BP - 31. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Brian odemknul dveře od svého bytu. Myrna netušila, co by měla čekat, ale když otevřel dveře, vstoupila do velké a vkusně zařízené předsíně a pak útulného obývacího pokoje, tak by si tohle netipla.

„Co si o tom myslíš?“ zeptal se a zadíval se na ni s výrazem, který prosil o její souhlas.

„Je to úžasné, Briane.“ Políbila ho na čelist a překročila práh. „Miluju to. Zařizoval jsi to sám?“

Zasmál se. „Ne. Sed měl něco chvíli s bytovou architektkou. Vybrala mu kreditku, ale díky jeho škobrtnutí jsme měli výhody. Jestli si myslíš, že tohle je pěkné, tak bys měla vidět jeho byt. Ten je ohromující.“

Myrna si odložila kabelku na mramorový stůl z třešňového dřeva a vstoupila dovnitř. Brian postavil jejich zavazadla u dveří a pak za sebou zavřel. Nábytek byl masivní, ale útulný. Čisté a mužské. Tmavé dřevo kontrastovalo se zeleným, hnědošedým a béžovým čalouněním. Všechno doplnily dekorativní polštáře a abstraktní obrazy. Uměla si Briana mezi těmito uklidňujícími barvami představit, ale moc jí to nesedělo k jeho divokému spolubydlícímu. A navíc to místo bylo čisté.

„Jak to tady udržuješ v takové čistotě? Nebydlí náhodou s tebou Trey?“ Konstatovala na základě zkušeností, které měla se spolužitím s Treyem v autobusu. Neuměla si představit, že by se doma jeho chování nějak změnilo.

„Úklidová služba, zlato.“

„Á, tak to mnohé vysvětluje.“

Otočila se a zjistila, že stál přímo za ní. „Děkuju,“ zamumlal, chytil ji za obě ruce a zadíval se jí upřeně do očí.

„Nemáš zač,“ řekla, „ale za co mi vlastně děkuješ?“

„Za to, co jsi udělala s tátou.“

Usmála se a stiskla mu ruce. „Jenom jsem se snažila napravit svoji chybu a to, jak jsem ti ublížila. Nevím, proč mě tolik vytočilo, že kritizoval tebe a kapelu.“

„Myslím, že vím proč.“ Něžně ji políbil.

„Myslím, že potom všem, jsem pořád jenom nadšená fanynka.“

Přední dveře se otevřely. „Zlato, jsem doma,“ zavolal Trey a hodil klíče na stolek vedle dveří.

Vysoká bruneta s velkými prsy, dlouhými vlasy a téměř neviditelnou sukní, následovala Treye dovnitř. Zamračila se, když zachytila pohledem Myrnu.

„Když jsi říkal, že tady bude i Brian, tak jsi zapomněl zmínit, že tady bude mít holku,“ řekla Treyovi.

„Ahoj Carly,“ zamumlal Brian. Myrna zvedla hlavu a podívala se na Briana. Znal tuhle… tuhle holku? Byla jedna z jeho bývalých přítelkyň? Brian si pohrával s knoflíkem na jejím saku, tváře měl červené a byl napjatý, když sledoval svoje prsty.

„Ale taky jsem neřekl, že tady nebude mít holku,“ poznamenal Trey.

„Doufala jsem, že se dneska zapojím do jedné z vašich slavných trojek,“ řekla Carly, „ale všichni vědí, že Brian nepodvádí.“

Slavná trojka? Myrna vykulila oči a zadržela dech.

Brian zakryl Myrně uši. „Mohli byste odejít? Máme tady svoji chvilku,“ zaslechla přes jeho ruce tlumený hlas.

Trey odpověděl něco, co Myrna neslyšela. Carly se bezostyšně usmála, popadla Treye za pásek a odvedla ho chodbou pryč. Hned, jak se za nimi zavřely dveře ložnice, tak Brian sundal ruce.

„Promiň, že jsi to musela vidět.“

„Slavná trojka?“ vyprskla.

„Vážně mě mrzí, že jsi to slyšela.“ Otočil se a přes obývací pokoj zamířil do kuchyně. „Máš hlad?“

Kráčela za ním, a protože nekoukala pod nohy, tak zakopla o koberec. „Nesnaž se změnit téma, Briane.“

„Jsem hladový. Mělo by tady být něco k jídlu. Vanda věděla, že přijdeme dneska domů a je vždycky dobře připravená, když se vrátíme.“

Otevřel ledničku a nakouknul dovnitř.

