HFTH - 6. kapitola

Překlad: Lucianna

První věcí, které si Ian všimnul, když vešel do prostorných lázní resortu, byl jeho otec, sedící na opěrce klubového křesla, mluvící s někým, odpočívajícím v dalším křesle, s panoramatickým výhledem na Pine Lake. Druhé, čeho si všimnul, byl Toby, ležící na zemi mezi nimi, který měl na sobě robustní postroj se silnou koženou rukojetí, vyčnívající z něj. Ale teprve, když uviděl elegantní, nízko posazený, invalidní vozík, opravdu se vylekal.

Toby zvedl hlavu, jeho ocas zavrtěl celým jeho pozadím, na pozdrav.

„Možná by můj syn měl větší štěstí, aby tě přesvědčil,“ řekl Morgan, když ho spatřil.

„Jessie?“ zeptal se Ian, když obešel křesla, aby se postavil před ní, ujišťujíc se, aby zakryl své obavy, za úsměv. Kriste, byla bledá jako padlý sníh, kromě záblesku červené v jejích tvářích. „Máš dnes odpoledne líné nohy?“

„Ve skutečnosti ne,“ řekla a zvedla bradu, když své, neobvykle zářivé oči, zamkla do jeho. „Probudila jsem své staré zranění, když jsem upadla dnes ráno, při pronásledování Tobyho.“

„Což je důvod, proč jsem právě říkal slečně Prigleové, že jeden z našich lidím může brát Tobyho místo ní, ráno ven,“ řekl Morgan, neobvykle jemným hlasem.

Ian mohl vidět, jak dobře byl jeho návrh přijat, pokud byl pohled v očích starého muže, nějakým náznakem. Pustil svůj batoh s věcmi na plavání na zem a přitáhl jeden z kovaných stolků, aby si sednul k nohám Jessina křesla.

„A já právě děkovala tvému otci,“ řekla s velmi evidentní frustrací, „a ujistila ho, že to s Merissou pokryjeme.“

Zjevně ignorující ostří v Jessině hlasu, Ianův otec zkřížil paže a hrudi. „Také jsem říkal té lass, že tu máme skvělého doktora, v Pine Creek, a že by Libby MacBainové vůbec nevadilo přijít sem a podívat se na ni.“

„K čemuž jsem vysvětila,“ řekla Jessie s nuceným úsměvem, „že jsem se vzdala doktorů před dvěma měsíci.“

Ian sklopil pohled, aby zakryl své zděšení, a byl v pokušení odejít pryč a nechat ty dva, aby si to rozdali; protože po pravdě, nebyl si úplně přesně jistý, kdo z nich potřebuje podporu. Protože kde Morga MacKeage byl legendární pro svůj starodávný pohled, že ženy potřebují dohled, Ian měl podezření, že Jessie Pringleová, by mohla dát tomu starému horalovi, lekci v paličatosti.

Toby přišel se záchranou, když se postavil a klusal k šoupacím dveřím ven, kde se zastavil a ohlédl se na Jessie a tiše zakňučel – na což Jessie odpověděla se stejně tichým zasténáním. Sbalila katalogy a zápisník z klína a položila je a stůl vedle ní, pak se nemotorně začala zvedat.

Morgan se dotknul její paže, aby ji zastavil. „Pokud váš pes potřebuje ven, Ian ho může vzít,“ nabídl velkoryse jeho otec. „Když jsem viděl, že jsi strávila dobrých deset minut, než ses usadila v křesle.“

„Jsem si jistá, že váš syn má lepší věci na starosti, než venčit mého psa,“ řekla, odhodlaná se začít zvedat znovu – ačkoliv ji jeho otec znovu zastavil.

Nejistý, zda ten jemný lesk na jejím čele, byl známkou toho, že má Jessie bolesti, nebo jednoduše výsledkem její snahy, udržet svou frustraci pod kontrolou, se Ian postavil a šel k východu. „Myslím, že Toby je schopný se vyvenčit sám.“

„Počkej,“ řekla Jessie. „Má na sobě postroj.“

Ian otevřel dveře a mávnul na Tobyho, aby šel ven. „Nepůjde daleko. Ne, když ví, že je ve službě.“

Ignorujíc vyděšené ptáky, třepotající se pryč z krmítka, které bylo instalováno pro zábavu hostů, Toby prošel přes patio a dolů k nejbližšímu stromu, ulevil si a okamžitě klusal zpátky dveřmi, které Ian držel otevřené. Oba se vrátili k řadě křesel, Toby sebou plácnul na zem, se psím povzdechem, a Ian si znovu sedl na stůl u jejích nohou.

Morgan se postavil. „No, ačkoliv jsem si velmi užil naše setkání, obávám se, že se musím vrátit do práce. Iane, rád bych, aby ses po plavání zastavil v mé kanceláři.“ Usmál se na Jessie. „A jelikož tě nemůžu přemluvit, abys navštívila doktorku Libby, možná všechno, co potřebuješ, je kakao s dobrou Skotskou, aby to vyléčilo to, co tě trápí. Pošlu ho spolu s nějakou svačinou,“ řekl a lehce se jí uklonil, než zamířil k hale.

Ian se dotknul Jessiny nohy, když začala protestovat. „Prostě řekni, děkuji, lass.“

„Děkuji,“ zavolala za jeho otcem, ačkoliv střelila po Ianovi zamračením.

