OTB - 2. kapitola

Překlad: Lusesita

Griffin

Nenávidím čekání víc než cokoliv jiného. Čekat až někdo cizí uvidí poprvé moji tvář. Používám děvky, přestože bych se neměl starat, co si o mně myslí, tak se starám. Přecházím po ložnici a stále se dívám z okna, jestli už Logan dorazil s další. Už jsou to měsíce, co jsem naposledy zavolal do agentury a jsem na hraně. Nenávidím tuto část sebe. Tu potřebu uvolnění a nemůžu se o sebe postarat sám. Jistě mohl bych masturbovat měsíce, ale uvnitř jsem zatraceně prázdný. Zato šukat děvku, které je pravděpodobně jedno s kým to dělá je mnohem lepší než se utápět v lítosti nad svojí zjizvenou rukou.

Podívám se na ruce, a na tu znetvořenou jizvami, nijak to ale nezmírňuje moji úzkost. Vím, jak se na mě bude ta nová děvka dívat. Lítost, znechucení, odpor… do doby, než si vzpomene, za co ji příštích pár hodin platím. Většinu času se zaměří na vidinu budoucích peněz. Nejsem blbec, vím, jak vypadám. Jako zvíře.

Přejdu ještě jednou místností a zkontroluju okna. Prší a pomalu se stmívá.

Přejedu rukou po pravé straně obličeje a cítím známé zubaté linie. Napadnou mě obrazy vzpomínek a já je odstrčím pryč a soustředím se na přítomnost. Mám dost starostí a nemusím si přidávat další.

Světlo zaplaví místnost a vidím, jak Logan zastavil v přední části zámku. Pozorně sleduju auto a přemýšlím, jestli to bude ta samá blondýnka z dřívějška. Známá dívka alespoň nestráví polovinu času předstíráním, že na mě nezírá a přejde rovnou k tomu, za co jsem zaplatil. Odsunu záclonu na stranu, abych lépe viděl. Dveře auta se otevřou a vystoupí tmavovlasá žena.

Hrudník se mi na okamžik stáhne a jsem omráčený její krásou. Zvedne hlavu a podívá se na místo, kde stojím. Vytrhnu se z omámení, ustoupím od okna a sáhnu si na hrudník.

„Do prdele.“

Je tou nejkrásnější a nejnevinnější věcí, kterou jsem viděl. Sotva jsem ji zahlédl a ztrácím dech, jsem ohromen. Kráska. Tak čistá a dokonalá.

Kdo ke mně poslal tuhle ženu? Je to nějaký druh zvráceného vtipu? Agentura na mě musí být naštvaná, že jsem si předchozích pár měsíců nikoho neobjednal. To musel být jejich nápad, jak se mi zatraceně vysmát. Poslat zjizvenému podivínovi novou holku. Dobře, seru na ně. Pošlu jim tuhle holku zpět zničenou. Ukážu jim netvora, kterému se vysmívají.

Prásknu dvojitými dveřmi ložnice, ženu se chodbou a po schodech s mocným řevem. Ztěžka dýchám a jsem děsně naštvaný, když se dostanu k předním dveřím. Trhnu s nimi tak tvrdě, až narazí do zdi. Tmavovlasý anděl stojí před dveřmi a vypustí šokovaný zvuk. Hádám, že jí nikdo nevysvětlil vtip se zjizveným monstrem.

„Dovnitř.“ Zařvu, jsem uchvácen její dokonalostí a vytočený, že se jedná jen o hru. Měl jsem v úmyslu dostat to, za co jsem si zaplatil a ukázat agentuře, že s Griffinem Stonem se nevyjebává.

Proklouzne okolo mě na vratkých nohách, snaží se zůstat ode mě tak daleko, jak to jen jde a zamíří dveřmi do haly. Stojí tam s velkýma modrýma očima naplněnýma strachem a dívá se na mě, jako bych se měl samovolně vznítit. Není tak daleko od pravdy.

