Saxon - 20. kapitola

Překlad: Mishaacka

TENIELLE

O samotě strávíme dva dny – kempováním v lese. Neexistuje nic jiného s výjimkou nás dvou.

Nic.

A je to perfektní.

První noc, když jsme se připravili na spaní, mě Saxon ihned povalí na spacák a začne mě svlékat. Vzdychnu, jak mi stáhne kalhoty dolů.

„Co je?“ zeptá se hlubokým hlasem.

„Vážně mě rozčiluje, když tohle děláš.“

„A co dělám?“ zeptá se a zadívá se na mě.

„Když mi stáhneš kalhotky rovnou s kalhotami,“ řeknu. „Správně by to mělo být tričko, pak kalhoty, podprsenka a nakonec kalhotky. V tomhle pořadí.“

Přesune pohled dolů na místo, kde leží moje svlečené kalhoty s kalhotkami.

„Proč?“ zeptá se.

„Já nevím, proč. Myslím si, že bys mě měl obdivovat ve spodním prádle,“ řeknu. Opravdu nevím proč, ale jsem absolutně upřímná.

„Miláčku, občas toužím být rovnou v tobě. Vážně o těchto věcech nepřemýšlím,“ řekne a pobaveně zkroutí rty.

„Jo, někdy je fajn, když nás rychle svlečeš, ale někdy je fajn si to trochu vychutnat.“

Skloní se nade mnou a krátce mě políbí. „Vychutnám si tě celou dlouhou noc.“ Natáhne mi zpátky kalhoty a pak začne s mým tričkem. Pomalu, tak zatraceně pomalu, mě svádí, dokud ho nezačnu prosit, aby si pospíšil.

To mě naučí držet mojí hubatou pusu příště zavřenou.

*****

„Dobré ráno,“ zašeptá a zvedne hlavu.

„Dobrý,“ odpovím a zasměju se tomu, jak mu z vlasů čouhají větvičky. „Těžká noc?“

Ušklíbne se a hravě mě plácne po břiše. „Někdo se mě včera držel.“

Rozhlídnu se kolem. „Kdo? Protože já jsem spala jako mimino.“

Zasměje se. „Vstávej, uděláme si něco k snídani.“

Vstanu a otevřu zip od stanu, vyjdu ven a rozhlédnu se kolem. „Nic, než čerstvý vzduch.“

Potřebuju čůrat, vezmu si toaletní papír a zajdu za velký strom. Stáhnu si dolů kalhotky, chystám se vykonat svojí potřebu, když za mnou přijde Saxon.

Vykřiknu. „Co tady k čertu děláš?“ zakřičím a snažím se natáhnout kalhoty. Saxon se směje, až se za břicho popadá. „Měl jsem strach, neviděl jsem, kam jsi šla.“

Postavím se, toaletní papír držím v ruce. „Tohle je hranice, kterou nepřekročíš, kámo.“

Ještě víc se rozesměje.

Zamračím se. Mávnu na něj toaletním papírem a ukážu zpátky ke stanu. „Mluvím vážně a opravdu nutně potřebuju čůrat!“

„Dobře, dobře,“ řekne a zvedne ruce nahoru. Cestou ke stanu se od něj rozléhá smích.

Dokončím svou potřebu, umyju se a pak začnu s přípravou snídaně na přenosném vařiči, který jsme vzali s sebou.

Zaplaveme si v řece, hravě na sebe stříkáme a líbáme se ve vodě.

Všechno dobré jednou skončí a tak se za chvilku vracíme zpátky do Perthu.

„Užil sis to?“ zeptá se mě Tee s hlavou nakloněnou na bok. „Moc se mi líbilo koupání v řece.“

Taky se mi to líbilo.

„Opravdu se musíš ptát?“ řeknu s lehkým úsměvem. „Ve vodě jsi vypadala zasraně nádherně.“

Jako mořská panna. Nebo siréna.

Nebo jako nejkrásnější žena na světě.

Zasměje se. „Ukázala jsem ti skvělou zábavu, ne?“

„Vždycky,“ odpovím a nad její poznámkou se usměju. Když je kolem, tak je to opravdu radost – pořád se směje nebo žertuje. Dokonce, i když se naštve, tak je to zasraně roztomilé. Je chytrá, vtipná a vždycky má po ruce nějakou chytrou poznámku. Nikdy nevíte, co z její pusy vypadne příště.

„Byl jsi někdy v sex klubu?“

Třeba jako tohle.

„Ne, nebyl. Proč se ptáš?“ zavrtím se na sedadle, pták mi ztvrdne sotva tyhle slova opustí její rty.

Tahle žena… „Nepůjdeš nikam, kde by tě cizí chlapi viděli nahou nebo částečně nahou,“ řeknu jí tiše. „Tohle můžu vidět jenom já.“

Obrátí ke mně hlavu, několikrát zamrká a pak se rozesměje.

„Co je na tom kurva vtipného?“

„Nic,“ odpoví. „Ty. Ty jsi takový velký mazel.“

Nevybavuju si, že by mě někdo za celý můj život nazval velkým mazlíkem a obejdu se bez toho.

