CC - 18. kapitola

Překlad: Luciana

Čtyři dlouhé, únavné dny, kdy zdvojnásobila své úsilí, vypadat zaujatá jejími třemi zbývajícími nápadníky, ponoukala Aarona a sira Gartha, pózováním s blednoucím otiskem ruky, když přísahali, že ji pomstí, pokud se jim ten neznaboh dostane do rukou, a skoro převrátila vozík, ve snaze donutit Nialla MacKeage, aby ji zatraceně políbil; to vše si začínalo vybírat svou daň. Svatá Athéno, byl čas začít panikařit.

Jane, vrazila do své chaty, zatímco setřásala svou bundu a pak se otočila k Nicholasovi v momentě, kdy zavřel dveře. „Díky za pomoc,“ vyštěkla tak vztekle, že si i dupla nohou. „Jak u Háda, mám vědět, kterého si vybrat, když je vždycky vyděsíš, když věci začnou být zajímavé?“

Očividně ani trochu zaujatý jejím projevem vznětlivosti, Nicholas taky setřásl bundu – odhalil tak moderní pistoli, kterou si nejspíš nosí i do postele – a vytáhl stejně moderní zapalovač z kapsy, když kráčel ke krbu. „Nechtě jsem ti držet vlasy nad křovím, zatímco bys zvracela, až by tě Devonshire políbil,“ řekl s nesnesitelným klidem, když si dřepnul a dal pár borovicových šišek na rošt a zapálil je. Začal přidávat třísky. „Uděláme dohodu,“ pokračoval, a otočil se na chodidlech, aby se na ni usmál. „Výměnou za tvou laskavost, zůstanu v povzdálí, až tě Niall vezme zítra odpoledne rybařit k horské tůni.“

Jane, složila paže na prsou. „Slíbila jsem Olivii, že ohlídám andílka zítra odpoledne, zatímco si vyřídí nějaké pochůzky.“

„Super,“ řekl s úsměvem, otočil se zpátky a přidal pár polínek na rozhořelé třísky. Postavil se tváří k ní a oči se mu třpytily pobavením. „Ella pravděpodobně bude stejně lepší ochránce než já, a ty uvidíš, jak se Niall chová k dětem. Takže, máme dohodu?“

„To záleží na tom, co je to za laskavost,“ řekla víc sladce, než se cítila.

Posadil se ke krbu a naklonil se dopředu, aby si opřel lokty o kolena. „Chtěl bych, abys pro mě navrhla chatu, jako je tahle,“ řekl a mávl rukou. „Naprosto soběstačnou, jako Nova Mare, a za použití energie slunce a větru a jakéhokoliv dalšího tepelného systému, který je ze země.“

Jane, spustila překvapeně ruce. „Ty se budeš stěhovat z paláce? Ale je to tvůj…“ sevřela si krk, jak zalapala po dechu. „Myslíš, že tě táta vykopne, až se vdám, jako bys byl… včerejší odpad?“

Postavil se a přešel k ní, aby ji vzal za ramena. „Ne, Lino, on mě nevykopne. Já se vykopnu sám.“ Přitáhl si ji do náruče. „Jsem naprosto rozhodnutý, že chci žít v tomhle století,“ řekl jí do vlasů. „A koupím si loď a rybářský prut a chladící box na pivo, a budu pít a rybařit a spát na slunci celé léto a hibernovat jako medvěd celou zimu, ve své chatě. A možná,“ řekl chraplavě, „si najdu nějakou dámu medvědici, která bude hibernovat se mnou.“

Jane, se odtáhla. „Och můj Bože,“ zašeptala a cítila, jak jí brní kůže, když se její pohled najednou rozmazal hrozícími slzami. „Och, Nicholasi, všechny ty roky, jsi mě upřednostňoval…  Věnoval jsi celý svůj život…“ Praštila ho do ramene a začala se kroutit, když ji nepustil. „Zatraceně, Nikki! Proč jsi neřekl, že chceš svůj vlastní život?“

