CIH - 21. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: Ann

21/ Georgie

Donutila jsem se odejít od Derekova domu a padla do starého křesla, kde jsem po dlouhou dobu zůstala. Nebyla jsem si jistá, kolik hodin uplynulo, ale bylo mi to jedno.

V hlavě se mi pořád opakovaly hrozné myšlenky, nemohla jsem se jich zbavit. Přemýšlela jsem nad tím, co jsem mohla změnit a jak to všechno mohlo být jinak. Byl pryč z mého života navždycky a já neměla ani jeho číslo. Co bych dala za to, aby mě teď objal.

Poskočila jsem, když se ozvalo zaklepání.

Posadila jsem se a promnula si červené oči. Jako první mě napadlo, že je to Derek. Představila jsem si, jak mu skočím do náruče, jakmile otevřu dveře, a budu ho líbat jako šílená. Zasmáli bychom se, promluvili si. Pak se zase líbali a nakonec se spolu milovali. Všechno by se vrátilo do normálu a moje srdce by bylo zase v pořádku.

Ale nikdy to nebylo tak jednoduché. Nedávalo smysl, že by se teď objevil u mých dveří. Vstala jsem a šla otevřít.

„Ahoj… bože, vypadáš hrozně. Co se ti stalo s obličejem?“

„Fiono,“ vydechla jsem. Veškerá naděje mě opustila.

„Jo, koho jiného jsi čekala? Zapomněla jsi, že jsme měly jít na oběd? A kromě tvého obličeje, co se sakra stalo s těmi schody? Málem jsem si zlomila nohu.“

„Není to Mount Everest, Fiono,“ zamumlala jsem a představila si, jak asi vyšla na verandu.

„Někdo se špatně vyspal… ani mě nepozdravíš?“

„Promiň. Měla jsem šílených několik dní.“

„Ještě ti neodpouštím. Pojď, pověz mi o tom,“ řekla Fiona a hnala mě dovnitř.

Udělala nám čaj, zatímco já jsem mluvila o sto šest o tom, co se za poslední dva dny stalo. Derekova ex, dům na prodej, jejich zmizení. Moje blbá hádka, a že jsem se na něj naštvala proto, že mi chtěl opravit schody. Proč jsem byla tak hloupá? Měla jsem spolknout hrdost a požádat ho o pomoc, ale ne, to bych nebyla já. Jsem tak blbá.

„Je to v prdeli. A všechno je to moje vina.“

„Ale není. Jen nechápe, proč jsi tak reagovala.“

„Právě! A to je moje vina, neřekla jsem mu to.“

„To se dá lehce napravit. Tak lehce o něj nepřijdeš,“ řekla Fiona sebevědomě a s nadzvednutým obočím.

A bylo to tu zas, pomyslela jsem si s malou nadějí. Fiona mi dá nějakou povzbudivou radu.

„Chceš jet za ním, že jo? To by bylo skvělé, jako z filmu.“

„To asi jo, ale nevím, kam jel. Kalifornie je obrovská, víš.“

„Nedělej chytrou, budu přemýšlet. Musí existovat způsob...“ řekla a zamyslela se.

Chvíli jsem nad jejími slovy přemýšlela. Znělo to směšně, skoro jako všechno, co Fiona kdy řekla. Jako by bylo tak lehké, aby se mi splnil můj sen. Jen se natáhnout a dotknout se hvězd. Ale tohle byla skutečnost a já stála nohama pevně na zemi.

