CO - 14. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Poté, co rituál spojení skončil, chránily pár na platformě před nežádoucími pohledy neprůhledné stěny, které se okolo nich vztyčily, a hudba utichla.

Mia se zrudlými tvářemi vstala ze sedátka a následovala tak Korumova příkladu. To, co právě viděla, nemělo s pornem nic společného, přesto nemohla z mysli vytěsnit obraz jejich vzrušených obličejů. Samotný sexuální akt byl před pohledy publika skrytý, ale jejich pocity byly po celou dobu rituálu viditelné všem. Na konci hudba zesilovala a Mia pochopila, že imitovala milostný akt a současně ho posilovala.

Teď vstávali i ostatní hosté. Když vzhlédla ke Korumovi, uviděla, že se dívá přímo před sebe a poté najednou dupl nohou, a pak ještě jednou a ještě jednou. To vypadalo jako znamení, na které všichni čekali, protože najednou se hala naplnila hlasitými zvuky dupání ostatních přítomných. Nejdřív nejistě, se Mia připojila k davu a přemýšlela, zda se přitom jednalo o krinarskou verzi potlesku.

Korum na ni krátce pohlédl a usmál se na ni.

Světlo namířené na pódium zhaslo a v hale se pomalu rozjasňovalo. Všechna sedadla se vznesla do vzduchu a odplula pryč, aby uvolnila místo.

Začal hrát jiný druh hudby, a ta se podobala té, kterou Mie přehrával Korumův dům. Byla to směs zvuků, podobajících se syntetizátoru s plačtivým podtónem a pulzujícím rytmem. Krinarská party hudba, pomyslela si Mia a pozorovala ostatní, kteří se začali mísit a tvořit malé skupinky.

„Jak se ti to líbilo?“, zeptal se Korum, položil jí ruku na rameno a usmíval se na ni.

„Bylo to nádherné,“ odpověděla Mia upřímně a jeho úsměv se ještě víc rozšířil.

„Chtěla bys zůstat a tančit, nebo jsi moc unavená?“, zeptal se.

„Ne, nejsem unavená, ráda bych ještě zůstala!“ Byla by opravdu idiot, kdyby si nechala ujít pravou krinarskou taneční party!

„No, tak si zatančíme.“

Odvedl ji dál od platformy k volnému místu v rozích, které zřejmě fungovaly jako taneční parket. Když procházeli davem, ostatní Krinar jim ustupovali z cesty, aby je nechali projít. Korum pár přítomným pokývl hlavou na pozdrav, a u některých se zastavil, aby jim řekl krátce ahoj a představil jim Miu. Všichni Krinar, které potkali, hleděli na Koruma se směsicí úcty a respektu a Mia si znovu uvědomila, jakou mocí její milenec v této společnosti disponoval.

Když došli k tanečnímu parketu, tak se Mia zastavila a jen zírala. Neměla šanci tančit takovým způsobem. To bylo prostě nemožné.

Atletická ladnost tanečníků byla prostě neuvěřitelná – a nadpozemská. Oni se nepohybovali – oni se prostě po parketu vznášeli. Bylo to něco jedinečného a pro Miu neuvěřitelný zážitek. Napadlo ji, jak asi vypadají krinarští atleti nebo profesionální tanečníci, pokud něco takového měli.

Vzhlédla ke Korumovi a suše poznamenala: „Myslím, že budu raději jen přihlížet. Tohle je na mě moc pokročilé.“

„Nedělej si starosti,“ řekl Korum a ušklíbl se na ni. „Prostě se necháš vést.“

A než mohla něco namítnout, zatáhl ji na taneční parket a jeho ruce ji uchopily za boky pevným stiskem. Mia se ho překvapeně chytila za ramena, protože se okamžitě začal pohybovat neznámým sledem kroků.

Tančit s Korumem byla zvláštní zkušenost. Ani si nebyla jistá, jestli se to dá vůbec nazvat tancem – spíš měla pocit, jako ji zachytilo tornádo a strhlo ji s sebou. Následující hodinu se její nohy skoro nedotkly země, jak s ní Korum vířil po parketu. Mii nezbylo nic jiného, než se smát, držet se ho jako klíště a při obzvlášť odvážných pohybech lapat po dechu, zatímco se kolem ní všechno točilo. Nakonec byla tak bez dechu a žíznivá, že ho požádala, aby přestal.

