CL - 6. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Mia opustila jeho apartmán a šla domů. V hlavě jí panoval chaos. Už nebyla panna a důkazem byl přetrvávající pocit pálení mezi nohama. Ten gel sice neutralizoval většinu bolesti, ale ještě stále cítila dozvuky styku. Při vzpomínce na orgasmus, který jí Korum daroval, se jí stáhl podbřišek. A to ji chtěl vidět dnes večer znovu. Opravdu nezněl, jakoby měl v úmyslu se svého požadavku vzdát – její přání při tom prostě ignoroval.

Když si na to Mia vzpomněla, opět se naštvala. Neměl na to právo! Jeho rasa sice mohla ovlivnit lidskou evoluci, ale to z ní stále ještě nedělalo jeho majetek. Jeho chování neomlouvala ani ta speciální chemie, o které si myslel, že mezi nimi panuje a Mia nenáviděla pomyšlení, že ji může mít, kdykoliv se mu zachce. Přála by si, aby mu mohla nějak jeho plány překazit, ale její vlastní reakce to znemožňovaly.

K jejímu bytu to byla dlouhá cesta, ale Mia si chtěla protáhnout nohy a vyvětrat hlavu, než se setká se svou spolubydlící. Když dorazila k bytovému domu, byla tak unavená, že pět poschodí se ukázalo jako těžká práce. Toužila po tom padnout do postele a dělat něco nesmyslného – jako například sledovat nějaký seriál.

Ale tohle prostě nebyl její den. Jessie měla návštěvu, všimla si, když otevřela dveře a uslyšela z obývacího pokoje mužské hlasy. Když vstoupila, uviděla ke svému překvapení dva muže, které předtím ještě nikdy neviděla.

Jeden z nich – Asiat – vypadal na pět a dvacet, zatímco ten druhý nejméně na třicet let. Starší muž na sebe okamžitě přitáhl její pozornost. Něco na způsobu, jakým seděl na gauči, jí připomnělo obraz pružiny. Měl blonďaté vlasy a ledově modré oči byly výjimečně ostražité. Působil středně vysoce a štíhle, možná dokonce vychrtle.

Když Mia vešla, oba dva vstali. Jessie zůstala sedět a vypadala přitom velmi bledě a podivně provinile.

„Ahoj, Mio,“ pronesla trochu váhavě. „To je můj bratranec Jason a jeho přítel John.“

Mia zvedla obočí. „Ten Jason, o kterém jsme mluvily dnes ráno?“, zeptala se zmateně.

Asiat přikývl. „Přesně ten.“

„Och, ahoj… ráda tě poznávám,“ řekla Mia zdvořile a snažila se pochopit, co se tu právě dělo.

„Jsou tu, aby si s tebou promluvili,“ pípla Jessie a Mia najednou pochopila, proč se tváří tak provinile.

„Jsou z hnutí odporu nebo tak něco?“, zeptala se nevěřícně. Když nedostala žádnou odpověď, bylo jí to jasné. „Takže, já nevím, co vám Jessie vyprávěla, ale opravdu tu není nic, o čem bychom si mohli povídat…“

„Naopak, slečno Stalis,“ bylo to první, co John se svým lehce drsným hlasem řekl, „musíme si promluvit o hodně věcech. Jasone – proč si nejdeš popovídat se svou sestřenicí, zatímco povedeme se slečnou Stalis rozhovor?“

Když uviděla Miin naštvaný obličej, upřela na ni Jessie úpěnlivý pohled. „Prosím, Mio, já vím, že jsi na mě naštvaná, ale opravdu si myslím, že by ti mohli pomoct. Poslechni si, co ti řekne, ano? Jason mi řekl, že mají pro tebe opravdu užitečné rady, jak bys mohla dostat svou situaci pod kontrolu – proto jsou tady.“

Mia si hlasitě povzdechla a zaskřípala zuby: „Oukej.“ Žádné odpočinkové odpoledne se očividně konat nebude.

„Kdy vás chce opět vidět?“, zeptal se John klidně.

Mia překvapeně zamrkala. „Och, dnes večer v sedm.“

„Oukej,“ řekl, „tak to budeme mít dostatek času, abych vám sdělil všechny novinky. Už vás ozářil?“

„Ozářil?“

„Použil u vás nějaký mimozemský přístroj, který ozářil místo, kde jste byla zraněná, červeným světýlkem?“

Mia na něj hleděla s šokem v očích. „Odkud to víte?“

Vzal její odpověď jako souhlas a řekl: „Pak nemůžete byt opustit. Jasone, proč nejdeš se svou sestřenicí do kina, zatímco si tu promluvím se slečnou Stalis?“

Jason přikývl a s Jessie v závěsu opustil byt, i když její spolubydlící doslova umírala zvědavostí, jak mohla Mia vidět.

