Shameless - 43. kapitola

Překlad: Peťa

BRADY

Nejsem si jistý, co jsem dnes očekával na farmářském jarmarku. Možná něco podobného jako garážový výprodej, kde se lidi zastavují, aby vlažně čenichali ve vašich věcech, než zamíří pryč, aby dělali to, co opravdu na daný den plánovali.

Ale to není to, co se děje tady. Protože se ukázalo celé město. Řada aut je zaparkovaná odshora dolů na naší příjezdovce, celou cestu od domu až k hlavní silnici přes kopec. Lidi se courají od stolu ke stolu, ochutnávají jídlo z The Lone Star Station a dalších občerstvení, které naaranžovaly sousední farmy. Kat pozvala místní kapelu z Austinu, aby dneska zahrála, a jejich country cover verze svátečních songů způsobují, že tohle se zdá jako krajský veletrh, zvlášť co pan Mac kolem stánků rozvěsil sváteční světýlka.

Třu si strniště na bradě a uvědomuju si, že jsem sakra málem zapomněl, že jsou skoro Vánoce. Scrooge (pozn. postava starého lakomce z povídky Vánoční koleda Charlese Dickense) ve mně počítá, o kolik větší bude náš účet za elektřinu se všemi těmi svátečními světýlky, ale je těžké myslet na finance, když všichni jsou tak veselí.

Protřu si oči a snažím se probrat, zatímco vyvažuju Izzy na boku. Byl to dlouhý týden, a i když moc miluju tetování, jsem rád, že mám tento víkend pauzu, abych se poflakoval s holkami.

Nemůžu si pomoct, ale usměju se, jak Kat zažene do ohrady půl tuctu dětí, aby si pohladili Stellu a Stanelyho, kteří vzrušeně poskakují kolem.

Běhá tam a zpátky mezi zvířaty a naším stolem, kde má rozložené všechny naše produkty. I s tucty lidí všude moje oči následují Kat.

„Ta je hodná, co?“

Otočím se, abych našel paní Mac.

„Ano, madam.“

„Znám tu dívku, co jí bylo sedm. Nejtvrdší malá pracovnice, kterou jsem kdy viděla. Nikdy si nestěžuje. Vždycky se usmívá.“

„Nikdy bych nedokázal zvládnout věci bez její pomoci.“

„Katherine je ten typ ženy, která dává celé srdce a duši do čehokoli, co dělá. Jen koukněte na váš stůl tam.“

Vím, jak vypadá, ale stejně se otočím. Asi tucet farem v oblasti má malé stánky s produkty a plodinami, ale náš stůl je nejrušnější. Kat prodala většinu pleťových mlék a mýdel, které vyrobila a to o něčem vypovídá, když ten stůl dnes ráno přetékal.

„Dřela si zadek, aby všechno připravila.“ V hrudi se mi vzedme hrdost.

Paní Mac kývne k ní. „Věděl jste, že poslala tiskové zprávy do všech novin v jižním Texasu? Dostala naši akci do těch víkendových kalendářů v novinách San Antonia a Austinu. Ta moudrá sova to inzerovala jako vánoční událost, takže to pravděpodobně zdvojnásobilo naši návštěvnost.“ Uchechtne se. „Mysleli jsme si, že postavíme jen pár malých ovocných stánků.“

Nejsem překvapený, že Katherine šla se vším ven, ale přemýšlím, proč se nikdy nezmínila o vší té publicitě, kterou zařídila.

„Ani vám o tom neřekla, že?“ Paní Max nečeká, až odpovím. „Ne, samozřejmě že ne. Protože to je její způsob. Prostě udělá, co je potřeba.“

Moje pozornost je unášena zpátky ke Kat, která stojí za naším stánkem a mluví se zákazníky. Její vlasy jsou spletené a visí jí přes rameno. Její červená flanelová košile těsně pasuje na její štíhlé tělo, objímá všechny její křivky tak, že nutí moji pusu slintat.

Ty jasné oči se zaříznou do mých a Kat po mně střelí jedním z těch úsměvů, které cítím až k botám.

Paní Mac si odkašle a já si vzpomenu, že jsme uprostřed rozhovoru. Vrátím svou pozornost k ní a ona mi věnuje mrknutí.

„Nikdy neuděláte líp než s Katherine Duran. A i když vás její táta protáhne peklem, jen pamatujte na to, že za to stoprocentně stojí.“

Pusa mi poklesne. Nevím co říct. Říct jí, že tohle není dost trvalé, abych se setkal s jejím tátou, se zdá být jako ta nejvíc idiotská věc, abych to vytáhl. Bez ohledu na to, že představa, že bych nebyl s Kat je zatraceně duši drtící.

Paní Mac mě poplácá po rameni, jako by znala rozsah mého zmatení. „Synu, jste dobrý muž. Setsakra lepší než její snoubenec. Nenechte ji odejít.“

Co sakra?

Snoubenec?

