mi líto, že jsem o tobě pochyboval.“

„Neviním tě. Pochybovala jsem sama o sobě, i když jsem věděla, že jsem to neudělala.“

To ho znovu rozesmálo a zase mě objal. Koutkem oka jsem uviděla pohyb.

Lady Claire. Všechno to sepnulo. Proč Seamus lhal. Proč se snažil, aby to vyznělo, jako by to byl můj nápad. Myslela jsem, že se snažil chránit sám sebe, ale teď jsem věděla, že v tom bylo něco hlubšího. Jak se mohl paparazzi, jako byl Seamus dostat na charitativní akci? Byl jen jeden způsob.

Dostal ho tam někdo, kdo byl pozvaný.

„Ta příšerná malá čarodějnice,“ řekla jsem.

„Kdo?“ Zeptal se Nico.

„Udělala to lady Claire. Podívej, vím, že je to tvoje kamarádka a vaše rodiny se přátelí, ale snaží se mě dostat od té chvíle, kdy jsem ji potkala. Představila mě na plese velvyslanci a řekla mi, abych mu řekla něco, co mě poníží. Řekla jsem jí, že nepiju a ona zařídila, aby mi přinesli vodku. Taky mě konfrontovala a řekla mi, že jste zasnoubení a ty mě jen využíváš. A teď připravila tu scénu s paparazzim, aby tě obrátila proti mně. Lhal, aby to vypadalo, jako by to byl můj nápad. Snaží se mě dostat.“

Vypadal popleteně. Zmateně.

„Vím, že to zní šíleně. Vím, že s tebou se tak nechová. Ale říkám ti, že mě sabotuje, aby mě odklidila z cesty. Caitlin řekla, že jí Claire takové věci dělala celou dobu na vysoké škole. Přemýšlej o tom - jak se jinak mohl Seamus O´Brien dostat na ples? Vím, že jsi ho nepozval. Jak se dostal sem? Někdo se musel ujistit, že se dostane dovnitř. A je tady jen jedna osoba, o které vím, která se mě chce zbavit.“

„Zůstaň tady, prosím,“ řekl a odešel dlouhými rozzlobenými kroky.

Chtěla jsem ho následovat, ale řekl to tak pěkně a mě se ulevilo, že jsme v pořádku, že jsem byla ochotná udělat vše, co po mě chtěl.

Nico mluvil s lady Claire, která předváděla nedůvěru a předstírala, že nechápe, co říkal. Vlastně jsem ho slyšela křičet. Překvapilo mě to. Nikdy předtím jsem ho takhle neviděla. Vypadal zuřivě. Jako anděl pomsty. Viděla jsem, jak ho prosí, položila mu ruku na paži, ale on se jí vytrhnul, jako by její dotek nemohl vydržet.

O několik minut později se ke mně vrátil. Když se k ní otočil zády, do té doby uplakaná a vzlykající Claire okamžitě přestala a propalovala mě pohledem.

„Už tě nebude trápit,“ slíbil Nico, když mě objal kolem pasu. Brzy odejde a už nikdy nebude nikoho obtěžovat.“

Rychle a prudce mě políbil.

„Teď pojďme najít Alexe, abych mu mohl tu prohru vmést do tváře.“

Alex a Nico se během jídla hádali a žertovali spolu. Jedli, jako by naposledy něco pozřeli před měsícem. Lemon někam odešla s Dantem a Caitlin a já jsme si povídaly, sledovaly muže a smály se jejich konverzaci.

Nico se na mě podíval a mrkl na mě, než se vrátil ke svému slovnímu boji. Způsob, jakým se na mě díval, jak se o mě staral, jak ve mně věřil, to vše přispělo k něčemu, čemu jsem úplně nerozuměla a nikdy předtím necítila. Všechny drobnosti a velká gesta ve mě vyvolaly pocit, který jsem cítila jen, když jsem byla s ním.

„Jaké máš plány po svátcích?“ Zeptala se Caitlin. Byla to nevinná otázka, ale já se cítila, jako by mě přejela parním válcem.

S Nicem mi zbývaly čtyři dny. Ještě čtyři dny. Pak byl čas vrátit se do skutečného života. Nemohla jsem na to ani pomyslet.

„Vracím se do školy. Dokončuji poslední semestr, než budu moci získat magisterský titul v sociálním oboru.“

„Víš, že tady mají univerzitu taky,“ řekla Caitlin. „Slyšela jsem, že mají dokonce královské stipendium, které pokrývá školné. Vsadím se, že by ti pomohli.“

Podívala jsem se na Nica, abych viděla, jestli poslouchal. Zajímalo mě, jestli jí o tom řekl nebo jestli s tím přišla sama. Uvědomila jsem si, že se do toho možná vložila Lemon.

„Je opravdu těžké přejít na školu tak daleko. Musela bych vzít hodiny navíc a to nechci.“

„Aha, dobře. Je to jen pár měsíců. Alex a já jsme takovým odloučením prošli, když sloužil u armády.“

Proč všichni mluvili o mě a Nicovi, jako by vztah mezi námi byl hotová věc? Copak nikomu jinému o svém plánu se neženit nikomu jinému neřekl? Měla jsem se s ním stýkat, jako ženy s Leonardem DiCapriem? Doufat, že to možná změním?

I když se mi Nico líbil a chtěla jsem s ním být, nechtěla jsem ztrácet čas tím, že budu jen jeho přívěšek.