Když osaměli, zeptala se Mia podrážděně: „Co myslíte tím, že nemůžu opustit byt?“

„Byla jste ozářená. V podstatě si vás označil – máte teď v sobě malé nanoroboty, tam, kde vás ozářil, a ti mu neustále podávají hlášení o vaší poloze. Pokud byste udělala něco, co by nečekal, jako například opustila apartmán, zatímco předpokládá, že se budete zdržovat doma – pak by mohl pojmout podezření.“

Mia si zděšeně prohlížela své dlaně. „Vy si teda myslíte, že když léčil mé škrábance, tak do mě ve skutečnosti implantoval kontrolní přístroj? Proč by to dělal?“ Zvedla hlavu. „A odkud to všechno víte?“

„Slečno Stalis…“, pronesl unaveně.

„Prosím, říkejte mi Mio,“ přerušila ho.

„Rád, Mio,“ odpověděl, „bojujeme proti Krinarům už dlouho. Opravdu si myslíš, že jsme se během té doby o svém nepříteli něco nepřiučili?“

„Oukej,“ řekla Mia pomalu, „předpokládejme, že bych ti věřila. Proč by to dělal? Označoval mě?“

„Samozřejmě, aby kdykoliv věděl, kde se právě nacházíš. To je u nich standardní postup.“

Mia na něj šokovaně hleděla. „To je jasné, ale co můžeš udělat, abys mi pomohl?“

„Nemůžeme ti pomoci, Mio,“ odpověděl John bez obalu. „Ale ty můžeš pomoci nám.“

Mia se ostře nadechla. Obávala se, že by to tak mohlo být. „Myslím, že jste byli špatně informováni. V žádném případě nechci, abyste mě do něčeho zatáhli. Nemůžeme vyhrát, a to poslední, co potřebujeme, je návrat do doby Velké paniky. Jen chci, abyste mě nechali na pokoji – Korum, ty a všichni ostatní – a pokud mi s tím nemůžeš pomoct, tak bys měl jednoduše odejít.“ Ukázala na dveře.

„Už jsi v tom až po uši, Mio, ať chceš nebo ne. Víš vůbec, kdo je ten tvůj krinarský milenec?“

„Není to můj milenec!“, pronesla Mia kousavě.

„Ty jsi s ním nespala?“ Když uviděl, jak najednou ve tváři zbledla, pokračoval, „to jsem si myslel. Jsem si jistý, že neztrácel čas, aby si od tebe vzal přesně to, co chtěl, stejně jako si vzal naši planetu.“

Mia bojovala s pocitem trapnosti. „Co tím myslíš? Víš, kdo to je?“

„Copak ti o sobě vůbec nic neřekl? Víš, proč tu je? V New Yorku? Jak se vůbec Krinar na Zemi dostali?“

Mia pomalu přikývla. „Vyprávěl mi, že je inženýr, a že firma, pro kterou pracuje, vyrobila lodě, které je sem přivezly.“

„Inženýr? No to je dobré.“ John se trpce zasmál. „Je to jeden z nejmocnějších Krinarů na této planetě, Mio. To jemu patří lodě, které je sem přivezly – jeho firma byla totiž tou hnací silou za jejich přesídlením na Zem.“

Když uviděl výraz v její tváři, která odrážela nevěřícnost, dodal: „Je členem jejich Rady – někteří dokonce říkají, že jí předsedá. Jeho firma zásobuje jejich sídliště vším, co potřebují. Bez něho by na Zemi žádná sídliště Krinarů ani žádní Krinar nebyli.“

„To nechápu,“ řekla Mia zmateně. „Když je tohle všechno, tak proč je tady? A co ode mě chce?“

„Je tady, protože poprvé ode „Dne K,“ máme proti nim nějakou šanci.“ Johnovy oči se leskly vzrušením. „Protože ví, že jsme blízko tomu, abychom se jim dokázali postavit. Protože chce hnutí odporu zničit dřív, než se dostaneme ještě dál.“

Zhluboka se nadechl. „A k tomu, co chce udělat s tebou, to je zcela zřejmé. Víš, co je to Charl?“

Mia zavrtěla hlavou.

