THND - 14. kapitola

Překlad: Lucianna

Když se Niall vracel z Turtleback Station, kde představil Colea většině tamních podnikatelů, přemýšlel o tom, jak konečně začíná rozumnět Birch; jediný problém byl, že většinu toho, co se o ní dozvěděl, bylo z druhé ruky. Vlastně, kdyby nebylo té levandulové vůně, která stále přetrvávala na jeho polštáři, možná by měl podezření, že se mu jenom zdálo, že zaklepala na jeho dveře, večer před pěti dny.

Nelitoval toho, že vydal to malé nařízení, že nemá sama opouštět město, ačkoliv si přál, aby býval nebyl tak přímý. Jenže počítal se skutečností, že když ztratila jediný způsob přepravy, efektivně to vyřeší jeho obavy – tedy do té doby, než Speciální Doručovací Víla, neprovedla svou pozdně-noční návštěvu. Ani nemohl vinit Shepa, že ho nevaroval včas, aby přišel s jiným plánem, když všichni vědí, že víly jsou tiší, záludní, malí bastardi.

Roger Bentley rozhodně vypadal šťastně, se svým novým SUV, zvlášť když přijde na vzdálené, noční domácí návštěvy, ve dvě ráno. Sakra, ten chudák doktor byl zjevně tak vděčný dobročinné víle, že se nakonec nechal Carolinou přemluvit, aby otevřel druhou kliniku, sto zatracených mil daleko v Pine Creek, příští podzim. Ale kde Bentley viděl dodávku jako osobní přínos, Birch viděla jen všechny ty ženy, které mohla přitáhnout do krizového centra.

Opravdu zamířila znovu pryč před třemi dny, tentokrát hledat mladou dívku, o které jí středoškolští učitelé řekli, že mají o ní strach. A pokud mohl Niall říct, jediným důvodem, proč útulek nemá novou obyvatelku, byl, že Birch požádala Colea, aby ji doprovodil. Jako další důkaz toho, že žádný z jeho důstojníků nemá v úmyslu dodržovat pravidla, Cole zjevně vytáhl přítele stranou, na malý rozhovor chlap-s-chlapem, po kterém řekl Birch, aby si nedělala obavy, že jelikož byl přidělen do Turtleback, na tento pár dohlédne.

Och jo, najmout Jakea a Colea, bylo rozhodně jedno z nejmoudřejších rozhodnutí.

Ale kromě tohoto jediného výletu do Turtleback, Birch překvapivě zůstávala blízko domova. Niall nebyl každopádně překvapený, že s ním nepromluvila od toho rána, kdy jí vyhrožoval, že jí bude pronásledovat, pokud opustí město.

Hazel byla živým zdrojem informací, těch posledních pět dní, zahrnujíc ho příběhy z Birchina dospívání a přezdívek, které její dcera dávala jejím podlým manželům. A potom, co se zeptal, jak se hláskuje francouzské slovo, aby mohl vyzkoušet svou novou překládací aplikaci, Niall našel dlouhý seznam barvitých kleteb, které měla, Birch, ve svém fondu používání, ležící příští ráno na jeho stole, kompletně i s výslovností – pro případ, že by je chtěl sám použít, napsala, Hazel na konec.

Niall usoudil, že ta žena byla organizační zázrak. Také hnízdila. Doufajíc, že opravdu měla dar, jak vymámit z lidí peníze a ne, že by použila ty své, si Niall všimnul, že se jeho policejní stanice plní nábytkem, elektronikou a… sakra, dnes ráno našel v zadržovací cele na zamřížovaném okně záclony, koberec a ručně dělanou přikrývku na úzkém lůžku. Měl teď ještě větší stůl, když Hazel obsadila jeho starý stůl a malý dala Jakeovi.

Niall neměl ponětí, jak to ta žena dokázala tak rychle, ale Jake a Cole si už vykračovali v nažehlených, modrých uniformách, kompletních s koženým opaskem, naloženým impozantní řadou nástrojů k vymáhání práva. A co se týká jejich klobouků, Hazel, prohlásila, že díky tmavě modrým, baseballovým čepicím s vyšitým novým logem Policejní sbor Bottomless, které nechala profesionálně navrhnout, budou vypadat mnohem víc sexy, než zástupce šerifa a státní policie. Na mou duši, ti dva muži byli horší, než devítiletí, a ptali se Hazel každý den, poslední tři dny, kdy už ty čepice přijdou.

