Thief - 3. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Jitka

Samozřejmě, že mě nepřekvapí, když Dashovi netrvalo dlouho, než si našel přítelkyni. Je tady jenom týden a už ho vidím s Jacquelyn Batemanovou, jednou z nejoblíbenějších holek ze školy.

Max zahvízdne, když vidí ty dva pohromadě. „To není špatné Dashi, to vůbec není špatné.“

Podívám se na něj a nakrčím čelo. „Randil jsi s ní minulý rok. Není to divné?“

Max jenom pokrčí rameny a strčí si lízátko zpátky do pusy. „S ní je to jednoduché, Vi. Opravdu mě nezajímá, koho má teď po mně.“

„Okouzlující,“ odpovím a protáhnu každé jednotlivé písmeno. „A to je důvod, proč jsem volná, protože ty jsi pro mě odstrašující příklad toho, jací kluci opravdu jsou.“

„Vi, je nám sedmnáct,“ řekne Max a projede si rukou hnědé vlasy. „Jestli to někdo v tomhle věku bere vážně, tak je hlupák. A ty jsi pro všechny tyhle kluky ze školy až moc dobrá.“

„Jasně a proto tady na mě stojí frontu, aby mě pozvali ven,“ řeknu jízlivě a znovu se podívám na Dashe s Jackie.

Max se najednou zastaví a mě strhne s sebou. „Kdy ses naposledy podívala do zrcadla? Máš pěknou drobnou postavu, tvoje hlava je chytrá, máš krásné až po zadek dlouhé tmavé vlasy a hnědé oči, které jsou na můj vkus trochu umíněné…“ během jeho proslovu ho nakopnu do holeně. „Jauvajs! Vidíš?!“ zamumlá a pokračuje. „Podrženo sečteno: jsi sexy. Kdybych tě nepovažoval za rodinu, tak… ale považuju, takže… Fajn, do prdele, tohle je trochu trapné, ale přitahovala bys mě.“

Propletu si ruku s jeho paží. „Díky Maxi. To bylo od tebe milé.“

„Takže od teď, už to nikdy nezmiňuj,“ zamumlá a změní téma. „Dneska jsem pro nás k obědu připravil kuřecí wrap.“

„Vynikající,“ řeknu souhlasně a pak zahlídnu, jak k nám míří Dash s Jackie. Jackie je ta holka, která zešílela, když mě Max vzal na basketbalový zápas, takže nejsem její oblíbenec.

Fajn, nesnáší mě.

„Maxi,“ zavrní, než se podívá na mě a její výraz se změní. „Violo.“

Neobtěžuju se odpovědět, jen na ni kývnu bradou.

„Dash mi právě říkal o jeho zápase příští týden,“ pokračuje. „Myslím si, že dorazím, jako správná podporující přítelkyně.“

„A jako bývalá podporující přítelkyně,“ zdůrazním s úšklebkem. „Protože jsi byla skoro se všemi z týmu.“

Max si povzdechne a podívá se na mě s výrazem ´Proč nemůžeš udržet tu svojí pusu zavřenou?´, zatímco Dash mě sleduje nic neříkajícím pohledem na jeho příliš-hezkou-pro-vlastní-dobro-tváří.

„Žárlíš, protože se nikomu nelíbíš, Violo?“ ušklíbne se Jackie a obtočí ruku kolem Dashovy paže.

„Ve skutečnosti se Vi líbí spoustě kluků,“ řekne Max a omluvně se na mě podívá. „Jednoduše ji nepozvou ven, protože se mě bojí.“

Přimhouřím oči na Maxovu provinilou tvář. Podívám se na něj nezaujatým pohledem. Je vysoký, má něco přes 180 cm, není tak vysoký jako Dash, ale je mohutnější. Žádný z kluků ve škole se s ním nechce dát do křížku, ale nikdy by mě nenapadlo, že on je ten důvod, proč mě nikdo nepozval ven.

Pokrčím rameny a najednou se cítím líp. „To je jedno, protože mě stejně ze školy nikdo nezajímá.“

No dobře, to je lež, ale tohle nemusí vědět.

Nebo jo? Netuším, co od Dashe chci. Všechno co vím je, že jsem ráda v jeho společnosti. A to, že randí s Jackie, jasně naznačuje, co hledá, a i když bych ho neměla odsuzovat, tak to dělám.

„No, jak myslíš,“ řekne Jackie a přehodí si vlasy dozadu přes rameno. „Dashi, doprovodíš mě do třídy?“

„Vlastně teď musím jít do tělocvičny,“ řekne Dash a vydá se tím směrem. „Ale uvidíme se později.“

Odejde, stejně tak i nešťastná Jackie.

S Maxem se najednou na sebe podíváme, pokrčíme rameny a pokračujeme v chůzi.

„Zajdeme v pátek večer na film?“ zeptá se, žvýká svoje lízátko a vydává hlasité mlaskavé zvuky.

