MTTED - 20. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Damon

Hrůza a vztek mu proudily žilami. Damon roztáhl křídla. Potřeboval se dostat ke své družce. Nemohl myslet na nic jiného než na to, že ji potřebuje ochránit.

Všemi svými silami zkoumal balvany, které zablokovaly vchod vedoucí do vězeňské cely.

Mohl prostě jen udeřit svou silou a kámen by se jeho příkazem řídil, jak tomu bylo vždy. Ale tentokrát to nebyla jen moc země, která kameny ovládala.

Skála byla ještě horká. Cítil, jak se horou protahuje nepřátelská síla ohně, i když mu kouř a stíny zablokovaly pohled na to, co se děje dole.

Mohl přinutit kámen, aby poslouchal jeho rozkazy… ale Damon neměl žádnou moc nad ohněm.

Teplo skálu příliš destabilizovalo. Damon byl při smyslech natolik, aby věděl, že pokud se mu podaří proniknout skrz kamení hrubou silou, celý tunel by se mohl zhroutit… možná i jeskyně, kde se skrývala Autumn.

Zuřivý a vyděšený kvůli své družce se Damon přinutil soustředit.

Začal postupně odstraňovat balvany, které mu zablokovaly cestu, a jeho dračí smysly, které se kolem něj táhly hluboko do skály, ho ujišťovaly, že nic, co udělá, tunel dále neoslabí.

Jednou nebo dvakrát se mu podařilo stabilizovat skálu na poslední chvíli. Jeho drak se zuřivě snažil bojovat proti škodám způsobeným ohněm. Celý strop tunelu byl rozbitý.

Kolik zbývá času?

Vycenil zuby a frustrovaně na kameny řval, když pracoval co nejrychleji a nejpečlivěji, jak jen dokázal.

A pak, když nebyl ještě ani v polovině blokády, znovu zaslechl hlas své družky.

Jsou tu! Zakřičela Autumn s hrůzou.

Její strach ho zaplavil a doprovázel ho pocit nesnesitelného tepla a vybuchující skály.

V tu chvíli nad ním instinktivně převzal vládu čistý drak.

Damon se vzdal veškerého předstírání, že pečlivě pracuje na zhrouceném tunelu. Namísto toho drak vyrazil syrovou silou.

Nikdy předtím ve svém životě neměl takovou moc. Samotná síla Země se mu rozběhla do žil a v krvi mu prýštila energie. Až příliš bolestivě pocítil, že se jeho ocas svíjel tam a zpět, když se všechnu tu energii snažil zadržet v sobě.

Pak energii uvolnil a poslal ji přímo do zhrouceného tunelu před sebou a všude kolem.

Z dálky zaslechl svůj vlastní zuřivý řev, když hnal své smysly hluboko do skály… přímo do srdce ohně, který ho tak dlouho oslepoval kouřem a stíny.

Při jeho neúprosném útoku ten stín náhle ustoupil.

A Damon konečně viděl.

Podvědomí jeho draka bylo zaplaveno zpěvem skály, kamenů a kovů, jak tomu bylo vždy. Energie, která proudila jeho tělem, mu v žilách hořela jako kyselina. Téměř by ho roztrhla, ale přesto ji přinutil, aby uposlechla jeho příkaz. Jako proud oslňujícího světla ji poslal do zhrouceného tunelu. Damon ho otevřel hrubou silou a stabilizoval třesoucí se skálu všude kolem jen samotnou mocí svého draka.

Jeho hrudník hořel. Srdce mu divoce bušilo a každou chvíli vynechávalo údery, když bylo napětí příliš velké. Ale teď už byla cesta volná.

Vrátil se do svého lidského těla a byl napůl cesty po schodech, když si uvědomil, co se děje.

Všude bylo hrozné horko. To bylo jeho jediné varování, než se přiblížil za roh a ocitl se tváří v tvář čtyřem mužům oblečených v černé kůži. Jejich tváře byly umazané sazemi, vlasy tmavé a oči jim zářily červeným plamenem.

Draci ohně.

I když jeho srdce bilo tak rychle, že každý nádech, který udělal, byl bolestivý, Damon znovu nasměroval svou moc. Aniž by zpomalil, přinutil svou energii, aby šla do kamene pod nimi a strhla ho celou svou silou… a skála poslechla.

Zem, na které měniči stáli, se začala třást. Pak draci padli dozadu, jejich výkřiky byly blokovány pevnou skalní stěnou, která vybuchla přesně tam, kde před chvílí stáli.

Damon neztrácel čas, aby zjistil, zda jsou díky tomu výbuchu v bezvědomí.

Ještě jednou soustředil svou moc. Pak se vrhl do jeskyně, připravený vyrazit se všemi svými silami na měniče, kteří se odvážili ohrozit jeho družku… jen aby se ocitl přímo před Braedenem, který před ním stál se dvěma zbývajícími dračími měniči.

Autumn nikde neviděl.

Co jste udělali s mou družkou? Zařval v něm Damonův drak.

Ve stejné době zaslechl hlas Autumn… ne skrze pouto, ale díky ozvěně v jeskyni, ve které se nacházeli.

„Damone,“ ozvala se vystrašeně.

Její hlas zněl někde vzadu. Skryla se v té menší jeskyni?

Chytrá družka, zasyčel jeho drak, a pak obrátil svůj vztek na zbývající dračí měniče. Tam bude v bezpečí před jakýmkoli zbloudilým ohněm.

Každý z nich měl v ruce zářivou kouli. Při Damonově náhlém příchodu se na jejich tvářích objevilo překvapení. Museli doufat, že budou mít více času, aby svého přítele vysvobodili z vězení.

