CL - 5. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

Mia i přes chvějící se nohy, promočené kalhotky a punčocháče, které jí v cárech visely u kolen, s hlavou hrdě vztyčenou nakráčela do apartmánu. Jessie seděla na gauči a čekala na ni. Už nevypadala naštvaně, ale spíš měla obavy.

„Proboha, Mio,“ pronesla pomalu. „Co to tam, k čertu, na tom schodišti bylo?“

Mia zavrtěla hlavou a nemohla zadržet slzy. „Jessie, je mi to líto. Ale teď opravdu nemůžu mluvit,“ řekla, zamířila přímo do svého pokoje a zavřela za sebou dveře.

Padla na postel, zavrtala se do deky a přitáhla si kolena k hrudi. Měla pocit, jakoby jí její tělo nepatřilo, protože v podbřišku jí následkem orgasmu stále ještě pulsovalo. Rty měla oteklé od jeho polibků a bradavky měla tak citlivé, že ji podprsenka škrábala. I vnitřně se cítila zraněná a obnažená způsobem, jaký ještě nikdy nepoznala.

Nechtěla to. Nic z toho. Naprostá ztráta kontroly nad jejím tělem byla zdrcující a skutečnost, že Korum byl ten, kdo v ní tak prudkou reakci vyvolal, to dělala ještě horší.

Nahánělo jí to strach.

S ním opouštěla svůj obvyklý terén a věděla to. Ať už bylo jakkoliv děsivé přemýšlet, co všechno by sex s mimozemským upírem zahrnoval, největší strach měla Mia z pocitů, které v ní vyvolával. Vzal by si od ní všechno – její tělo, její duši -, a až s ní bude hotový, potáhne dál a ji zanechá zlomenou a vystrašenou do konce života, neschopnou na svého temného milence zapomenout.

Tak bude teď její život probíhat. Jelikož pocházela z rodiny polských přistěhovalců druhé generace, Mia nikdy nesešla ze správné cesty. Ve škole se pilně učila, aby z ní měli rodiče radost, a protože to sama chtěla někam dotáhnout. Po skončení studia měla v úmyslu se svým diplomem pomáhat gymnazistům a studentům při výběru jejich kariéry. Měla k rodičům a k sestře blízký vztah a doufala, že jednou bude dobrou matkou i svým vlastním dětem. Chtěla by se jednoho dne zamilovat do milého muže z dobré rodiny a vést dlouhotrvající a šťastné manželství stejné, jako měli její rodiče. Zatímco jiná děvčata snila o dobrodružstvích a běhala za špatnými chlapci, Mia chtěla jen úplně normální život. Vždy věděla, že je smyslná bytost. I přes chybějící zkušenosti neměla pochyb, že až jednou narazí na tu správnou bytost, že si bude sex užívat. Milovala čtení lechtivých románů, dívat se na filmy pro dospělé a za prudérní se rozhodně nepovažovala. Dokonce se jí líbila myšlenka vyzkoušet nové věci a nezakotvit hned v prvním vztahu. Když s Jessie navštěvovala různé kluby, tak byla často vzrušená, když tančila s nějakým atraktivním mužem, obzvlášť, když i něco vypila. Ale z nějakého důvodu to vždy vedlo jen k pár polibkům, pravděpodobně proto, že byla příliš opatrná a racionální, než aby v klubu ulovila někoho na jednu noc. Ještě stále čekala na své poprvé, které by mělo být s někým zvláštním, kdo by pro ni něco znamenal a naopak. Mimozemský dravec, který ji chtěl šukat a pít krev, byl od této představy na hony vzdálený.

Chtěla se osprchovat.

Mia pomalu vstala a svlékla si šaty. Punčochy už se nedaly zachránit, takže je rovnou vyhodila. Černé šaty byly vpředu také trochu natrhnuté – Mia si nemohla vzpomenout, kdy se to stalo -, a tak také je zlikvidovala. V návalu vzteku vyhodila do odpadu i boty a spodní prádlo. Nechtěla, aby ji tuto noc cokoliv připomínalo. Zabalila se do svého županu, opustila ochranu svého pokoje a šla do sprchy v naději, že už šla Jessie spát.

***

Příští ráno se Mia probudila s bolestí hlavy.

Jakmile otevřela oči, okamžitě se jí vrátily vzpomínky na včerejší večer a současně zrudla v obličeji. Nazval ji posměšně děvkou a ona se tak také cítila, obzvlášť když pomyslela na to, co všechno Jessie viděla. Také si vzpomněla, že řekl, že ji dnes vyzvedne u univerzity a najednou se jí udělalo z té směsice strachu a nepřiměřeného vzrušení špatně.

Dnes měla jen jeden kurs a ten začínal až v jedenáct. To bylo dobře, protože vůbec nevěděla, jestli chce dnes vůbec opouštět postel.

Uslyšela nesmělé zaklepání na dveře.

„Jo, pojď dál,“ pronesla Mia smířená s osudem, protože věděla, že Jessie už netrpělivě čeká na to, až se konečně probudí, a proto dávala pozor na jakýkoliv zvuk vycházející z jejího pokoje.