„Velký mazel? To jako vážně?“

Ušklíbne se. „Miluju, když se chováš majetnicky, i když víš, že nejsi první býk, na kterém jsem se projela.“

Vyštěknu na ni. „Nechci slyšet o žádném chlapovi, se kterým jsi byla.“ Mohl bych skončit ve vězení, protože ho zabiju.

Nezbrzdilo by to náš vztah?

„Proč? Měl bys jim poděkovat, protože díky nim jsem teď v posteli tak dobrá.“

Vážně právě tohle řekla?

Rukama sevřu volant. „Měla bys přestat, protože jinak zastavím auto a ukážu ti, komu patříš. Nezáleží na tom, kdo tě měl předtím. Všechno na čem teď záleží, je, že od teď tě už nikdo jiný mít nebude, jenom já. Štve mě, že jsem nebyl tvůj první, ale rozhodně musíš vědět, že budu tvůj poslední.“

Podívá se na mě a nadzvedne obočí. „Uklidni se, neandrtálče.“

Po její poznámce se moje nálada změní, vzduch mezi námi se pročistí.

Nadechnu se a usměju se na ní. „Kvůli tobě šílím.“

Tiše se zachichotá. „Ty už jsi byl blázen. Myslím si, že to jenom stupňuju.“

Proti tomu nic nenamítám.

„S tebou je všechno intenzivní,“ tiše přiznám. Každá emoce, každý pocit.

Kurva, jsem pod pantoflem a je mi to jedno, prostě ji potřebuju.

*****

„Nechci odjet,“ zašeptám do jejích vlasů. Posledních pár týdnů uteklo jako voda a teď nastal čas, abych odjel na turné. Tee za mnou dorazí za měsíc.

Bude to nejdelší měsíc mého života.

Posadí se, sklouzne z ní přikrývka a vystaví její nahé tělo.

„Je to jen pár týdnů.“

Zasténám. „Jo, myslím.“

Posledních několik týdnů bylo nejlepších v mém životě. Tee se mi naplno odevzdala, nedržela se zpátky. Všechny její zdi se zbořily. Získal jsem si její důvěru a náš vztah je teď lepší, než jak jsem si ho představoval.

V hlavě se mi promítá jen jedna věc.

Opravdu díky rozluce budou naše city nabývat na intenzitě? Nebo je více reálné rčení ´Sejde z očí, sejde z mysli´? Jsem si jistý, že nechci nikoho jiného, než ji a žádná jiná žena pro mě neznamená pokušení.

Nic by nebylo horšího, než ji ztratit.

Nic.

Nemůžu se jí nabažit. Jsem závislý.

Nestává se ze mě slečinka nebo tak něco, je to prostě pravda.

Pro mě je jediná.

Nevím, jak dlouho nám to bude takhle fungovat a já se děsím toho, že to zjistím. Pokud se něco pokazí….

Povzdychnu si a zabořím hlavu do jejího polštáře.

„Budeš se pořád litovat nebo se ještě pomiluješ se mnou, než odjedeš?“ zeptá se ironicky. Rukama mi přejede po nahých zádech, kde pak zaboří prsty.

„To je tak dobré.“

„Jsi hrozně napjatý,“ zamumlá a masíruje mi ramena. „Vyrážíš na turné se svou kapelou, nechystáš se do vězení.“

Ušklíbnu se. „Já vím a jsem nadšený, že vyrážíme – nechápej mě špatně. Jenom mi budeš k čertu hrozně chybět.“

„Rychle to uteče, neboj se,“ řekne a uklidňuje mě.

Zvednu hlavu a zadívám se na ni. „Nedopustím, aby se mezi nás něco postavilo. Nebo někdo.“

Nadzvedne tmavé obočí. „Saxone, budeme v pořádku. Drž svého ptáka v kalhotách a užívej si turné.“

Po tom všem mi pořád nevěří?

„Věřím ti,“ řekne a já přemýšlím, jestli jsem to neřekl nahlas. „Je pro mě přirozené, jako pro ženu, myslet si, že budeš v pokušení. Nebudu tam a ty budeš obklopen nádhernými ženami.“

„Nechci žádnou jinou,“ odpovím tvrdě. Tohle musí pochopit. „Zničila jsi mě pro ostatní ženy.“

Vykulí oči.

„Nedělej si starosti. A raději by ses neměla na žádného chlapa ani podívat, zatímco budu pryč. A prosím tě, zkus se držet dál od toho zatraceného baru.“

Viděl jsem chlapy, kteří tam pracují. Dobře vypadající bastardi.

„Nikdy bych tě nepodvedla,“ odpoví a vystrčí bradu.

„Já to vím. Jsem jen žárlivý kretén,“ řeknu jí a obdařím ji úsměvem.

Chvilku na mě kouká, pak se rozesměje. „To jsi, že?“

„Každý chlap, který by měl ženskou jako ty, by cítil to samé.“

Ztiší se. „Fajn, opravdu tě teď potřebuju v sobě.“

Obrátím se a vysadím ji na mě. „Osedlej si mě, zlato,“ zašeptám jí do ucha.

Odtáhne ze mě přikrývku a udělá to.

Kurva, jak moc mi bude chybět.