„To bylo neuvěřitelné!“ Nemohla jinak, než se široce usmívat, když se vydali k jednomu ze vznášejících se stolů, na kterém stály zajímavě vypadající nápoje.

Korum se také usmíval. „Vidíš? Umíš tančit.“ Jeden pohár naplnil růžově zbarvenou tekutinou a podal jí ho.

„Jen jsem se tě držela, zatímco jsi se mnou vířil po parketu,“ řekla Mia a smála se, když si představila, jak museli vypadat. Měla pocit, jakoby létali, a byl to fantastický pocit. Vzala si od Koruma pohár a opatrně usrkla. Zbytek vypila na ex.

„To bylo dobré,“ pronesla. „Co to bylo?“ Chutnalo to jako šťáva, ale na jazyku to zanechalo chladnou a osvěžující chuť.

„To je ovocný koktejl. Je velmi oblíbený na party a podobných akcích.“

„Vy nepijete žádný alkohol?“

„Ale ano.“ Korum ukázal na další tekutiny na stole. „Ale není tu nic, co bys mohla pít i ty. Tyto nápoje jsou dělané tak, aby opíjely, takže tebe by úplně porazily. Raději zůstaň u svého koktejlu, ano?“

Mia se zatvářila, jakoby trucovala. Po tom památném zážitku v klubu v New Yorku jí Korum zakázal pít alkohol. Nechtěla nic, co by opilo i Krinara, ale přišlo jí zvláštní, že ji Korum varoval.

„Nedívej se na mě tak,“ řekl jemně a jeho oči mu visely na jejích rtech. „To by vedlo k tomu, že bych ti chtěl ožužlat tvůj rozkošný spodní rtík.“

Miu překvapila Korumova náhlá změna nálady a automaticky si olízla rty – a okamžitě si uvědomila svou chybu, když uslyšela, jak nasál vzduch.

„Tak a dost,“ pronesl klidně, ale s lehce chraplavým hlasem. „Odcházíme domů.“

A než mohla cokoliv podotknout, rychle ji postrčil směrem k východu.

Když došli domů, jakmile vstoupili do domu, stáhl z ní šaty. Mia stála trochu zmatená uprostřed pokoje a sledovala Koruma, jak se zbavuje svého oblečení. Už byl kompletně vzrušený a při pohledu na jeho hladový výraz v očích se jí stáhl podbřišek.

„Šílím z tebe, víš to?“, poznamenal drsným hlasem, došel až k ní a zved ji nahoru, aby ji postavil na gauč. V této pozici byla o trochu vyšší než on a Mia si užívala, že na něj mohla pro změnu shlížet ona.

„Já přece nic nedělám,“ zaprotestovala Mia, a když jí ústa přitiskl na citlivé místo na krku a začal ji tam ožužlávat, zasténala. Vzrušením se prohnula v zádech a zavřela oči. Korum si ji přitáhl blíž a svýma velkýma rukama ji hladil po nahých zádech. Rty mu putovaly od krku přes klíční kost směrem dolů, až se dostal k pravé bradavce, kterou jazykem obkroužil. Mia se rozechvěla.

Korum zvedl hlavu a pohlédl na ni žhavýma jantarově zbarvenýma očima. „Existuješ. Už jen to, když dýcháš, tak to vede k tomu, že po tobě toužím. Všechno na tobě mě přitahuje – tvá chuť, tvá vůně, výraz na tvé tváři, když jsem hluboko v tobě. Nemůžu vydržet ani jeden jediný zatracený den, aniž bych se tě nedotkl, aniž bych tě nedržel ve své náruči. Nemůžu ani odejít na pár hodin. A ještě stále mi to nestačí, Mio… Chci víc. Chci všechno.“

Mie se zadrhl dech v krku. Hleděla na něj vykulenýma očima. Jeho intenzita jí skoro naháněla strach.

„Vždyť přece máš všechno,“ zašeptala a sevřela jeho silná ramena. „Miluji tě. To víš…“

„Vím to?“ Jeho ruce jí sklouzly po zádech a chytily ji za zadeček. Přitlačil ji pánví proti sobě, takže se jí jeho penis dostal mezi stehna.

„Samozřejmě…“ Když Mia ucítila, jak do ní proniká, zasyčela.

„Řekni, že mi patříš,“ rozkázal jí a ona se podivila nad temnou touhou, kterou uviděla na jeho zrudlé tváři. Oči mu jiskřily zvláštní emocí, kterou nedokázala zařadit.

