Shameless - 34. kapitola

Překlad: Peťa

BRADY

Chlapík v zahradnictví, Hank, nás vede k pultu, kde vytáhne velký šanon semen a rostlin, které mi může objednat. Katherine se na mě podívá a věnuje mi plachý úsměv.

Ten pohled, který mi věnuje. Stačí to, aby mi to rozpálilo kůži z toho, že jsem si jí vědomý.

Chci se jí dotknout.

Natáhnu se přes pult a snažím se soustředit na to, co říká Hank, ale jsem rozptýlený potom, co se stalo včera v noci. A znovu dnes ráno.

Kurva, dnešní ráno.

Pořád cítím její sladkou vůni. Cítím její jemnou kůži na své. Cítím, jak se hýbala pode mnou. Na mně. Kolem mě.

Zhluboka, ustáleně se nadechnu a zaměřím se na Hankovy nepoddajné ušní chloupky, abych získal kontrolu nad svou rostoucí erekcí.

Ale přítomnost Kat je příliš. Pořád ji cítím na jazyku a vzpomínám, jak sténala proti mně, když jsem jí sál ty pěkné růžové bradavky.

Nakonec podlehnu a snesu ruku na její zápěstí. Dech se jí zadrhne a nechá moje prsty, aby jí cestovaly k dlani, kde ji jemně stisknu. Jsme schovaní za pultem, takže Hank nemůže vidět, co jsem právě udělal.

Zdá se to špatné dotýkat se jí na veřejnosti. Nejsem si jistý proč. Ani jeden z nás neříkal nic o schovávání toho, co se mezi námi děje, ale vím, že bych měl být opatrný. Tohle je malé město, kde každý zná problémy každého, a až odejdu, nechci, aby se musela vypořádávat s něčími úzkoprsými představami o tom, co jsme dělali.

Poprvé se myšlenka na odchod zdá být opravdu hořkosladká. Nemůžu popřít, jak dobrý to byl pocit vzbudit se s touto holkou omotanou kolem mě. A to nejsem typ chlapa na přespávačky. S Gwen jsme spolu šukali měsíce a nikdy jsem necítil nutkání zůstat v její posteli, když jsme skončili. Nebo nedej Bože držet ji, když jsme skončili. Ale když jsem včera v noci vstal, abych se očistil, nedokázal jsem pochopit, že bych nevlezl zpátky do postele s Kat.

Spát s ní bylo úžasné, skoro tak dobré jako probudit se s mou ranní erekcí pevně přitisknutou k jejímu vnadnému zadečku. A když se ke mně s ospalým zasténáním vyklenula, nemohl jsem si pomoct, abych se nevrhl na druhé kolo.

Bůh žehnej mojí malé neteři za to, že přes noc spala. A žehnej paní Mac za to, že se stavila a nabídla, že na dvě hoďky pohlídá, abychom mohli zaskočit do zahradnictví.

„Kolik to je?“ zeptá se Hank, čímž mě přeruší v mých myšlenkách.

„Promiňte. Můžete zopakovat otázku?“ Měl bych tomu věnovat větší pozornost. Nakonec, byl to můj nápad sem jít.

Kat se snaží skrýt úsměv. Taky si v hlavě přehrává minulou noc?

Hank ukáže na obrázek plantáže. „Je to čtyři od středu nebo pět?“

Zamračím se, mám pocit, jako bych tuhle sračku měl vědět potom, co několik posledních měsíců pracuju pro tátu. Díkybohu, odpoví Katherine. „Pět stop od středu.“ Pak mi pošeptá: „Vzdálenost mezi řadami, která začíná ve středu plantáže.“

Přikývne a poškrábe se na plešaté hlavě. Jeho obočí se zvedne. „Jaké máte vyvážení pH?“

Opět, nemám kurva zdání, ale Kat znovu odpoví. „Sedm celých pět.“ Podívá se na mě. „Kontrolovala jsem to zrovna minulý týden. Zadní pole má šest, ale myslím, že máme trochu vápna, které můžeme položit.“

Hank přikývne na souhlas. „Měli byste být plně připraveni na jaro.“

Odšourá se, aby sebral několik zásob, a já zírám na tuto krásnou holku přede mnou. „Jak to děláš?“

Nakloní hlavu. „Dělám co?“

„Zachraňuješ mi zadek. Pokaždé.“

Zasměje se. „Jen dělám svou práci. Nebuď melodramatický.“

„Blbost. Jsi úžasná ve všem – znáš plantáže, staráš se o Izzy, staráš se o zvířata. Vážně.“

Pokrčí rameny. „Víš, že farmu miluju. Je snadné starat se o věci, které miluješ.“ Ty oříškové oči se vrhnou stranou a mně neunikne to tmavnoucí zbarvení na jejích tvářích. Přikývnu a ignoruju napětí v hrudi nad těmi slovy. A pak jí dám pusu na čelo. „Jsi pro mě příliš dobrá. Jen abychom měli jasno.“

„Ne že bych to věděla.“ Zasměje se, zní úlevně, že jsem nedělal víc z toho, co zrovna řekla. Ale znám opravdovost za těmi slovy a nejsem dost kokot, abych si myslel, že jsou namířená na mě.

Hank se vrátí s několika různými páry nůžek a já nechám Kat vybrat ty, které koupíme, protože o této sračce ví očividně víc než já.

Objednáme si několik zásob na farmářskou akci, a zatímco to kontrolujeme, sleduju ji klábosit s Hankem a užívat si jejich lehké žertování. Zeptá se na jeho manželku a poslouchá, když si stěžuje na svou vyhřezlou ploténku. Ona mu vypráví o Izzy, jak chodí a chce se všude dostat. On jí poví, že jeho žena si zamilovala její recept na citronovo-levandulové kostky.

Sleduju je s úsměvem… dokud si nevzpomenu, proč v první řadě jsme v zahradnictví – abych mohl připravit farmu na prodej.

To, že jsem onehdy dostal zprávu od realiťáka, že má několik lidí, kteří vyjádřili o farmu zájem, mě přimělo, jak vyskočit radostí tak i děsit se dne, kdy ji prodám. Protože zatímco nic na tomto životním stylu není snadné, vidím, proč to bratr tak moc miloval. Všude, kam se podívám, vidím jeho život a to, co se snažil vybudovat se svou novou rodinou.

A cítím se jako strašný bastard, že to chci předat zájemci s nejvyšší nabídkou. Úplnému cizinci.

Ale důvod, proč mám žaludek zauzlovaný, je takový, že nenávidím den, kdy budu muset Katherine říct, že je konec. Protože ten den se blíží.

Ještě nejsme oficiálně na trhu, ale Kent říká, že chce, abych pokračoval ve svém plánu provést nějaké kosmetické změny, které farma potřebuje. Pak poznamenal, že bych měl připravit pole na nadcházející úrodu pro případ, že tento proces bude trvat déle, než očekáváme.

„Mohlo by to trvat několik týdnů nebo měsíců nebo déle,“ řekl Kent, nechtěl zvyšovat moje naděje.

Týdny. To slovo donutilo moje srdce poklesnout. Což je kurva šílené. Strávil jsem jednu noc s Kat a už to uvedlo zmatek do toho, co vím, že potřebuju udělat. Co musím udělat. Protože nemám na výběr.