TWT - 13. kapitola

Překlad: Mishaacka
Kor.: Jitka

XANDER

„Jak se má?“ zeptá se mě Persephone, která se opírá o parapet. Sedím v Summeřině obýváku, dívám se na televizi a přemýšlím o Trillian.

„Je v pořádku,“ řeknu. „Myslím, že už jí konečně došlo, že špatné věci se někdy stávají, prostě jen tak, bez důvodu a to přesně potřebuje pro to, aby se mohla posunout dál.“

„Byla to naše neteř,“ zašeptá. Persephone je sestra Ryana a Reida. Když jsme se potkali, tak jsme se párkrát viděli a dali to spolu dohromady. Potom jsem, ale zjistil, že pracuje ve strip klubu a že mi to zatajila. Párkrát jsme si zašukali, ale teď ví, že to nepovažuju za nic trvalého nebo závazného. Nefungovalo by to. Mám ji rád, ale nemiluju ji.

„Já vím,“ odpovím a povzdychnu si. „Zabíjí mě to, když vidím, jak je smutná a sleduju ji, jak se obviňuje za něco, co nemohla ovlivnit.“

Persephone projde obývákem a sedne si vedle mě. „Bude v pořádku. Reid se o ni postará.“

Přikývnu. „Vím to.“

Položí mi ruce na tvář a obrátí hlavu k sobě. Když se přiblíží k polibku, tak se odtáhnu. „Sephie, nemůžu.“

Narovná se a zamračí se. „Proč?“

„Protože jsem někoho potkal a nechci to takhle kvůli ní posrat,“ řeknu, chci být k ní upřímný, ale nechci jí ublížit.

„Někoho jsi poznal?“ zeptá se šokovaně. „Koho?“

„Není to zas tak šokující,“ zamumlám nad jejím výrazem. „Když jsem jel navštívit kamaráda, poznal jsem tam jednu holku. Vzpomínáš si, jak jsem ti říkal, že odjedu za kamarádem do Channonu?“

Přikývne. „Takže jsi tam strávil pár dní a už máš jistotu, že je to ta pravá?“

Zamračím se nad tím, že zní tak udiveně. „Myslím, že stojí za to, abych to zjistil.“

„To mě kurva pojeb,“ zamumlá si pod nosem a opře se o černou pohovku.

Ušklíbnu se. „Myslím, že jsme se právě dohodli, že tohle se už nestane, Sephie.“

Povzdychne si. „Fajn, vypadá to, že si musím najít nového kamaráda s výhodami.“

„Myslím, že jo.“

Oba ztichneme a jsme ztraceni ve svých myšlenkách, než to Sephie přeruší a vstane. „Bude těžké tě nahradit, Xandere. Nikdo není takový, jako ty.“

Vybuchnu smíchy. „Dobré vědět.“

Odchází, ale před dveřmi se ještě otočí. „Xandere?“

„Jo?“

„Ta holka má štěstí.“

Usměju se, ale mýlí se. To já jsem ten, kdo má štěstí.

*****

Následující večer hypnotizuju Trilianino číslo v telefonu, ale nezmáčknu zelené tlačítko. Vím, že si zaslouží vysvětlení. Párkrát jsem jí zavolal, ale většinou měla málo času kvůli práci a škole. Několik nocí jsem zůstal u Summer, než jsem se vrátil k sobě. Jsem zpátky, ale mám pocit, že se nic vlastně nezměnilo. Stále mi chybí táta, navíc Summer ještě není úplně v pořádku a jediné na co myslím, je to, že se chci vrátit zpět k Trillian. Takže to vypadá, že vůbec nic není v pořádku. Spoustu času jsem věnoval svému obchodu s motorkami a navštěvoval Summer. Chci se vrátit do Channonu, ale jak dlouho tam zůstanu, než se budu muset vrátit zpátky? Několikrát jsem volal Zachovi, ten mě ujistil, že je Trill v pohodě, a že na ni dává pozor, jako vždycky.

Vlastně mě ani tolik nepotřebuje, že?