„Máš nějaký tip? Určitě něco zmínil… Možná, kde bydlí jeho ex?“

„Nevím, a i kdyby se o něčem zmínil, nevzpomínám si,“ odpověděla jsem. „Ani nevím, kde začít.“

„Kde je vůl, tam je cesta, zlato. Trochu pracuj tou svou hlavou, zatím mám nápad. Ve firmě mám detektiva, kterému bych mohla zavolat.“

„Počkej, Kadee se zmínila, kde pracuje její nevlastní táta. Zubař hvězd… Říkala tomu Reed něco.“

„No, to by mohlo stačit. Je čas googlovat! A já mám určitě několik volných mil, které budeš moct využít, až budeš vědět kam.“

***

Opravdu to udělám? Pojedu přes celou zemi kvůli chlapovi, abych mu řekla… vlastně co? Vyznala lásku? Řekla mu, že ho potřebuju a aby se vrátil? Opustil svou dceru a byl radši se mnou? Zasténala jsem nad tou sebestřednou myšlenkou. Ale aspoň mu budu muset říct, co k němu cítím, ne? Možná najdeme způsob, jak se vrátit i s Kadee.

Netušila jsem, co mám čekat. Jen jsem se nechtěla vzbudit další den bez toho, abych věděla, co dělat. Zabalila jsem si a utíkala z domu, abych stihla letadlo. Hodila jsem kufr na zadní sedadlo a chtěla nastoupit, když jsem za sebou zaslechla přijíždějící auto. Myslela jsem, že to bude pošťák, protože to by odpovídalo času, ale když jsem se otočila a viděla Derekovo auto, srdce se mi zastavilo. Opřela jsem ruku o auto, abych nespadla. Nevěřila jsem svým očím.

Jen jsem se zmohla dívat jeho směrem. Co to sakra?

Derek vystoupil a zamířil ke mně. Vypadal unaveně, vlasy měl rozcuchané, vypadal, jako by celou noc nespal. Ale jeho úsměv se rozšiřoval, když se přibližoval. Najednou mě zaplavily emoce za posledních pár dní. A nemohla jsem je v sobě už udržet.

„Kde jsi sakra byl? Myslela jsem-“ zakřičela jsem a držela slzy. „Co se děje?“

Můj výbuch ho vyděsil a zastavil se, vypadal zmateně.

„Měl jsi vůbec ponětí, co jsem akorát chtěla udělat?”  Pokračovala jsem, prakticky se třásla úlevou z toho, že tu byl.

„Ehm, ne?“ Odpověděl s úsměvem a pokrčením ramen. To mě ještě víc rozčílilo. Jak se mohl tak usmívat za to, co mi způsobil? Byla jsem zoufalá, hlavu jsem měla plnou hrozných myšlenek… a to jen proto, že jsem mu propadla.

„Samozřejmě, že ne… Myslíš vůbec někdy...“

„Na co?“ zeptal se zmateně.

„Na mě!“ Zakřičela jsem. Chytila jsem obličej do dlaní, byla jsem tak naštvaná.

„Ani na minutu jsem na tebe nepřestal myslet,“ odpověděl křikem zpátky.

„Máš teda zajímavý způsob, jak mi to dokázat. Zmizel jsi a nechal jsi mě, abych si myslela-“

Přerušil mou větu tím, že zkrátil vzdálenost mezi námi a vzal mě do náruče, políbil mě tak, jako nikdy. Umlčel mě a způsob, jakým mě líbal, umlčel všechny střípky pochybností a bolesti.

Zvedl mě ze země, líbali jsme se, dotýkali se těly. Chyběli jsme jeden druhému a chtěli tomu druhému ukázat, jak moc.

„Myslela jsem, že jsi nadobro odjel.“ Zašeptala jsem zadýchaně. „Myslela jsem, že jsem o tebe přišla.“

„To ani náhdoou. Letěl jsem s Kadee domů a dnes ráno hned zpátky. Nemohl jsem se dočkat, až tě zase uvidím.“

„Je pryč?“ odpověděla jsem.

Přikývl.

„Bude mi chybět.“

„Mně taky...“

„Pojď ke mně,“ řekla jsem a natáhla se. Chtěla jsem ho utěšit a zmírnit jeho bolest.

Se smutkem v očích mi vzal Derek obličej do dlaní a zase mě políbil. Jeho rty se vpíjely do mých. Pak se mi dlouze zadíval do očí. Ten nával emocí a úlevy spolu s náhlou intenzitou sálaly z jeho očí jako oheň.

