THOAH - EPILOG

Překlad: Lucianna

Julie seděla na lavičce v altánu, v brzkém březnovém slunci a zuřivě plnila stránky svého krásného diáře, svými poznámkami, protože opravdu nechtěla zpackat nejdůležitější událost své, čtyř-měsíční kariéry – zvlášť po tom, co právě řekla Olivii, že nastálo přijímá pozici ředitelky zvláštních událostí v Nova Mare.

Tedy, pokud přežije svatbu Oceanových, když to bude její první významnější akce, bez vždy vyrovnané mentorky, držící ji za ruku, protože jako matka nevěsty, Rana bude držet za ruku svou dceru.

A už byla matka a dcera a otec v rozporu, pokud jde o znění pozvánek na svatbu, které měly být odeslány už minulý týden. Dcera chtěla Jane; otec trvá na Carolině; a matka navrhuje Carolina/Jane.

A v tomto bodě, byla Julie v pokušení, vzít si nevěstu stranou a navrhnout, aby se vzali tajně.

„Co takhle opuštění recepce v horkovzdušném balónu?“ zeptala se Olivie, sedící na lavičce vedle Julie. „Nemyslím si, že by to tu bylo už někdy předtím.“

Díky Bohu, Peg promluvila, když Julie byla zaměstnána zíráním, než aby řekla cokoliv.

„Alec nebude nikdy pro,“ řekla Peg, která seděla vedle Olivie. „Ne, když Jane, bude skoro devět měsíců těhotná, tou dobou. Řekla bych, že zůstaneme u koně a necháme je odjet do západu slunce.“

„Ale to už tu bylo tolikrát, že to začíná být klišé,“ řekla, Jane, která seděla na Juliině druhé straně. „Ironie je, že Alec a já, jsme původní turisté divočinou.“ Pohlédla na Juliin diář, pak poklepala na vršek jedné stránky. „Nezapomeň, že Trace Huntsman z Midnight Bay, souhlasil, že poskytne humry. Och, a rozhodla jsem se, že Gabriella Killkennyová, zahraje sólo, místo toho, abychom měli zpěváka. Je opravdu talentovaná houslistka.“

Cítíc se hloupě, že zapomněla, že Trace je lovec humrů, Julie přeškrtla poznámku, aby šéfkuchař z Aeolus´s objednal humry a začala zuřivě psát znova. „No, to je opravdu pohled,“ vypískla najednou Rana, stojící uprostřed altánu a usmívala se na ně. „Čtyři krásné ženy, zářící příslibem nového života,“ pokračovala, když vytáhla foťák z kapsy. „Myslím, že tohle chce fotku. Běžte blíž k sobě,“ řekla a mávla rukou. „Peg, usměj se.“

„Právě jsme zjistili, že budeme mít dvojčata,“ zavrčela Peg. „A nenašli ani jeden penis, na ultrazvuku. Budu mít dvě zatracené holky.“

Julie zírala na diář, aby zakryla úsměv. Peg měla jen silné řeči, ale Julie věděla, že její kamarádka byla už přes měsíc nadšená. Peg jen prostě nechtěla, aby Duncan věděl, že je, protože ten chlap se naparoval už teď, s nafouknutou hrudí, jako velký, silný, hrdý hřebec.

„Pojďte, dámy,“ řekla Rana s povzdechem, když zvedla foťák. „Úsměv.“

„Mám všechny cesty zajištěné,“ zabručela Olivie. „Neví někdo, jestli existuje něco, jako minerály plodnosti, které by mohly být ve vodě? Protože nemám tušení, jak jsem otěhotněla.“

Peg si odfrkla. „Musím ti připomínat, že sdílíš postel se zatraceným čarodějem? Myslíš si, že nějaké hloupé, malé IUD, zastaví jeho kluky, aby se dostali ke tvým holkám?“

„Dámy,“ vyprskla Rana. „No tak, chovejte se slušně. Tohle mračení ničí to krásné záření.“ Zvedla znovu foťák a zmáčkla spoušť bez varování, pak se připravila na další fotku. „Počítám do třech – úsměv!“

Udělala několik dalších fotek, dokonce je donutila uhladit si své svetry a dát ruce na jejich břicha – ačkoliv Olivie byla jen ve druhém měsíci a Julii se sotva začalo bříško ukazovat. Peg, každopádně, už teď vypadala, jako by spolkla malý basketbalový míč a Carolina byla… no, měla velmi elegantní, královsky vypadající bříško, sedící na vršku těch opravdu dlouhých nohou.