Mia si olízla rty. Zatím v ní byla jen jeho hlavička a ona chtěla víc.

„Patřím ti,“ řekla mu jemně a vzápětí vykřikla. Když do ní jedním tahem zajel až po kořen, hlava jí padla dozadu.

„To je pravda,“ zašeptal vzrušeně, „patříš mi. Vždy mi budeš patřit.“

A následující hodiny o tom Mia ani na okamžik nezapochybovala.

***

„Kdy poletíme na Floridu? Mohl bys mi, prosím tě, vytvořit víc lidského oblečení? Nemyslím si, že jich mám dost… A boty… Možná bychom měli vyzvednout ty nové věci, co mám v New Yorku?“

Následující ráno byla Mia uzlíček nervů a celou dobu přecházela v kuchyni sem a tam, protože byla příliš vynervovaná, než aby spala déle než do sedmi. A to, i když toho v noci moc nenaspala.

„Myslím, že jsem tě takhle nervózní ještě nikdy neviděl, ani tehdy ne, když jsi mě špehovala,“ poznamenal Korum pobaveně a dál krájel papayu do jejího ranního smoothie. Opět se choval jako vždy a očividně tu zvláštní náladu z noci nechal za sebou.

Mia se zhluboka nadechla a ztěžka dosedla na nejbližší sedátko. „Ne, ale teď vážně. Opravdu nemám co na sebe. Všechno, co mám, jsou věci, ve kterých jsem sem přijela, takže jedny džíny a tričko…“

„Copak jsem se vždycky o všechno nepostaral?“

To byla pravda. Vždycky se o ni staral. Staral se o všechno a vždy všechno fungovalo.

„Oukej, prostě jsem nervózní,“ přiznala Mia a málem si začala okusovat nehet na palci. Ale pak si vzpomněla, že se toho ošklivého zvyku zbavila už na střední.

„Proč? Měla by ses těšit. Uvidíš svou rodinu. To jsi přece chtěla, nebo ne?“

„Dozví se, že jsem jim lhala,“ vysvětlila mu netrpělivě Mia a vrhla na něj pohled typu, Ty-to-vůbec-nechápeš.

„Kromě toho vyletí z kůže, až se s tebou seznámí…“

Zoufale si povzdechl. „Nevyletí z kůže. Už jsme o tom mluvili. Nejdřív jim o mně budeš vyprávět, a poté se jim ukážu ze své nejlepší stránky, abych je přesvědčil, že jsi u mě v bezpečí.“

Mia vyskočila na nohy, protože nedokázala vydržet sedět. „Já vím, ale prostě si nedokážu představit, jak budou reagovat. Ještě nikdy předtím jsem domů žádného přítele nepřivedla, a teď přijdu s Krinarem. Ještě nikdy nikoho z tvé rasy, mimo v televizi, neviděli.“

„No, tak to pro ně bude nová zkušenost.“

Korum byl v tomto naprosto nekompromisní. Co se jeho týkalo, tak si budou muset její rodiče prostě na skutečnost, že je jejich dcera jeho charlem, zvyknout. Pokaždé, když Mia navrhla, že poletí na Floridu sama, okamžitě to odmítl. Příliš nebezpečné, řekl jí a kromě toho neměl v úmyslu ji celý týden nevidět. Když Mia argumentovala tím, že se přece mohou vidět každou noc – jelikož s jeho superrychlou lodičkou by byl u ní během pár minut – připomněl jí první část jeho prohlášení. Ne všichni členové hnutí odporu byli chyceni, vysvětlil jí, a proto pro ni nebylo bezpečné opouštět Lenkardu.

Mia si frustrovaně odfrkla. „Oukej, souhlasím. Takže poletíme stejnou lodí, jakou jsme přiletěli do Costa Ricy?“ Když Korum přikývl, pokračovala: „A kde máš v úmyslu přistát? V zahradě mých rodičů?“

Korum se rozesmál. „Ne, drahoušku. To by je mohlo vyděsit a kromě toho by to k tvým rodičům přitáhlo nežádoucí pozornost. Přistaneme ve speciální části mezinárodního letiště v Dayton Beach a tam nám postavím auto. Poté pojedeme k domu tvých rodičů. Tvůj příchod bude naprosto lidský a nekomplikovaný.“

„A ty bude dělat v mezičase co? Sedět v autě, zatímco jim budu všechno vysvětlovat?“

„Vysadím tě a trochu budu jezdit okolo. Až budu moci přijít, tak mi jednoduše zavoláš. Tady, vypij si svůj smoothie a přestaň si dělat starosti. Všechno bude v pořádku,“ uklidňoval ji Korum a podával jí koktejl.