„Myslela tím Carly… že ty a Trey a… a…. a…“ Polkla. „… holka máte….“ Studenými prsty si přejela po tváři. Proč byla tak rozpálená? „M-máte… ?“

„Šukali jsme jako šílenci?“ Na pult hodil balíček s chlazenými tortellini. „Jo, přesně tohle tím myslela. Rajskou omáčku nebo smetanovou?“

Myrna se ztěžka opřela o barový pult. „Trojka?“

„Myrno, uklidni se. Byl to prostě jen sex. Všechno je minulost. Nedělej z toho vědu.“ Vedle těstovin postavil láhev. „Myslím, že rajská bude lepší.“

Nikdy nemyslela na nic, co by se jen vzdáleně blížilo k trojce. „Dělali jste to často?“ zeptala se pisklavým hlasem.

Brian pokrčil rameny. „V poslední době ne. S Treyem jsme se dělili o všechno. A myslím tím opravdu o všechno. V minulosti jsme to párkrát udělali.“

„Sakra,“ zamumlala si pod nosem.

Brian upustil pánev. Zařinčela na podlaze, ale on si toho nevšímal. Místo toho se na ni upřeně zadíval. „Řekla jsi právě SAKRA?“

Vykulila oči a důrazně zavrtěla hlavou. „Ne.“ Uhladila si sukni, oblízla si rty a pak sklopila pohled na podlahu. „Řekla jsem pánev. Upustil jsi pánev.“

„Upustil jsem ji potom, co jsi řekla sakra.“

Ještě více zrudla a tváře měla úplně rozpálené. „Ach.“

V jejím zorném poli se objevily boty. „Jsi něčemu takovému nakloněná?“

Rychle na něj koukla, než zase sklonila pohled k jeho botám. „Nevím.“

„Jsem si jistý, že Trey bude souhlasit.“

Přes krev, která jí hučela v uších, ho sotva slyšela.

Chytnul ji za bradu, a když sesbírala dostatek odvahy, tak se na něj podívala. „Ujistili bychom se, že se budeš cítit opravdu dobře,“ zamumlal. Rukou sklouznul na její zadek a přitiskl si ji k sobě blíž. „Opravdu dobře.“

Zdálo se, že je tou myšlenkou vzrušený stejně, jako byla ona. A ona byla úplně rozjetá.

„Nebude to pak mezi námi divné?“ zeptala se.

„Mezi námi?“

„Já. Ty. Trey. My všichni?“

„To nebude. Trey nikdy nespojuje sex s city nebo svedením. Myslí na to jenom jako na dobře využitý volný čas. Jinak bych mu nedovolil, aby se tě dotknul.“ Zasunul jí zbloudilý pramínek za ucho. „Nechám ti čas na rozmyšlenou. Žádný nátlak.“

Přikývla. Už si byla jistá, že to chce zkusit, ale bála se, aby si o ní Brian nemyslel něco špatného. Panebože, tohle by z ní udělalo tu největší děvku na světě. Miluju, když tě šukám zlato, ale jestli ti to nebude vadit, tak bych ráda ošukala tvého nejlepšího kamaráda. Najednou.

„Taky dávám přednost rajské,“ řekla nepřítomně.

Vyprsknul smíchy a pak se sehnul, aby zvednul odhozenou pánev. Šel ke dřezu a opláchnul ji vodou, než ji postavil na sporák. „Ty mi vykládej něco o změně tématu. Rajská omáčka.“

Myrna se pořád opírala o pult. Sledovala, jak si Brian několikrát opařil prsty, než vaření převzala. Vážně, ten chlap nedokázal ohřát ani vodu, aniž by se zranil. Sednul si na židli na druhé straně pultu a nadšeně sledoval, jak u něj vařila.

„Proč se na mě takhle díváš?“ zeptala se nakonec.

