středa 18. července 2018

UMH - 63. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička



Harrison

Od chvíle, kdy Eva toho rána odešla, nezavolala. Zpočátku jsem chtěl, aby se ke mně připlazila a řekla mi, že udělala chybu. Že mě chce.
Dny procházely a já se ponořil do každé činnosti, kterou si lze představit, abych zůstal zaneprázdněný, a moje úzkost stoupla o několik stupňů. Její ticho bylo horší než její vztek a zklamání.
Pak jsem ji zkusil zavolat, ale po pár zazvonění jsem zavěsil. Co bych řekl? Nic se nezměnilo. Řekla to dost jasně a já bych jí nemohl lhát. Na to byla příliš chytrá.
Je to všechno o sexu. Proto mi chybí.
Stále jsem to opakoval v hlavě. Začaly další bezesné noci, intenzivnější cvičení v tělocvičně a šílený život. Tempo bylo neúprosné. Jel jsem svůj život na plný pecky.
Ale nemohl jsem zapomenout, co říkala. Všechny moje pokusy vymazat ji selhaly. Evina slova byla vypálena do mé mysli. Změnit se nebo ztratit u ní šanci.
Je to na mně.
Na mně.
Mě.
Hrudník se mi zalil hrdostí, kdykoli jsem zhodnotil to, co jsem v životě získal jen díky tvrdé práci a odhodlání. Zasloužil jsem si každou část - to byla prostě má odměna. Dosáhl jsem všeho, co jsem chtěl.
Ale ona.
Eva byla mnohem víc, než jsem si zasloužil.
S otevřenou myslí a pečujícím srdcem mi ukázala, že existují možnosti… že mohu najít lásku a štěstí. Nebyl jsem odsouzen k životu bez lásky.
Dala mi to. Pokud bych to opravdu chtěl, mohl bych to mít.
Chtěl jsem to. Všechno. A chtěl jsem ji.
Od prvního okamžiku, kdy jsem se na ní podíval, chtěl jsem ji. Jen jsem byl příliš pomalý, než jsem si to uvědomil.
Vždycky jsem žil z mých dobrých instinktů a musel jsem to udělat i teď. Tíha světa se zvedla z mých ramen. Z mé duše unikl hněv, nahrazený nadějí.
Moje vnitřní monstrum se odpařovalo.
Moje sobecké způsoby mě už neposlouchaly. Byl jsem krutý a nelítostný vůči těm, kteří si nezaslouží druhé šance - včetně mě… ale teď jsem to musel nechat jít - hněv a pomstu, pro které jsem žil tak dlouho, že jsem nenechal žádný prostor pro lásku ani odpuštění.
Nastal čas to všechno změnit. Kvůli ní jsem chtěl druhou šanci.
Mohla by se Eva stát mým novým začátkem? Mohla by mě zachránit?
Po tom všem, čím jsme prošli, chtěla by to? Musel jsem se vykoupit. Musel jsem to zkusit - i když se snažil zemřít. Dala mi nový důvod žít.
Ale pro ni nebyl ztracený. Zatracený. Zničený navždy.
A teď jsem měl šanci.
Jestli mě bude chtít.

52 komentářů:

  1. Je to zmrd!!! Dvíha mi tlak :-( :-(
    Dakujem za preklad a korekciu :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za další skvělou kapitolu!!!❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  3. Také ho nemám ráda, co v tom svém životě vlastně dokázal... Jenom mstu a krutost v sobě střádal a nevím, jestli mě přesvědčí abych změnila svůj názor na něj- Díky moc a těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  4. No aby pro něj nebylo pozdě.. Ale co to plácám, nebude. Pořád mě ale štve a to volím slušný výraz a je to podhodnocení týdne...
    Děkuji za kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za kapitolu. Jana

    OdpovědětVymazat
  6. Aj tak ho nemám rada a verte mi na jeho príbeh som sa veľmi tešila ale autorka mi ho sprotivila,..tak ďakujem za preklad a teším sa na pokračovanie

    OdpovědětVymazat
  7. No to som zvedava, co urobi... ������
    Velka vdaka za skvelu kapitolu a tesim sa na pokracovanie... ������

    OdpovědětVymazat
  8. nejlepsi scenar na vykoupení by pro me byl, pokud by spolecne s Ryderem pracoval na zachrane Jamieho..dekuji moc za kapitolu😉😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to si taky myslím. Holky moc děkuji za novou kapitolu.

      Vymazat
  9. Konečne si prehovoril do duše. Ale aj tak ho nemusím.

    OdpovědětVymazat
  10. To jsem teda na něj zvědavá. Moc děkuji 💖

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuju za další skvělou kapitolu.
    Už se těším na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  12. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)