Myslel jsem si, že mi bude volat každý den, jako moje bývalky, ale nevolala. Je hodně nezávislá a to se mi líbí, ale taky mi zkurveně chybí.

Stisknu tlačítko, dám si telefon k uchu, ale ten jednou zazvoní a pak to jde rovnou do hlasové schránky. Je sedm večer a netuším, kde může být. Rozhodnu se zavolat Zachovi.

Odpoví na třetí zazvonění. „Xandere, právě jsme o tobě mluvili.“

„Kdo?“

„Já s Trillian. Jak se máš, brácho?“

„Fajn, ona je s tebou,“ zamumlám a přeju si, abych tam byl s ní já. „Nezvedla mi telefon.“

„Jo, momentálně je trochu zaneprázdněná,“ odpoví a zní pobaveně.

V pozadí slyším hlasitou hudbu a smích. „Kde jsi?“

„V klubovně Draků Větru.“

Zatnu prsty na telefonu. „Vzal jsi Trillian do zkurvené klubovny?“

„Co?“ odpoví nenuceně. „Chtěla jít. Myslím, že se cítila osaměle.“

Volnou ruku zmáčknu v pěst. „Co teď dělá?“

„Právě hraje s holkama chlastací hru.“

Zakleju. „Není zvyklá normálně moc pít.“

„Já vím,“ odpoví. „Rozhodla se, že to jednou musí zkusit. Neboj se. Dávám na ni pozor a odháním od ní všechny chlapy, kteří to na ni zkouší. Řeknu ti, že je to práce na plný úvazek.“

Vidím rudě. „Zachu, zabiju tě!“

„Hádám, že se brzo uvidíme, co?“

A zavěsil.

Ten sráč.

Na co myslel, když ji tam bral? Slyšel jsem ty příběhy.  To místo je jak zkurvený bordel. Hodím telefon na pohovku, projedu si rukou vlasy a zatahám za ně. Pak vstanu, zamířím do ložnice a popadnu tašku.

Zach má pravdu.

Brzo se uvidíme.

*****

Rozhodnu se, že se na to vyspím a do Channonu jedu až ráno. Je šest večer, když tam dorazím. Zaparkuju motorku u Trillian na zahradě a jdu zaklepat. Neotevře. Auto je zaparkované na příjezdové cestě, takže vím, že je doma.

Možná se sprchuje. Místo toho jdu k Zachovým dveřím a zaklepu. Za pár vteřin mi otevře a na sobě má jen šortky. Ušklíbne se, když mě vidí a já mám sto chutí mu jednu vrazit.

„Kde je?“ dožaduju se.

Drze se usměje. „Taky tě zdravím, brácho.“

Proderu se dovnitř a rozhlédnu se kolem.

„Prosím, pojď dál,“ řekne za mnou Zach.

Z obývacího pokoje se ozývají hlasy, tak zamířím tam, ale jak ji uvidím, tak se zarazím. Sedí na pohovce v bílých šatech a vypadá uvolněně. Na druhé straně sedí chlap, kterého jsem nikdy dřív neviděl. Motorkář. Má na sobě vestu Draků Větru a zírá na Trillian.

„Kdo to kurva je?“ vylítnu a propaluju toho zasraného cizince vražedným pohledem.

Kurva, já se z té holky zblázním.

„Jsem Rex, a kdo jsi kurva, ty?“ řekne ten sráč.

Trillian vstane. „Xandere? Co tady děláš?“

Co tady dělám?

Podívám se na toho chlapa Rexe a necítím nic jiného, než čirou zuřivost. „Přijel jsem sem, abych tě viděl, ale ty jsi zřejmě natolik zaneprázdněna, že jsem sem nemusel vážit cestu.“

Oči se jí překvapeně rozšíří. „Nedělám nic špatného.“

Zach přijde a uklidní situaci. „Rex je můj kamarád. Ano, chce ji ošukat, ale neudělal to a ani neudělá. Trill ho vnímá jen jako kamaráda, kterého včera potkala. Teď, když jsme si to vyříkali, vyrazíme ven nebo co?“

Nikdo nepromluví.