Její spolubydlící opatrně vešla dovnitř a posadila se k Mii na postel. „Předpokládám, že má patentovaná strategie, jak ho odstrašit, zcela zklamala?“

Mia si protřela oči a hořce se na Jessie usmála. „Na to se dá odpovědět pouze jasným ANO.“ Zhluboka se nadechla a řekla: „Poslouchej, to včera mě fakt mrzí. Nechtěla jsem na tebe křičet – jen jsem nechtěla, abys vylezla ven a viděla to, co si myslím, že jsi viděla.“

Jessie přikývla a bylo očividné, že už na to taky přišla. „Nedělej si starosti. Udělala bych to samé. Jen jsem měla strach, že tě k něčemu nutil nebo tak něco. Takže máš o něj opravdu, ehm, zájem?“

Mia zasténala a zabořila tvář do polštáře. „Já nevím. Každá rozumná nit mého těla mi říká, abych utíkala co nejdál, ale pokaždé, když se mě dotkne, tak nemůžu nic dělat. Je to tak, jako bych ztratila nad sebou kontrolu. Nenávidím to.“

Jessie vyvalila oči. „Och, wow. To je zatraceně žhavé. To je něco, o čem se obvykle čte jen v milostných románech – on ji políbí, a ona se rozpustí.“

Miu dnešního rána trápilo ještě něco dalšího, nedefinovatelného a Jessina slova jí přinesla řešení problému.

Samozřejmě! Políbil ji a přece jí jasně vysvětlil, že sliny Krinar obsahují substanci, která jejich kořist omámí. Teď už dávalo všechno smysl – příjemná únava, která se jí šířila tělem a jak jí prostě vypnul mozek, když se jí dotkly jeho rty a ona fungovala pouze na instinktivní úrovni. Chemikálie zřejmě působila mnohem silněji přímo v krevním oběhu, ale minulou noc dostala bezpochyby také pořádnou dávku.

Nebylo divu, že se chovala jako děvka – nebyla opilá jen ze šampaňského, z jeho polibku byla doslova zfetovaná.

V žaludku se jí šířil zuřivý vztek a potlačil pocit studu, který ji předtím ovládal. Ten bastard. V podstatě ji zdrogoval a pak měl ještě ty nervy si stěžovat, že hraje hry? No to mi můžeš! Jestli si myslel, že s ním po univerzitě poslušně odejde, tak to se mýlil.

Když přemýšlela nad alternativami, myšlenky se jí vířily hlavou.

„Jessie,“ řekla pomalu. „Nevyprávěla jsi mi jednou, že jeden z tvých bratranců má spojení s hnutím odporu?“

„Ehm…“ Jessie byla očividně překvapená. „Mluvíš o té věci, kterou jsem ti kdysi říkala o Jasonovi? To už je hodně dávno, to byl ještě v prvním semestru. Jsem si jistá, že už s nimi nemá nic společného. Ne, že bych s ním byla v kontaktu…“ Zírala na Miu s obavou v očích. „Proč se vůbec ptáš? Chceš se teď přidat k bojovníkům za svobodu?“

Mia pokrčila rameny. Sama nevěděla, kam to celé povede. Všechno, co věděla, bylo, že odmítala stát se Korumovou sexuální hračkou, poté být využita a nakonec odkopnuta dle libosti.

Nikdy na antikrinarské hnutí nevěřila a bojovníky za svobodu považovala za bláznivé. Krinar přiletěli, aby tu zůstali. Lidské zbraně a technologie byly ve srovnání s tou jejich beznadějně primitivní a Mia si vždy myslela, že bojovat proti nim je jako běžet proti zdi – nesmyslné a stejně tak nebezpečné. Kromě toho to nebylo nijak hrozné, když pominula největší panika. Krinar si jich většinou nijak nevšímali a život šel dál, jen s malými změnami – čistší vzduch, zdravější stravování, pár zničených iluzí o pozici lidí ve vesmíru. Ale teď, když měla co do činění s tímto určitým Krinarem, trochu s těmi bojovníky začínala sympatizovat – i když jí hnutí odporu i nadále připadal nesmyslný.

Povzdechla si. „Nech to být, byl to blbý nápad. Myslím, že si musím vyvětrat hlavu.“ Vyskočila z postele a oblékla si džíny, staré tričko a pohodlnou mikinu.

„Počkej, Mio. Co se děje?“ Miino chování Jessie iritovalo. „Rozčiluje tě tolik to, co se stalo včera v noci?“

Mia si natáhla ponožky a tenisky. „Myslím, že ano,“ zabručela. Kdyby své spolubydlící vyprávěla celý příběh, tak by si dělala starosti, a když si Jessie dělala starosti, tak často sáhla po drastických metodách – tak, jako když zavolala policii, aby nahlásila Miu jako nezvěstnou, když usnula v knihovně a vybil se jí mobil. Ne, že by Jessie mohla v této věci něco podniknout, ale přesto ji nechtěla znepokojovat.

