MTTED - 22. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Damon

Druhý den dlouho spali. Když se probudili, Damon byl na okamžik zmatený, protože se probudil při zářivém slunečním světle a pohledu na nadýchaný koberec mraků šířících se pod ním.

O chvíli později si vzpomněl, co se stalo během minulé noci. S úsměvem se natáhl a objevil nové síly, které v něm jemně pulzovaly.

Jediné, co bylo zapotřebí, bylo jen se jemně soustředit, aby se výčnělek skály, který zničil zrcadlo, zatavil zpět do zdi. Velké krystaly, které vyrostly z podlahy, posunul tak, že nebránily v cestě.

Obrovské okno s panoramatickým výhledem na mraky pod ním bylo ozdobeno popínajícími se rostlinami stejně jako celá zeď kolem.

Chiméra se s tím vypořádá, pokud se jí nebude líbit Damonovo vymalování.

Když se osprchovali a oblékli, vydali se do malé kuchyně, kde Ginny už připravovala snídani.

Zářila, když je viděla. Oči se jí rozsvítily, když si uvědomila, co se stalo. Damon se na ni hrdě usmál.

„Gratuluju,“ řekla Ginny tiše.

Autumn se rozběhla a objala ji.

O něco později se posadili ke stolu se slaninou, palačinkami a obrovským hrnkem kávy. Uplynulo půl hodiny, než si Autumn s Ginny vyměnily příběhy o tom, co se stalo s ostatními, zatímco Ginny běžela tunely, aby našla pomoc a Autumn se ukryla v ložnici vězně.

„Opravdu není tak špatný,“ řekla Autumn pevně. „Věřila bys tomu, že ani neví, že lidé letěli na měsíc? Joj, pokud máte měničské tesaře, kteří v těchto jeskyních vytvoří kuchyň, určitě se najde vlkodlačí inženýr, nebo tak něco, který vám sem na horu může dát satelitní internet?“

Ginny se usmála. „To je jediná věc, která mi chybí od té doby, co zde pracuji. Ráda se dívám na svůj seriál. Ale příští měsíc jsem se chystala vrátit do Mountain View. Zastupovala jsem jen správkyni chiméry, zatímco je na návštěvě své první vnučky.“

„Hmm.“ Autumn se zamyslela. „Pokud ne pro tebe, tak pro draka ohně. Vím, že potřebujete vědět, co všechno ví. Ale viděla jsem ho. Raději zemře, než aby někoho zradil.“

„A ty si opravdu myslíš, že řešením je Netflix?“ zeptal se Damon.

Autumn se zazubila. „Už se cítí provinile kvůli nebezpečí, do kterého mě uvrhl. To je proto, že mě teď zná. Je mnohem těžší nenávidět někoho, koho znáte. O lidech vůbec nic neví. Tak ať se o nás dozví.“

„Mohlo by to být i opačně,“ řekl Damon a zasmál se. „Co když bude sledovat sci-fi a začne věřit, že musí dobývat dál?“

„No tak,“ řekla Autumn s falešnou přísností. „Je naivní, ale ne hloupý. Byl bys stejný, kdybys vyrostl v nějaké jeskyni. Říkám jen, že potřebujete jeho pomoc a zatím jste ji nedostali. Proč nezkusit můj návrh?“

„Chiméra je velmi podezíravá vůči technologii,“ řekla Ginny. „Nikdo neví, jak stará je… ale je mnohem starší než elektřina.“

„Myslím, že on by se to také měl naučit,“ řekla Autumn pevně. „Každý z toho bude mít užitek.“

V té chvíli Damon pocítil, jak se blíží příchod ostatních dračích měničů. Drak vody a bouře se konečně vrátili z Islandu… a propásli veškerou akci.

Damon se ušklíbl. Drak vody nebude rád.

Přesně jak očekával… o chvíli později v hlavě uslyšel volání chiméry. Autumn to slyšela také a tázavě se na Damona podívala.

Ginny mezitím vyskočila. „Téměř jsem zapomněla na Braedenovu snídani,“ řekla a rychle pro něj připravila podnos, když se Damon s Autumn zvedli s tím, že už půjdou.

Odešli z kuchyně a šli zpět úzkými tunely určenými pouze lidem nebo vzácným měničům lidské velikosti, kteří dostali pozvání, aby se objevili na Radě elementů.

Když kráčeli ke komnatě Rady, Damon natáhl své síly a kontroloval kámen kolem nich. Kdykoliv zjistil vadu, kterou zanechal drak ohně, rychle ji opravil. Skála zpívala jeho drakovi hlasitěji a radostněji než kdy předtím.

Tentokrát mu nesmírná síla soustředěná v jeho těle nezpůsobovala bolest hlavy ani nekontrolovatelné výbuchy. Pouto druhů v jeho srdci zářilo stálým teplem. Jeho element byl klidný a jeho energie tu byla jen na jeho příkaz, kdykoliv to potřeboval.

„Vítej, draku země. A vítej, Autumn Drago, družko země,“ zaduněla chiméra ze stínů.

Symboly na podstavcích zářily… voda, vzduch, země a oheň… ale drak vody a vzduchu byli ve své lidské podobě, spolu s Jaredem, griffinským měničem. Vypadali docela klidně na trojici měničů, která právě spěchala přes oceán. Chiméra je musela zasvětit do nočního útoku, zatímco on a Autumn mluvili s Ginny.

Když se k nim Damon a Autumn přiblížili, Gregory a Jared se na něj potěšeně usmívali. Byli rádi, že ho konečně spatřili spářeného.