Coleova dodávka byla doručena a byla také modrá a vybavená světly, i když to nebylo tak honosné, jako Jakeova. Ale bude vypadat stejně působivě, až dorazí ty nové nálepky na dveře.

To bílé auto, které vytlačilo, Birch ze silnice, nenašli a nebyla ani zpráva o tom, že by Leonard Calvin Struthers, překročil hranice. A právě včera je Sam informoval – potom co použil vlastní síť zdrojů – že Hazelin čtvrtý manžel, nejspíš použil identitu skutečného Leonarda Strutherse, který příhodně zemřel před šesti lety.

Takže to všechno je donutilo, začít znova od nuly. A ačkoliv s ním Birch, nemluvila, poslouchala, když jí Niall vysvětloval, co se doposud dozvěděli, a poté znovu zopakoval – tentokrát mile – že je důležité, aby necestovala sama, dokud nezjistí, kdo ji chce dostat a proč.

Jo, Birch možná může být vznětlivá a prudká, ale očividně má také silnou touhu, zůstat naživu. Jeho nabídka, že ji vezme do štěrkovny a naučí ji střílet, se ovšem setkala s povýšeným, zlostným pohledem, než se tiše otočila a odešla pryč.

Bude se muset zeptat Hazel, na averzi její dcery, ke zbraním.

Niall sundal nohu z plynu, když si všimnul muže, který opustil cestu, vedoucí ke Kentovic domu a usoudil, z popisu, který mu Logan dal minulý týden, že to byl Silas French.

Jak příhodné, když se těšil na setkání s panem Frenchem. Niall zkontroloval své zpětné zrcátko a poslal Shepa na zadní sedadlo, pak stáhl okénko spolujezdce, když zajel vedle muže. „Nechcete svézt?“

Muž zastavil a podíval se na něj, pak sundal svůj malý batoh a nasedl do auta. „Díky,“ řekl, dal si batoh na zem mezi nohy a zavřel dveře. Natáhl k Niallovi ruku. „Silas French.“

„Niall MacKeage,“ řekl Niall, potřásl mu rukou a znovu se rozjel. „Nejste ten gentleman, který zůstává u Logana Kenta?“

„Jsem,“ řekl Silas a ohlédl se přes rameno, když si zapínal bezpečnostní pás. „Můžu toho psa pohladit, nebo se vrátím s pahýlem?“

„To je na vás, pane Frenchi, jelikož Shep kouše jen zločince.“

Tím si vysloužil úsměv, když se Silas otočil a zvedl ruku k Shepovi. „To je Chessie, ne?“

„Tak mi to bylo řečeno,“ řekl Niall, sledujíc ve zpětném zrcátku, jak Shep očichal nabízenou ruku a pak vydal psí povzdech, když ho Silas pošimral na krku.

„Hádám, že nejsem zločinec,“ řekl jeho pasažér s dalším úsměvem a znovu se zadíval rovně. „A jen abyste věděl, měl jsem v úmyslu se do města projít, ne stopovat.“

„Nemám problém s dospělým mužem, mávajícím palcem,“ ujistil ho Niall. „Za předpokladu, že všechno co chce, je svezení.“

„Naproti tomu?“ řekl Silas tiše.

„Namísto vyžebrání si volného pokoje a stravy zdarma, od osamělého starého muže.“

„Vydělávám si na své setrvání opravami na domě,“ řekl Silas a sehnul se, aby rozepnul přední kapsu batohu. „Logan je příliš ztuhlý, než aby lezl po žebříku, a jeho střecha déšť víc propouští, než odpuzuje.“ Vytáhl časopis s inzeráty. „Mířím do města, obhlédnout motorku ke koupi, od někoho jménem Titus Oceanus.“ Silas ukázal na jeden zakroužkovaný inzerát na jedné ze stránek. „Když jsem volal, řekl mi, že žije na Whisper Cove Road. Znáte pana Oceana a můžete mi říct, kde je Whisper Cove Road?“