„Jsem v pořádku,“ lhala Mia. „Jen se musím projít a nadýchat trochu čerstvého vzduchu. Však víš, že v těchto věcech nemám moc zkušeností, a tohle je, jako bych byla hozena do studené vody. Nejdřív musím zjistit, jak se při tom všem cítím, než budu schopná o tom mluvit.“

Jessie na ni hleděla s trochu zraněným výrazem ve tváři. „Oukej, jasně. Cokoliv, co potřebuješ.“ Poté se jí rozzářil obličej. „Budeš dnes večer doma? Myslela jsem, že bych udělala trochu pesta a mohly bychom si udělat holčičí večer, podívat se na staré filmy a tak…“

Mia s lítostí zavrtěla hlavou. „To zní lákavě, ale opravdu to nemůžu říct. Myslím, že ho dnes opět uvidím.“

Když uviděla Jessiny obavy, rychle dodala: „Mohla by to být legrace.“ Než měla Jessie možnost odpovědět, přehodila si Mia přes rameno batoh a vyrazila ven ze dveří.

Rychlými kroky kráčela ulicí, aniž by měla před sebou přesný cíl. Zastavila u jednoho bistra a koupila si balení žvýkaček – ani si dnes nestačila vyčistit zuby – a wrap, plněný humusem, avokádem a čerstvou zeleninou. Její mozek se asi odebral k zimnímu spánku, běžela totiž, aniž by přemýšlela o čemkoliv konkrétním a užívala si skvělý pocit z pohybu a ranního slunce na tváři. Musela takto jít nějakou dobu, protože když si konečně začala uvědomovat okolí, už byla v Tribece, ulici s luxusními výškovými domy, ve které byla před méně než čtyři a dvaceti hodinami.

A najednou věděla, co by měla udělat – co její podvědomí muselo vědět už předtím, protože ji sem přivedlo.

Opravdu to bylo jednoduché.

Utíkat bylo zbytečné. Mohl si ji najít, ať by šla kamkoliv a už dokázal, že dokáže jejím tělem díky různým chemickým substancím manipulovat tak, že na něj přehnaně reagovala. Ne, útěk nebyla odpověď. Byl lovec. Lov bylo to, co miloval, a existovala jen jedna věc, kterou mohla udělat, aby mu udělala čáru přes rozpočet. Mohla mu v lovu zabránit a sebrat mu potěšení ze sledování vyděšené kořisti.

Mohla k němu přijít dobrovolně.

***

Poté, co se takto rozhodla, neztrácela Mia čas.

Vstoupila do haly budovy a klidně portýrovi vysvětlila, že přišla za Korumem. Muž nepatrně vyvalil oči – očividně věděl, jaká bytost to obývala horní patro -, a ohlásil její přítomnost. O deset sekund později ukázal na výtah, který se nacházel nalevo od hlavního výtahu. „Prosím, použijte tento výtah. Když vás to vyzve k zadání kódu, vyťukejte 1159 a vyjedete přímo k penthousu.“

Když se otevřely dveře výtahu, Korum už tam na ni čekal.

I přes svůj úmysl nedát na sobě nic znát, se jí při pohledu na něj zadrhl dech a zrychlil se jí puls. Měl na sobě měkké, šedé kalhoty od pyžama a jinak nic. Jeho trup byl úplně nahý a propracované svaly mu pokrývala zlatohnědá pokožka. Široká ramena s provazci svalů se zužovala do štíhlého pasu a perfektních břišáků. Na jeho těle nebyl ani gram tuku.

Mia polkla, aby se zbavila sucha v hrdle a najednou si svým plánem nebyla tak jistá.

„Mio,“ zavrněl ve dveřích a vypadal přesně jako dravá kočka z džungle, která se každou chvíli vrhne na svou kořist. „Za copak jsem si to zasloužil? Nečekal jsem, že tě uvidím tak brzy.“

Něco v její mimice ji muselo prozradit, protože se krátce zasmál.

„Ach, chápu. Je to proto, že jsem tě nečekal. Tak pojď dál.“

Bosky došel do kuchyně a zeptal se: „Už jsi snídala?“

Mia přikývla. Cítila se přitom, jakoby byla němá, ale měla strach, že hlas prozradí její nervozitu. Definitivně to nebyl nejlepší plán. Proč si proboha myslela, že odvážit se do doupěte lva bude lepší, než se pokusit mu vyhnout.

Ale teď už nebylo cesty zpět.

„No dobře, mohl bych tě aspoň pozvat na šálek kávy nebo čaje?“ Jeho tón byl více než zdvořilý, jakoby si z ní dělal legraci.