Uchechtne se. „Ex-snoubenec, měla jsem říct. Zaplať Pánbůh.“ Mávne rukou, jako by na mě právě neupustila bombu. „Rozmazlený senátorův syn. Oh, říkal všechny ty správné věci, ale věděla jsem, že je to hulvát. Jsem ráda, že si to Kat uvědomila. Kromě toho vy jste mnohem lepší úlovek.“

A s tím odejde a zanechá mě v mnohem větším zmatku, než bych měl cítit vůči vztahu, který technicky neexistuje.

Snoubenec.

Celé odpoledne mě to tíží.

To slovo mi zvoní v hlavě, dokud nemám sto chutí posadit si Kat a přimět ji říct mi, co se stalo.

Ale neudělám to.

Protože nemáme ten druh vztahu, připomenu si. Nikdy se neptá na moje bývalky, protože chápe naše hranice.

Ne že bychom někdy nakreslili hranici do písku a řekli, hej, žádné debaty o dřívějších vztazích, ale oba se tomu tématu vyhýbáme. Chápu, že to je teprve něco, co děláte, když se posunete dopředu a ať už mě to děsně štve, s Kat se držíme zajetého systému, zatímco čekáme, až odjedu.  

Ale není to tak, že bych se dokázal vzdát života v Bostonu pro ženu, kterou znám měsíc. To by bylo šílené. Stejné jako u mého bratra, který utekl s holkou, kterou znal, kolik? Dva týdny? Bláznovství.

Zatímco si slibuju, že nechám svoji velkou tlustou pusu zavřenou, dokončuju skládání posledního stolu, když Kat zavře stodolu.

Stojím na verandě a sleduju, jak poslední náklaďák roluje po příjezdovce, když se ona vleče do schodů. Když se Macovi nabídli, že si vezmou Izzy na noc, skočil jsem po šanci vegetit s Kat. Dala Pizzu Hut na rychlou volbu, abych ji měl při ruce pro takovou příležitost. Už jsem tam zavolal naši objednávku.

„Odvedla jsi skvělou práci, zabijáku.“ Přitáhnu si ji k objetí. Její ruce se kolem mě obalí a povzdechne si. „Prodala jsi všechno, že?“

Přikývne, za rty jí zatahá malý úsměv. „Než zapomenu, musíš zavolat tomu chlápkovi Frankovi.“ Ze zadní kapsy vytáhne vizitku. „Řídí nějakou voňavkovou společnost a líbí se mu naše věci.“

„Tvoje věci.“

„Co?“ Její nos se nakrčí a ty brýle s černými rámečky jí sklouznou po nose.

„Líbí se mu tvoje věci.“ Když nic neříká, zasměju se. „V pohodě. Vím, že si nepřipíšeš zásluhu za všechny ty produkty, které jsi prodala, ale mezi námi, došel jsem k tomu, že to všechno byla tvoje tvorba.“ Nechám to usadit se, než ji pobídnu. „Že?“ Když neodpoví, zmáčknu ji pevněji. „Neshodíš nic, co vybudovali Cal s Melissou tím, že si připíšeš zásluhu. Ale vím o tomto místě dost, abych si uvědomil, že jediný důvod, proč Melissa s tvorbou těch mýdel začala, jsi ty.“

Po chvíli se zeptá: „Jak to víš?“

Pustím ji a opřu se o zábradlí verandy. „Tohle místo bylo roky v červených číslech. Posledních několik týdnů jsem strávil prohrabováním se bankovními výpisy a účty. Vím, že Mel dostala nějakou životní pojistku od otce a možná to na chvíli pomohlo udržet tohle místo nad vodou, ale dokud nevybalila řadu koupelových produktů, neměla žádnou naději být finančně stabilní. A hádám, že to mělo všechno co dělat s tebou.“

„Potřebovala pomoc,“ řekne Kat tiše. „Vymýšlela jsem to s ní. Poslala jsem jí nějaké recepty. Nic velkého.“

Zasměju se. „Okay.“ Přistupuju blíž, dokud nejsme nos na nose a nakloním jí hlavu nahoru, abych ji políbil na tvář. „Říkám kravina, ale okay.“ Kromě toho jsem viděl Melissiny poznámky. Stránky a stránky emailů od Kat s recepty a nápady. Dokonce vyrazila a koupila potřeby, aby nápady ozkoušela, než je posunula své nejlepší kamarádce. A z toho co jsem sesbíral, jeden z emailů Kat je ten, co poslala Mel na ten obchodnický kurz v Austinu, kde se seznámila s mým bratrem, který tam byl, aby se naučil, jak řídit věci pro naše rodiče.

Spustím jí ruce na ramena a otočím ji, abychom zamířili dovnitř, ale pozastavím se, když si uvědomím, jak napjatá je.

„Jsi rozbolavělá, zlato?“ zeptám se, když jí masíruju napjaté svaly.

Unikne jí malé zasténání. „Hmm. Možná.“

Umístím jí polibek na krk a proti kůži zamumlám: „Mám skvělý způsob, jak zmírnit napětí.“

Protože, pokud odcházím, plánuju dostat z každého možného okamžiku s ní co nejvíc.

A začínám teď.