„Doslovný překlad je ten, kdo způsobuje potěšení. To je jméno, kterým označují své lidské otroky, které si drží ve svých sídlištích. Úkolem charla je poskytovat Krinarům potěšení. Jak už možná víš, užívají si, když mohou při sexu pít krev. Proto nás tu drží, uvězněné ve vysoce technologických klecích, a využívají nás, kdykoliv chtějí.“

Mia cítila, jak se jí zvedá žaludek. „Lžeš. Proč by něco takového dělali? Jsou to inteligentní bytosti.“

„Ale oni o nás takto nesmýšlejí. Většina z nich v nás vidí něco jako domácí mazlíčky, kteří byli extra vyšlechtěni k tomuto účelu – o trochu víc než primáti, které na Krině lovili tak dlouho, až vymřeli.“

„Co mi chceš vlastně říct? Že mě chce Korum jako svého otroka?“, zeptala se Mia nevěřícně. „To je naprostá blbost. Pokud by mě chtěl uvěznit, tak to bych tu asi nebyla, ne?“

Povzdechl si. „Mio, já nevím přesně, jakou hru to s tebou hraje. Možná považuje za zábavné ti zpočátku ponechávat iluzi svobody. Ale to není realita – to chápeš, že? Pokud by ses pokusila opustit New York, místo toho, abys zůstala zde a šla k němu, kdykoliv chce, tak nevím, co by udělal nebo jestli by tě tvá rodina vůbec někdy viděla. Jsi chytrá dívka. Cítila jsi to, že? Proto ses mu také moc nevyhýbala. A to je přesně ten důvod, proč má o tebe tvá spolubydlící takový strach a obrátila se na Jasona, i když už spolu skoro tři roky nemluvili – protože řekla, že ti to přerůstá přes hlavu.“

Mie se chtělo zvracet. Pokud říkal John pravdu, tak byla její situace mnohem horší, než předpokládala. Měl pravdu; její podvědomí muselo nebezpečí, kdyby přes Korumem utekla, vycítit. Nikdy vážně neuvažovala, že by opustila město. V její mysli vířilo tisíce otázek, i když se jí zároveň v břiše šířilo beznadějné zoufalství.

„Takže, co ode mě chceš?“, zeptala se hořce. „Obtěžoval ses sem jen kvůli tomu, abys mi řekl, že jsem v prdeli? Že skončím jako domácí mazlíček nějakého mimozemšťana? Někde zavřená, pokud zrovna nebudu využívaná na sex? To je to, co se mi tu snažíš říct?“

„Ano, Mio,“ odpověděl John klidně se zvláštním výrazem ve tváři. „Pro tebe žádné dobré alternativy neexistují. Až už ho nebudeš bavit, tak bys ses možná mohla vrátit ke svému starému životu – pokud ovšem budeš ještě stále v New Yorku. Samozřejmě bys mohla upoutat pozornost nějakého jiného Krinara a pak už by tě nikdo nikdy neviděl. To se stalo mé sestře – to je také důvod, proč dělám to, co dělám, aby ostatní nevinné mladé dívky mohly vést normální život.“

Mia na něj zděšeně pohlédla. „Tvá sestra? Co se s ní stalo?“

Jeho ústa sebou zacukala trpkostí. „Co se jí stalo, je, že jsem jí k úspěšnému ukončení univerzity věnoval cestu do Mexika. Jela s pár přítelkyněmi a na pláži potkala pohledného cizince, který nebyl tak úplně člověk… V noci před jejím odjezdem domů Dana ze svého pokoje zmizela. Nějakou dobu jsme nevěděli, co se stalo – jen dohady, že to má něco společného s tím Krinarem. Proto jsem proti nim začal bojovat, abych pomstil svou sestru. Asi před rokem jsem se dozvěděl, že je stále naživu a drží ji v jednom sídlišti na Costa Rice jako charl.“

Když si uvědomila utrpení jeho rodiny, Mie se do očí nahrnuly slzy. „Proboha, to je mi tak líto,“ řekla. „Není nějaká možnost, jak ji získat zpátky?“

„Ne.“ Plný hněvu a lítosti zavrtěl hlavou. „I kdyby se nám podařilo ji odtamtud dostat – což je naprosto nemožné –, už byla jako všichni charl ozářená. Vždycky budou vědět, kde se nachází – ta procedura se nedá zvrátit.“

„Ozářená,“ pronesla Mia. „Jako všichni charl – jako já.“

„Jako ty,“ potvrdil John.

Chtěla křičet a plakat a házet věcmi. Rozhodla se pro otázku: „Tak proč jsi dnes přišel?“

„Protože, Mio, i když my nemůžeme pomoci tobě, momentálně jsi v pozici, kdy bys mohla pomoci ty nám. Pokud bychom měli úspěch, tak by ses mohla nejen vrátit ke svému starému životu, ale také bys zabránila, aby se dalším mladým ženám a mužům stalo to, co mé sestře.“

„Já to nechápu… O co přesně mě žádáš?“, řekla Mia pomalu se stoupajícím pulsem.

