Saxon - 27. kapitola

Překlad: Mishaacka

TENIELLE

Netuším, proč má Taryn ten nejdomýšlivější výraz, jaký jsem kdy viděla, když přijdu do práce, ale začnu z toho mít špatný pocit. Ignoruju ji a jdu rovnou do své kanceláře. Přijde můj šéf a chvilku diskutujeme o případu, který dneska potřebuju projít. Potom odejde. Natáhnu se do šuplíku pro bonbón a potom se pustím do práce. Dneska má Layla narozeniny a tak musím cestou z práce vyzvednout štěně huskyho, které pro ni mám. Nemám z toho moc radost, protože za poslední dva dny se z ní stalo malé monstrum. Pojmenovala ji Kovu a na první pohled se do ní zamilovala. Jsem šťastná, že ona je šťastná.

Zaklepání na dveře si vyslouží zamračený pohled.

„Vstupte,“ zavolám.

Vejde Taryn. „Jen mě tak napadlo, že tohle bys chtěla vidět.“

Její zářící oči mi napovídají, že ať je to cokoliv, tak se mi to nebude líbit. Na stůl položí časopis a nalistuje nějakou stránku. Titulek přitáhne můj pohled a pak uvidím Saxona, který objímá nějakou zasranou mrchu.

Jasně, vzpomínám si na tu holku.

Znovu se podívám na fotku. Stojí před autobusem a ruce má obtočené kolem jeho krku. Nevidím jeho tvář – nebo její, protože je zakrývá vlasy, které jsou jak nějaký závěs.

Co to kurva je.

Nevěřila bych tomu, kdyby na mě ten obrázek nevyskočil.

Taryn se mi vysměje. „Ty máš takovou smůlu.“

Obrátím k ní hlavu. „Vypadni kurva z mojí kanceláře, jestli si chceš udržet svojí práci.“

Zachvěje se. „Takovou moc nemáš.“

Ušklíbnu se na ni a snažím se udržet na uzdě svojí zuřivost, bolest a trápení. „Pokud dovolím, aby ostatní věděli, že šukáš Freda, tak ano, mám tu moc.“

Zbledne a tiše odejde.

Wau. Jenom jsem hádala, že spala s mým spolupracovníkem.

Když zacvaknou dveře, tak si zakryju tvář rukama. Potom, protože chci sama sebe mučit, začnu číst celý článek. Od začátku do konce. Vím, že většina z toho jsou kecy, ale ta zasraná fotka…

Co jestli byl jednou v noci Saxon osamělý a využil ochotnou kundičku? Kvůli téhle myšlence se mi stáhne hrdlo. A pak se okamžitě naštvu.

A nejhorší na tom je, že jsem se to musela dozvědět od té namyšlené krávy Taryn. Prohrabu kabelku, abych našla telefon, a zkontroluju si zmeškané hovory a zprávy.

Dvanáct od Saxona.

Dva od Rydera.

Tři od Lexi.

Jeden od Jeta.

Pět od Kidda.

Opřu se a moje mysl začne pracovat jak o závod. Nevím, co si mám teď myslet. Nechci mu zase omlátit o obličej jeho minulost, ale… podvedl tak jasně, jakože je nebe nade mnou modré.

Možná měl slabou chvilku? Možná s ní nespal a jediné, co bylo, je polibek, který jsem viděla na fotce?

Možná.

Možná.

Možná.

Potřebuju si s ním promluvit, ale jsem naštvaná.

Ne – zkurveně to bolí a mám ničivou náladu. Cítím se hrozně, a kdo ví, co ze mě může vypadnout. Rozhodnu se pro zprávu.

Já: Promluvíme si později.

Aha.

Telefon okamžitě pípne příchozí zprávou.

Saxon: Prosím, nech mě to vysvětlit.

Proslulá věta.

Telefon hodím zpátky do tašky a předstírám, že se nic nestalo. Předstírám, že jsem neviděla tu zasranou fotku a že nemám zlomené srdce, že nehrozí zničení všech slibů.

Co když to udělal?

Co když to neudělal?

Zatnu zuby a vezmu si další bonbón.

*****

Jak vypnu telefon, tak se cítím o něco líp. Ponořím se do práce a pak jedu rovnou do Knox´s Tavern.

Jednoznačně si zasloužím drink.

Nějakou dobu jsem tady nebyla a usměju se, když uvidím volné místo přímo před Reidem Knoxem.