„Děkuji,“ řekla Mia poté, co upila té úžasné směsi. Začala se cítit trochu lépe. Možná si opravdu dělala zbytečné starosti. „Takže, kdy poletíme?“

Pokrčil rameny. „Jakmile budeš připravená. Jestli chceš, můžeme hned.“

„Jak prosím? Teď hned?“ A opět začala vyšilovat.

Korum si povzdechl. „Řekl jsem, jakmile budeš připravená. Vypij si smoothie, udělej, co je potřeba a poté můžeme vyrazit.“

„Neměla bych se také obléci?“, zeptala se Mia zmateně. Momentálně měla na sobě župan a domácí pantofle.

„No, to bys měla. A když se podíváš do své skříně, tak tam najdeš outfit, který jsem ti vytvořil speciálně pro dnešek,“ vysvětlil jí Korum trpělivě. „A už přestaň panikařit a nachystej se. Tvá rodina čeká.“

Mia byla napjatá jako struna, ale rozběhla se do ložnice a otevřela skříň. Korum jí opravdu připravil krásné, modré letní šaty a pár stříbrných balerinek. Jelikož ani na šatech, ani na botách nebyla žádná značka, byla si Mia jistá, že ty věci Korum sám vytvořil. Přesně se trefil do jejího vkusu; šaty měly široký výstřih a boty se leskly tak akorát. Dokonce k nim měla přichystanou i soupravu spodního prádla: krajkové panty a podprsenku bez ramínek. Korum očividně myslel jako vždy na všechno.

Mia si oblékla své nové lidské oblečení a kriticky se prohlížela v zrcadle, aby zjistila, jak ji budou její rodiče vnímat. Podle jejího ne zrovna skromného názoru vypadala nezvykle dobře. Její pleť byla bez poskvrny – dokonce i pihy jí i přes slunečné podnebí vybledly –, a její tmavě hnědé kudrlinky byly měkké a lesklé. Barva šatů se jí hodila k očím a díky nim působily ještě modřejší. Celkově vypadala přesně tak, jak se i cítila – šťastná a zdravá. Doufala, že to pomůže zmírnit obavy jejích rodičů.

Když vyšla Mia z ložnice, našla Koruma, jak pracuje v kanceláři. Vypadalo to, že vylepšuje nějaký design, ale už byl oblečený. Měl na sobě kombinaci džín a bílé polokošile, a to poslední skvěle podtrhovalo jeho svalnatou postavu. Na nohách měl hnědé polobotky, které působily jak elegantně, tak ležérně.

„Jsem hotová,“ sdělila mu Mia.

Při pohledu na ni se Korum musel usmát a v očích se mu objevily zlaté skvrnky. „Pojď sem,“ řekl něžně a přitáhl si ji na klín dřív, než mohla protestovat.

Sklonil se a vášnivě ji políbil. Jazykem jí proklouzl do úst, zatímco jeho ruka si našla cestu pod šaty a pohladila ji na pohlaví zakrytém krajkou. Její tělo okamžitě zareagovalo. Ztvrdly jí bradavky a zvlhla, jak se její tělo připravovala na jeho průnik.

Mia zalapala po dechu a zasténala: „Co to tam děláš?“ Jeho zlobivé prsty už proklouzly pod kalhotky a Mia cítila, jak jí prstem přejíždí po klitorisu. Už nedokázala klidně sedět a začala se mu vrtět na klíně. Cítila, jak se v ní hromadí napětí. Nemohla uvěřit, co to s ní právě dělal, tak krátce po jejich sexuálním maratonu.

„Chci se jen ujistit, že budeš dostatečně uvolněná, až uvidíš své rodiče,“ zamumlal a Mia uslyšela zvuk otvíraného zipu. Než mohla něco říct, stáhl jí kalhotky až ke kolenům a sukni jí vytáhl nahoru. Teď mu seděla nahým pozadím na klíně a jeho tvrdý penis ji tlačil do pánve.