Dokonce i draku vody se podařilo vykouzlit úsměvu a uctivou poklonu Damonově nové družce.

„Gratulujeme,“ řekl Timothy. Jeho oči na okamžik zářily jako oceán, když se na ně podíval, a pak jeho úsměv zesílil. „Je lepší, než si zasloužíš, ale jsem za vás dva šťastný.“

„Doufám, že doma bude obřad,“ dodal Jared s úsměvem. „Z toho, co jsem slyšel, umí prý Dragon Springs udělat skvělou party.“

„Všichni jste samozřejmě zváni,“ řekl Damon a hrdě si ovinul ruku kolem Autumn. „Ačkoli nejdříve budu pravděpodobně muset zajistit, že doma nebudou žádné další zápasy spojené s dortem.“

„Dva dorty.“ Autumn se zachechtala nad jeho překvapeným pohledem. „Vážně, s tolika lidmi budeme stejně potřebovat hodně dortů. Zeptej se jak lišek, tak medvědů, jestli mohou pomoct s dorty.“

Damon otevřel ústa, aby protestoval, ale vzpomněl si na poslední hádku…, tak pusu znovu zavřel. „Víš ty co? To by mohlo fungovat. Pokud se jich zeptám na jejich společnou pomoc, o to víc se budou snažit, protože budou předpokládat, že si myslím, že to nedokážou.“

„A vzhledem k tomu, co vím o měničích a jejich cti, budou se snažit co nejvíce,“ řekla Autumn s úsměvem.

„To by mohlo fungovat.“ Damon se zasmál a pak se obrátil k ostatním měničům. „Slyšeli jste to. Za měsíc budeme mít ceremoniál, jaký Dragon Springs neviděl od té doby, co moji rodiče našli jeden druhého.“

„Gratulujeme,“ rozzářila se chiméra a znělo to trochu netrpělivě. „A teď zpátky k důležitějším věcem.“

Damon se podíval na Autumn, která mu úsměv vrátila. Očividně se už nevrlého monstra ve stínu nebála.

Není nic důležitějšího, řekla bezhlesně.

Skrze pouto se v odpovědi zasmál.

„Už jste viděli tento znepokojující vývoj,“ zavrčela chiméra z temnoty.

Všechny oči se obrátily k novému podstavci se zářícím symbolem ohně.

„Přemýšlel jsem o tom a nahlédl do svých knih. Může to znamenat jen jednu věc: že poprvé za tisíc let získal drak ohně vládu nad samotným prvkem ohně.“

„To je nemožné,“ zvolal drak vody rozzlobeně. „Napadli nás! V Radě nikdy drak ohně nebude.“

„Nebude,“ zabručela chiméra z temnoty. „Vezměme si tento podstavec jako varovný signál. Rychle získávají moc. A někde mezi nimi se schovává mocný nepřítel. Je to ten drak, kterého musíme porazit, než způsobí další zkázy.“

„Prohledávali jsme Island… alespoň dokud jsme neslyšeli o útoku tady,“ řekl drak vzduchu. „Nenašli jsme po nich žádné stopy. Jsou zpátky v úkrytu. Trvá to příliš dlouho. Musíme tyto informace nějakým způsobem dostat z našeho draka.“

„Ano,“ souhlasil drak vody. Udělal krok kupředu směrem ke stínům, které schovávaly chiméru. „Dovol mi, abych se k němu na hodinu nebo dvě dostal. Přinutím ho, aby promluvil.“

„Ne,“ zahřměla chiméra. „Mám pro tebe jiný úkol. Timothy, draku vody, tímto ti rozkazuji, aby sis co nejrychleji našel družku.“

„Co?“ Šokovaný výkřik draka vody se ozval jeskyní.

Autumn se vedle Damona zachechtala.

Damon se na draka bouře vědoucně podíval, a on se na něj na oplátku zazubil.

„To je hloupost,“ řekl drak vody. „Co to s tím má společného? Draci ohně plánují převzít svět a ty…“

„Nebudu nazýván hloupým svou vlastní Radou,“ zařvala chiméra.

Timothy poslušně zmlkl, i když Damon cítil, jak to v něm vře.

„Je rozhodnuto. Žádné další argumenty. Dva ze tří draků elementů jsou spářeni. Dva alfa draci, kteří přešli do své plné moci z vás tří. Abychom se této nové hrozbě vyrovnali, bude si Timothy muset najít družku. Pak konečně budeme mít Radu silnější, než jsme za poslední stovky let viděli.“

„Sakra,“ zamumlal si Timothy pro sebe, ale přestal se hádat. „Hádám, že bych měl začít co nejrychleji randit, co? Koneckonců, každý ví, jak snadné je najít svou pravou družku mezi stovkami draků roztroušených po celém světě.“

„Lidskou družku,“ zavrčela chiméra z temnoty. A byl v tom náznak samolibé spokojenosti. „Bude to člověk. Věci se mění, moje Rado. Dva z vás našli lidské družky; třetí tak bude muset učinit stejně. To je to, o čem osud rozhodl. Je to způsob, jak najdeš svou sílu a odstraníš tuto novou hrozbu.“

S poslední větou, která se stále ozývala v jeskyni, stíny zhoustly. Poslední co z chiméry zahlédli, byl záblesk hadího ocasu, který se vinul podél zdi.

Zbyly po něm pouze nehybné stíny.

Společně se všichni otočili k děsivému světlu čtvrtého podstavce, kde symbol plamene stále hořel v jasném vzdoru, jako by se jim posmíval.

„No, do prdele,“ řekl nakonec drak vody a prolomil ticho. „Nemá některá z vašich lidských družek alespoň jednu sestru?“