Když si uvědomila, že ho ta situace baví, vystrčila bradu. „Ne, děkuji,“ řekla chladně a byla na svůj klidný tón hlasu pyšná. „Ty víš, proč tu jsem. Proč s těmi hrátkami neskončíš, abychom se dostali dál?“

Zarazil se a podíval se na ni. Na jeho tváři nebyla ani stopa smíchu. „Oukej, Mio,“ pronesl pomalu. „Jestli to tak chceš.“

„Ještě jednu věc,“ řekla a chtěla jen provokovat, aniž by se starala o důsledky. „Žádné drogy, alkohol ani žádné sliny. Jestli budeš chtít mou krev, tak mi prostě prořízni žílu a vypij ji tak. A žádné polibky na ústa. Nechci být ani opilá, ani zdrogovaná.“

Výraz v jeho tváři potemněl a z očí se stala jezera z tekutého zlata. „Myslíš si, že jsi byla včera zdrogovaná? To sis namluvila jako vysvětlení toho, co se stalo? Že pár skleniček šampaňského a mé magické polibky tě proměnily v nymfomanku?“ Pohrdavě se rozesmál. „Je mi líto, že tě musím zklamat, drahoušku, ale chemická substance v našich slinách působí pouze v případě, že se vám dostane do krve. Kdybych tě líbal celý den, tak bys po pár hodinách možná mohla cítit trochu drobné omámení – pokud bys měla štěstí. Ale pokud bych tě líbal celý den, tak bys pravděpodobně několikrát za sebou vyvrcholila, a proto by sis vůbec žádného vlivu mých slin nevšimla.“ Stále přátelsky dodal: „Ale jak chceš. Žádné líbání, žádné kousání. Všechno ostatní je dovolené.“

Došel k ní, vzal ji za ruku a vedl ji chodbou dozadu. Tlouklo jí srdce, ale následovala ho, aniž by protestovala, protože věděla, že čas, kdy mohla svůj názor změnit, už pominul. Nevěděla, jestli mu může věřit, ale především mu nechtěla věřit. Jestli říkal pravdu, tak udělala obrovskou chybu, když sem dnes přišla. Nějaká její hloupá část si myslela, že by to mohla udělat – nechat ho mít sex s jejím neochotným, netečným tělem a udělat tak z něj násilníka, kterým nechtěl být – a poté odejít, aniž by do toho zapojila city a zachovala si morální nadhled. Pokud nelhal, tak byla doslova nahraná.

Zavedl ji do své ložnice. Tak jako zbytek penthousu byl i tento pokoj moderně zařízený. Uprostřed stála velká, kulatá postel. Nebyla ustlaná a očividně v ní ještě před chvíli někdo ležel. Prostěradla měla jemný slonovinový odstín a huňaté deky a polštáře, které byly na postele rozmístěny, měly bledě modrou barvu. Když si Mia uvědomila, do čeho se to pustila, začalo jí srdce tlouct až v krku.

Pustil její ruku a o krok odstoupil, takže Mia zůstala stát uprostřed pokoje sama. „Takže,“ řekl jemně, „se teď svlékni.“

Mia stála jako zamrznutá a cítila, jak hanbou zrudla. Chtěl, aby se svlékla? Přesně tady, uprostřed pokoje?

„Slyšela jsi mě,“ zopakoval hlasem, který byl i přes žár v jeho žlutých očích chladný. „Svlékni se.“ Když uviděl její váhání, dodal, „garantuji ti, že tvé věci to nepřežijí, pokud bych se o to měl postarat já.“

Když Mia zvedla ruce, aby si přetáhla mikinu přes hlavu, lehce se jí třásly. Korum jen přihlížel, i přes hlad v jeho očích se ani nepohnul. Zula si tenisky, poté následovaly džíny, až tam stála jen v růžových chlapeckých trenýrkách a tričku. Zapomněla si obléknout podprsenku a za tu chybu se proklínala, protože pod tenkým tričkem se jí tyčily ztvrdlé bradavky.

„Teď si sundej tričko,“ přikázal jí, když si všiml její pauzy. Kalhoty mu stály v rozkroku jako malý stan, zaregistrovala a zvláštním způsobem ji uklidňovalo vědomí, že má na něj takový vliv, že její nezkušenost nebo její kostnaté tělo nepovažuje za odporné. Pomalu si přetáhla tričko přes hlavu a obnažila tak svá prsa pro mužské oči poprvé ve svém životě. Musela sebrat všechnu odvahu, aby si v hloupém panenském gestu nezakryla ňadra pažemi. Místo toho nechala ruce spuštěné podél těla a nechala ho, aby si ji prohlížel. Zaťala ruce v pěsti.

Došel k ní a dotkl se jí. Pomalu jí jednou rukou přejel po zádech, zatímco druhou ji uchopil za levé prso a jemně ho masíroval, jakoby chtěl posoudit jeho váhu a strukturu. „Jsi překrásná,“ zamumlal tiše a prohlížel si ji, zatímco jeho ruce zkoumaly její tělo. Každý jeho dotek jí vysílal do podbřišku horké vlny. Když tak před ním stála bosá, Mia si uvědomila, o kolik větší opravdu je. Hlavou mu dosahovala sotva k ramenům a každá jeho paže byla širší než polovina jejího trupu. Na její bílé pleti tvořily jeho tmavé ruce zajímavý kontrast, a když jí svou rukou přejel po břiše, jeho otevřená dlaň přitom pokryla skoro celý prostor mezi jejími kyčlemi. Jeho erekce se jí tlačila do boku a tenká látka pyžama nezakrývala ani jeho vzrušení ani jeho tvrdost.