„Jo. Titus žije asi dvě míle po první kempové cestě za kostelem. Takže prodává svou motorku, jo?“ ušklíbl se Niall. „Dovedu si představit, že ho k tomu donutila jeho manželka.“ Teď, když je její manžel smrtelný, zdržel se dodat. Podíval se na Silase. „Je to jeden z dražších modelů.“

„To nebude problém,“ řekl jeho pasažér a hodil noviny zpátky do batohu. „Ve skutečnosti jsem sem přišel proto, abych koupil velký pozemek přímo u Bottomless.“

„Přišel odkud?“

„Odevšad, vlastně, ale naposledy z Newfoundland.“

„Můžu se zeptat, proč jste si vybral Maine k usazení, a tuhle oblast konkrétně?“

„I přes všechny divy tohoto velkého světa, myslím, že jsem v srdci Američan. Vybral jsem si Maine, protože váš stát umožňuje charterové školy a tuto oblast konkrétně, protože si nedovedu přestavit lepší místo na založení školy, která se zaměřuje na ekologii. Maine už má Atlantskou fakultu a Unity College, ale žádnou střední školu, která se zaměřuje na studenty, kteří chtějí jít rovnou do samostatné výdělečné činnosti. A podle mého názoru, rozvoj domácí výroby, která se stará o spotřebitele a o životní prostředí, je dobrým způsobem, jak rozvíjet udržitelné hospodářství.“

„Jako včelařství,“ řekl Niall. „Logan mi říkal, že si myslíte, že může příjemně doplnit svůj příjem, prodejem medu.“

Silas přikývl. „A včelího vosku a včel samotných, a všechno jen se symbolickou investicí a žádným velkým fyzickým úsilím, které zvládne i při jeho stárnutí. A protože se Maine hemží borovicemi a zdá se, že Logan má slabost pro práci se dřevem, navrhl jsem mu, že by také mohl vyrábět sestavy úlů, které prodá na internetu.“

Niall si pamatoval, že si myslel, že přijel ke špatnému domu, posledně, když jel navštívit Logana, když ten muž, ho vodil po své dílně a jeho krok byl jistější a oči se mu rozzářily vzrušením a smyslem.

„Můžete si představit,“ pokračoval Silas, „jaké mohlo být Loganovo a Noreenino manželství dneska, kdyby chovali včely posledních čtyřicet let, společně s jeho těžařstvím? Logan by neměl žádné finanční starosti a Noreen by se cítila víc jako jeho partner, než jako jeho hospodyně. Ale i když začnou později ve svém životě, budou mít něco, co budou dělat společně, až do plného stáří.“

„Jo,“ zamumlal Niall. „Co mi Logan říkal, vypadá to, že včelařství potřebuje spíš ostražitost, než tvrdou práci.

Silas ukázal z okna. „Prodávání medu je jen jedna z bezpočtu možností tady okolo. Celá tahle oblast, od toho unikátního vnitrozemského moře až po nekonečné lesy, přetéká zdroji. To je důvod, proč chci otevřít školu tady. Hmatatelná, praktická zkušenost je mnohem efektivnější při zapálení vášně u teenagerů, než celodenní sezení v místnosti a studování světa z dálky.“

„Jste tedy učitel?“ zeptal se Niall, fascinovaný, stejně jako překvapený. Ačkoliv ten muž dobře mluvil a jeho oblečení bylo čisté a vysoce kvalitní, vypadal, že není nic víc, než bezstarostný tulák.

Silas se tiše usmál. „Neměl jsem trpělivost získat formální vzdělání, dával jsem místo toho přednost tomu, nechat svět, aby učil mě.“ Znovu ukázal z okna. „Chci dát dětem tu samou zkušenost, a podporovat je, aby pracovaly s Matkou Přírodou, místo aby ji zneužívaly. Ta škola, kterou si představuji, bude usazena tady, ale studenti budou cestovat po celém světě – nejdříve jako objevitelé a potom doufejme, jako učitelé.“

„Takový pozemek přímo na břehu Bottomless, zvlášť dost velký na to, postavit tam něco, co by měl být kampus, nebude levný.“

„To nebude problém,“ zopakoval Silas tiše.