 Zach zasténá. „Tak pojď, Rexi. Necháme je tu samotné ty dvě hrdličky, aby konečně vyřešily ty jejich sračky.“

„Kdybys mě potřebovala, Trill, tak jsem tady,“ řekne Rex.

Jeho komentář mě rozzuří. Kdyby tady neseděla Trillian a nebyla sexy jak ďas, dal bych tomu hajzlovi lekci o tom, aby se držel dál od toho, co je moje.

Rex se Zachem opustí pokoj a musím se přemáhat, abych po něm nevyjel.

Chce ji.

Ale on ji zkurveně mít nebude.

Trillian sedí na pohovce, dívá se na mě a trpělivě čeká, až promluvím. Než začnu, sednu si naproti ní.

„Nezavolala jsi. Včera jsem ti volal, ale nebrala jsi to a já jsem pak zjistil, že jsi v klubovně,“ řeknu a sklopím pohled na své ruce.

Vykulí oči. „Nechtěla jsem ti volat a obtěžovat tě, Xandere. Vím, že jsi měl na starosti věci doma. Taky jsi mi každý den nevolal a já jsem to od tebe ani nečekala. Řekl jsi, že se vrátíš a já jsem na tebe čekala.“

„Jo, vidím, jak jsi na mě čekala,“ posmívám se. „Proč jsi mi včera nezavolala zpátky?“

Sakra, zním jako slečinka.

Zamračí se. „Když jsem se včera vrátila z klubovny, tak jsem byla vyčerpaná a odpadla jsem.“

„Trillian,“ vyštěknu.

„Co?“

„Pojď sem,“ přikážu. „Hned.“

Zírá na mě, ale vstane a jde ke mně.

„Sedni si mi na klín,“ řeknu jí a nespouštím z ní pohled.

Chvilku váhá, ale pak to udělá, obtočí mi nohy kolem pasu, mezi mým ptákem a její kundičkou jsou překážkou jen kalhoty. Jednu ruku jí položím na tvář a druhou jí zamotám do jejích tmavých vlasů. Vypadá jako zkurvená Sněhurka s dokonalými červenými rty a hedvábnou pletí.

„Chyběla jsi mi,“ zašeptám do jejích rtů.

„Taky jsi mi chyběl,“ odpoví, zavrtí se mi na klíně a donutí mě zasténat. „Ale pořád se na tebe zlobím.“

„Já vím, miláčku,“ řeknu tiše. „Nechej mě to napravit. Ukážu ti, jak moc tě teď potřebuju.“

„Taky tě potřebuju,“ zašeptá.

„Dokaž to.“

Políbí mě a já ji začnu líbat zpátky a ukazuju jí, jak moc mi chyběla. Líbám ji se zoufalou potřebou jako by to mělo být naposledy. Rukou jí přejedu po stehně, posunuju šaty a užívám si pocit její hladké, hedvábné kůže.

„Odcházíme, jestli tě to zajímá!“ Slyším, jak zavolá Zach. „Nevypadáš, že by tě to zajímalo.“

Slyším, jak se zavřou dveře a do jejích rtů se usmívám. Neochotně se od ní odtáhnu, chytnu lem šatů. Trill zvedne nahoru ruce, abych jí je mohl přetáhnout přes hlavu. Na sobě má jenom bílou podprsenku a krajkové kalhotky.

„Pro koho sis to oblíkla?“ vyhrknu a pták mi bolestivě ztvrdne.

„Sklapni,“ zamumlá. „Přestaň už mluvit a ošukej mě,  Xandere. Potřebuju tě.“

No, to jsem nečekal.

Po téhle odpovědi ztrácím kontrolu, přitáhnu si ji zpátky k polibku, odepnu podprsenku a odhodím ji na podlahu. Držím ji v náručí, klesnu s ní na podlahu, nemůžu čekat už ani minutu. Odtáhnu se, sundám jí kalhotky a z toho pohledu se mi sbíhají sliny.

Kurva, najednou jsem velmi hladový.