„Chtěli bychom, abys s námi spolupracovala. Dala nám vědět, kde se Korum pohybuje, co rád jí, kde spí, nějaké slabiny, které by mohl mít. A, pokud bys narazila na nějaké informace, které by nám mohly pomoct – hesla, bezpečnostní opatření, něco –, abys nám tyto informace předala.“

„Žádáš mě, abych pro vás špehovala?“ Miin hlas stoupal do výšky plný nevíry.

„Prosím tě, abys ze své nešťastné situace vytěžila to nejlepší a pomohla sobě a lidstvu. Všechno, co budeš muset udělat, je, když budeš u něj, abys měla otevřené oči a uši, a to, co se dozvíš, předala nám.“

„A ty si myslíš, že jsem toho schopná? Bez jakékoliv přípravy a bez hereckého talentu? Oklamat nejmocnějšího Krinara na této planetě? Proč si myslíš, že už dávno neví, že tu jsi? Zvlášť, pokud je jeho cílem zničení vašeho hnutí odporu?“

„Tento apartmán není sledovaný – to jsme zkontrolovali. Neměl by mít důvod tě zde špehovat, když nebudeš dělat nic podezřelého a budeš spolupracovat. Neví, že tu jsme – pokud ano, už bychom byli mrtví. Nežádáme po tobě, aby sis hrála na Jamese Bonda nebo nějakou femme fatale. Nemusíš se snažit se k němu přiblížit, nebo ho svést nebo něco takového – prostě pokračuj ve vašem vztahu tak, jako doposud a předávej nám informace.“

„Jak? A k čemu to bude? Proč si myslíš, že máte vůbec nějakou šanci, když všechny vlády světa proti nim nedokázali ani se svými nukleárními zbraněmi nic podniknout?“ Celá ta věc byla chorá, a Mia neměla v úmyslu stát se mučedníkem ve jménu nějaké beznadějné věci.

„To jak přenech v klidu nám. Pokud by ti dopřával stejnou svobodu jako doposud, bylo by to samozřejmě mnohem jednodušší. Pokud ne, tak to bude komplikovanější, ale my máme své cestičky.“ Na chvíli se odmlčel a očividně zvažoval svá další slova. „Proč si myslíme, že bychom mohli vyhrát, k tomu ti řeknu jen tolik, že ne všichni Krinar jsou stejní. Ne všichni věří, že jsou lidé méněcenní. Víc ti k tomu nemůžu říct, ale ujišťuji tě, že máme – mocné spojence.“

Spojenci lidí mezi Krinar? Možnosti, které z toho plynuly, byly nepředstavitelné.

„Já nevím,“ řekla Mia, zatímco se snažila všechno promyslet. „Co, když na to přijde? Co potom se mnou bude?“

Popravdě odpověděl: „To nevím. Mohl by tě zabít nebo si vymyslet jiný trest. Opravdu to nevím.“

Mia se krátce hořce zasmála. „A je ti to jedno, co?“

John si povzdechl. „To není, Mio. Víc, než cokoliv jiného bych si přál, aby byly věci jinak. Abych tě o nic z toho nemusel žádat, a to jediné, s čím by sis dělala starosti, byly tvé závěrečné zkoušky. Ale už v takovém světě nežijeme. Pokud chceme získat zpět svou svobodu, tak musíme všichni zariskovat. Ty jsi náš nejlepší prostředek, jak se ke Korumovi dostat co nejblíž. Opravdu bys mohla hodně pomoci, Mio.“

Mia přešla ke stolu, posadila se k němu, a na moment zavřela oči, aby mohla lépe přemýšlet. Neměla důvod Johnovi nedůvěřovat, a neměla ponětí, co z toho, co jí říkal, opravdu odpovídalo pravdě. Přesto inklinovala k tomu mu věřit. Slyšela v jeho hlase bolest, když hovořil o své sestře; buďto byl nejlepší herec světa nebo Krinar opravdu unášeli a věznili lidi, kteří upoutali jejich pozornost. Stejní lidé jako byla ona, která nechtěně upoutala Korumovu pozornost.

Na mysl jí přišla další otázka. Otevřela oči a zeptala se: „Co, když Korum ví, že Jason je Jessin bratranec, a už dávno mě podezírá?“

John pokrčil rameny. „To je samozřejmě také možnost. Ale Jason je Jessin bratranec z třetího kolena, takže to spojení je velmi vzdálené. Kromě toho není v našem hnutí moc aktivní, poslední dva roky skoro vůbec, a dnes za mnou přišel jen proto, že mu Jessie kvůli tobě zavolala. Sice to nemůžeme vyloučit, ale máme dobré šance. A nezapomeň – Korum je ten, kdo tě pronásledoval, ne naopak, takže opravdu neměl důvod tě podezírat.“

„Oukej,“ odvětila Mia, „chvíli předpokládejme, že se rozhodnu pro vás špehovat. Jak si představuješ, že dnes za ním půjdu, po tom všem, co jsi mi právě vyprávěl a přesto budu dělat, jakoby se nic nezměnilo? Je starý přes několik tisíc let – dokáže ve mně číst jako v otevřené knize. Nemám žádnou šanci.“

„Já nevím, Mio. Znáš ho líp než my. Vím, že jsi to nikdy nedělala, ale věřím v tebe. Tvou největší výhodou by mohlo být to, že podceňuje tvou inteligenci. Dokud budeš prostě jen jeho charl, tak by v tobě nemusel vidět žádnou hrozbu.“

Mia toho měla dost. Vstala a cítila, jak se v ní šíří vyčerpání.