„Jasně, proč? A neříkej mi, že máš rande a chceš to zrušit,“ řeknu rozčileně a upřeně na něj zírám.

Obejme mě kolem ramen a uculuje se. „Ne, tenhle víkend nemám žádné rande, tak se uklidni. Chováš se, jako bych tě odkopl každý víkend. A to se za tu dobu, co se známe, stalo jen jednou!“

„A já ti nikdy nedovolím na to zapomenout,“ řeknu a vypláznu na něj jazyk.

„Spratku,“ zamumlá.

Když nám do cesty vkročí Dash, tak se oba na něj podíváme.

„Žádná tělocvična?“ zeptá se Max s úšklebkem.

Dash se na něho přísně podívá, ale nekomentuje to. „Co víš o klukovi jménem Tom Richards?“

„Proč?“ zeptá se Max.

„Pozval Sierru na rande a vypadá to, že ona chce strašně moc jít,“ řekne a vypadá otráveně.

Max se na mě podívá. „Slyšela jsi něco o tom týpkovi?“

Přikývnu. „Jo, dělá se mnou ročenku. Je o rok mladší, než my.“

„Slušný?“ zeptá se Dash, jemně mě chytne za paži a přitáhne k sobě. „Jestli je to nějaký kretén, tak neexistuje důvod, proč bych ji měl nechat jít. Posledně slzy zabraly, ale teď už jí to neprojde.“

Zaměří se na mě pohled dvou párů očí, které čekají na odpověď. Zhoupnu se na patách, protože nevím, co říct. Neznám toho kluka tak dobře, ale zdál se mi v pořádku.

Ale co když se ukáže, že je to blbec? Nakonec by to pak hodili na mě.

„Neznám ho natolik dobře, abych to mohla posoudit.“ Vzpomenu si na Sierru, která se bude muset potýkat se svým starostlivým bratrem a je mi jí trochu líto. A pak mě najednou něco napadne, jak by se dalo vyřešit, kdyby se z Toma stal idiot. „Co kdybys jí navrhl, aby s ním šla do kina? V pátek večer tam jdeme s Maxem, takže na ni můžeme dávat pozor a ty si nebudeš muset dělat tolik starosti.“

Nervózně se ošiju, když se na mě Dash podívá a začne přemýšlet o mém návrhu. Dneska má na hlavě červenou kšiltovku a předtím jsem viděla, jak mu ji jiná holka vzala a nasadila si na hlavu.

To se mi nelíbilo.

Přesto mu kšiltovka sluší. Stejně jako černé tričko, které obepíná jeho nádherné tělo.

„Udělal bys to?“ zeptá se Dash a přesune svou pozornost k Maxovi.

„Nemám s tím problém, brácho,“ odpoví Max a založí si ruce na hrudi. „Dokonce mu můžu i trochu zahrozit, kdybys chtěl.“

„Jsi nejlepší,“ odpoví Dash a objeví se dolíčky. „O víkendu musím zůstat doma a pohlídat svojí malou sestru, takže nemůžu na Sierru dohlídnout.“ Okázale poplácá Maxe po ramenou. „Musím jít.“ Když pak na mě přesune pohled svých fialových očí, tak se mi zadrhne dech. „Díky, Violo.“

„Nemáš zač,“ vysoukám ze sebe a sleduju ho, když odchází. Zůstává doma celý víkend, aby dohlídl na sestru?

„Je od něho milé, když s ní zůstane doma,“ řeknu a lámu si hlavu nad tím, jaký Dash vlastně je.

„Jo,“ řekne Max a postrčí mě, abych šla. „Někdy je bere na zápas, když na ně Sierra nemůže dávat pozor. Je opravdu velký bratr. I když čtyři sestry…. To je velký zápřah.“

S tím musím souhlasit.

„A co kdybychom si pustili film nebo něco podobného?“

Max se jenom ušklíbne a blýskne na mě bílými zuby. „Musím ještě před pátečním večerem hodit krátkou řeč s Tommym.“

„Ty si to vážně užíváš, co?“ zeptám se a zakroutím hlavou. Max je jako já jedináček a umím si živě představit, jak by se choval ke své sestře, kdyby nějakou měl. Myslím si, že podobný vztah jako k sestře, tak má ke mně a protože můj milostný život nestojí za řeč, tak musí svoje zastrašovací dovednosti nechat u ledu.

„Vlastně jo,“ řekne a tváří se pobaveně. „Koukni na nás, jsme garde.“

„Budeme dělat garde puberťákům, kteří jsou o rok mladší, než my,“ poukážu na skutečnost a usměju se. „A pokud jde o mě, tak se mi zdá, že na sebe bereme větší odpovědnost, než co patří k našemu věku.“

Max ztichne. „Máš pravdu. Měli bychom se v kině objevit opilí.“

Zasměju se, i když vím, že to myslí smrtelně vážně.