Ušklíbl se a sevřel jí botu. „Táta si nevšiml, že máš v sobě léky na bolest, Jessie. A on půjde do hrobu s vírou, že zdravá dávka Skotské, vyléčí všechno. Věř mi; někdy je prostě jednodušší, souhlasit s ním.“

„Co tě vede k domnění, že jsem pod vlivem léků na bolest?“

„Och, možná ty příliš zářivé oči,“ řekl protáhle, „nebo jsi prostě tak vzrušená, že mě vidíš?“ Vystřízlivěl, když si odfrkla a dotkl se její nohy, aby se na něj podívala, když zvedla své katalogy a zápisník. „Nerozumím tomu, Jessie. Vypadala jsi schopná v pohodě chodit, dnes ráno, když jsi opustila s Merissou halu.“

Tváře jí zčervenaly, když sklopila pohled do klína. „Byla jsem v pohodě. Ale v průběhu dne, moje zádové svaly ztuhly a nyní tlačí na mé… na staré zranění. Budu znovu v normálu za den, nebo dva.“ Zvedla bradu. „Není to tak, že bych byla invalida, nebo tak něco.“

„Ano, myslím, že jsi to ráno zmínila.“ Pokývl ke katalogům. „Takže nákupy jsou tvým oblíbeným lékem?“ zeptal se a zvětšil svůj úsměv ještě víc, když přimhouřila oči. „Protože tě musím varovat, že i v dobrých dnech, mají nákladní, doručovací auta, problém zdolat cestu Frog Point.“

Výraz jejích očí, přešel z obranného, do překvapeného. „Ty už víš, že jsem koupila dům tvé sestřenice?“

Zasmál se a postavil se. „Vítej v životě na malém městě, lass. Kdokoliv v okruhu padesáti mil od Pine Creek, který neví, že jsi koupila dům Megan a Jacka, je buď na dovolené, nebo mrtvý.“ Zvedl svůj batoh a přešel vedle ní, aby bezostyšně četl její seznam, kde měla napsáno dlouhé spodky, rolák, flísový šátek, dřevěný věšák, a krmítko. „Pokud nakupuješ zimní výstroj, pak navrhuji, aby sis taky objednala pár protiskluzových hrotů, které se připevní na boty. Schovej své ostny, malý graineag,“ řekl s úsměvem, když znovu zvedla bradu. „Nebudeš jediným člověkem ve městě, který bude nosit v zimě hroty.“

„Co je to gra-neeg?“

Ukázal na její klín. „A můžeš škrtnout ptačí krmítko, ze svého seznamu, protože ti ho mám v úmyslu dát, jako uvítací dárek.“

„Ale ty ne…“

Ohnul se v pase, aby sklonil tvář k její. „Řekni, děkuji, Jessie.“

„Děkuji ti,“ zamumlala, ale pak najednou ztěžka povzdechla. „Podívej, omlouvám se, že se chovám dneska tak podrážděně, ok?“ řekla a posměšně se na něj usmála. „Ale aspoň už vím, jak jsi přišel ke své panovačnosti. Když tvůj otec přišel a chytil mě, jak se snažím dostat z vozíku do křesla, prostě přišel a zvedl mě, než jsem ho mohla zastavit.“

Ian se skrčil do dřepu vedle ní. „Omlouvám se, Jessie. Promluvím s ním.“

Položila mu ruce na paže. „Prosím ne. Vím, že se jen pokoušel mi pomoct a strašně nerada bych zranila jeho city. Je to prostě jen tak, že… no, je důležité, abych věci dělala sama.“ Pokývla ke svým nohám, její stisk na jeho pažích, se utáhnul. „Strávila jsem poslední čtyři roky pomalou prací od toho, být totálně bezmocná, k tomu, být znovu nezávislá.“

„To je důvod, proč jsi přijela do Pine Creek? Myslíš, že přestěhovat se tak daleko od všech, dokáže, že nepotřebuješ jejich pomoc? Nebo o tom zkoušíš přesvědčit sebe?“

Začala ho poplácávat po paži, ale uprostřed pohybu se zarazila a místo toho si tiše odfrkla. „Já věřím, že jsem to už dokázala. Nyní zbývá, jen aby tomu uvěřili ostatní. Běž, běž si zaplavat,“ řekla a odmávla ho pryč, když zvedla své katalogy a zápisník, „zatímco já dokončím svoji léčbu nákupy.“ Ukázala na terasu, když se Ian zvedl zpátky na nohy. „Ale jen abys věděl, chci krmítko přesně tak velké, jako tohle a velký pytel jakéhokoliv zrní, co používá resort.“

„Chceš, abych si trochu promluvil taky se všemi ptáky a řekl jim, aby zamířili do Frog Point?“

„Och, ano, to bych ráda,“ řekla a její smích byl tak drzý, že ho to stálo všechny síly, aby jí nepolíbil – tedy, než ukázala znovu k oknu a zamračila se. „Ale když už budeš v tom, řekni těm modrým sojkám a těm velkým šedým a černým ptákům, že nejsou zvaní na krmítko do Frog Point. Tam, vidíš to?“ zasyčela, ukazujíc tužkou, jako mečem. „Ti velcí tyrani stále odhánějí sýkorky a pěnkavy. A pak rozhazují semínka, zatímco si cpou zobáky tak plné, že se divím, že mohou létat.“

„Cože?“ řekl s předstíraným zděšením, aniž by vůbec zkoušel srývat své pobavení. „Myslíš, že protože sojky jsou velké a troufalé, nezaslouží si jíst?“

„Jsou to žrouti.“

„Ne, Jessie. Jsou to sojky. A podívej se,“ řekl, ukazujíc na terasu pod krmítkem. „Hrdličky by se nedostaly k žádným semínkům, kdyby jich nebylo, protože hrdličky zobou pod krmítky.“

„To neznamená, že musí používat svou velikost k šikanování ostatních,“ zamumlala, a střelila po sojkách ďábelským okem – což Iana přimělo přemýšlet, jestli Jessie sama, nezažila šikanu.