„Jsi u mě doma. Vaříš na mém sporáku.“

„Jestli mi chceš říct, že si mě představuješ bosou a těhotnou, tak sundám tuhle zástěru a praštím tě po hlavě.“

„Můžeš mít boty.“

Zakroutila na něj očima. „Děkuju. Jsi milý.“

„Víš, že Vegas je odsud jenom čtyři hodiny cesty.“

Namířila na něj lžící. „Neotevírej to téma, Briane.“

„Anebo se sem můžeš jednoduše nastěhovat.“

„Mám práci, které bych se chtěla držet a slyšela jsem, že dojíždění z Los Angeles do Kansasu je vražedné.“

„Můžeš odejít do důchodu.“

„Odejít do důchodu?“ Zírala na něj. „Je mi třicet pět. Jak se pak o sebe zvládnu postarat?“

„Já bych se o tebe postaral.“

„Řekla jsem ti, abys tohle téma neotevíral, Briane. A už jsme u toho.“

„Tak se já nastěhuju k tobě. Když nejsem na turné nebo v nahrávacím studiu, tak můžu mít domov v Kansasu.“

„Fajn, jsme v tom až po uši.“

„Je to tak špatné, že chci být s tebou?“

Ne, nebylo na tom nic špatného, ale kdyby s ním souhlasila, tak by to mohla být obrovská chyba. „Tenhle týden, když se rozdělíme, to půjde.“

Sklonil hlavu na pult a přejel po něm tváří. „Ani to nevyslovuj. Budeš mi hrozně chybět a to jsi ještě ani neodjela.“

Povzdechla si a otočila se zpátky k pánvi. Proč musel být vždycky tak milý? Zatraceně jí stěžoval možnost udržet si ho od sebe dál.

„Máš cedník?“ zeptala se.

„Nemám tušení, o čem to mluvíš.“

„Sítko. Na přecezení těstovin.“

„A je to tady zase, znovu měníš téma.“

„Byl bys raději, abych odešla? Teď se s tebou cítím stíněně.“

Ztěžka si povzdechnul. „Ve druhém šuplíku, vedle ledničky.“

Než skončila s vařením, panovalo mezi nimi ticho. Nakonec slezl ze židle a nachystal pro ně talíře a příbory.

„Připojí se k nám Trey a Carly?“ Podívala se na něj. Znovu byl uražený.

„Pochybuju.“

Když se usadili k jídlu, tak ho vzala za ruku. „Chápeš přece, jak je pro mě moje práce důležitá, ne?“

„Já si jenom přeju, abych byl taky pro tebe důležitý.“

Píchlo ji u srdce. „Nikdy jsem neřekla, že pro mě nejsi důležitý. A to není ten důvod, proč potřebuju mít týden pro sebe. Tenhle projekt musím opravdu zvládnout. Jestli do konce léta nevydám svoji publikaci, tak si potom moc dlouho práci neudržím.“

„Cože? Proč jsi mi něco neřekla?“

„Nejsem moc hrdá na pozici, ve které teď jsem. Zaprvé, nerada dělám výzkum, ale ráda učím. Ale nemůžu tuhle část svojí práce za něco vyměnit.“ Povzdechla si. „Univerzita vyžaduje, abych během svého působení získala finanční prostředky, navíc před několika měsíci jsem přišla o významný grant. Ještě nemám definitivu. To znamená, že se musím postarat o finance, abych se udržela na univerzitě, jinak mě propustí. Doufám, že tenhle letní projekt zajistí, abych si ještě pár let místo udržela, ale nevím, co budu dělat pak. Nechci se téhle práce vzdát. Pracovala jsem příliš tvrdě, abych se dostala tam, kde jsem. A to je důvod, proč se musím věnovat práci, i když s tebou hrozně ráda trávím čas. Rozumíš mi?“

„Jo, myslím, že už to chápu. Čím víc na tebe tlačím, tím více tě odstrkuju od sebe.“

„Přesně.“

Stisknul jí ruku a usmál se. „Jsem šťastný, že jsi mi to řekla, Myrno. Cítím se o něco lépe ohledně toho, že budeš skoro celý týden pryč.“

Pustila mu ruku a zvedla vidličku. Bylo fajn, že se mu mohla svěřit. V životě neměla nikoho, koho by to zajímalo, a překvapivě se jí to moc líbilo. „Možná se mi povede dokončit práci rychleji a potom bych se mohla vrátit dříve.“¨

Plný naděje se usmál. „Jo?“

Pokrčila rameny a nabrala si tortellini. „Uvidíme.“

„Takže, kdy chceš, abych domluvil trojku s Treyem? Teď nebo až se vrátíš?“ Mrknul na ni.

Zarazila se s vidličkou uprostřed pohybu. Nebyla si jistá, odkud se vzal její klid, když odpověděla, „Překvap mě.“