Bez alkoholového oparu a ochrany tmou neexistovalo nic, co by jí umožnilo uniknout před jeho bezohlednými intimnostmi. Místo toho tady Mia stála v denním světle, obnažená a zranitelná. Cítila na svém těle každý jeho dotek a vlhkost mezi nohama jako odpověď na ně.

Zahákl palec do jejích kalhotek, poté je stahoval dolů po noze a tím jí sebral poslední obranu. „Svlékni je,“ rozkázal jí chraplavým hlasem, a Mia poslechla, takže nakonec stála v jeho objetí úplně nahá. Skutečnost, že on měl na sobě stále své kalhoty, to všechno dělalo ještě horší a zesiloval její pocit úplné bezmoci.

Dotkl se jejího zadečku, jeho ruce si nabraly masíčka malých bledých půlek a jemně je stiskly. „Moc pěkné,“ zašeptal, a z nějakého divného důvodu Mia zrudla. Jako další přitáhly jeho pozornost tmavé kudrlinky mezi jejíma nohama. Když jí prsty pomalu prohrábl ochlupení, zatímco pátraly po jemné kůži pod ním, Mia sebou cukla. Když cítil, jak je mokrá, zasmál se čistě mužským uspokojením, a Miina rozpačitost narostla do vesmírných rozměrů. To bylo na tom to nejhorší, to vědomí, že ji její vlastní tělo zrazovalo, že bytost, která ani nebyla lidská, v ní dokázala vyvolat takovou reakci.

„Žádný polibek na ústa, správně?“, zamumlal, zvedl ji a odnesl ji k posteli. Mia přikývla, sevřela pevně víčka k sobě a doufala, že to bude mít rychle za sebou. Místo toho ji položil do středu kulaté postele jako pannu na oltář a sjel po jejím těle tak, že skončil s hlavou nad jejím rozkrokem. Když si uvědomila, co s ní chtěl provádět dalšího, pokusila se Mia vyskočit, ale on neměl v úmyslu ji nechat uniknout. Místo toho jí nohy i přes její odpor bez námahy přitlačil lokty k posteli, zatímco prsty jí pomalu odhaloval pohlaví pro jeho žádostivý pohled. Sklonil hlavu a opatrně přitlačil jazyk měkce a ploše na její klitoris, aniž by s ním pohnul. Přitom sledoval, jak proti tomu bojuje, až už to nemohla vydržet a celé její tělo se vzepjalo intenzivním orgasmem.

Zatímco tam ležela a otřásaly jí dozvuky jejího vyvrcholení, poklekl, stáhl si dolů kalhoty a obnažil svůj velký, vztyčený penis. Když si Mia uvědomila, že její poprvé bude s ohledem na velikost jeho údu více než jen trochu nepříjemné, vytřeštila oči.

Když si všiml jejího strachu, zarazil se. „Mio,“ řekl klidně, „Mio, nemusíme to dělat, pokud ještě nejsi připravená. Můžu počkat…“

Zavrtěla hlavou, neschopná odolávat mlze vášně, která vyřadila její mozek. Musela sebrat veškerou svou odvahu, aby se dostala až k bodu, kdy mu dovolila tolik intimností. Zařadit teď zpátečku jí přišlo zbabělé, a Mia najednou pocítila iracionální strach, že, pokud tuto vášeň neprožije do konce, tak už takové pocity nikdy nezažije.

Korum žádné pobízení nepotřeboval. Než mohla převážit její rozumná stránka, už byl na ní, rozevřel jí nohy jedním svým svalnatým stehnem a usadil se mezi nimi. Zatímco jí hleděl hluboko do očí, pomalu kousek po kousku do ní pronikal.

Skoro okamžitě svého rozhodnutí litovala. Mia se pod ním svíjela, protože měla pocit, jakoby jí do vagíny pronikala nahřátá basebalová pálka. I přes vlhkost, kterou v ní orgasmus zanechal, nechtěly ho její vnitřní svaly vpustit dovnitř a zoufale se stahovaly, aby invazi zabránily.

„Ššš,“ zašeptal na uklidněnou, když jí po tvářích stékaly slzy, protože nepříjemné pálení přešlo v bolest. Jak se očividně snažil držet zpátky, na čele se mu vytvořily kapky potu a cukaly mu paže. Chtěl, aby se její svaly, které objímaly jeho penis, nejdřív uvolnily, než bude pokračovat dál. Ale Mia nedokázala zůstat v klidu. Instinktivně chtěla proti proniknutí bojovat, a když po krátké pauze pokračoval k její bariéře, z hrdla se jí draly tiché výkřiky.

„Je mi to líto,“ řekl chraplavě, a když plynulým pohybem prorazil membránu, která mu bránila v průniku, Mia hlasitě vykřikla. Zanořil jí penis do pochvy až po kořen.