„Kromě hledání pozemku, jak brzy to chystáte udělat?“

„Už jsem navštívil Oceánografické a Geologické centrum a vedoucí vědci souhlasili, že nechají mé studenty spolupracovat na jejich studiích Bottomless a okolních hor.“ Niall slyšel, jak si jeho pasažér povzdechl. „Mou jedinou opravdovou obavou je, jestli seženu učitele, ochotné žít tak daleko. Zvlášť,“ řekl Silas suše, „potom co uslyší, že kampus bude fungovat kompletně bez sítě.“

„Bez sítě neznamená nezbytně primitivní život,“ řekl Niall. „Nova Mare je světově proslulý resort na vrcholu Whisper Mountain, který netrpí nedostatkem luxusu, ačkoliv funguje na své vlastní větrné a vodní energii a je vytápěn geotermálně. Vlastně žena, která navrhla tento systém, tráví léto tady.“ Pokývl k Silasovu batohu. „Pokud máte zájem, můžete zmínit svůj projekt, až se uvidíte s Titem, ohledně jeho motorky, jelikož Carolina MacKeageová, je jeho dcera.“

„A vaše žena, náčelníku MacKeage?“

„Ne,“ řekl Niall s úsměvem. „Dá se říct, že můj bratranec mi tu dámu ukradl přímo pod nosem. Alec a Carolina tráví léto kempováním na severním konci fjordu, kde staví svůj letní dům.“ Pak ho něco napadlo. „Možná byste se mohl také zmínit Titovi, že hledáte učitele, když myslím, že zná několik rodin, které najednou pocítily potřebu se přemístit.“

„Učitelé,“ zeptal se Silas, s nadějí v hlase, „kteří by sdíleli mou vizi?“

„Jo, budou nadšení možností předat své nemalé znalosti Matky Přírody, dalším generacím. Titus vám o nich může říct víc,“ dodal Niall, který netušil, jak Titus hodlá vysvětlit Atlantiďany, kteří přijedou příští týden.

„No,“ řekl Silas a zamnul si ruce, „hádám, že moje cesta do města, stejně jako to, že jste jel kolem, se ukázalo jako vzájemně prospěšné.“

„Vy jste získal svezení a nějaké kontakty,“ souhlasil Niall, zpomalujíc, když dojeli ke staré železnici. „A já mám prospěch… jaký?“

Silas po něm střelil úsměvem. „Už si nemusíte dělat starosti, že záhadný pobuda využívá Logana Kenta.“

Niall se tiše ušklíbl, a usoudil, že ten muž je stejně vychytralý, jako upřímný. „Jo, vypadáte, že jste přesně to, co Logan právě teď potřebuje.“ Zajel na parkovací místo před obchodem Trading Post, s nápisem Rezervováno pro šéfa policie, který nechala udělat, Hazel, zastavil a vypnul motor. „Whisper Cove Road je přímo za kostelem,“ řekl a pokývl tím směrem. „Titus žije dvě míle po cestě, v malém, nenatřeném domě, který je naproti velké garáže.“

„Děkuji za svezení. A s trochou štěstí, odjedu na motorce, místo pěšky.“ Silas si rozepnul pás a natáhl se pro batoh – jen aby se zastavil v půlce pohybu, když vyhlédl z okna. „No, teď je tu další věc, kterou jsem objevil, že tato oblast nabízí – spoustu krásných žen.“

Niall se podíval směrem, kterým se díval on. „Tahle konkrétní krásná žena je zadaná.“

„Nevidím na její ruce prsten,“ řekl jeho pasažér, sledujíc, jak žena, o které mluvili, vystoupila z malého červeného vozíku a spěchala do Bottoms Up.