„Ty jsi byla můj život,“ řekl a bouřlivě ji objal. „Bylo to moje rozhodnutí, ne tvoje nebo Titovo, nebo někoho jiného. Ale ty i já jsme věděli, že to není navždycky.“ Hruď se mu otřásla smíchem. „Sakra, Lino, ani bych si nevysnil lepších třicet let.“ Zaklonil jí hlavu a věnoval jí jeden ze svých nesnesitelných úsměvů. „Nebo zábavnější ukončení.“ Políbil ji na čelo, než se otočil a šel zpátky ke krbu, kde zíral dolů do ohně. „Nelituji ani minuty svého života, takže ani nemysli na to, že ze mě uděláš nějakého dlouho-trpícího… šaška,“ řekl přes rameno, s dalším úsměvem. „Starej se jen o to, abys udělala za pět dní to nejlepší rozhodnutí pro sebe.“  Znovu se k ní otočil. „A navrhni pro mě útulnou chatu, jako je tahle, jen větší. Běž,“ řekl a mávnul ke stolu, „vezmi si nějaký papír.“ Zamířil k hlavní místnosti a zastavil se ve dveřích koupelny. „Musíš si to napsat, jelikož mám nějaké požadavky, které budou možná výzvou i pro tvou ostrou mysl.“

Jane, stála, zírajíc do prázdné chodby, když vešel do koupelny. Nikki zůstane v tomhle století? A bude rybařit a pít a odpočívat?

A hibernovat s dámou?

Svatá Athéno, on čekal, až se ona zamiluje, aby se i on mohl zamilovat.

Ale Nicholas byl vždycky… no, Nicholas. Byl taky chlap. Věděla, že měl milenky; pche, dokonce mu nějaké z nich představila. Ale když o tom teď tak přemýšlela, nikdy si je nepřipustil emocionálně blízko a vždycky to skončil, když začaly být… příliš přítulné.

„Princezno,“ řekl tónem, který způsobil, že naprosto ztuhla, „můžeš sem prosím přijít?“

Vběhla do chodby a zastavila se v otevřených dveřích koupelny, aby ho viděla stát před umyvadlem a dívat se na zrcadlo, které vypadalo, že má na sobě něco napsáno rtěnkou a něco přilepené k…

Jane, zalapala po dechu a vběhla dovnitř a strhla balíček ze zrcadla a snažila se ho nacpat do kapsy. Ale Nicholas chytil její ruku a zvedl ji mezi nimi, ačkoliv se znovu podíval na zrcadlo. „Tohle ať je raději neotevřené, lass, v den plesu,“ četl tiše. Podíval se na ni. „Můžeš mi říct, co to má znamenat, lass?“ zeptal se a jeho pohled byl smrtící, stejně jako jeho tón.

Jane, si přejela předek trička volnou rukou – když nepustil tu, držící kondom. „Opravdu si nemyslím, že můj milostný život, je tvou starostí,“ řekla, když bojovala s červenáním, „o nic víc, než tvůj milostný život je mou starostí.“

„Do plesu, je všechno, co se týká tebe, mou starostí.“

Sáhl a vytáhl jí kondom z ruky – po malém souboji – a nacpal si ho do kapsy. „Jak se zatraceně ten bastard sem pořád dostává?“ zavrčel, konečně ji pustil a pak ji postrčil před sebou z koupelny.

Jane, vběhla do obýváku, a snažila se, aby neviděl, jak se vyděšeně rozhlíží po dalších důkazech toho, že tu Alec byl. „Možná potkal zaměstnanecký autobus na parkovišti dole, dnes ráno a požádal někoho z uklízečů, aby nechal tuhle zprávu,“ řekla, když ji Nicholas následoval. Střelila po něm namyšlený úsměv a rozhodla se přenést jeho vztek od Aleca na sebe. „Schovala jsem zprávu do toalety, kterou letěli doručit Alecovi tuhle, a doporučila mu, aby zůstal mimo Nova Mare.“ Trhla sebou, když si uvědomila svou chybu. „Kromě toho, že jsem si trochu odporovala, když jsem ho taky požádala, aby mi vrátil ten kondom, který… um, vzal z mé šperkovnice,“ dokončila šeptem, když chabě ukázala na Nicholasovu kapsu.

„A proč jsi nosila kondom ve své šperkovnici?“ zeptal se opravdu tiše, když zírala na místo na vzdáleném rohu stropu.