Zabouchnu přední dveře a přistupuju k ní. Ustupuje dále do domu a já ji krok za krokem pronásleduju. Skloním hlavu a zadívám se na ni, na tváři se mi formuje hrozivý úsměv.

„Nevarovali tě před šílencem z Creston Falls, že?“

Mlčí, ale dále pomalu a opatrně ustupuje, jako by se snažila neudělat žádný prudký pohyb. Přejíždím pohledem po jejích nevinných mírně opotřebovaných žlutých šatech. Vím, že je placenou děvkou, ale panenský vzhled zvládá opravdu dobře. Má jemné, dlouhé, tmavé vlasy. Kdybych nebyl tak vzteklý, projel bych jimi svými prsty. Chtěl bych se k ní přitulit vdechovat její vůni, ale vše co teď vidím je, jak se mi její krása posmívá a z toho mi vře krev.

„Jak se jmenuješ?“ Zavrčím.

„Anabella.“ Vypískne sotva šeptem.

„Dobře, Anabello, vypadá to, že tě sem poslali jako prohlášení a já mám v plánu tě dnes večer učinit mou.“

Hněv mnou protéká jako žhavá láva a nemůžu si pomoct a cítím, jak mě to k ní táhne. Jako bych ji před sebou měl ochraňovat, dohlížet na ni a nebrat ji jen jako placenou děvku.

Stále přede mnou couvá, až narazí na spodní část schodiště. Úspěšně jsem ji nasměroval k místu, kde jsem ji chtěl mít. Teď je čas ukončit hru na kočku a myš a dostat to, pro co přišla. Zastaví se, když už dál nemůže a podívá se na mě vykulenýma očima.

„Otoč se a jdi nahoru po schodech, Anabelle. Dostaneš to, kvůli čemu jsi přišla.“

Vidím, jak se jí začne třást brada, ale zhluboka se nadechne a napřímí ramena. Rozhodla se neodmlouvat a udělat, co jsem řekl. Cítím pýchu, když vidím, že ji opustila trocha bojovnosti. Otočí se a kráčí se vztyčenou hlavou po schodech. Zajímalo by mě, jestli bude stále držet hlavu vysoko, až s ní skončím.

Jdu blízko za ní a chytnu ji za paži. Projde mnou výboj, když se poprvé dotknu její kůže. Je to ten nepodivnější pocit. Zjizvenou rukou se dotýkám její perfektní pokožky a má duše se třese touhou. Ignoruju její pohled. Vím, že zírá na groteskní jizvy na tváři, všichni zírají. Proč by to teď mělo být jiné?

Nepřemýšlím nad tím, postrkuji ji křídlem chodby směrem k mé ložnici, aniž bych pustil její paži. Vždy jsem si kurvy brával do hostinského pokoje, nerad je míchám s osobním životem, ale něco na Anabelle mě nutí ji chtít ve svém životě. Budu mít dost času přemýšlet o dopadech nynějšího rozhodnutí, až odejde. Ale v tuto chvíli ji potřebuju ve své posteli.

Dvojité dveře jsou stále otevřené dokořán, jak jsem se hnal dolů. Projdu napříč pokojem a prakticky ji táhnu za sebou, zastavím se před postelí s nebesy a pustím ji. Ucukne s ní z mého dosahu a vzdorně zvedne bradu. Vždy jsem připraven na dobrý boj. Chci křičet nad nespravedlností na světě, že poslali někoho tak dokonalého a krásného, jako zatracený vtip.

„Už na mě nikdy nevztahuj ruce v hněvu.“ Vykřikne.

Jsem šokovaný, že vůbec promluvila. Kurvy většinou nemluví. Udělají svoji práci a pak odejdou. Koukám, že Anabella je odlišná. A jsem tvrdý, tak tvrdý, že můžu sotva chodit. Miluju oheň a tu jiskru výzvy v jejích očích. Koneckonců tato noc nemusí být tak špatná.

„Můžeš přestat hrát nevinnou, Anabello. Mám v plánu získat to, za co jsem si zaplatil. Teď.“ Její oči se šokovaně rozšíří a tiše vydechne přes měkké, plné rty.