Mříže z tvrdého kamene, které udržely jejich vězně pod zámkem, byly zničeny… ale ani tak nebyli dostatečně rychlí.

Skrze Damona neprojdou.

O zlomek vteřiny později se na něj řítily dvě ohnivé koule.

Přesně to Damon předpokládal. Jeskyně nebyla dost velká na to, aby se mohl přeměnit, ale i ve své lidské podobě se mu síla vlévala do žil jako nikdy předtím.

Damon bez přemyšlení vypustil svůj štít. Chtěl se jen chránit před útokem, ale jeho moc tak neskutečně vzrostla, že neodhadl velikost svého štítu. Namísto pouhého zakrytí, zeď neviditelného kamene obklíčila nejen jeho, ale i jejich vězně, a dopadla i na dva nepřátelské draky.

Jeho síla byla tak obrovská, že je hodila proti stěně jeskyně, kde byli drženi nehybnou silou Damonova štítu, kterým na ně tlačil. Ohnivé koule v jejich rukách stále svítily a Damon sledoval, jak jsou stále jasnější a jasnější.

„Draku Země,“ zasyčel jeden z nich, „tohle je jen začátek. Nyní začíná vláda ohně.“

Damon zaťal zuby a stále svou energií ovládal štít, čímž je bezpečně držel uvězněné.

Chiméra se s nimi vypořádá později. Tři vězni jsou lepší než jeden, a kdo ví… možná jeden z nich promluví.

Pak se oba měniči otočili, aby se na sebe podívali. Vycenili zuby v zuřivém úsměvu.

O něco později se jim ohnivé koule v ruce rozrostly na bílé žhavé peklo. To explodovalo do dvou sloupů ohně a pohltilo měniče, zatímco zbytek jeskyně byl bezpečně chráněn Damonovým štítem.

Srdce mu stále zběsile bilo v hrudi a on se otočil ke zbývajícímu drakovi… k jejich vězni Braedenovi.

Damon držel svůj štít, když na něj zíral.

„Vypadá to, že dnes přeci jen neunikneš,“ řekl Damon a dovolil, aby trochu propustil hněv svého draka. „Pokud ses byť jen prstem dotkl mé družky, přísahám, že budu…“

Braeden se sklonil a začal se smát, i když se svíral na hrudi.   

„To je to, co si myslíš, že se stalo?“ zeptal se Braeden o chvíli později, když se mu podařilo znovu se narovnat. Zuřivě se na Damona usmíval. „Nepřišli mě osvobodit, idiote.“

„Přišli ho zabít,“ řekla Autumn.

Objevila se ve dveřích, které vedly do vězeňské ložnice… a byla nezraněná, ani jeden ze svých krásných vlasů neměla spálený.

Damon se zhluboka nadechl. Úleva jím projela takovou silou, že si ani neuvědomil, že pustil svůj štít, dokud nebyla v jeho náručí a svírala ho, a on ji objímal tak pevně, jak jen mohl.

„Slyšel jsem tvůj výkřik o pomoc,“ řekl ve stejnou dobu, když řekla: „Našla tě Ginny?“

Dívali se na sebe. Pak Damon zavrtěl hlavou.

„Co se stalo? Ginny tady není s tebou?“

„Pomohli jsme jí uniknout ventilační šachtou,“ řekl Braeden a významně se na Damona podíval. „Jediná byla tak malá, aby se tam vešla. Myslím, že sis teď uvědomil, že útok na chiméru byl jen proto, aby vás rozptýlil.“

„Tvrdíš, že jejich skutečným plánem bylo po celou dobu dostat se k tobě?“ řekl Damon pomalu. „Proč bych ti měl věřit? Proč by tě chtěli zabít?“

Braeden pokrčil rameny. „Tvá družka je slyšela. A není to jasné? Chrání naše tajemství. Nebudu vám moct říci nic o ničem, když budu mrtvý.“

„Takže víš důležité věci,“ začal Damon, ale Autumn ho přerušila.

„Nemůžou ty vaše hádky počkat?“ řekla netrpělivě. „Musíme najít Ginny! Co když narazila na další draky?“

Damon zavrtěl hlavou. „Už jich tu víc není. Zvedl se stín kouře. Vidím teď celou horu… všechno je, jak má být.“

Ve skutečnosti viděl jasněji, než kdy jindy. Jemná píseň skály a kovu mu nyní v hlavě skoro řvala.

Ušklíbl se a odolal touze protřít si bolavé oči. Brzy bude moct odpočívat. Prozatím nemohl před svým nepřítelem ukázat žádnou slabost.

„Vidím ji,“ řekl nakonec Damon. Kámen mu zazpíval o malých nožičkách, kráčejících skrz tunely až do sněmovny. „Je s chimérou.“

Damon se zhluboka nadechl. Přinutil bolest hlavy ustoupit a poslal skálou novou sílu přímo do sněmovny, kde chiméra zase začala nabývat své síly.

Počkej, vyslal k němu Damon. Přijdeme k tobě. Byli poraženi… prozatím.

Chiméra poslala netrpělivé potvrzení, které se Damonovi ozvalo v hlavě tak hlasitě, až mu to znovu způsobilo bolest.

Možná to přehnal. Nikdy předtím tolik síly nepoužil. Ale klidně by bojoval se sto draky ohně, aby zachránil svou družku. Co byla bolest hlavy, když měl konečně po svém boku Autumn?

„Setkáme se s ním ve sněmovně. A ty jdeš s námi,“ řekl Damon a podezíravě se na Braedena podíval.

Dračí jed nebo ne, nelíbilo se mu, že se jejich vězeň dostal přes kamenné mříže.

Damon bude muset použít více svých sil, aby celu opravil, a znovu se tak budou cítit v bezpečí. Ale to může počkat.