„Johne,“ řekla unaveně. „Chápu, co děláš, a také s tebou sympatizuji. Přesto ti nemohu nic slíbit. Neohrozím svůj život jen proto, abych ti dala vědět, kde se Korum pohybuje a co měl k večeři. Pokud bych narazila na nějakou informaci, která by byla důležitá, tak se budu snažit ti ji předat.“

Přikývl. „To je fér, Mio. Nemusíš s námi navazovat kontakt, prostě si promluv s Jessie – nebo pokud by to nebylo možné, pošli jí mail a do předmětu napiš HALLO – budeme sledovat její účet. Pokud by se rozhodl tvé maily kontrolovat –, což by mohl –, tak to nevzbudí jeho podezření. Prostě jsi jen napsala své spolubydlící HALLO.“

Mia souhlasně přikývla a chtěla být jen sama. Bušilo jí v hlavě, jakoby tam měla permoníky, a když John odešel, s úlevou za ním zavřela dveře.

Poté, co vešla do svého pokoje, zhroutila se na postel.

Bylo jí špatně a žaludek měla z Johnových odhalení jako na vodě. To nemohla být pravda – nechtěla tomu věřit. Ano, Korum ignoroval její námitky, a doteď jí nedával v jejich vztahu moc na výběr. Ale opravdu by si ji držel jako sexuální otrokyni? Sebral by jí všechnu svobodu a zavřel by ji někde v sídlišti Krinarů? Pokud nebyla existence charlů jen nějaký výplod Johnovy fantazie – a Korum z ní chtěl jednoho udělat –, pak by byl opravdu monstrem, jak ho nedávno nazvala.

Když pomyslela na to, že by ho měla dnes večer vidět a snést na svém těle jeho doteky, zmocnila se jí nevolnost. A tvářit se, že je jejím milencem. To poslední v ní vyvolalo dávení. Jak mohlo její tělo po něm toužit, když v ní ani neviděl osobu s elementárními lidskými právy – respektive s právy inteligentní bytosti?

Kromě toho ji děsilo ho špehovat. Pokud by ji přistihl, byla si jistá, že by ji pravděpodobně zabil – ale předtím by ji určitě mučil, aby z ní dostal informace. Každý, kdo si drží otroky, by se nezastavil ani před mučením.

Zachvěla se. Pokud by se o jejím dnešním rozhovoru s Johnem dozvěděl, byla by ztracená.

Snažila se představit si, jak by jí úmyslně způsoboval bolest. Z nějakého důvodu to bylo těžké. Většinu času s ní zacházel velmi opatrně. Dokonce, když dnes ráno ztratila své panenství, i když to bylo traumatické, mohlo to být i horší, pokud by se nedržel zpátky, jak to šlo. Některé věci, které pro ni udělal, byly opravdu plné starostlivosti – krmil ji, ujistil se, že je jí teplo, osušil ji, vyléčil jí (no, s ohledem na to, co se právě dozvěděla, to nebylo žádné plus) –, všechny tyhle věci si nedokázala spojit se zlem, jak ho popsal John. Na druhou stranu kotěti by také nechtěla ublížit, ale neměla by problém zavřít ho v domě. Pokud to bylo opravdu to, co v ní viděl – sladkého plyšového mazlíčka, se kterým mohl mít náhodou i sex –, pak dávalo jeho chování perfektní smysl.

Mia se snažila nepřemýšlet nad všemi důsledky, ale bylo to nemožné. Její budoucnost vždy vypadala tak nějak zářivě a Miu bavilo plánovat příští roky jejího života. A teď neměla ponětí, co jí přinesou příští týdny – jestli bude ještě naživu a jestli vůbec dokončí univerzitu.

Pomyšlení, že by skončila v cizím sídlišti jako Korumův charl, bylo děsivé. Dal by jí aspoň možnost dát vědět, že je ještě naživu?

Pocítila vlnu sebelítosti a do očí jí vyhrkly slzy. Neschopná dál zadržovat dosud potlačované emoce, zabořila obličej do polštáře a rozplakala se nad celou tou nespravedlností, až už v sobě neměla žádné slzy.

