CC - 10. kapitola

Překlad: Lusesita

Jack

Skoro svých slov zalituju, jakkoliv jsou pravdivá, protože pomalu a neochotně sleze z mého klína. Jsem rozpolcený. Na jednu stranu jsem úplně v pohodě s tím, že využívá své tělo, aby získala moji pozornost, na Jillian prostě něco je. Není jako kterákoliv žena, se kterou jsem kdy byl a to znám hodně žen. Nemluvě o intenzivní přitažlivosti, kterou mezi sebou máme.

Když se přesune na druhou stranu vířivky, navzájem se sledujeme oba rozhodnutí stát si za svým. Snažíme se odhalit své slabiny.

Jillian si přejede jazykem přes rty a jediné na co můžu myslet, jak by bylo skvělé, kdyby byla její pusa obalená okolo mého ptáka. Zasténám. „Zrzečko. Kam až jsi schopná zajít? Nemysli si, že to skončí  jinak, než že tě dostanu do postele.“

Zasměje se. „Hádej co? Já už jsem tady.“

Přejdu k ní, už nemůžu vydržet tu vzdálenost mezi námi. Dám ruce po obou stranách jejího těla a uvězním ji. „Proč jsi sem přišla? Abys se mnou byla sama?“

Nakloní hlavu. „Myslela jsem, že být s tebou sama by mohlo být dobré pro upřímný a otevřený rozhovor. A to bez toho, aby ses ke mně choval jako šéf.“ Pokrčí rameny. „A co se týče zranitelnosti, už jsi se mnou jednou byl. Tak co můžu ztratit?“

Tentokrát si sám olíznu rty a zadívám se do jejích očí. Na to mám odpověď, ale nevím, jestli bych se jí s ní měl svěřit. Po tom všem, připouštím, že bych mohl ztratit srdce. Do prdele. Koho tady oblbuju, mohl bych ztratit nejen srdce a to vše kvůli ní. Zatřesu hlavou. „Hádám, že nic.“

„Takže, jaké jsou tvé podmínky?“ Pozvedne bradu, aby mi dokázala, že je silná, odvážná a připravená zvládnou cokoliv.

„Mé podmínky?“ Rozevřu ruce do stran. „Rozhlédni se. Co bych ještě mohl chtít? Co mi nabízíš?“ Čekám, co přinese na stůl. Samozřejmě, že ji chci znovu, ale taky chci, aby mě chtěla taky. Preferoval bych, abychom si to užili oba.

Jillian se na obličeji objeví zlověstný úsměv. „Společné Vánoce.“

To vážně? Znovu se napiji vína a položím ho. „Možná je chci strávit sám.“

Zvedne ruce a na hlavě si uváže roztomilý drdol, čímž odhalí ramena a pro mě stále ještě těžší myslet. „Možná, nebo možná sis myslel, že nemáš lepší možnost. Ohlédne se zpět do domu skrz francouzské dveře. „Vypadá to, že ještě nemáš tu správnou sváteční náladu. Co když ti pomůžu, abys strávil ty nejlepší Vánoce vůbec? Uvidíme, jestli dokážu rozehřát tvé zmrzlé srdce.“

No je jasné, že dokáže rozehřát víc než jen mé srdce. Zkoumám její výraz. „To je všechno?“

Pozvedne obočí. „Co víc bys chtěl?“

Začnu rudnout. Co to sakra? Vážně se červenám? V žádném případě. Musím změnit teplotu vody. „Společné Vánoce? To je tvůj plán, Zrzečko?“

Provlékne hlavu pod mojí rukou a zamíří ke schůdkům. „Hádám, že bych se měla seznámit s tvojí chatou, abych věděla, co všechno musím udělat. Jdeš?“ Vystoupí z vířivky, voda jí stéká po jemné pokožce.

„Tvůj nahý zadek budu následovat kamkoliv.“ Zamumlám. „Ale hádám, že to už víš.“

Nic na to neřekne, ale její smích mi říká všechno, co potřebuju vědět.