„Tak já s nimi promluvím,“ řekl s úsměvem, sklonil se, aby poplácal Tobyho po hlavě – sotva se udržel, aby nepoplácal Jessie taky, než zamířil směrem k pánským šatnám.

„Hej, počkej,“ řekla a přiměla ho zastavit a otočit se. „Neřekl jsi mi, co znamená to gra-neeg. Řekl jsi ´abych schovala své bodliny.´“ Ukázala tužkou a něj. „Doufám, že jsi mě nenazval dikobrazem.“

Znovu se rozešel. „Moje panovačnost není jediná věc, kterou jsem sdědil, ale myslím, že nechám svou matku, aby ti řekla, co je graineag.“

„Kdy se s ní setkám?“ zeptala se zvýšeným hlasem, aby překonal vzdálenost přes bazén, když byl už blízko převlékací místnosti.

„Jsem překvapený, že už se to nestalo. Čekal jsem, že se tady máma objeví ani ne hodinu potom, co jsem jí řekl, že tady v resortu, je reklamní expert.“

„Cože jsi?“ vyjekla Jessie. „Proč jsi jí to řekl?“

„Máma chce začít propagovat dětský tábor v zahraničí, tak jsem jí navrhnul, aby si promluvila s tebou.“

„Ale já nevím nic o propagaci dětských táborů!“

Ian usoudil, že byl moudrý, když počkal s tím jí to říct, až bude na druhé straně bazénu. „Není to raketová věda, Jess. Jediné požadavky jsou, abys měla ráda děti a věděla něco o reklamě.“

„Ale říkala jsem ti, že si dávám od práce pauzu.“

Ano, byl moudrým mužem, vážně, protože by byl nejspíš mrtvý, kdyby byl v polibkovém dosahu jejího zvednutého nosu. „Dávám ti čas do poloviny ledna, až bude sníh do půlky tvých oken, než se budeš nudit k pláči.“ Zatlačil a dveře svým batohem a střelil po ní úsměvem. „A neboj se, naučíš se co je potřeba o táboře vědět, až pomůžeš mým sestřenicím, vzít dívky na nahé koupání,“ dokončil, když moudře zmizel v pánské šatně.

*****

 No, mohla mít hromadu ošklivých jizev, mohl jí chybět kousek těla a její nohy mohly občas odmítat spolupracovat, ale aspoň Jessie věděla, že není nic špatně s jejím libidem. Využila skutečnosti, že všichni tři muži byli v bazénu a pod vodou a ovívala se svým zápisníkem.

Bylo něco kouzelného tady v okolí v pitné vodě, jako přirozeně se vyskytující růstový hormon, nebo tak něco?“ Protože na mou duši, každý muž, kterého potkala, byl přes šest stop vysoký (přes 180 cm, pozn. překl.) Pche, Robbieho MacBaina odhadovala, že měl přes šest stop a šest palců, než se spustil na zadek vedle ní a představil se jako Katyn nejstarší bratr. Ten šedooký, jemně mluvící muž, ji pak přivítal v Pine Creek a řekl, že bylo chytré, koupit dům Megan a Jacka, a nabídl jí, aby poslala pro jeho mámu, kdyby potřebovala doktora - za což mu Jessie velmi sladce poděkovala, avšak zdvořile odmítla.

Pak, ani ne pět minut potom, co Robbie zmizel do přelékárny, vešel Duncan do lázní, doprovázen dalším obrem, který vypadal, že mu je přes pětadvacet let, a který měl delší, blond vlasy a děsivě známé oči. A jen po okamžiku zaváhání, když si všimnul jejího invalidního vozíku, jí Duncan představil Ianovu mladšímu bratrovi, Alecovi.

Och jo, muselo tu být něco ve vodě, pokud všechny ty nádherné svaly a staromódní mozky, cákající se v bazénu, byly nějakým náznakem. Nedivila se, že Katy nemohla randit; musel by to být buď velmi statečný muž, nebo sebevražedný idiot, aby se zapletl s nějakou ženou, náležící k jednomu z těch… klanů.

Z toho, co Jessie posbírala, tito konkrétní muži, měli nějaké setkání, jak zachytila úryvky jejich konversace, mezi koly nějaké vodní hry, ke které znali pravidla jen oni. Vypadalo to, že ti muži probírali poslední detaily, jejich týdenní lovecké výpravy, která začínala zítra, v nekřesťanské tři hodiny ráno, s tím, že se všichni sejdou u Robbieho MacBaina doma, protože to vypadalo, že pojedou do hor na koních.

Dobrý Bože, ona a Merisa byly hozené přímo do devatenáctého století.

Když o tom mluvíme, vypadalo to, že malá, dovolenková aférka její kamarádky, bude další jedno-noční záležitostí, když Merissa bude už zpátky v Atlantě, až se muži vrátí z jejich výpravy. Jen doufala, že jí to Duncan oznámí jemně, protože měla pocit, že se Merisse dost líbí.