Poté vstala, umyla si obličej a zabalila si věci na večer, přesně jak jí Korum poručil.

***

V 18:45 hodin nastoupila do metra směrem do Tribecy a v 18:59 vešla do Korumova domu. V myšlenkách se poplácala po rameni a pomyslela si, že je opravdu dochvilný špión.

Pozdravil ji s lehce smyslným úsměvem a ve svých světle modrých džínách a bílém tričku vypadal jako vždy úchvatně. Dokonce i po Johnově odhalení Mii vynechalo srdce, když ho uviděla. Ucítila, jak se jí sevřel podbřišek, a zvlhla. Jeho úsměv se ještě víc rozšířil a na tváři se mu objevil ten zatracený ďolíček. Očividně její vzrušení cítil.

Mia proklela své tělo. I přese všechno na něj reagovalo. Na druhou stranu, stejně měla za úkol spát s nepřítelem, tak si to mohla klidně i užít. Jelikož teď znala pravdu o jeho národu a jeho pravděpodobných plánech s ní, byla si jistá, že má své pocity pod kontrolou, i kdyby jí přivodil tisícovku mimozemských orgasmů.

Jídlo, které připravil, bylo jako vždy skvělé. Hlavním jídlem byly jemně opečené brambory s houbami, kopr a zkaramelizovaná cibule, které následovalo po předkrmu, sestávajícího ze špenátového salátu s dušenými hruškami. Na závěr jí předložil talíř s čerstvým ovocem, které nakrájel na zvláštně tvarované kousky a sladký dip z vlašských ořechů. Na tom všem si pochutnávali při svíčkách. Kdyby to nevěděla líp, tak by si myslela, že se jí dvořil romantickou večeří. Ale spíš to bylo tak, že prostě rád jedl v pěkném prostředí a ona z toho teď profitovala.

Přesto to k jeho obrazu zloducha, jak ho popsal John, moc nepasovalo.

I přes svou počáteční obavu, neměla Mia potíže se k němu chovat přirozeně – možná proto, že nemusela předstírat, že ho má ráda, nebo že se v jeho přítomnosti cítí uvolněně. Od dnešního rána své pocity vůči němu znala zcela přesně, a on od ní nečekal nic jiného, než že se bude chovat nervózně, uštěpačně a vzrušeně – a to byla Mia opravdu.

Čas jim při rozhovoru a jídle příjemně ubíhal. Zjistila, že se mu líbí americké filmy ze začátku dvacátého století. Když se jejich večeře chýlila ke konci, začala se Mia bát, co ji čeká dalšího. I přes gel, který na ni použil, stále ještě uvnitř cítila nepříjemné pálení a nijak se na další sex netěšila – i když by to podruhé nemělo teoreticky tak bolet. Pochybovala, že při jeho velikosti a její údajné extrémní úzkosti, to bude někdy zcela bezbolestné. Jejímu tělu to ale asi bylo zřejmě jedno vzhledem k vlhkosti, která se jí sbírala mezi nohama.

Když bylo po jídle, pomohla Mia Korumovi s úklidem nádobí. To byly uklidňující domácí úkony – něco, co by ve své staré budoucnosti sdílela se svým manželem či přítelem – a to jí připomnělo, jaký zvláštní obrat v jejím životě nastal. Bylo těžké uvěřit, že ještě před čtyřmi dny se obávala zkoušky ze sociologie, a že je její milostný život v troskách. Teď se snažila, aby ji nepřistihli při špehování dva tisíce let starého mimozemšťana, který si ji zřejmě chtěl držet jako sexuální otrokyni.

Když byli s uklízením hotovi, odvedl ji Korum do ložnice.

Teď se Mia cítila jako nervózní vrak, zatímco jí v břiše bojovalo vzrušení se strachem. Když si všiml jejích obav, řekl: „Dnes v noci žádný pohlavní styk, to ti slibuji. Vím, že jsi ještě stále příliš bolavá.“

Miin strach se ještě zvýšil. Co přesně s ní měl v úmyslu, když pohlavní styk nebyl na programu dne?

Vstoupili do ložnice, a on ji zavedl k důvěrně známé kulaté posteli, která teď byla ustlaná s novými prostěradly v modré a slonovinové barvě. Místnost byla osvětlená světle žlutým světlem a odněkud z pozadí se linula příjemná hudba. Poté, co se posadil na postel, přitahoval si ji stále blíž a blíž, až mu stála mezi rozevřenými stehny. V této pozici byla Mia skoro ve stejné výšce očí. Lehce se třásla, a když jí přes hlavu přetáhl tričko a objevila se bílá podprsenka, na kterou tentokrát nezapomněla, snažila se na něj nedívat.