Rana došla na opačnou stranu altánu, postavila foťák na zábradlí, zmáčkla samospoušť a pak pospíchala, aby se vmáčkla mezi Julii a Olivii, hodila své paže za ně, aby zahrnula všechny čtyři ženy. „Řekněte sýr, dámy.“

Všechny udělaly různé stupně úsměvů a držely je, dokud neuslyšely cvaknout spoušť, pak Rana spustila ruce do klína a povzdechla si. „Myslela jsem, že by byl dobrý nápad, pozvat Nicholasovu matku, Maude, aby se stala naší porodní bábou. Co myslíš, Olivie?“ zeptala se, dívajíc se na svou snachu. „Měla bys místo pro královského zahradníka, kdyby se White-Cloudovi, přestěhovali do Spellbound Falls?“

„Och, ráda bych měla Mathewa tady, aby pracoval na svém speciálním kouzlu v Nova Mare. Zahrady vašeho paláce, jsou překrásné.“

Což Julie věděla osobně, když Nicholas splnil svůj slib, že ji vezme na Atlantidu. A jo, nevadilo by jí, mít jeho rodiče poblíž, když ji absolutně zbožňovali za to, že miluje jejich velkého, silného a děsivého syna.

„Och, to by bylo úžasné,“ vypískla Jane. „Zkoušela jsem vymyslet, jak nadhodit to téma před Maude, aby přijela na prodlouženou návštěvu, okolo termínu mého porodu.“

„To ráda slyším,“ řekla Rana a opřela se, s pyšným úsměvem. „Protože jsem ji už požádala, jestli by neměla zájem zařídit tady ve městě malou kliniku a ona už souhlasila.“ Omluvně se na Olivii usmála. „A Mathew už studuje původní Mainské rostliny a plánuje vysokohorskou, dětskou zahradu.“ Její úsměv se znovu změnil na pyšný. „Vlastně, White-Cloudovi, by měli přijet každým dnem.“

„Takže, dámy,“ pokračovala, stoupla si a otočila se tváří k nim. „Co byste řekly, kdybychom si uspořádaly jednu společnou, dětskou párty? Jarní rovnodennost, by mohla být dobrým dnem na oslavu malých zázraků, které stvořila naše ženská magie, nemyslíte? Jsem si jistá, že počasí by mohlo vyjít a můžeme udělat oheň na pláži jednoho krásného domu, který jsem právě koupila.“

Setkala se, se zmateným tichem.

„Koupila jsi dům?“ zašeptala Carolina, dívajíc se na matku podezřívavě. „U Bottomless? Ale já myslela, že táta odmítá žít mimo horu.“

Rana se podívala dolů a smetla zrnko smetí, ze své královsky fialové, batistové halenky. „Och, promiň; já jsem se nezmínila, že jsem opustila Tita?“

A to, usoudila Julie, bylo jedno z velkých nebezpečí, milování velkého a silného, umíněného muže – ne že by vyměnila toho svého, za všechny líbatelné žáby světa.

KONEC…

Tak jsme opět na konci. Tenhle příběh mě strašně bavil a užila jsem si ho i při překladu. Moc děkuji všem za spoustu komentářů. Mám z nich vždy velkou radost. Nicméně nyní další příběh hned nebude. A tentokrát jako že opravdu ne hned. Momentálně jsem zavalená objednávkami cukroví, takže na překlad není vůbec žádný čas. Takže se k překládání dalšího dílu dostanu až po vánocích. Bude to příběh Rany a Tita a taky se pobavíte. Už se na ně těším, ale nyní se vážně musím věnovat práci, která mě živí :-D

Tak přeji všem krásné Vánoce a hodně lásky a štěstí v příštím roce!!! A budu se těšit snad koncem ledna u dalšího překladu.

Luciana