„Svlékni si šaty a vylez na postel Anabello. Už jsem unavený z nesmyslných her a potřebuju si zašukat. Už jsou to měsíce, kdy jsem naposledy měl nějakou kundičku a klidně si tě vezmu i na podlaze, rozhodnutí je na tobě.“

Po mých slovech vypadá omráčeně, asi s ní předtím nikdo takhle nemluvil. Vidím, jak se jí v očích třpytí slzy, ale nenechá je spadnout.

„Takhle to bude pokračovat dál?“ Zeptá se tiše. „To je to, co ode mě chceš?“ Zašeptá a vidím, jak bojuje se slzami.

„Řekl jsem, abys přestala hrát, Anabello! To není nějaká představa, o kterou jsem žádal. Agentura tě jasně poslala jako vtip. Příště budou vědět, že se mnou nemají vyjebávat, skončil jsem.“

Nakonec ji jedna osamělá slza skane po tváři, přikývne a začne se svlékat. Část srdce se mi zlomí, když vidím jak je díky mým slovům rozrušená. Vím, že je to nějaký propracovaný plán. Musí být. Musím si pamatovat, že je za sex placená.

Svlékne si šaty a stojí přede mnou jen v bílé krajkové podprsence bez ramínek a krajkových kalhotkách. Absolutně dokonalá. Její nádherné tělo je bezchybné, není opálená. Má útlý pas, ale s křivkami na těch správných místech. Plná ňadra a široké boky. Nikdy ve svém ubohém životě jsem neviděl tak krásné tělo.

„Svlékni si i spodní prádlo.“ Zasípu. Neuvědomil jsem si, jak jsem nadržený jen při pohledu na ni.

Tiše si rozepne podprsenku a nechá ji spadnout na zem. Má krásná ňadra s tmavě růžovými bradavkami, které jsou tvrdé a vztyčené. Ústa se mi zavodní.  Je to ještě lepší, než jsem si představoval. Sehne se a nemotorně stáhne své prádlo, zajímalo by mě, jestli její nemotornost je jen další hra. Když se znovu narovná, prohlídnu si její kundičku. Je holá, bez chloupků, nemůžu se dočkat, až budu uvnitř. Už je to dlouho, co byl můj pták uvnitř teplé kundičky nějaké ženy, ale z této krásky přede mnou jsem rozbolavělý.

Podívám se jí mezi nohy, když se otočí, aby vylezla na postel. Zasténám při pohledu na její zadek. Má tvar neuvěřitelně sexy poháru, vypadá jako zatracená svatyně. Kurva, rozhodně si ji dnes vezmu na pejska, a když budeme mít dostatek času, než se vypaří, mohl bych si vzít i její zadeček. Nikdy předtím jsem to s žádnou ženou z agentury neudělal, ale určitě to mají v nabídce ne?

Annabella vleze na postel a lehne si doprostřed. Nemůžu z ní spustit oči, rychle ze sebe strhám oblečení, stáhnu si košili a kalhoty a odhodím je někam za sebe, než přejdu k boční straně postele a stáhnu si boxerky. Cítím, jak na mě Annabella zírá a vím, že vidí jen jizvy. Začínají na pravé straně obličeje a pokračují po pravé straně ruky a trupu. Pohledem přistane na mém ptákovi.

„Vypadá to, že ti holky zapomněli říct i něco jiného.“

Můj pták je velký, vím to. Odstrašil jsem dost z nich, abych věděl, že každá si nemyslí, že ´větší je lepší´.

„Prosím, pane Stone. Já…já…nemám žádné zkušenosti a vy vypadáte tak velký a naštvaný.“

Ušklíbnu se, jestli tohle je role, kterou chce dnes večer předstírat, jsem víc než ochotný hrát podle jejích pravidel.

„Takže jsi nevinná panna, zatímco já velký zlý vlk, který přišel, aby si tě vzal? To je scéna, kterou dnes budeme hrát? To bude fungovat, protože se nemůžu dočkat, až tě sním, drahá. A můžeš sakra přestat s tím ´Pane Stone´, zní to, jako bych byl můj děda.“

Vlezu na postel a posunuju se přímo mezi její nohy, chytnu ji za kotníky a hrubě je odtrhnu od sebe.