„Jsi tak krásná,“ zašeptal a držel ji za boky, zatímco si prohlížel její obnažené tělo. Mia se začervenala a nezkušený teenager v jejím nitru se nad tím komplimentem zatetelil.

Předklonil se a něžně ji políbil na citlivé místo mezi krkem a ramenem. Mia se zachvěla a na celém těle jí naskočila husí kůže. Očividně se mu její reakce líbila, protože ji tam políbil znovu a poté jí dýchl na lehce vlhké místo. Okamžitě jí ztvrdly bradavky. Zasmál se a jeho oči zezlátly. „Ještě stále žádné polibky na ústa?“, zeptal se jemně a Mia pokrčila rameny, protože si vzpomněla, co se stalo naposledy, když si vymyslela tuto podmínku.

Vzal to jako souhlas, přitáhl si ji blíž a zabořil jí ruku do vlasů. Druhou jí opřel o kříž. Mia položila své vlastní ruce na jeho zakrytá ramena, zavřela oči a cítila, jak jí pokrývá tváře, čelo a zavřená víčka motýlími polibky. Když jeho jemné rty došly až k jejím ústům, svíjela se vzrušením.

Nejdřív ji políbil jen lehce, jen se o její rty otřel. Poté jí začal rty ožužlávat a jazykem jí olízl koutky. Zasténala, přitiskla se k němu celým tělem a Korum jí vrazil jazyk do úst. Poté jím začal pohybovat způsobem, který očividně imitoval pohlavní styk. Když jí pronikal jazykem do úst a zároveň sál její citlivé rty, pochvu jí zaplavila další várka vlhkosti.

Jak byla ponořená do svých pocitů, Mia ani nezaregistrovala, že jí rozepnul podprsenku. Z úst přešel k jejímu uchu a jemně jí sál ušní lalůček. Kroutila se pod ním vášní a hlava jí padla dozadu. Této příležitosti využil k tomu, aby si lízáním a líbáním udělal cestičku od citlivého hrdla až dolů ke klíční kosti a dál, až jeho teplá ústa konečně dorazila k jejím malým, bílým ňadrům. „Krása,“ zamumlal, než vtáhl do svých úst jednu růžovou bradavku a poté po ní pomalu přejel zuby. Mia vykřikla a klitoris jí začal pulsovat, jak se blížila k vyvrcholení. Pak to celé zopakoval i s její druhou bradavkou, a když se v jeho náruči začala svíjet nesnesitelně blízko uvolňující exploze, pevně ji sevřel. Pár sekund ji držel zcela nehybně, až ten pocit odezněl. Poté ji zvedl a posadil na jednu svou pokrčenou nohu, třel její džíny pokryté mokré přirození o své koleno a ústy spolykal její výkřiky, když se její tělo otřáslo vytouženým orgasmem.

Když se na něho zcela vyčerpaná zhroutila, Mia cítila, jak se její vnitřní svaly svírají v dozvucích vyvrcholení. Aniž by čekal, až se vzpamatuje, Korum vstal, zvedl ji a položil na postel. Sám se svlékl rychlostí, nad kterou jen zamrkala, rozepnul jí džíny a stáhl je spolu se spodním prádlem.

Jak tam před ním ležela úplně nahá, nepříjemně jí to připomnělo bolest, která posledně následovala. I když už se jeho velký úd po ní útočně natahoval, všechno, co Korum dělal, bylo, že si prolíbával cestu po jejím těle odshora dolů. Začal na citlivém místečku na jejím rameni a skončil blízko jejího podbřišku. V očekávání se napjala a on ji nezklamal. Silnýma rukama jí rozevřel stehna, sklonil hlavu a jemně jí lízal záhyby, aniž by se dotkl klitorisu. Mia s překvapením zjistila, že už je opět vzrušená, i když teprve před pár minutami vyvrcholila. Do jejího otvoru pomalu pronikl jeden prst a opatrně stiskl citlivé místečko v jejím nitru, zatímco jeho jazyk rychlým rytmem kmital přes její klitoris. Tentokrát se nic nesbíralo pomalu, místo toho se její tělo křečovitě sevřelo kolem jeho prstu.

Mia ležela bez hnutí. Zřejmě někdy během celého rauše musela do rukou uchopit jeho hlavu, protože měla prsty zabořené do jeho krátkých, lesklých kučer. Pocítila stud, takže ho zase pustila. Pomalu z ní vytahoval svůj prst, což vedlo k dalšímu zachvění. Poté si olízl prsty, zatímco jí upřeně hleděl do očí. Mia opět zasténala.

Posadil se a celou dobu z ní nespustil oči. Mia si všimla, že byl ještě stále extrémně tvrdý, protože ještě nevyvrcholil. Mia si nervózně olízla rty. Zajímalo by ji, co měl v úmyslu. Jeho hladové oči sledovaly pohyb jejího jazyka a najednou věděla, co od ní chtěl.