„Přesto,“ řekl Niall tiše, „Birch je už zamluvená.“

Silas dokončil zvednutí batohu a narovnal se. „Birch, jako ta ředitelka útulku, která navrhla Noreen, že by měla opustit Logana?“ zeptal se, usmívajíc se, když Niall přikývl. „Rád bych se setkal s mužem, který má odvahu randit s Dozorkyní Callahanovou.“

„Právě jste strávil posledních deset minut hovorem s ním,“ řekl Niall, otevřel své dveře a vystoupil. Počkal, až Shep přeleze konzol a vyskočí ven, pak zavřel dveře a podíval se přes střechu auta, když jeho pasažér taky vystoupil. „Jak jste řekl, pane Frenchi, je tady spousta krásný žen okolo.“

Silas ho několik úderů srdce tiše pozoroval, pak přikývl. „Beru na vědomí,“ řekl, přehodil si batoh na záda a zamířil po chodníku, směrem ke kostelu.

*****

Birch, vždycky předpokládala, že rozhodnost, je její největší síla; ten jeden bezpečný rys, na který se mohla spolehnout, že ji udrží jít správným směrem. Takže kde byla její úžasná vlastnost posledních pět rán, když stála před svou skříní, ve snaze rozhodnout se, co si obléct? A před třemi dny, když se jí Cassandra zeptala, jestli by mohla jít žít s pěstounskou rodinou, která opravdu má ráda děti? Nebo před dvěma dny, když se zastavila Olivie s nějakými brožurami s nábytkem a zajímalo ji, jaký stůl by Birch chtěla.

Vážně není schopná vybrat ani hloupý stůl? Co – doufala snad, že ta zatracená Speciální Doručovací Víla, magicky umístí jeden do její kanceláře?

A kde měla svou spolehlivou rozhodnost včera, když spatřila tu perfektní koženou kabelku v jednom z řemeslných obchodů ve městě? Speciálně šla nakupovat kabelku a našla přesně takovou, jakou chtěla, a ještě je tady, stále chodící okolo s koženou taškou, kterou vytáhla z krabice po své nehodě – ne, že by si někdo ve Spellbound Falls všimnul, že byla už šest let vyšlá z módy.

To všechno byla Niallova chyba. Ten chlap se nemohl vášnivě, hravě s ní milovat celou noc a pak se změnit příští ráno v Neandrtálce, a tím tak ukončit to, co mohla být opravdu zábavná aférka, ještě dřív, než to začalo. Ano, její nerozhodnost začala to ráno, když jí Niall vyhrožoval, že ji bude pronásledovat, pokud opustí město sama, protože místo aby spustila žhavou tirádu, poukazující na jeho neuvěřitelnou aroganci, stála tam jako bezbranná panna, poslouchala, jak odjížděl pryč a cítila se… no… opatrovaná.

Ale tak, ten vřelý a příjemný pocit nemohl být nic víc, než přetrvávající zář z noci vášnivého a hravého sexu.

Vážně; musela být šílená, když uvažovala o tom, mít aférku s policajtem.

Což byl důvod proč, zatímco zírala do své skříně tohle ráno, a znovu zjišťovala, že se nemůže rozhodnout co si obléct, se Birch, rozhodně rozhodla, že se musí vzchopit. Kdo vůbec potřebuje spát obalený těmi hloupými, úžasnými svaly? Takže vytáhla bílé, plátěné kalhoty a fialový top bez rukávů, oblékla se, zatímco sama sobě pořádně nadávala za svou slabost – chtíč po hoře testosteronu - a šla hledat své, pláž-prohledávající, písek-hrabající, zvířátko.

Mon Dieu, doufala, že to byla tulení, nebo velrybí kost, co Mimi hrdě táhla včera z pláže, a ne lidská stehenní kost. Zjevně schopná přečíst náladu své paničky, Silná Mimi, přežila svou koupel s minimálním reptáním a pak se stočila na sluníčku s typicky psím způsobem k uschnutí, zatímco Birch, pochodovala do kdysi formálního salonu, který změnila na kancelář. Po deseti minutách sezení u vratkého, starého stolu a prohlížení prospektů s nábytkem, zavolala Olivii a rozhodně objednala reprodukci stolu z ořechového dřeva – ačkoliv dávala přednost modernímu designu – protože bude ladit s tím majestátním, starým domem.