Znovu jsem se k němu naklonila pro polibek, když mě vzal do náruče. Objala jsem ho kolem krku, když mě nesl přes zahradu k zadním dveřím. Prohlížela jsem si ho a hladila ho po tváři, po několika denním strništi. Pak jsem mu rukou zajela do vlasů.

Derek mě postavil u dveří, kde jsem rychle otevřela a pustila nás dovnitř. Jeho ruce mě ani na chvíli neopustily a když jsme došly do kuchyně, už mě zase držel. Přitiskl mě ke zdi, přejížděl přese mě rukama a hledal moje rty. Přenesl mě na kuchyňskou linku, začal mi rozepínat knoflíky a já odsunovala věci kolem nás. Několik věcí spadlo na zem, ale mně to bylo jedno. Posadil mě na linku a já ho objala kolem pasu, podívala se mu zhluboka do očí.

„Omlouvám se, že jsem ti neřekl, co se děje. Všechno se stalo tak najednou a já to musel řešit. Nechtěl jsem, aby sis myslela, že jsem odjel, aniž bych se rozloučil.“

„Jsi si jistý?“ Zeptala jsem se. Nevěděla jsem, co si z jeho spokojeného úsměvu vzít.

„Víc, než kdy předtím.“ odpověděl a pohladil mě po vlasech.

Rozevřel mi košili a hladil mě po těle dolů, toužila jsem po víc. Já mu sundala tričko, abych se ho mohla dotknout taky. Jeho teplé rty se dotkly mého krku a škádlily mě.

Zatáhla jsem mu za pásek, zatímco si sundal boty. Vysvlékl si kalhoty a sundal boty mně. Nemohl už déle čekat ani on, ani já.

Derek mě přitáhl k sobě a začal mi rozepínat kalhoty. Usmála jsem se, když jsem v jeho očích viděla očekávání. Rychle je rozepnul a pomohl mi se z nich dostat, pak mě zase posadil na studenou linku. Pak mi pomalu, bolestně pomalu vyjel rukama po nohách ke stehnům.

Zasténala jsem, objala ho nohama a přitáhla si ho k sobě. Potřebovala jsem cítit teplo jeho těla. Líbali jsme se pomalu a hluboce. Rozepnul mi podprsenku a hrál si s mými prsy. Svírala jsem ho čím dál silněji, dýchala jeho vůni, dotyky jeho prstů mi nestačily. Nechtěla jsem, aby to skončilo. Pořád jsem hladila jeho vytvarované svaly, on mě líbal na krku a sjížděl pomalu dolů. Věnoval mým prsům víc pozornosti, než jsem čekala. Laskal je a ony na oplátku ztvrdly.

Když mě zaplavila touha, natáhla jsem se dolů do jeho trenek, hladila ho a otírala se o něj, dokud nezačal sténat i on. Usmála jsem se a hladila ho silněji.

Když mě lehce kousl do bradavky, vytáhla jsem jeho penis z trenek a začala ho uspokojovat rukou. Hráli jsme si takhle několik dlouhých minut, těžce dýchali a nechtěli, aby to skončilo.

Dokud Derek neztuhnul. Chtěla jsem ho teď a tady.

Narovnal se, zavřel oči. Sledovala jsem ho dál, když jsem přidala i druhou ruku, přejížděla palcem přes špičku. Byl úplně tvrdý.

Chtěla jsem ho v sobě. Byla jsem úplně mokrá a už jsem to nemohla vydržet. Skoro jako bychom sdíleli tu stejnou myšlenku, se odtáhl a sundal mi kalhotky. Pomohla jsem mu, zavrtěla zadečkem, abych se jich zbavila, a pomohla mu z trenek. Natlačil mě na linku a dráždil mě penisem.