Když jí podbřiškem projela bolest jako nůž, Mie se na moment zatmělo před očima a přelila se přes ni vlna nevolnosti. Ještě nikdy takovou bolest necítila. Zaryla mu nehty do ramen, vyrážela ze sebe drsné hrdelní zvuky a zoufale chtěla utéci před objektem, které jí trhalo tělo. Zapomněla na předešlé potěšení a kroutila se pod ním jako rybka na háčku. Uklidňující slova, která jí šeptal do ucha a jemné polibky, které jí pokrývaly tváře a čelo, vůbec nevnímala.

Po nějaké době mučivá bolest začala odeznívat a Mia si všimla, že se vůbec nehýbal, ale jen v ní setrvával a svaly se mu samým úsilím, aby se nepohnul, třásly.

„Je mi to líto,“ řekl, a očividně už to opakoval po x-té. „Slibuji, že časem to bude lepší.“

Lhář, pomyslela si Mia hořce. Jak by to mohlo být lepší, když byl ještě stále v ní? Když orgán, který jí způsoboval tak silnou bolest, byl ještě stále hluboko uvnitř ní? Cítila se znásilněná, zrazená, zadržovaná jeho mnohem větším tělem a bez naděje na únik, dokud to nedokončí.

„Prostě to dokonči,“ řekla mu ostře a byla smířená, co všechno bude muset vydržet, aby to měla za sebou.

I přes napětí v jeho tváři, se mu na rtech mu objevil malý úsměv. „Ach, Mio, mé statečné, sladké děvče, tvé přání je mi rozkazem.“ Pomalu svůj penis vytáhl a Mia sevřela rty neschopná zadržet slzy bolesti, které ten pohyb vyvolal. Nepřestával se hýbat. Nechal svůj penis vyklouznout z jejího těla a poté do ní opět pronikl. Tento prastarý rytmus způsobil, že se v ní zažehla malá jiskřička. Když to ucítil, tak začal pomalu zrychlovat a trochu změnil úhel, takže svou špičkou jemně narážel do citlivého místečka hluboko v jejím nitru. Jeho paže se protlačila mezi jejich těla a jeho zkušené prsty bez problémů našly její klitoris. Vyvíjel na něj lehký, pravidelný tlak, takže jeho přírazy kopírovaly pohyb jeho ruky. Miino tělo se opět napnulo, ale tentokrát z úplně jiného důvodu: mezi nohama se jí začalo sbírat tekuté horko. Všimla si, že začala sténat ve stejném rytmu jako on. Její vnitřní napětí se stávalo skoro nesnesitelným a každý příraz ji přibližoval vyvrcholení, aniž by ho dosáhla. Bolest nezmizela – ještě stále tam byla – on tam stále byl -, ale nějak to bylo jedno, protože se každý nerv v Miině těle soustředil na její zoufalou touhu po uvolnění. Když boky narážel do Miiny pánve, Korum zasténal a Mia frustrovaně vykřikla. Malými pěstmi mu bezmocně bušila do hrudi a její tělo vibrovala jako kytara. Nedalo se to vydržet. A pak toho bylo najednou moc. Cítila, jak se ještě zvětšil, a poté s posledním přírazem vyvrcholil zároveň s ní. Jeho pánev se jí otírala o pohlaví a celé její tělo jakoby explodovalo. Doslova viděla hvězdičky.

Poté tam jednoduše ležela a cítila, jak sebou jeho penis ještě stále cuká uvnitř ní. I tehdy, když změknul a zmenšil se. Jeho ramena a záda byla pokrytá potem a jeho dech zněl, jakoby běžel maraton. Její vlastní končetiny se lehce třásly, a s úžasem naslouchala svému srdci, které bušilo jako po sportovním výkonu.

Pak se stáhl zpátky a Mia pocítila ztrátu jeho tělesného tepla. Na jeho místo nastoupil neznámý vnitřní chlad. Opustil pokoj a ona si pomalým a bolestivým pohybem přitáhla kolena k hrudi. Její tělo jí připadalo jako cizí, když se stočila do klubíčka jako embryo. Mysl měla úplně prázdnou. Na nohách měla stopy krve, mnohem víc krve, než by si myslela, že je normální.

Asi za minutu se vrátil s malou tubou v ruce. Vymáčkl z ní průsvitnou substanci, nanesl si ji na prsty a sáhl jí mezi nohy, aby i přes její slabý odpor pronikl do bolavého otvoru. Skoro okamžitě Mia ucítila, jak pálivá bolest v její pochvě ustupuje, když začal tajemný gel působit.

„To je prostředek proti bolesti, která navíc urychlí proces hojení,“ vysvětlil jí a ruce si otřel o prostěradlo, aby se zbavil přebytečného gelu. „Bohužel tě nemohu vyléčit kompletně, protože to poslední, co bych chtěl, je, aby se zregenerovala i tvá panenská blána.“

Mia odpověděla tak, že se stočila zpátky do embryonální polohy. Víc než cokoliv jiného chtěla prostě zmizet a dělat, jakoby to všechno nebylo reálné. Ale on ji nenechal, naopak se kolem jí obalil svým velkým teplým tělem.