Birch pak tiše zaklepala na Cassandřiny dveře, otevřela je, jakmile ji ospalý hlas pozval dovnitř a posadila se na postel. Pak řekla, napůl-osiřelé dívce, že pokud po dalším setkání opravdu nebude chtít už žít se svou tetou, začnou hledat místní rodinu, která, místo aby vyhazovala její skicy a uhly do odpadků, podpoří její umělecký talent.

A nyní, ozbrojená zdravou dávkou oprávněného rozhořčení, zaměřeného výhradně na sebe – ačkoliv to byla celé Niallova chyba, že byla nerozhodná, posledních pět zatracených dní – Birch, vyjížděla z kempové cesty, v jednom z červených vozíků, míříc do toho pěkného, malého řemeslného obchodu, koupit tu perfektní, koženou kabelku. A příštího, panny-zachraňujícího idiota, který řekne, že má silnou touhu ji políbit, postříká řádnou dávkou spreje na medvědy.

Birch zajela na nově uvolněné parkovací místo před Bottoms Up, spěchala dovnitř, vyskočila na velký borovicový stupínek u baru a natáhla se, aby dala Macie klíč. „Nechala jsem jedno vozítko venku, abys mohla večer jet domů.“

„Ale jak se dostanete domů vy?“ zeptala se Macie a také se musela natáhnout, přes své rostoucí bříško. Střelila po Birch úsměvem. „Nebojím se jít domů ve tmě.“

„Nebo uhýbat mývalům a skunkům?“ řekla Birch se smíchem a seskočila dolů. „Nedělej si s tím starosti; mám nějaké pochůzky ve městě a svezu se domů s mamkou,“ vysvětlila a proklouzla mezi stoly plnými zákazníků, jak couvala pryč. „Ale pokud nebudeš doma v deset patnáct, tak budu…“ Birch, se otočila, když narazila do teplého, tvrdého objektu. „Och, promiňte, důstojníku Shepparde.“

„Slečno Callahanová,“ řekl protáhle a přejel si rukou přes břicho, kam ho dloubla taškou. Naklonil hlavu. „Mám hádat, která z vašich obyvatelek vás donutila přijít do baru uprostřed odpoledne? Protože bych vsadil na Noreen Kentovou, když jsem jí napsal napomenutí dnes ráno za to, že málem srazila rodinu na chodníku, když vyletěla z banky.“

„Jo, říkala mi to. Ale na její obranu, Noreen právě zjistila, že její manžel před pár dny provedl značný výběr z jejich spořicího účtu.“ Birch, začala znovu couvat pryč. „Řekla jsem jí, že nemůže používat vozíky celý týden. Děkuji, že jste jí dal jen varování,“ dořekla, než se otočila a spěchala ven – jen aby vstoupila do cesty muži na chodníku a její setrvačná síla ji donutila se ho chytit za paži, aby neupadla.

Birch, vzhlédla a omluva se jí zadrhla v krku, když zjistila, že zírá do poutavých, modrých očí, usazených v sluncem opálené tváři, mužovy vlasy byly stažené v culíku na krku a pobavení, škubající mu ústy, jen zesílilo jeho pohledné rysy. Birch, ho okamžitě pustila, než ze sebe udělá ještě většího hlupáka a sehnula se, aby naházela věci zpátky do tašky.

Muž si také dřepnul a začal jí podávat věci. „Silas French,“ řekl a podal Birch její peněženku.

Zastavila se ve sbírání a překvapeně se na něj podívala, pak si vzala peněženku a postavila se, aniž by mu potřásla rukou, kterou měl stále nataženou. „Děkuji, pane Frenchi. Omlouvám se, že jsem do vás vrazila,“ dodala napjatě.

„Počkejte,“ řekl a chytil ji za paži. „Jste slečna Callahanová, že?“

Otočila se zpátky, aby zachytila jeho pohled zpět na chodník, odkud přišel. „Ano, jsem Birch Callahanová. A vy jste ten… gentleman, který zůstává u Logana Kenta.“

Úsměv mu zmizel. „To znělo, jako byste nesouhlasila s tím, že pomáhám Loganovi udělat opravy na jeho domě, výměnou za stravu a byt.“ Zašklebil se. „No, Logan možná poskytuje jídlo, ale já jsem převzal vedení plynového grilu,“ řekl a znovu rychle pohlédl na chodník.