„Kde jsi kurva byla?“ zeptá se a nad mojí přítomností nadzvedne obočí.

Vyšpulím rty. „Potřebuješ zapracovat na svém přístupu k zákazníkům.“

Nad tím se ušklíbne. „Co si dáš?“

Rozhoduju se, rozhoduju se.

„Pivo, prosím,“ odpovím po chvilce. Když Reid odejde, aby mi přinesl moje pivo, tak se rozhlídnu po baru, který je prakticky prázdný. „Kde jsou všichni?“

„Ještě je brzo,“ odpoví Reid. „Je teprve šest.“

No jo.

„Kde je Anna? Vážně jsem si ji oblíbila,“ řeknu mu s úšklebkem.

Reid se zasměje. „Myslím, že Anna nepotřebuje další problémy se sexy právničkou.“

Zamrkám na něj. „Myslíš si, že jsem sexy?“

Reid se usměje. „Prosím, už znovu nemrkej, vypadáš, jako bys měla záchvat nebo tak něco.“

Protočím oči a napiju se studeného piva. Perfektní.

„Tohle jsem potřebovala,“ povzdechnu a sklopím pohled na své nehty s francouzskou manikúrou. „Pekelný den je slabé slovo.“

„Co se stalo? Přiznal se ti klient, že je vinen a ty ho musíš obhajovat?“

Zakroutím hlavou. „Ne. Moje Nemesis mi ukázala časopis s fotkou Saxona a jiné ženské, která tvrdí, že je jeho milenka.“

Reid se na chvilku zamyslel. „Předpokládám, že dokud bude v zábavním průmyslu, tak se to občas stane. Mluvila jsi se Saxonem, aby sis poslechla jeho verzi?“

Znovu se napiju. „Ne. Než s ním budu mluvit, tak se snažím uklidnit. Pamatuješ si, co se stalo posledně, když jsem se neovládla?“

Reid se zamračí. „Samozřejmě, že pamatuju. Musel jsem koupit čtyři nové židle.“

Zasměju se. „Hej! Zaplatila jsem ti je.“

Reid obejde bar a sedne si na židli vedle mě, prstem si přejede jizvu na obočí.

Myslím si, že ta jizva je sexy a dodává mu zajímavý výraz. Znám dobře Summer, jeho ženu.

„Víš o tom, že tady byl Saxon předtím, než odjel?“

Obrátím se k Reidovi. „Kvůli čemu?“

„Chtěl se ujistit, že na tebe dohlédneme,“ odpoví a zní zamyšleně. „A že k tobě nepustíme žádného chlapa.“

Zní to jako on.

„Je tebou zasraně posedlý, Tee, viděl jsem to v jeho pohledu. A ty jsi šílená – takže si myslím, že by ses toho chlapa měla držet.“

Plácnu ho po ruce. „Jsi blbec.“

Reid se zasměje. Summer je šťastná žena.

„Myslím, že já jsem ten šťastný,“ odpoví Reid.

„Sakra, řekla jsem to nahlas,“ zamumlám a vykulím oči.

„Řekla.“

Podívám se na Reida. „Víš, co by mi spravilo náladu?“

„Neošukám tě kvůli odplatě.“

„Ty kreténe!“

Zasměje se. Než potkal Summer, tak se nikdy nesmál.

„Co bys chtěla, Tee?“ nakonec se zeptá.

„No,“ začnu a mačkám si prsty. „Vždycky jsem chtěla zápasit se slavným bojovníkem MMA Reidem Knoxem.“

Chvilku mě pozorně sleduje. „Zítra ráno, v šest hodin. Víš, kde je moje posilovna?“

Přikývnu. „Jo, vím. Kdo by nevěděl?“

Zakroutí hlavou. „Dotáhni svůj zadek domů a zavolej svému příteli. Dostaň ho z jeho mizérie.“

Zamračím se na své pivo. „Jsi na jeho straně, protože má péro.“

„Ne, to vůbec ne. Jenom si myslím, že bys ho měla vyslechnout.“

„Dobře,“ zamumlám.

„Fajn.“

Vstanu a hodím na stůl peníze. „Jo a Reide?“

Taky vstane a koukne na mě. „Jo?“

„Díky, že jsi mi pomohl, abych se cítila líp.“

Pokrčí široké ramena a rozhlédne se po prázdném baru. „Stejně jsem neměl nic jiného na práci.“

Usměju se a přesunu svůj zadek domů.