„Korume, prosím… Nejsem si jistá, jestli je to dobrý nápad… Och!“ Když do ní najednou pronikl, zalapala po dechu. Jelikož měla nohy uvězněné v kalhotkách, nemohla roztáhnout víc nohy a jeho penis jí připadal obrovský, jako nějaká rozpálená hůl, která ji spalovala zevnitř.

„Šššt,“ zašeptal a jeho prsty znovu vyhledaly její klitoris. „Prostě se uvolni. Tak je to dobré…“

Mia se cítila zároveň nepříjemně plná a nesnesitelně vzrušená tím, jak se v ní pohyboval a jeho tvrdý penis jí narážel do G-bodu. Kromě toho jí začal rytmicky masírovat klitoris.

Bez varování vyvrcholila. Mia vykřikla, zatímco se její pochva sevřela kolem velkého vetřelce v jejím pohlaví. Korum také zasténal. Penis mu začal cukat a jeho sperma z něj vystřelovalo teplým proudem, protože rytmické stahování jejích vnitřních svalů ho dovedlo k vyvrcholení.

Mia, která se cítila jako hadrová panenka, se zhroutila na Koruma. Celé její tělo se chvělo dozvuky orgasmu a slyšela se, jak se jí dech pomalu normalizuje.

Za minutu vstal, jemně ji postavil na nohy a podal jí ručník, aby se mohla očistit. „Cítíš se teď lépe?“, zeptal se se smíchem.

Mia se sice cítila uvolněněji, ale za to si teď dělala starosti s tím, že dorazí do domu svých rodičů a bude přitom vypadat a cítit jako nymfomanka. Vrhla na něj vyčítavý pohled a přitom si otírala zbytky sperma ze stehen. „Nejdřív se musím osprchovat, než vůbec někam vyrazíme…“

„Oukej.“ Korum se zašklebil. „Rychle se vysprchujeme a poté vyrazíme. Pět minut by mělo stačit.“ Zvedl ji do náruče a nadlidskou rychlostí ji odnesl do koupelny.

Své slovo dodržel a během pár minut byli hotovi a opouštěli dům. Gondola, která je přivezla do Costa Ricy, už čekala připravená vedle domu. Korum očividně mýtinu u domu rozšířil tak, aby na ně mohla jejich loď čekat přímo tady a nemuseli jít až na místo, kde před dvěma týdny přistáli.

Mia prošla průchodem a prohlížela si nyní již důvěrně známé průhledné, jako slonovina vypadající stěny a vznášející se sedadla. Loď nevypadala jako komplexní, technologický objekt, kterým byla, protože neměla žádnou viditelnou elektroniku nebo jiné kontrolní panely. Přesto věděla, že je dokáže během několika minut transportovat tisíce kilometrů, a to bez nepříjemných vedlejších účinků z vysoké rychlosti.

Mia se posadila na jedno ze sedátek, a když ucítila, jak se přizpůsobuje jejímu tělu, povzdechla si. To byla jedna z věcí, po kterých se jí bude na Floridě stýskat nejvíc – všechna ta inteligentní technologie, která vypadala, že je vytvořená jen k tomu, aby jim usnadňovala život a dělala ho pohodlnějším. Rozhodla se, že Koruma požádá, aby proměnil svůj dům znovu tak, jak byl, než ho polidštil; teď, když už si na krinarskou technologii zvykla, byla zvědavá se dozvědět, jak jeho dům vypadal normálně.

Loď se vznesla a už byli na cestě k jejím rodičům. Zamířila směrem k Floridě, kde Miiny rodiče zatím neměli tušení o překvapení, které jim jejich mladší dcera připravila.

***

KRINAR sledoval, jak loď odlétá.

Byli pryč. Ona byla pryč.

Sledovat ji, jak tančí s jeho nepřítelem, bylo pro něj skoro nesnesitelné. On chtěl být tím, kdo by svíral její měkké tělo v náruči a odvedl si ji s sebou domů. Následující hodiny strávil tím, že si ji představoval v Korumově posteli a tiše zuřil. Možná bylo lepší, že odletěli. To by mělo jeho rozptylování příští týden minimalizovat.

Vypadala šťastně a smála se, když s ní Korum vířil po parketu. Hloupé děvče. Kdyby tak věděla pravdu. Až jí to všechno vysvětlí, tak jeho věc podpoří. Ona to pochopí – tím si byl KRINAR jistý.

Ona by si přála, aby byla Země zachráněna.