Jessie si přála, aby Mer přestala tak usilovně hledat a jednoho si vybrala. Ta žena randila s nejméně pěti, perfektními muži, za poslední rok, ale z nějakého důvodu, kdykoliv začali být vážnější, Merissa najednou byla hrozně zaneprázdněná, než aby je viděla znovu. Jessie si povzdechla a vzala ze stolku mobil, aby zkontrolovala čas, a viděla, že by si pravděpodobně měla vzít další prášek – nebo začít upíjet, nyní vychladlý punč, který voněl do nosu, od té doby, co byl doručen. Zvolila drink, zjišťujíc, že jí to nemůže způsobit větší ospalost, než léky na bolest.

Ale cukla sebou a skončila s velkým lokem, když hluboký hlas, za jejíma nohama, řekl, „Hned to dej zpátky na stůl. Umíš to líp, než míchat léky s alkoholem.“

Jessie se narovnala, prskajíc při kašli, aby se zlostně podívala na Iana, opřeného pažemi o kraj bazénu, dívajíc se zlostně zpátky na ni. „Pro tvou informaci,“ řekla přidušeným šepotem, jak se snažila popadnout dech. Zatraceně, v tom šálku muselo být víc Skotské, než kakaa! „Právě zkouším medicínu tvého otce, na to co mě trápí, místo, abych si vzala další prášek.“

Tři další hlavy se vynořily z vody a tři páry svalnatých paží, se opřely o kraj bazénu, takže nyní na ni zírali tři muži. Tedy, dokud se Alec najednou neusmál a neukázal. „Máš čokoládové fousy.“

Jessie si utřela ústa hřbetem ruky a pak se naprosto záměrně, znovu napila – a okamžitě začala znovu lapat po dechu. Okej, možná by si měla najít jiný způsob, jak vyjádřit svůj názor, když všecho, co dokázala, bylo, že je všechny rozesmála.

„Dobrou Skotskou musíš usrkávat,“ řekl Duncan a s bolestným výrazem se podíval na Iana. „Slyšel jsem, že řekla, že ten punč, poslal tvůj otec?“ Podíval se zpátky na Jessie. „Dávej pozor, v tom případě, protože jestli s tím měl Morgan co do činění, pravděpodobně je tam tolik Skotské, že by to opilo i koně.“

Jessie usoudila, že je čas volat posilu, když viděla, jak žalostně je přečíslená. A počítala i Tobyho na jejich stranu, když se zvedl a došel k nim, aby si vyžádal pár podrbání za uchem a několik poplácání.

„Hmmm?“ zamumlala Jessie, když Ian něco řekl, zatímco ona psala, POMOC, TOPÍM SE V TESTOSTERONU! A poslala zprávu Merisse. Podívala se přes nohy, aby zjistila, že se na ni mračí. „Co jsi říkal?“

„Může si Toby zaplavat?“

„V bazénu?“ Rozhlédla se po lázních a pak se naklonila dopředu. „Zkoušíš, aby mě vyhodili z resortu?“

„My to neřekneme, když ani ty,“ vložil se do toho Duncan, a zvedl se z vody tak, aby dosáhl na Tobyho postroj. „A jelikož jsme mimo sezónu, tohle místo je naprosto prázdné.“

„Počkat. Já… já si nejsem jistá, jestli umí vůbec plavat.“

„Nemyslíš, tedy, že je čas to zjistit?“ zeptal se Ian a sundal Tobymu obojek, „vzhledem k tomu, že jsi právě koupila dům u jezera?“

Toby se pohnul z dosahů mužů, jakmile byl volný od postroje a obojku a otočil své velké, hnědé oči, na Jessie. „Volno,“ řekla a dala mu signál, že může jít. „Běž si hrát s novými kamarády.“

Ian se odrazil a začala plavat směrem k mělkému konci bazénu. „Tak poď, chlape,“ zavolal. „Pojď do vody tudy.“

Jessie se nervosně napila, doufajíc, že neudělala chybu. Nebála se, že by se pes vážně utopil, když tam byli čtyři, zjevně schopní muži, na jeho záchranu, ale nechtěla, aby byl Toby traumatizovaný, pokud se potopí na dno.

Ale tak, Ian měl pravdu; opravdu by měla vědět, jestli ten hafan umí plavat.

„A co ty, Jessie?“ zeptal se Alec a začal se zvedat z vody. „Nechceš si jít taky zaplavat?“

Jessie vyjekla překvapením a vtiskla se do křesla, nejistá, jestli si dělá legraci, nebo ne. Ale byla ušetřena zjištění, když Duncan stáhl Aleca zpátky do bazénu a efektivně zarazil jeho překvapený výkřik tím, že ho strčil pod vodu.

„Kde je Merissa?“ zeptal se – ačkoliv stále držel Aleca dole.

Bůh jí pomoz, Jessie neměla představu, jak její kamarádka přežila minulou noc, když už jen Duncanova nahá hruď a statné svaly, jí způsobovaly závrať. „Ona je… um… spí. Pusť ho, Duncane, než se utopí.“

Alec vyplaval, ohánějící se, ale bez cíle, jelikož Duncan už plaval směrem k Ianovi a Robbiemu, na druhý konec bazénu, kde oba muži zkoušeli přemluvit Tobyho na nízkých schodech. Jessie se s obavou nadechla, když sledovala svého psa, šlápnout do vody a jeho celé tělo se chvělo nervosní energií.

Dobrý Bože, opravdu Toby neumí plavat?