„Já jsem… já myslela, že bych možná…“ Odfrkla si a pohlédla na něj. „Ok, podívej se; myslela jsem si, že když bych nebyla panna, tak by mě táta nemohl vdát za nějakého po-moci-hladového šaška. Nosila jsem tu zatracenou věc celé dva roky,“ zavrčela – jen aby se najednou objala a roztřeseně se nadechla. „Kromě toho, že jsem to nemohla udělat,“ zašeptala, „protože jsem byla moc vybíravá.“

„Lino,“ řekl napjatě. „Víš, že místo, aby to vyřešilo tvůj problém, jen by ho to zkomplikovalo.“

Podívala se na něj a smutně se usmála. „Já vím. Myslím, že to si myslel i Alec.“

Nicholasovi překvapeně spadla čelist. „Zkusila jsi svést MacKeage? A on vážně dokázal od tebe udržet ruce pryč?“

Jane, si odfrkla a plácla sebou zády na postel, aby zírala na strop. „On ne přesně… Na čem to u Háda, ležím?“ zamumlala, vyskočila a odhodila deku, jen aby zírala na kameny velikosti pěsti, rozmístěné po celém prostěradle.

„Ten zkurvysyn!“ zařval Nicholas, a popadl jeden z kamenů. Jeho čelist znova poklesla a vzal další. „Ty zatracené věci jsou ještě horké.“ Pohlédl k zavřenému oknu, pak se sklonil a podíval se pod postel, pak došel na toaletu a otevřel dveře. Pomalu se otočil, tiše zíral na kameny ve svých rukou a vypadalo to jako věčnost, pak je zvedl k ní. „Ten bastard tady byl ani ne před půl hodinou.“

Jelikož viděla Nicholasův vztek vypěnit jen dvakrát v životě a opravdu nechtěla vidět explozi číslo tři, Jane, vyrazila z místnosti. Ale chytil ji, právě když dorazila ke vchodovým dveřím, pak jednoduše popadl obě jejich bundy a táhl ji ven.

Částečně proto, že by si ráda myslela, že je chytrá a částečně proto, že byla zvědavá, kam ji bere, zůstala, Jane, stejně tichá, když ji táhl po cestě směrem k veřejnému trávníku resortu. Najednou hodil obě jejich bundy na ni, aniž by zpomalil krok, nebo ji pustil a vytáhl malou vysílačku z opasku.

„Všichni,“ vyštěkl, když zmáčkl mikrofon, „hlaste se, od Rowana, od severu k východu.“

„Vidím Danteho, odtud co stojím, pane, a ani myš nemohla mezi námi proklouznout,“ řekl hlas, který, Jane, rozpoznala jako Rowanův, z mluvítka.

„Dante zde,“ řekl další hlas, „a vidím Cyrila.“

Vysílačka se odmlčela, a pak, „a mohu vidět Ephraima, ani ne tři délky odtud,“ řekl další hlas, který předpokládala, byl Cyrilův, což naznačovalo, že muži byli rozmístěni asi osmnáct set stop od sebe.

A tak to šlo dál, až vysílačka najednou ztichla.

Nicholas se zastavil. „Kdo je další?“

Kdokoliv to byl, Jane, ho bylo líto. Ne proto, že by měla obavu, že by mu Alec ublížil, ale proto, co Nicholas udělá chybějícímu muži, až ho najde.

„Averille,“ řekl Nicholas tiše poslednímu muži, který se ohlásil, „kdo je další po tobě?“

„Micah, pane, a já se dívám přímo na něj. Sedí opřený o strom, ani ne tři délky odtud.“

„Nemyslíš si, že by ses měl jít podívat, proč se okamžitě nepostavil, když jsem se ohlásil na vysílačce?“ řekl Nicholas opravdu tiše. „Kdo je po Micahovi?“

Znovu ticho.

„Rowane a Dante, sejdeme se na pozici, kde je Micah. Ostatní se rozprostřete tak, abyste zaplnili prázdná místa, která opustí,“ řekl, když začal, Jane, znovu táhnout a zatočil na cestu, která, jak předpokládala, vedla na místo, kde byl Micah.

Trochu s obavou, že si Nicholas ani neuvědomuje, že je stále s ním, Jane, zůstala tichá ze strachu, že by ji poslal zpátky do chaty. Protože na mou duši, chtěla vidět, co se děje, protože si nedovedla představit, že by někdo mohl proklouznout kolem Nicholasových strážců – zvlášť ne Alec. Alec mohl být dobrý v boji a sloužil v armádě, podle Sama Waterse, ale sebepodceňující lyžařský flákač, nemohl přechytračit nejelitnější bojovou jednotku na planetě, ze všech století.

