BS - 31. kapitola

Překlad: Lenuszka

Tvé ruce

Eli

Jen za mnou vleze do postele v místnosti pro hosty v domě její sestry. Ellie odmítla jít na ranč. Jen odmítla opustit Ellie. A v žádném případě neexistovala možnost, že bych dnes spal jinde než Jen.

Nebo kterýkoli jiný den v budoucnu, pokud do toho budu mít co mluvit.

Takže jsme tady v Elliině obrovském domě situovaném v rezidenční čtvrti. Alespoň to od nás udrží tisk. I tak je ten dům šílený. Kdybych byl na jejím místě, prodal bych ho hned zítra.

Myslel jsem si, že Jen a Ellie jsou si blízké, ale slovo blízký to přesně nevystihuje. Jsou si bližší než dvojčata spojená pupeční šňůrou.

Dostal jsem je z té místnosti plné krve tak rychle, jak to šlo, hned poté, co jsem sejmul Roberta. Obě byly převezeny do nemocnice a vyšetřeny. Ellie je v pohodě, trochu otřesená, ale Jen má otřes mozku z toho, jak upadla a udeřila se do hlavy. Řekla, že se nebude muset bát toho, že by nebyla celou noc vzhůru, když bude pendlovat mezi Ellie a mnou. Pro Ellie nebylo snadné vrátit se do toho domu a odmítla spát ve vlastní posteli. Jediný důvod, proč je tu, je její syn. Spí v Griffinově pokoji a odmítla od něj odejít.

Poslal jsem do jejího domu policii, aby Griffina zkontrolovala. Byl v pořádku, ale chůva se vyděsila, když se ukázala policie a zůstala tam, než jsme se tam dostali.

Jenini rodiče právě odjeli, stejně jako chůva, která se zcela jistě nikdy nevrátí.

Mě obšťastnili dalším interním vyšetřováním, ale tohle je jen rutina, protože jsem byl zapletený do střelby.

Ať si poslouží. Je mi to jedno.

„Je Ellie v pořádku?“ zeptám se.

Jen odhrne přikrývku, aby se uvelebila. „Nevím. Jak může být někdo v pořádku po tom, co se dnes večer stalo? Je naštvaná a hořká kvůli Robertovi – taky se cítí vinná, že ho přivedla do naší rodiny.“ Zavrtí hlavou. „Už dlouho nebyla v pohodě a láme mi to srdce.“

Jemně si ji přitisknu k sobě. Proplete si se mnou nohy, ale škubne sebou bolestí, když si položí hlavu na polštář.

„Co tvoje hlava?“

„Nic hrozného. Vzala jsem si to, co mi dali v nemocnici. Tento víkend budu ležet a možná budu moct v pondělí pracovat.“ Zavře oči a povzdechne. „Je to takový chaos. Sotva jsme ztratili Patricka a teď už nemám ani vedoucího kontroly, ani nemluvím o tom dramatu a zájmu veřejnosti. Můj otec se z toho všeho položí. On je ten, kdo najal Roberta a nese si svou vlastní vinu. Teď se bojí i o mou mámu, jelikož měla ten infarkt. Byl jen slabý, ale tak moc se bojí o Ellie, je ve stresu. Zrovna jsem mluvila po telefonu s Camem, který je víc než naštvaný. Chce se sám přesvědčit, že jsme v pořádku. Paige je tak milá – chce mít Ellie a Griffina v Omaze, než to utichne. Řekla jsem Camovi, že to možná není špatný nápad. Uvidíme, co udělá.“

Položím jí ruku na zadek a vjedu jí stehnem mezi nohy. „Uklidní se to. Ellie má tebe a z toho, co jsem slyšel, stálo to manželství za hovno. Celá věc je za námi a to je vše, na čem záleží.“

Oči jí zvlhnou a maska, kterou si před každým nasazuje, zmizí způsobem, na který jsem zvyklý, když jsme jen spolu. Byla silná kvůli své sestře, své rodině a i firmě. I kvůli sobě, kruci. Nepanikařila a když nastal čas, udělala přesně to, co musela, aby udržela sebe a svou sestru naživu.

„Díky, že jsi mě sledoval.“ Zavrtí hlavou a hlas se jí zajíkne. „Kdybys nepřišel…“

Nakloním se, abych ji políbil, když už ne z jiného důvodu, tak proto, abych ji umlčel. Dostal jsem se tam včas a není důvod rozebírat coby kdyby. „Udělala jsi, co šlo a byla jsi velmi statečná. Udržela ses naživu do doby, než jsem se k tobě dostal. Ale víš, co to znamená, že?“

Nakrčí obočí. „Co?“

Jsem vážný jako nikdy když řeknu, „Nebude den, kdy tě nebudu sledovat.“

Z očí jí ukápne slza a na krásné tváři se objeví úsměv.

„Budu moc ráda, když za mnou budeš slídit. Navždycky.“

Znovu ji políbím, cítím, jak mi rukou sklouzne po prsou a břiše, ale chytím ji za zápěstí, než dorazí k mému péru, které je pořád uvězněné v boxerkách. Zavrtím hlavou. „Zavři oči. Vzbudím tě za hodinu.“

Otře si slzy a předstírá uraženou. „Takže ty mi můžeš dávat ruku na zadek bez podmínek, ale já tě osahávat nemůžu?“

Stisknu. „Přesně tak.“

Zavře oči a zamumlá, „to není fér.“

„Nechám tě si dělat s mým tělem, co budeš chtít, až nebudeš mít otřes mozku.“

Zazívá a přikryje se. „Nechám tě při tom.“

„Miluju tě, bejby.“

„Taky tě miluju.“ Natáhne se dozadu a položí si svou ruku na moji, která jí zakrývá většinu zadečku. „A miluju tvé ruce na sobě.“

Usměju se v potemnělé místnosti, mezi našimi nosy je jen pár centimetrů. Tak blízko, cítím a slyším, jak dýchá. A řeknu jí, co jsem věděl, že se jednou stane od chvíle, kdy jsem ji měl v náručí toho večera na tanečním parketu v Deep Ellum. „Vím, že ano.“