„Och. Můj. Bože.“

Jessie se otočila a uviděla Merissu, stát, rukama si zakrývající ústa a očima, vykulenýma hrůzou. „Už tak nějak chápeš Katyny problémy sehnat rande, s těmito chlapi jako gardedámami, co? Pojď se posadit, Mer, než tě všechen ten testosteron srazí na zem.“

„Kdo to je?“ zašeptala Merissa a narazila do blízkého křesla, protože nemohla přestat zírat. Nakonec zkolabovala do křesla vedle Jessie, s povzdechem. „Změnila jsem názor; nastěhuji se sem. Nebo jsem stále ještě nahoře v posteli a sním?“ Podívala se znova k bazénu a narovnala se. „Hej, co to Toby dělá? Má být dneska u tvého boku, jako lepidlo.“

„Má pauzu. Ale… och Mer, nejsem si jistá, jestli umí plavat.“

Merissa si odfrkla a postavila se. „Samozřejmě, že umí plavat; je to pes. Tobiasi Pringle!“ křikla, ukazujíc prstem, jak rázovala podél strany bazénu. „Skoč hned do té vody, ty padavko, než tě tam hodím.“

Ale náhle prudce zastavila, když Duncan vyskočil z bazénu před ní. „Ty budeš ta, která tam poletí, jestli to jenom zkusíš.“

„Vyhrožuješ mi?“ zeptala se Merissa a udělala krok zpět.

Duncan si zkřížil ruce na své masivní, mokré hrudi a pokrčil rameny. „Říkej si tomu, jak chceš, dokud to splní svůj účel. Nebudeš zastrašováním nutit zdráhající se zvíře do něčeho, co není připraveno udělat.“

Jessie musela použít obě ruce, aby udržela svůj šálek v klidu, když si znovu srkla, protože na mou duši, celý mokrý a téměř nahý Duncan, způsobil, že válečníci z filmu Statečné Srdce, vypadali jako padavky. Zapomeňte na devatenácté století; určitě právě koupila dům ve středověkém Skotsku.

„Běž si sednout, Merisso,“ řekl Duncan tiše, „a nech Tobyho Ianovi. Ten muž to umí se zvířaty.“

Naprosto zmatená, se Merissa otočila, aniž by řekla slovo, přešla zpátky k Jessie a posadila se vedle ní. Jessie jí podala svůj punč a pak ho musela zvednout k jejím ústům, aby si srkla – což se změnilo na dlouhý lok.

„Změnila jsem názor,“ řekla Merissa s táhlým zalapáním po dechu. „Nepřestěhuji se sem.“ Podívala se na Jessie. „A odtáhnu tě zpátky do Atlanty se mnou.“ Ukázala na Duncana, který nyní seděl na kraji bazénu, s nohama namočenýma ve vodě, sledoval Iana, jak tiše mluví s Tobym. „Viděla jsi, co se právě stalo? Ten chlap mi vážně vyhrožoval.“

Jessie se nervosně zasmála a svou pozornost dělila mezi Tobyho a Merissu. „Aspoň teď víš, jaké to je, být na druhém konci tvého sesterského hlasu. Och, no tak, Mer,“ řekla, když se na ni Merissa zlostně podívala. „Když můžeš dávat co proto, buď aspoň žena dost na to, abys to přijala. Máš ráda alfa-samce, pamatuješ?“

„Mám ráda civilizované alfa-samce.“

„Jsem si dost jistá, že to je oxymóron,“ zamumlala Jessie. Neschopná to vydržet déle, opatrně sklouzla nohama na zem, chytla nejbližší podpěrku vozíku a přitáhla ho vedle svého křesla. Nestarala se, jestli jí budou vyhrožovat třeba všichni ti muži; nemohla tam prostě sedět a nic neudělat. Toby byl tady vždycky pro ni, když potřebovala, a zatraceně, ona může udělat pro něj to samé.

„Hej, co to děláš?“ zeptala se Merissa překvapeně, a vyskočila ze svého křesla.

„Musím jít Ianovi pomoct s Tobym,“ řekla Jessie, zatnula zuby proti bolesti a vytáhla se na nohy.

„Prostě ho odvolej,“ odsekla Merissa, pomáhajíc Jessie, aby se otočila a posadil do vozíku. „Řekni Tobymu, aby přišel zpátky k tobě.“

Jessie vyjela směrem ke konci bazénu. „Toby se nevzdává, stejně jako já. On… je prostě vyděšený,“ zašeptala, dívajíc se, jak pes sešel nervosně další schod, své tmavé oči měl nejisté, jak stál, třesoucí se, ve vodě po hruď. „Chci pomoct,“ řekla, a způsobila, že se ti tři muži v bazénu otočili k ní a Duncan se postavil, jak projela kolem něj.

Ian zaváhal jen na jeden úder srdce, než naznačil Robbiemu, aby zůstal s Tobym, pak se přebrodil ke kraji bazénu a zvedl k ní ruce.

„Ne,“ zasyčela Merissa, a chytla Jessie za rameno, když se sehnula, aby si sundala boty. „Neumíš plavat. Neumí plavat,“ zopakovala spíše přímo k Ianovi, jen aby se otočila k Duncanovi. „Zastav to,“ zavrčela.

„Ian už Jessie má,“ řekl Duncan tiše, zabalil paže kolem Merissy a odtáhl ji pryč. „Musíš ji nechat jít, lass.“

Přestože cítila, že jde o mnohem víc, než jen o její ponoření se do bazénu, plně oblečená, věnovala Jessie své kamarádce omluvný úsměv a sklouzla z kolečkového křesla a do Ianovy silné náruče.

„Mám tě,“ řekl, když zalapala po dechu, jak cítila, že se jí voda vsakuje do oblečení. „Opravdu neumíš plavat? Kvůli svému zranění, nebo ses nikdy neučila?“

„J-já se zkoušela naučit,“ řekla, svírajíc mu rameno smrtelným stiskem, když se brodil doprostřed bazénu. „Ale potopila jsem se, jako cihla.“

Och Bože, opravdu to nedomyslela. Co když její protéza vyskočí z podprsenky a ta zatracená věc bude plavat? Nebo hůř, co když Ian ucítí tu ošklivou, krabatou jizvu na jejích zádech?