Právě došli k muži, který stále seděl, opřený o velký strom, když Rowan a Dante, přiběhli k nim. Jane, se snažila sebou necuknout, když Nicholas – stále držící její paži – použil nohu, aby strčil do Micahova ramene, ale nemohla zakrýt zalapání po dechu, když muž jednoduše spadl na bok, očividně ztuhlý. Rowan a Dante hned chytli jeho paže a zvedli ho na nohy, a Rowan dal tomu chlapovi pár energických facek.

Micah zvedl prudce hlavu, zaklel, pak zasténal a pak si konečně všimnul Nicholase, stojícího před ním. Voják vykulil oči a ztuhnul v pozoru. „Pane!“

Stále držíc Jane, podíval se mu Nicholas přímo do tváře. „Můžeš mi říct, jak mohl být někdo schopný tady proklouznout a přepadnout tě?“ zeptal se velmi, velmi tiše.

Micah zavrtěl hlavou. „On mě nepřepadnul, pane. Viděl jsem ho jít směrem ke mně, celou cestu od kancelářského pavilonu. Předpokládal jsem, že je to host, který se šel projít po večeři.“ Zamračil se. „Ačkoliv mi to přišlo zvláštní, když dost ošklivě kulhal.“

„Je zraněný?“ řekla, Jane, se zalapáním po dechu.

Nicholas si odfrknul a trochu s ní zatřásl, aniž by spustil oči ze strážného. „Není zraněný. MacKeage jen nechal vojína Micaha uvěřit, že je neškodný. Pak co?“

Micah sklopil pohled k velitelově hrudi. „Ten chlap se polekal, když mě viděl a přišel ke mně, když jsem se postavil a zeptal se, jestli jsem zraněný. Když jsem ho ujistil, že jsem v pohodě a řekl mu, že si jen užívám noční vzduch, jak jste nám řekl, že máme říkat hostům, představil se mi jako Darth Vader a potřásl mi rukou, a…“

Jane, se vážně odtáhla, když cítila, jak Nicholasovy prsty sevřely její paži, očekávajíc explozi každou chvíli. Ale on prostě jen zavřel oči a sklonil bradu k hrudi. „A co?“ zeptal se tiše.

„A to je poslední věc, co si pamatuji, pane.“

Jane, viděla, jak se Nicholas zhluboka nadechl a podíval se po celé délce stromů, když zvedl vysílačku a zmáčknul mikrofon. „Kdo je na pozici jižně od Micaha?“

Znovu ticho a pak, „tady Paul, pane. Jsem druhý od Micaha. Mezi námi je na pozici Avery.“

„Můžeš prosím dojít k Averymu, Paule,“ sotva zašeptal Nicholas, „a kopnout toho bastarda, aby se probudil?“ Podíval se zpátky na tři muže, stojící před ním – Rowan a Dante stále drželi Micaha nahoře – a znovu zmáčknul mikrofon. „Viděl někdo další, velmi kulhajícího muže, venku dnes večer?“ řekl protáhle.

„Já viděl mužského hosta,“ řekl někdo ve vysílačce, „kulhal přes trávu, ale pak jsem ho ztratil z dohledu, když šel po jedné stezce pro vozítka.“

„Všimnul jsem si kulhajícího muže u spodního hotelu, ve směru stodoly a zaměstnaneckých apartmánů,“ řekl někdo další. „Ani ne před půl hodinou.“

Nicholas pomalu sundal prsty z Janiny paže, pak se otočil a vzal od ní bundy. Tiše strčil, Jane, to té její, hodil na sebe svou, pak ji vzal za ruku a vyrazil zpátky po cestě.

„Pane,“ řekl Rowan, „nějaké rozkazy?“

Nicholas šel dál, jako by ho neslyšel.

Jane, se rozhodla taky zůstat ticho. Všichni to byli chytří muži; budou vědět, jaké rozkazy si sami dát.

Ačkoliv přemýšlela o protestu, když Nicholas zatočil na cestu vedoucí k chatě rodičů, rozhodla se nechat to být, protože si stále nebyla jistá jeho náladou. Svatá Athéno, co to Alec dělá – kromě toho, že způsobuje, že je Nicholas opravdu, velmi naštvaný? Nebo možná mrzutý, že ten bastard stále přichází sem?

Jane, předstírala, že se ledabyle rozhlíží po lese, aby zakryla svůj úsměv. Ten mizera; Alec přinesl zpátky její kondom – ve stejnou chvíli napsal anonymní výhrůžku její rtěnkou – a ohřál její postel kameny, přesně jako ona vyhřála jeho spacák. Taky zjistila, že vymazal všechny porno filmy a knihy z jejího iPadu. A zapletl nějaké její uříznuté vlasy z první noci, do Kittyho srsti, což znamenalo, že je nevyhodil, jak si myslela.