„Slyšela jsem, že vám také poskytnul peníze na nákup včel. Od kdy, pane Frenchi, stojí úl tři tisíce dolarů?“

„Prosím?“ Vykulil oči. „Ne, on mi ty peníze nedal; Logan napsal šek přímo do obchodu.“ Postrčil je pryč z proudu chodců. „Úly samotné, a ochranné oblečení, je relativně levné, ale zařízení na extrakci medu, může být nákladné. A já řekl Loganovi, že je ve skutečnosti úspornější koupit kvalitní extraktor, a že by měl lepší, kdyby měl elektrický.“

„Nemyslíte si, že začít se včelařstvím, je něco, co by měl prodiskutovat se svou ženou, než utratí jejich úspory? Kterých,“ dodala, když se snažil něco říct, „se Logan odmítl dotknout na nákup nového sporáku.“

„Ale včely mohou zdvojnásobit jeho investici, ještě tento podzim,“ namítl a dokonce mu znovu mu úsměvem zacukaly koutky. „Což, se Logan snažil vysvětlit Noreen, když volala dnes ráno.“

„Nemáte se co plést do jejich – proč se stále díváte tam tím směrem?“ zeptala se, když to udělal znova.

„Doufal jsem, že vás potkám na jednom ze svých výletů do města, abychom viděli, jestli nemůžeme najít způsob pro Logana a Noreen, jak by se usmířili – nebo to byl můj plán, než mě váš přítel před tím varoval,“ řekl suše, smějíc se znova, když Birch, cítila, jak jí spadla čelist. „Rozhodně je to muž, kterému nechci zkřížit cestu.“

„O čem to mluvíte? Já nemám přítele.“

„Vysoký? Zelené oči? Nosí odznak?“ Jeho oči se rozzářily pobavením. „Řekla jste náčelníkovi MacKeageovi, že vy dva nerandíte?“

„My ne… on vás opravdu varoval?“ opakovala, Birch, když sama pohlédla tím směrem na chodník. Nadechla se pro uklidnění. „Podívejte, pane Frenchi.“

„Prosím, říkejte mi Silas,“ řekl… s očekáváním.

Neopětovala jeho nabídku. „Pokud opravdu chcete vidět Noreen a Logana zpátky spolu, pak navrhuji, abyste se sbalil a zmizel. Teď, když mě omluvíte,“ řekla a otočila se pryč – jen aby málem vrazila do mladé dívky, stojící přímo před ní. „Och, hej ty. Ztratila ses?“ zeptala se, když zjistila, že dívce nemůže být víc než jedenáct nebo dvanáct let. Podívala se na obě strany chodníku a pak směrem k parku. „Ztratila ses rodičům?“

„Jste Birch Callahanová?“

„To bych byla,“ řekla Birch, usmívajíc se do jejích zoufalých, hnědých očí. „Co pro tebe můžu udělat, drahoušku?“ Když zjistila, že pan French neposlechl její radu, aby zmizel, Birch, sklouzla paží kolem dívčiných ramen a rozešla se směrem ke Trading Post. „Co kdybychom začaly tvým jménem?“

„Nemám vám říkat své jméno.“ Zastavila a začala tahat, Birch zpátky směrem ke kostelu. „Hledala jsem vás po celém městě, a máma je nejspíš šílená obavami, že mi to trvá tak dlouho.“

„Kde je?“ zeptala se, Birch a nebojovala s ní.

Bezejmenná dívka znovu zastavila a naklonila se blíž. „Je schovaná ve štěrkovně za městem,“ řekla, pokyvujíc k severu.

„Před kým se skrývá?“ zeptala se, Birch, tiše.

„Mým tátou.“ Znovu vyrazila. „Musíme jít pro ni, abyste nás mohla vzít do toho domu, co řídíte, kde budeme v bezpečí. Ale máma říkala, že nevěří nikomu, jen vám a že máte přijít sama.“

„Nějaký problém?“ zeptal se Silas French přímo za nimi.