Najednou se zastavil, když se zakroutila, aby stáhla lem své mikiny, a povzdechl si. „Projdeme si tím znovu, Jessie? Protože Toby bude tentokrát reagovat na tvé kroucení, a já bych byl raději, kdyby to právě nyní bylo o něm, ne o tobě.“

Ne, vůbec to nedomyslela. Jessie se otočila od jeho pevného pohledu, aby se soustředila na Tobyho, místo na své vlastní potíže. „Co chceš, abych udělala?“

„Nechám tě stát tady uprostřed,“ řekl a brodil se pryč od Tobyho, místo k němu. „Voda podpoří tvou váhu,“ dodal rychle, když utáhla své sevření. Pokývl Alecovi, který přišel a postavil se vedle nich, když Ian spustil ruku pod jejími koleny a držel ji, dokud nenašla oporu ve vodě, kterou měla po hrudník. „Alec bude přímo vedle tebe, aby tě udržel. Pak zavolej Tobyho k sobě, a já s ním zůstanu celou cestu.“

„Slibuješ, že ho nenecháš potopit?“

„On umí plavat, Jessie, jen to neví, nebo to zapomněl. Ale nejdřív může cákat, tak nepanikař, okej?“ Odstoupil, když přikývla a váhal, dokud se ho nepustila, aby se místo toho chytla Alecovy paže, a věnoval jí ujišťující úsměv. „Toby není cihla, lass.“

„Hned ráno zavolám jeho trenérovi,“ zavrčela, rozhodnutá, že vztek bude v tomhle okamžiku lepší, „a zeptám se, proč ho nikdo zatraceně nenaučil plavat.“

„Nevíš, jestli ho neučili,“ řekl Ian, když došel k Tobymu. „Ale je možné, že měl špatnou zkušenost, zahrnující vodu, předtím než jsi ho dostala, a jen potřebuje trochu času, aby se přes to dostal.“

Och Bože, co když to je pravda? „Pak bychom měli přestat, protože je lepší, aby si nepamatoval něco strašného,“ řekla, neschopná udržet svou rostoucí hrůzu pryč ze svého hlasu. „Strach ho může znehybnit a může se utopit.“

Jessie slyšela hlasité zalapání po dechu, následované tlumeným vyjeknutím a málem ztratila rovnováhu, když se otočila a viděla Duncana, kráčet pryč z lázní, s Merissou ve své náruči. „Hej!“ vykřikla, ale byla Alecem zastavena při pokusu se vydat za nimi.

„Jessie,“ řekl Ian přímo, přesunujíc tak její pozornost znovu k nim. „Chceš, aby Toby strávil zbytek života se strachem z vody? Protože mi připadá, že je odhodlaný to udělat.“

„Ale můžeme to zhoršit,“ řekla, když se snažila jít k Tobymu, ale byla znovu zastavena Alecem. „Může začít mít noční můry,“ řekla rychle. „Nebo flashbacky, nebo tak, a bude traumatizovaný znovu. Prosím, Iane,“ zašeptala a objala se, když sklopila pohled od jeho tichého zkoumání.

„Věříš mi, Jessie?“

Prudce zvedla hlavu. „Ani tě neznám.“

Jeho výraz se stal nečitelným a sotva znatelně přikývl. „To je pravda. Tak alespoň znáš Tobyho dost na to, abys mu věřila?“

„Svěřila bych mu život.“ Spustila ruce pod vodu a zatnula je do pěstí. „Tím stejným způsobem věří on mně, že ho ochráním.“

„Nevidíš jeho touhu, tohle udělat, Jessie? Neopustil by tě, kdyby to tak nebylo, nebo by nás nenechal mu sundat postroj. Ale zvířata nesnáší pocit bezmocnosti, a zastavit Tobyho, aby porazil tohoto konkrétního démona, by mu nad ním jen dalo větší moc.“ Ukázal na třesoucího se psa. „Právě strávil deset minut pomalým vyhráváním téhle bitvy; nenuť ho, aby odešel s porážkou.“

Jessie si přejela dlaněmi po stehnech nahoru a dolů, rozpolcená mezi chutí uvolnit svou výbušnou povahu a ukončit to, a vírou, že Ian měl pravdu. Nakonec se roztřeseně nadechla. „O-okej,“ řekla, sledujíc Iana, jak se otočil pryč, než mohla přečíst jeho výraz. Jessie se znova zhluboka nadechla a zvedla třesoucí se ruce. „P-pojď, Toby. Poplav ke mně, statečný chlapče.“

Toby hrabal vodu, zběsile kňučel, propracovával se až k naprostému šílenství, než najednou ostře vyštěknul a vrhnul se ze schodu směrem k ní. Jessie naopak vyrazila k němu, když okamžitě žbluňknul pod hladinu a sama by se potopila, kdyby ji Alec nechytil.

„Dej mu vteřinu, lass,“ řekl jí do ucha. „Ian ho má.“

Toby se vynořil, ačkoliv nemohla říct, jestli vlastním přičiněním, nebo proto, že ho Ian držel pod hrudí a nadlehčoval. Toby sebou silně mlel, sípal a lapal po dechu, než se konečně pohnul směrem k ní, své velké, hnědé oči, celou dobu přilepené na Jessie.