Přemýšlela, jestli udělal cop i sobě.

Ale co ve jménu Háda, znamenalo, že nadále proklouzával do Nova Mare a… dělal ty věci, ale ani nezkusil s ní promluvit? Očividně se mohl dostat do její chaty kdykoliv chtěl, tak proč tam neproklouznul, když tam byla i ona?

Chtěla se ho dotknout. Cítit jeho paže znovu kolem sebe. Ochutnat ho.

A milovat se s ním, zatraceně.

Vážně řekla Alecovi, že ho miluje, v tom prvním dopise, který schovala v toaletě, a napsala, že je jí jedno, že jí nemá co nabídnout. Vylila si srdce na šesti stránkách, vysvětlujíc, že všechno, co chce, je on; jeho smích, jeho škádlení, jeho vášeň pro život – a jeho vášeň k ní. Kromě toho, že se vylekala, že zněla zoufale a že na něm lpí, a tak si vzala ten dopis zpátky.

Ale Alec k ní musel něco cítit, protože proč jinak by stále chodil okolo? Počkat; jak věděl o důležitosti toho plesu? Její máma řekla, Jane, že ji Nicholas musel vzít do Alecova tábora, aby ho sama pozvala na ples – tančit s její dcerou – ale Alec věděl, že jsou tu muži, které pozval její otec, aby se ucházeli o její ruku pro manželství?

Jane, pohlédla na Nicholase, ale pořád si nedovolila prolomit ticho, když viděla, že se uklidňuje, jelikož jeho stisk na její ruce, povoloval. Ale znovu se utáhnul, když dosáhli chaty rodičů a nepovolil, když tiše zaklepal na dveře.

Její máma otevřela, ale ztuhla s polovičním úsměvem, když těkala pohledem z Jane, na Nicholase. „Co se stalo?“ zeptala se.

Nicholas se natáhl a vzal matčinu ruku a omotal Raniny prsty okolo Janina zápěstí. „Dnes v noci, bude spát tady. Může jít zpátky do své chaty zítra, potom co projdu každý centimetr v ní a postavím stráže po jejím obvodu.“ Sáhl do kapsy a vytáhl kondom, když zvedl matčinu druhou ruku a pustil do ní balíček. „A velice doporučuji, poslat někoho do renesanční Itálie, pro pás cudnosti,“ řekl, otočil se a sešel dolů po schodech. „Ale můžete dát klíč od něj Alecovi MacKeagovi, aby ho udržel v bezpečí,“ řekl přes rameno, „když ten chlap vypadá, že je buď svatý, nebo idiot.“

*****

Nicholas si rozepnul bundu, aby vypustil horko, které z něj sálalo jako z vybuchující sopky, a pomalu vykročil směrem k zaměstnaneckým apartmánům, kde zůstával. Proboha, nevěděl, jak se MacKeage stále dostával na pozemky resortu, a rozhodně se mu nelíbilo, jak snadno stále jeho muže překvapoval. Měli to být ti nejlepší z nejlepších, a on by jim svěřil svůj život – a životy Oceanových. Dokonce přibral do práce s ochranou Nova Mare i magii, a MacKeage byl stále schopný chodit sem a tam, jako by to místo vlastnil. A přišel tentokrát za denního světla a stále dokázal, že ho nechytili.

Nicholas se zastavil a zíral na temnou cestu před sebou. Věděl, že Duncan ovládá magii, protože Mac dal tomu Skotovi energii hory, naproti přes fjord. Ale měl Alec taky nějakou magii v sobě? Mac mu řekl, že ne, když se ho Nicholas zeptal. A Titus mu řekl, že nebyl žádný náznak, že by Alec ovládal magii, když navštívil Stromy Života, aby zjistil víc o muži, do kterého se jeho dcera zamilovala.

To byl jeden z důvodů, proč Titus pozval Aleca, aby se otevřeně ucházel o Carolinu. Král druidů řekl, že má podezření, že Alec také zná tajemství, jak udržet Linu v bezpečí, ale možná si není vědom toho, že to ví.