„Nenávidím tě,“ řekla mu a chtěla ho udeřit, prostě mu nějak ublížit. Na zádech cítila jeho povzdechnutí.

„Já vím,“ řekl něžně a pohladil ji po zcuchaných vlasech.

Museli tak ležet nějakou dobu. Prostěradla byla cítit sexem a po něm, napadlo Miu. Ale také bylo cítit trochu kovově a Mie došlo, že to muselo být její panenskou krví.

„Vůbec ses mé krve nenapil,“ řekla a přišlo jí jednodušší mluvit s ním, když k němu byla otočená zády.

„Ne, nepil,“ souhlasil, „myslím, že jsi dnes objevila i tak dost nových věcí.“

Jak pozorné od něho, pomyslela si Mia zahořkle. Takový gentleman. Ušetří chudáka pannu dalších traumat. Nevadí, že je jejich původcem.

Jakoby vycítil směr jejích myšlenek, zatímco ji dál hladil po vlasech, řekl: „Je mi líto, že to pro tebe bylo tak bolestivé. Vím, že mi to teď nebudeš věřit, ale nechtěl jsem ti způsobit takové bolesti a už nikdy to neudělám. Kdybych věděl, jak jsi úzká a jak silná je tvá panenská blána, tak bych ji určitě odstranil dřív, než by ses vůbec přiblížila k mé ložnici. Ale když už jsem byl v tobě, bylo pozdě – prostě jsem už nemohl přestat. Příště už to takové nebude, slibuji.“

Zatímco Mia naslouchala jeho malému projevu, sevřel se jí žaludek, tentokrát hrůzou. „Řeknu to jen jednou a naposledy,“ pronesla pomalu, „už nikdy to s tebou nechci dělat. Už nikdy. Jestli se mě ještě jednou dotkneš, bude to znásilnění.“

Korum neodpověděl a Mia si byla vědoma, že on rozhodně o dalším styku uvažuje. „Jsi monstrum,“ řekla mu a snažila se ho odtlačit. Nechal ji jít a vstal. Než jí došlo, co má v úmyslu, naklonil se nad postel, vzal ji do náruče a nahou ji vynesl z pokoje.

Odnesl ji do stejné koupelny, ve které se Mia už jednou sprchovala. Někdy dřív už musel napustit vodu do vířivky, protože už na ni čekala. Opatrně ji postavil do nádherně horké vody, která jí sahala až k pasu. Její nohy byly stále ještě trochu nejisté, takže Mia raději našla schodek, na který by se mohla posadit. Silné vodní proudy jí masírovaly unavené svaly a Mia se opřela o okraj, zavřela oči a snažila se ignorovat Korumovu nahou přítomnost.

Najednou ji napadla děsuplná myšlenka a znovu oči otevřela. „Nepoužil jsi kondom!“, vyštěkla na něj, když si uvědomila následky. „Dostanu teď nějakou zvláštní pohlavní nemoc nebo něco horšího – budu těhotná?“

Rozesmál se a zaklonil při tom hlavu. „Ne, drahoušku, - obojí je nemožné. Rozhodně je pro tebe bezpečnější mít sex se mnou, než s lidským mužem, a je jedno kolik kondomů byste použili.“

Mia si s úlevou oddechla. Gel, který před chvílí použil a teplá voda působili na její tělo jako zázrak. Už se cítila skoro jako stará Mia. Kromě toho dostala hlad, všimla si.

„Měla bych jít,“ řekla a rozhlédla se po koupelně, jestli neuvidí nějaký ručník nebo župan. Nahá se v jeho přítomnosti necítila dobře.

„Proč?“, zeptal se lenivě a pohnul svými svalnatými zády, aby využil lépe trysek. „Svůj kurs už jsi propásla a žádné další povinnosti ve středu nemáš.“

Očividně znal její rozvrh nazpaměť.

Mia cukla rameny, protože už ji nic nepřekvapovalo. „Mám hlad a chtěla bych jít domů,“ řekla popravdě.

Zašklebil se na ni a z nějakého důvodu vypadal šťastně. „Udělám ti něco k jídlu. Proč se tady trochu neuvolníš a až bude jídlo hotové, dojdu pro tebe?“

Přikývla a rozhodla se při pomyšlení na to skvělé jídlo, které jí naposledy připravil, neprotestovat.

Korum se smíchem vstal a vylezl z vany. Voda mu stékala po jeho zlaté pokožce a vyrýsovaných svalech. I přes to všechno, co se stalo, zaregistrovala Mia jiskřičku vzrušení, když ho viděla takhle nahého. Záda měl široká, ale jeho pas byl úzký. Jeho zadek byl nejhezčí, jaký kdy u nějakého muže viděla, svalnatý a pevný. Přemýšlela, jestli Krinar museli sportovat, aby si udrželi svůj vzhled a rozhodla se, že se ho na to později zeptá.