A tak začal jejich vodní tanec, kdy Alec s ní dál pohyboval z Tobyho dosahu a Toby pomalu stále víc plaval, než se mlel, dokud Alec nedovedl Jessie ke schodům, když Ian pokývl, a posadila se. Konečně schopný dostat svou cenu, Toby se vyškrábal na schod vedle ní, jeho hrudník se mu chvěl těžkými nádechy, když jí olizoval bradu.

Jessie se vrhla pažemi kolem jeho třesoucího se těla a zabořila si tvář do jeho vlhké srsti. „Och, Toby, jsi tak statečný. Plaval jsi!“ Bouřlivě ho objala. „Omlouvám se, že jsi tím musel projít,“ šeptala. „Ale víš, že já…“

„Musíš ho nechat nadechnout,“ řekl Ian se smíchem, odtáhl jí paže pryč, když se posadil na schod vedle ní. „A podívej, to ubohé zvíře se červená, když ho rozmazluješ jako mimino, před námi všemi. Co kdybys ho nechala trénovat jeho nový sport?“

Jessie se vrhla na Iana. „Byla jsem tak vyděšená!“

„Hej, no tak, neplakej,“ zabroukal a zvedl si ji na klín. Přejel jí palcem přes tvář a otočil se, takže mohla sledovat Tobyho, plácat se směrem k Robbiemu, který plaval na zádech, zatímco ho tiše volal k sobě. „Vidíš? Ten chlapák jen potřeboval dobrý důvod, aby si vzpomněl, že umí plavat.“ Ian jí prstem poklepal na nos. „A ty jsi mu ho dala.“

„Ale nedala bych.“ Sklopila svůj zamlžený pohled k ruce, svírající jeho paži. „Pokud bys mě nepostrčil, vzala bych ho nahoru a držela ho od toho, aby se někdy přiblížil znovu k vodě.“ Vzhlédla a zamrkala, aby zahnala slzy. „O-on je všechno, co mám. Toby pro mě znamená všechno.“

Ian si přitiskl její hlavu k rameni. „A ty znamenáš všechno pro něj,“ řekl a rty jí přejel po vlasech. „Což je důvod, proč byla tak odhodlaný, to pro tebe udělat.“

„Jsem takový zbabělec.“

„Ne, Jessie. Jsi ta nejstatečnější žena, kterou znám.“

Najednou si vědoma toho, že sedí na klíně téměř nahého muže – toho samého, který ji velmi důkladně včera večer políbil – cítila Jessie, že jí hoří tváře. „Musím jít zachránit Merissu,“ řekla, ve snaze vstát.

Ian ovinul se smíchem paži kolem ní. „Jsi si jistá, že to není Duncan, kdo potřebuje zachránit?“ Zvážněl. „Je pro ni těžké, tě nechat jít, Jessie, což mě vede k přemýšlení, jestli to není Merissa, komu potřebuješ dokázat také svou nezávislost.“

Jessie si povzdechla. „Budu potřebovat zákon z Kongresu, abych ji ve čtvrtek dostala do letadla.“ Zaklonila hlavu, aby se na něj podívala. „Byly jsme jako sestry, od té doby, co zamířila do mého nemocničního pokoje a použila na mě svůj sesterský hlas, před čtyřmi lety.“ Podívala se na bazén, sledujíc Tobyho, jak se plácá za Alecem a Robbiem, a znovu si povzdechla. „Cítím se, jako bych ji opouštěla.“

„Když vás dvě vidím spolu, překvapuje mě, že se sem nestěhuje s tebou.“

Jessie si otřela poslední slzy z tváří. „Merissa očekává, že přijdu k rozumu každým dnem.“ Odfrkla si. „Stejně jako moji rodiče a švagr a můj starý šéf. A abych byla upřímná, jsem mnohem víc překvapená, než kdokoliv z nich, že jsem vážně tady.“ Ukázala k prosklené stěně, směřující k Pine Lake. „Stále to neumím vysvětlit, ale od chvíle, kdy jsem našla tu brožuru TarStone Mountain, před čtyřmi měsíci, všechno o čem jsem dokázala přemýšlet, bylo, jaké by to bylo, žít na tak magickém, silném místě.“

Jessie cítila, jak Ian naprosto ztuhnul – jakoby na okamžik přestal dýchat – než se tiše zasmál. „Rozhodně pocítíš jeho sílu, jakmile první blizard, složí dvě stopy sněhu, na tvou příjezdovou cestu. Můžeme, Duncan a já, vzít tebe a Merissu, dnes na večeři? Můžeme večeřet přímo tady v hotelu,“ dodal tiše. „Ačkoliv se obávám, že to bude rychlý večer, jelikož míříme ven dost brzy, zítra ráno a budeme pryč celý týden.“

„Pochytila jsme, že strávíte celý týden, běháním po lesích, se zbraněmi?“

Zvedl obočí. „Jste vegetariánka, slečno Pringleová?“

Jessie otočila tvář k bazénu, aby zakryla úsměv. „Nejsem proti snědení Velikonočního Zajíčka.“

„Co takhle Bambi?“ zašeptal a lehce ji sevřel. „Pokud ti přinesu pěknou pečeni ze zvěřiny, pozvala bys mě do svého nového domu navečeři?“

„Jen pokud uvaříš.“

„Nevaříš?“ zeptal se – ačkoliv Jessie nemohla z jeho tónu říct, jestli byl překvapený, nebo zděšený.