Nicholas si odfrknul a znovu vykročil. Když požádal Tita o víc magie, aby zastavila lidi od vstupu dovnitř, čaroděj ho ujistil, že Nova Mare je ochráněná před bohy i démony, a že Carolina odtud neodejde, dokud nebude mít manžela, který ji ochrání. A když Nicholas zmínil, že je tu stále jeden smrtelný únosce, což bylo nevysvětlitelné, na někoho, kdo měl dost magie na to, aby jí zbavil náramku, Titus se usmál a řekl, že se všemi těmi žaludy a včelami, které střeží Carolinu, je třetí únosce jeho poslední starostí v tuhle chvíli.

Ale MacKeage ho začínal opravdu štvát. Nicholas se dostal do svého malého apartmánu a zapnul světla, hodil bundu na židli a rozepnul popruh na svém pouzdru na zbraň, když šel do kuchyně. Některé dny – obvykle dny jako dnešek – přemýšlel, proč je pořád ve hře.

Ztuhnul, když sáhnul do lednice pro pivo a zíral na obálku, ležící na vrchu šestibalení, které on neukradl, ze skladu restaurace. „Zatraceně,“ zabručel, popadl obálku a ustoupil dozadu, aby zavřel dveře, ale pak se natáhl a vzal i to šesti balení piva. Přešel ke stolu – pouzdro se mu houpalo u boku – a hodil pivo a obálku na něj, vytáhl židli a sednul si, hlavu opřel do dlaní a tiše zaklel.

Jak se ten bastard dostal sem?

Nicholas se narovnal s dalším tichým zaklením, vyškubnul jedno pivo z balení, otevřel ho a polknul půlku plechovky, než ji postavil na stůl a zvednul obálku. Zvedl nezalepený cíp obálky, podíval se dovnitř a pak obálku otočil a nechal na stůl spadnout malý kousek papíru. Pak zvedl to, co vypadalo jako novinový inzerát, otočil to správně a četl tučný nápis, který říkal: Hledá se ředitel ochranky pro resort Nova Mare. Pozice zahrnuje dohled nad dvaceti členy ochranky pro Nova Mare a Inglenook resort, pokračoval inzerát. Zkušenost s prosazováním zákonů je výhodou, ale není podmínkou, ale řídící schopnosti nutností. Konaktujte Olivii Oceanovou, v resortu Nova Mare, ve Spellbound Falls, Maine.

Nicholas zíral na inzerát, a přemýšlel, jestli ho tohle neodnaučí, žádat o radu, a nerozhodný, jestli chce začít řvát, nebo vybuchnout smíchy. K čertu, jestli mu Olivie dá tu práci, měl by nejspíš najmout MacKeage, když viděl, jak byl ten bastard už důvěrně seznámený s územím.

Pustil inzerát a zvedl pivo, ale místo aby se napil, tak zíral na plechovku. Co měly znamenat ty kameny v posteli Liny? A ten kondom, pomyslel si s úšklebkem. Jak dokázal Alec udržet ruce pryč od krásné ženy, která ho napadla sváděním? Protože na mou duši, nemyslel si, že by ani svatý, nebo idiot, byl schopný odolat Lině v jejím plném ženském nasazení.

Nicholas si unaveně povzdechl a vypil zbytek plechovky piva, pak otevřel další a zíral znovu na inzerát, ležící na stole. Ty dva poslední roky, když musel udržet Linu v bezpečí z povzdálí, během jejího malého záchatu vzteku, ho málem zabily, což mu říkalo dvě věci: Začínal být starý na to, být ve hře, a pravděpodobně by neměl mít vlastní děti, zvlášť ne malé holčičky. Pokud by to bylo na něm, a ne na Titovi a Raně, udržel by Linu na Atlantidě, dokud by jí nebylo tisíc let. A k tomu, aby byla šťastná… no, mohla si vzít nějakého hezkého chlapce z ostrova, který by měl taky vášeň pro vědu, a mohli mít tucet dětí a postavit tolik větrných turbín po celé Atlantidě, že by vzlétla.

Jo, rozhodně by neměl mít dcery, protože si opravdu nemyslel, že by tím mohl projít znovu. A proboha, nikdo by mu ani neměl dát už znovu do náruče další křičící maličkou princeznu.

Nicholas postavil pivo a zvedl pracovní inzerát, opatrně ho složil a strčil ho do mezery, vzadu na jeho koženém pouzdru. Zatraceně, doufal, že si Alec vezme Linu, protože neznal jiné dva lidi, kteří by si více zasloužili, strávit příštích deset tisíc let, ve snaze přechytračit jeden druhého.