Mila se také posadila, opatrně natáhla ruku a dotkla se jeho penisu, který byl na dotek hladký a tvrdý. K jejímu překvapení jí skočil do ruky, skoro jakoby byl živý. Mia zvedla pohled ke Korumovi, a to, co tam viděla, ji uklidnilo. Vypadal, jakoby měl bolesti. Oči měl pevně sevřené a na spáncích mu vyrazil pot. Když si všiml její pauzy, otevřel oči a zašeptal drsným hlasem: „Pokračuj.“

Povzbuzená objala prsty jeho penis, a pomalu ho masírovala pohyby nahoru a dolů, tak jak to viděla v porno filmech. Její ruka vypadala oproti němu bílá a malá, takže se ptala sama sebe, jak se vůbec mohl do ní vejít. Zasténal potěšením z jejích pohybů a celé jeho tělo bylo napjaté k prasknutí. Mia se najednou cítila silnější. Vědomí, že má na něj takový vliv, že tato úžasná bytost je vydaná na pospas jejím dotekům, ukazovalo na určité vyrovnání moci ve vztahu, který byl doteď zcela jednostranný.

Rozhodla se zajít dál. Poklekla a předklonila se. Její tmavé kudrlinky ho pohladily po stehnech a Mia mu na zkoušku olízla naběhlou hlavičku. Zasyčel a vyrazil boky jejím směrem. Zasmála se, zatímco si svou novou schopnost jeho kontroly, užívala. Držela mu penis jednou rukou a druhou mu stiskla ztěžklá varlata, aby prozkoumala tento neznámý terén.

„Mio…“, zasténal a ona se potěšeně usmála. Chtěla z jeho těla vylákat ještě silnější reakci, tak jako to dělal s jejím tělem on. Zatímco ho držela za vejce, uchopila ho do úst a současně ho druhou rukou zpracovávala rytmickými pohyby. Vyrazil ze sebe hrdelní zvuk, vzepjal se v bocích a Mia ucítila, jak z něho do jejích úst tryská teplá, lehce slaná tekutina. Překvapená a opravdu potěšená ho uvolnila a sledovala, jak zbytek husté, krémově zbarvené tekutiny přistává na jeho bronzově zbarveném břiše. V ústech měla divnou chuť – ne nepříjemnou –, zajímalo by ji, jestli byl mezi spermatem Krinarů a lidí nějaký rozdíl. Jeho penis s sebou před jejíma očima ještě jednou zacukal, ale už začal ztrácet na velikosti.

Když Mia vzhlédla, všimla si, že na ni hledí s úsměvem.

„Už jsi to někdy předtím dělala?“, zeptal se a kývl směrem ke svému pohlaví.

Mia v odpověď zavrtěla hlavou. Z nějakého nevysvětlitelného důvodu nedovolila mužům, se kterými si v minulosti vyšla, víc než jen pár polibků.

„Pak jsi přirozený talent,“ řekl a jeho úsměv se ještě víc rozšířil. Sáhl pod postel, vytáhl krabici s kapesníky a jeden z nich použil na utření břicha. Mia zamrkala a ptala se sama sebe, co tam dole ještě všechno skladoval. Poté, co se očistil, vstal a vyrazil zcela nahý ke dveřím. „Sprcha?“, zeptal se a Mia ho s potěšením následovala.

Společně vlezli do sprchové kabinky, a Korum nastavil vodní proudy tak, aby na ně pršela teplá voda ze všech stran. Do dlaně si stříkl trochu šamponu, vmasíroval jí ho do vlasů a zkušenými pohyby ho zase spláchl. Mia tam stála se zavřenýma očima a užívala si pocit jeho prstů na hlavě a vodu, která jí stékala po citlivé kůži. Poté jí umyl celé tělo a z jeho důkladnosti Mia zrudla. I když se ještě stále trochu styděla, váhavě ho napodobila. Namydlila jeho zlatavou pokožku a silné svaly. Očividně si její doteky užíval a nahrbil se jako velká kočka, která touží po podrbání.

Když byli hotoví, nejdřív Korum osušil tlustým ručníkem ji a poté sebe. Uvolněná po dvou orgasmech a horké sprše měla Mia pocit, že padne únavou. Když si Korum jejího potlačovaného zívání všiml, zvedl ji do náruče a odnesl do postele. Položil ji doprostřed, přitáhl k nim přikrývku a lehl si za ni. Pocit jeho těla ovinutého kolem jejího byl nezvyklý a zvláštní. Zavřela oči a bez problému usnula, poprvé, co se její svět po setkání s tímto mimozemšťanem, ležícím vedle ní, otřásl v základech.