Zasmála se. „Obávám se, že ses tak pekelně snažil, abych koupila dům tvé sestřenice, protože sis myslel, že budu va... um, Iane,“ řekla a zkoušela sklouznout z jeho klína. Ale když jen utáhl své sevření, pokývla směrem ke dveřím z haly. „Tvůj otec a dva další muži, právě vešli dovnitř, a nevypadají zrovna nadšeně, že vidí psa a oblečenou ženu v bazénu.“

Usmál se. „Chystáš se seznámit s otci zakladateli lyžařského resortu TarStone Mountain. Ten nalevo od táty, je jeho starší bratr, Greylen – Meganin otec. A napravo je jejich bratranec Callum, což je otec Duncana. Usměj se, lass; to je zmate.“

Och jo, rozhodně bylo něco v pitné vodě, což nutilo Jessie přemýšlet, jestli by nemohla být taky časem o pár centimetrů vyšší. Umístila na obličej zářivý úsměv, když ti tři starší muži zastavili na konci bazénu a Morgan MacKeage si složil ruce na hrudi a mračil se – ačkoliv mohla vidět, že se mračí na Iana, ne na ni.

„Byla tu nějaká nehoda?“ zeptal se a pohlédl na Robbieho a Aleca, jak plavali ke schodům, a Toby plaval za nimi, v nadšeném pronásledování.

Mohou se psi usmívat? Protože by přísahala, že nikdy neviděla tak pobavený pohled v Tobyho tváři. „Vlastně,“ řekla Jessie, takže se Morganovo zamračení přesunulo na ni, ačkoliv trochu jemnější, „cítila jsem se tak dobře, potom co jsem vypila ten úžasný punč, že jsem vstala z křesla úplně sama, abych šla odehnat ty nenasytné sojky z krmítka. Ale hádám, že jsem nebyla tak stabilní, jak jsem si myslela, a spadla jsem do bazénu, a Toby skočil za mnou, aby mě zachránil,“ řekla, ignorujíc Morganovy přimhouřené oči. „Ale vypadá to, že Toby zapomněl plavat, a já plavat neumím, protože jsem se potopila jako cihla. Merissa byla tak rozrušená, že ji musel Duncan odvést z lázní, zatímco Alec, Robbie a váš syn, zachránili mě a Tobyho před utopením.“ Věnovala tomu, nyní nevěřícnému muži, svůj nejlepší matoucí úsměv. „Ale musím vám říct: Skotská je rozhodně dobrá na to, co mě trápí.“

A pak to tam bylo: sotva znatelný záblesk úsměvu.

Ian vklouznul rukou pod její kolena a postavil se, pak vystoupil z bazénu, než mohla vůbec dokončit zalapání po dechu. „Zavolej svého psa, Jessie,“ řekl, jeho hlas zněl drsně, když mířil k hale. „Alecu, posbírej Jessiny věci a přines jí je do pokoje.“

Och, Bože, nemohla říct, jestli byl šokovaný, že právě lhala jeho otci, nebo zkoušel zadržet smích. „Co to děláš?“ zasyčela. „Nemůžeš se courat po hotelu napůl nahý. A oba kapeme vodu všude okolo.“

Najednou změnil směr, jen místo aby zamířil k jejímu vozíku, ten rozzuřený muž rázoval přímo ke třem starším MacKeageům. „Grey, Callume,“ řekl s přikývnutím. „Rád bych, abyste se seznámili s Jessie Pringleovou, původně z Atlanty, ale nyní z Pine Creek. Dnes ráno koupila dům Megan a Jacka.“

„Slečno Pringleová,“ řekl Grey, jeho ostře zelené oči svítili pobavením, když jí věnoval zdvořilé pokývnutí. „Uvědomujete si, že tady se sníh počítá na stopy, že ano?“

„Ano, už mi to bylo řečeno. Máte velmi krásný resort, pane MacKeage, a kdokoliv, kdo pracoval na vaší brožuře, určitě věděl, co dělá.“

„To byla moje nejmladší dcera, Winter,“ řekl Grey a jeho úsměv se změnil na hrdý. „Ona je v naší rodině ta umělkyně.“

„Možná byste se chtěla zastavit v její galerii ve městě, když začnete zdobit váš nový dům,“ řekl Callum a jeho starší, ale stejně ostře zelené oči, se blýskaly úsměvem. Také jí pokývnul. „Pokud je tu něco, co můžeme udělat, aby vaše setrvání s námi, bylo příjemnější, dejte nám vědět. Kromě punčů se Skotskou, tedy, protože bychom vás neradi stále lovili z bazénu.“

Wow, mozek, svaly a šarm.

„Ano, děkuji. Rozhodně zůstanu daleko od punčů. No,“ řekla a zatlačila na Ianovo rameno, aby jí dal dolů, „pokud mě omluvíte, pánové, myslím, že čas jít nahoru a převléknout se.“ Podívala se na Iana, když stále odmítal spolupracovat. „Můžeš mě teď dát do mého kolečkového křesla.“ Poplácala jeho rameno a omluvně se usmála. „Jelikož bych nerada, aby sis vyhodil záda, protože jsem moc těžká.“

Alec, který právě dal její kabelku, katalogy a Tobyho postroj do kolečkového křesla, se najednou otočil, se záchvatem kašle – který vypadal nakažlivý, když Grey a Callum, si také začali odkašlávat, za svýma rukama. Morgan MacKeage, naproti tomu, jen znovu vypadal nevěřícně.

A Ian? No, povzdechl si tak silně, až se jí pohnuly vlasy a zamířil směrem k hale, s ní stále v náručí. „Opatrně, graineag, nerad bych viděl, jak se píchneš o jednu svou vlastní bodlinu.“