Tlačil mě špičkou penisu do mé kundičky, pulzoval, hrál si se mnou a s každým nervovým zakončením. Kousala jsem se do rtu, abych nekřičela nahlas.

To očekávání už se nedalo vydržet. Položila jsem mu ruce na ramena a doufala, že do mě vstoupí, ale nic neudělal, jen se usmíval tím svým ďábelským úsměvem.

„Dereku,“ prosila jsem. „Už nemůžu.“ Zaryla jsem mu paty do jeho pevného zadku a snažila se k němu přiblížit, aby si mě vzal.

„Chceš to?“ zeptal se a přitiskl se silněji.

„Ano… panebože. Víš, že ano.“

Odtáhl se a nahradil penis palcem, hrál si s mým klitorisem. Zaklonila jsem se, zavřela oči, nemohla se soustředit. Všechno bylo rozmazané. Cítila jsem, jak mi rychle buší srdce. Natáhla jsem se, abych se pevně chytila linky… ale uvědomila jsem si, že se nemusím držet. Už ne. Byl tady a byl můj.

Tohle jsme mohli dělat celý den.

Vydala jsem ze sebe slastné zasténání. Jeho palec se mnou ale neskončil, dráždil mě a já sténala jeho jméno. Pak, když jsem si myslela, že už mě nebude dál trápit, mi Derek připomněl, že teprve začal.

Přirazil tvrdě, každý jeho centimetr mi přinesl víc slasti. Nemohla jsem už ovládat svoje pocity. Objala jsem ho kolem krku, když přirážel a houpala se, chtěla jsem ho cítit hluboko v sobě.

Vypískla jsem zděšeně, když mě nadzvedl a opřel o zeď. O zeď, kterou jsem chtěla zbourat. Možná teď zabiju dvě mouchy jednou ranou, pomyslela jsem si šibalsky.

Derek našel svůj rytmus a já ho svírala nohama kolem pasu. Uvnitř mě narůstalo vzrušení.

Šukal mě tvrději a rychleji, skoro jsme zeď opravdu zbourali. Z čela mu kapal pot a na rukou mu vyskočily svaly. Tentokrát mě vzal a položil na stůl. Vypadalo to, že můj stůl byl v té perfektní výšce, kdy byl jeho penis ideálně vysoko, aby do mě mohl pumpovat.

Natáhla jsem se, abych se ho chytila a zbrzdila tak pád na stůl, ale praštila jsem se hlavou do židle, která vykukovala zpod stolu. Usmál se a přitáhl si mě k sobě a zvedl mě.

„Možná bychom mohli najít nějaké příjemnější místo?“

„Je mi to jedno, hlavně mě šukej,“ odpověděla jsem.

Chytila jsem ho kolem krku a nechala se odnést z kuchyně. Bez námahy mě vynesl do ložnice. Nebyla ustlaná, ale bylo mi to jedno. Padli jsme na ni vedle sebe, ale netrvalo to dlouho a hned byl nade mnou.

Stoupl si za mě a zase do mě vstoupil. Zasténala jsem, jak se mi líbil ten nový úhel, když začal přirážet.

Přejížděl mi rukama po těle od stehen k břichu až na prsa.

Napětí ve mně rostlo a nebyla jsem daleko od toho, abych vybuchla. S dalším zasténáním jsem se otočila na záda. Dívala jsem se na něj, roztáhla nohy a pozvala ho domů. Políbil mě a vstoupil do mě.

S novou energií do mě začal bušit, držel mě za ramena a cítila jsem, jak je blízko.

Chytila jsem ho za krk a přitáhla k sobě, blíž, chtěla jsem se mu dívat do očí a sténat mu do obličeje.

Jeho oči našly moje a v ten moment jsem se kolem něj stáhla, už jsem to nemohla dál vydržet. Celým tělem mi projela vlna orgasmu. Otevřela jsem ústa a hlasitě vyjádřila, jak jsem se cítila. Také sténal, stále do mě přirážel, tentokrát ale pomaleji. Naše ústa se zase našla.