Ignorujíc ho, Birch nasměrovala dívku směrem k vozíku a popohnala ji na sedadlo spolujezdce. „Bude to rychlejší, když si vezmeme vozík,“ vysvětlila, když dívka začala protestovat. „Počkej tady, zatímco já dojdu dovnitř a vezmu si klíč. Bude to jen minutka,“ dodala, když se otočila a vydala se do Bottoms Up.

Silas French si stoupnul mezi ní a dveře. „Možná bych měl jet s vámi,“ řekl tiše, jelikož zjevně vyslechnul jejich konverzaci.

„Ještě spíš, byste se měl začít starat o své věci.“

Chytil ji znovu za paži, když ho zkusila obejít. „Co když se tam ukáže manžel, zatímco tam budete? Jediná štěrkovna, o které vím na sever odtud, je nejméně dvě míle daleko a dost izolovaná.“

„Le maudit tannant,“ odsekla, vytrhla se mu – jen aby klopýtla dozadu, když ji překvapeně pustil.

„Vy jste mě právě proklela?“

„Budete mít štěstí, pokud to bude všechno, co vám udělám,“ zavrčela a využila příležitosti, když několik zákazníků vyšlo z Bottomless, protáhla se kolem něj a proklouzla dovnitř. Hned běžela k oknu a ujistila se, že dívka stále sedí ve vozíku a viděla Silase Frenche, běžet na opačnou stranu, než kam mířil, když do něj poprvé vrazila.

Nebo přesněji, směrem k policejní stanici. „Vlezlý, otravný chlap,“ zamumlala, došla k baru, zatímco hledala policejní uniformu. Zahnula doleva, když spatřila důstojníka Shepparda, mířit k právě uvolněnému stolu a chytila ho za rukáv. „Potřebuji, abyste mě následoval,“ řekla, když se ochotně – na rozdíl od jistých členů policejního sboru – nechal táhnout pryč. „Je tu matka v potížích, ukrytá ve štěrkovně, dvě míle severně odtud, a chce, abych přijela sama, protože nikomu nevěří.“ Vyskočila na stupínek u baru. „Macie, potřebuju ten klíč zpátky,“ zavolala na ni na baru. Birch, se podívala na důstojníka Shepparda. „Poslala svou dceru, aby mě našla, a já vezmu dívku vozíkem vyzvednout její matku. Mohl byste mě sledovat, aniž byste byl vidět?“

Usmál se. „Ani vy nebudete vědět, že tam jsem,“ řekl a otočil se pryč.

Znovu ho chytla za rukáv. „Počkejte. Zavolejte svému šéfovi a řekněte mu, aby ignoroval cokoliv, co mu ten muž, co přijde na stanici, řekne a vysvětlete, že jste se mnou.“

Přikývl a zamířil k zadním dveřím, které spojovaly Bottoms Up s Drunken Moose – takže dívka neuvidí jeho uniformu, zjistila, Birch. Och, opravdu měla ráda tyhle nové policejní důstojníky, když vypadali, že oni, berou její obavy vážně.

No, ok; Niall bral její vytlačení ze silnice vážně, až tak, že se změnil v jeskynního muže a vážně jí zakázal jít kamkoliv sama.

Ne, že by chtěla někam chodit sama, zatímco se jí někdo pokouší zabít.

„Díky, Macie,“ řekla, vzala klíč a seskočila dolů. „Pokud ti nedám vozík později zpátky, někdo tě vyzvedne v devět,“ dodala s mávnutím, když mířila ke dveřím.

Tentokrát, Birch zkontrolovala chodník z obou stran, aby se ujistila, že je čistý vzduch, pak šla a nasedla do vozíku a strčila klíč do zapalování. Poplácala dívku po koleni a věnoval jí zářivý úsměv. „Nech všechno na mě, drahoušku. Budu mít tebe i tvou maminku bezpečně v útulku, ještě před večeří,“ slíbila, ohlédla se přes rameno a vycouvala zpátky na silnici, když se udělalo místo. „A doufám, že máte obě hlad, protože jsem si dost jistá, že jsem viděla Noreen, jak dávala do trouby velkého krocana, odpoledne.“