„Líbí se ti, co vidíš?“, zeptal se s potměšilým úsměvem, když si všiml jejího zaujatého pohledu.

Mia trochu zčervenala a poté si řekla, že by neměla být taková hlupačka. „No jasně,“ řekla, aniž by hnula brvou. „Jsi velmi pěkný, podobně jako mužská barbína.“

Aniž by se urazil, musel se Korum rozesmát. „Ale doufám, že ne jako Ken. Nechybí mu v jeho výbavě něco důležitého?“

Mia pokrčila rameny, protože momentálně neměla na takový druh rozhovoru náladu. S úsměvem opustil koupelnu a Mia si mohla dalších dvacet minut nerušeně užívat vířivku.

Když se vrátil, už byla osprchovaná a oblečená do známého županu, který našla ve skříňce. Dokonce objevila papuče od minula a potěšeně si je nazula. Koupat se tu začínalo být pro ni zvykem.

Doprovodila Koruma do kuchyně a z vůní, které se z ní linuly, se jí sbíhaly sliny. Znovu udělal jeden ze svých typických salátů a pokrm z pečených mrkviček a žampionů. Mia se cítila vyhladovělá a vrhla se na jídlo se stejným nadšením jako on. Nějakou dobu bylo v kuchyni kromě zvuku chroupání a žvýkání ticho. Když byla konečně najezená, opřela se Mia dozadu. Korum už byl se svou porcí také hotový a s lehkým úsměvem ji sledoval.

„Co?“, zeptal se nejistě a přemýšlela, jestli nemá mezi zuby zbytek salátu.

„Nic,“ řekl a jeho úsměv se ještě víc rozšířil. „Prostě tě miluji pozorovat při jídle. Děláš to s takovým nadšením – je to hrozně roztomilé.“

Mia lehce zčervenala. Očividně si myslel, že je žrout. S pokrčením ramen řekla: „Co na to mohu říct? Opravdu ráda jím.“

Zašklebil se. „Já vím. A to mám na tobě opravdu rád. Docela nečekané u dívky tvojí postavy.“

Mia se opatrně usmála a zvedla se ze židle.

„Takže, děkuji za jídlo. Jen se obléknu a poté tě nechám na pokoji.“

Úsměv z jeho tváře zmizel. Očividně tohle slyšet nechtěl. „Proč nezůstaneš?“, navrhl jemně. „Slibuji ti, že už se tě dnes nedotknu, pokud je to to, z čeho si děláš starosti.“

Mia polkla, protože najednou měla pocit, že stojí na okraji propasti. „Opravdu už musím jít,“ řekla v naději, že jeho řeč těla špatně přečetla – že opravdu neměl v úmyslu ji tu zadržet proti její vůli.

Pohlédl jí hluboko do očí. Ať už tam viděl cokoliv, nakonec změnil názor. „Oukej,“ pronesl pomalu. „Můžeš jít domů.“

Mia s úlevou vydechla – příliš brzy, jak se ukázalo. Protože pokračoval, „ale chtěl bych, aby ses sem večer vrátila. Zabal si, co budeš potřebovat na příští jeden nebo dva dny – nebo ti můžu koupit nové oblečení, pokud bys chtěla – a v sedm hodin tu buď. Uvařím nám něco k večeři.“

Mia na něj zírala. „A co, když nepřijdu?“, zeptal se vzdorovitě.

„Pak pro tebe dojdu,“ odpověděl a jeho pohled ji neponechal na pochybách, že to myslel vážně.

„Ale proč?“, vypadlo z Mii frustrovaně. „Proč chceš být s někým, kdo tě nechce? Kdo tě dokonce nenávidí? Určitě nemáš o ženy nouzi. Přece jsi už dostal, co jsi ode mě chtěl. Nemůžeš si najít nějakou další oběť?“

Vztekem přimhouřil oči. „Ano, Mio, máš pravdu. Nemám nouzi o ženy, které by rády zaujaly tvé místo, a také bych si mohl najít lehce nějakou jinou oběť, jak jsi to tak krásně popsala.“ Udělal krok směrem k ní. „Důvod, proč tě chci – ať už se tváříš jakkoliv neochotně – je ten, že chemie mezi námi je velmi vzácná. Jsi velmi mladá, dokonce i na člověka, a proto nechápeš, co máme. Opravdu si myslíš, že sex s jiným mužem by byl úplně stejný? Nebo že by na mě měla takový účinek každá žena?“ Odmlčel se a poté pokračoval klidnějším tónem, „takový vztah skoro neexistuje, a já se ho nevzdám jen proto, že ty propadáš panice.“ Zíral do jejího šokovaného obličeje a pronesl s důvěrně známým zlatým leskem v očích: „Vím, že je to všechno pro tebe příliš nové, a dnes jsi opravdu zažila víc bolesti než potěšení. Ale takové už to nebude. Příště, až budeš v mé posteli, budou jediné výkřiky, které z tebe vyjdou, výkřiky z vášně. To ti slibuji!“