Nikdy předtím jsem nešel tam dolů se žádnou z žen z agentury, cítil jsem, že to tak bylo správně a nikdy jsem žádnou nepožádal a to samé. Obvykle jsem je jen rychle ošukal, než odtud utekli tak rychle, jak jen mohli.

Nelíbí se mi, když se mě ostatní dotýkají, už jsou to roky, co jsem měl ženu, která nebyla placenou profesionálkou, a nemůžu si vzpomenout, kdy naposledy jsem položil pusu na nějakou kundičku. Ale tato křehká kráska – tento anděl, co právě leží přede mnou – má tu nejdokonalejší kočičku, jakou jsem viděl. Přejíždím špičkou ukazováčku po měkkých, naběhlých pyscích pokrytých tenkou vrstvou vzrušení a zbíhají se mi sliny. Její vůně je opojná, voní jako sladké broskve a smetana. Natáhnu se na postel s rameny mezi dlouhýma, pěkně tvarovanýma nohama, ptáka tlačím do matrace a začnu hýbat boky, když zabořím nos do její úžasné kočičky. Zhluboka se nadechnu té opojné vůně a protočí se mi panenky.

„Sakra, voníš úžasně.“ Nohy má napjaté a snaží se je přitisknout k sobě, ale má ramena jí to nedovolí.

„Uklidni se, Bello. Potřebuju to. Slibuju, že to pro tebe udělám dobré, ale pokud okamžitě nezabořím obličej do tvé sladké kundičky, umřu.“

Ve chvíli, kdy se jí dotknu svými rty, hltám, jako bych nikdy nejedl. Nemůžu se dostat dost blízko. Popadnu ji za zadek a zatlačím ji blíž k mé puse. Potřebuju celou kočičku v puse a její sladkou šťávičku po celém obličeji. Lížu, cucám, tisknu a pohlcuji každičký centimetr. Mám strašný strach, že mi vezme tohle pohoštění a já udělám všechno, abych mohl přitisknout pusu k její kundičce.

Slyším, jak zasténá a trhaně vlní boky. Cítím, jak přejíždí prsty po mých vlasech, usměju se, její předchozí váhavost vyletěla z okna. Zůstala žena, hnaná potěšením a ponechala mi kontrolu nad vlastním tělem.

Hlasitě křičí, držím ji pevněji u úst. Zaměřím se na klitoris a vsaju ho do pusy, hladím a přejíždím po něm několikrát jazykem, než do něj zlehka kousnu.

„Och, Bože!“

Orgasmus zachvátí její tělo, sevře stehna a přitiskne mi kundičku k ústům, hlasitě zasténá, zatímco mi tahá za vlasy a vysílá své potěšení proti mně.

Nechám šťávičku pokrýt můj obličej, posunu se po jejím hříšném těle připraven vyšukat z ní život. Mám nutkání ji políbit, ale tuto hranici nehodlám překročit. Ženy z agentury mají jasné pravidlo ´žádné rty na obličeji´, kterým se musím řídit. Lehnu si na Annabellu a podepřu se lokty, abych ji nedrtil, a kousnu jí do lalůčku. Stravuje mě potřeba ponořit se do jejího hedvábného tepla, tak rychle, jak je to jen možné, ale také zatoužím po intimitě a blízkosti, chci víc. Cítím mezi námi pulzující energii. Sáhnu dolů a šťouchnu penisem proti jejímu vchodu.

„Ujisti se, že příště budeš křičet Griffine, zlato. Až budeš vzrušená…neboj se to zakřičet.“

Po těchto slovech do ní vrazím s veškerou sílou, kterou v sobě mám. Ve zlomku vteřiny, kdy zajedu do jejího těsného tepla až po koule si uvědomím dvě věci.

První: Byla panna.

Druhá: Jsem v prdeli.