UMH - 54. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Harrison

Nebylo cesty zpět, ale bylo to naprosto v pořádku. Znepokojení, které se tvořilo v mých střevech, se usadilo. Nebylo to proto, že jsem konečně po týdnech abstinence měl ženu. Bylo to proto, že žena, kterou jsem právě měl, byla Eva.

Poklesl jsem se do měkké kůže a přitáhl si jí na sebe. Tváře zardělé a jemná záře kůže v temném světle krbu prosila, abych ji pohladil.

„Sousedi…“ Zašeptala.

Usmál jsem se a pak jí políbil na vlasy. „Tvé výkřiky jsou jen pro mé uši. Nikdo jiný je neslyší. Zvuková izolace.“

Zvedla hlavu z mých prsou a podívala se na mě. „Hudba?“

„Jo, ani to neslyší.“

„Ne, myslím…vybral sis to… konkrétně… kvůli tomu?“ Líce se jí zbarvily do růžova, ale její pohled se nezměnil.

„Bejby, když jsem se k tobě otočil zády, měl jsem to největší zasraný stání. Chtěl jsem tě šukat, od té chvíle, co jsem tě uviděl stát před mými dveřmi. Jenom jsem se snažil ovládat. Moc to nefungovalo.“

Zasmála se. „Ani jeden z nás neuspěl. Přišla jsem ti jen něco říct.“

„V tuhle dobu?“ Zeptal jsem se, pobavený, že tomu sama věří. Koho jsme chtěli oklamat? Odpor byl marný. Ve skutečnosti bylo jen otázkou času, než bych já byl ten, kdo by přišel k jejím předním dveřím prosit, aby mě pustila dovnitř.

„Ano. A stále musíme mít ten rozhovor. Máš toho spoustu co vysvětlovat. Stále tě nenávidím.“

„Nenávidíš mě, ale miluješ mě… a moje ústa… a mé ruce.“

Bradu si položila na mou hruď, když se na mě dívala přes husté řasy. „Žena má také potřeby. A mohu použít tvou výbavu stejně, jako ty jsi použil mě.“

Zadíval jsem se na ni. „Myslíš, že jsem tě použil?“

„Samozřejmě že ano. Dostal jsi to, co jsi chtěl, a nikdy jsi nezavolal nebo se nevrátil.“ Neobviňovala mě, ani se neproměnila v šílenou mrchu, jenom říkala fakta. To se mi na ní líbilo.

Pohladil jsem jí po vlasech a chvíli jsme leželi, když jsem strávil to, co řekla. Viděl jsem, že tomu věřila. Kdyby jen věděla, jak daleko od pravdy to bylo. Rozhodl jsem se, že budu upřímný. Do prdele vím, že jsem to v poslední době podělal až moc, možná že je na čase, abych dělal věci jinak.

Pročistil jsem si krk. Nebyl jsem zvyklý sdílet své pocity. To bylo mimo, mojí komfortní zónu. Ale jestli chci Evu znovu vidět, musím jí uklidnit. Teď, když jsem porušil své pravidlo, chtěl jsem, aby z toho bylo víc.

„Evo, moc dobře se zatím neznáme. Ale opravdu bych rád, kdybych tě znovu viděl… jít na rande nebo tak něco. Bůh ví, že jsem nerandil od svých sedmnácti, takže moje dovednosti jsou poněkud rezavé. Ale chci to zkusit, jestli to chceš i ty?“

„To je tak divné. Za tu krátkou dobu, co se navzájem známe, jsme už měli dvakrát sex. Kdo ví, jestli budeme mít rádi jeden druhého, když lépe poznáme?“

Typická žena; už to analyzovala. „Vím o tobě všechno, co potřebuju vědět.“ Zasmál jsem se. „A už teď tě mám rád.“ Kurva, nežádal jsem ji, aby si mě vzala; Jen jsem ji chtěl znovu vidět. Pokud by to znamenalo, že bych ji vzal na večeři nebo na film, jsem s tím i v pohodě, dokud jí pak budu moct ošukat.

„Můžeš mě vzít na večeři zítra večer. Buď však připravený odpovědět na mé otázky. Chci slyšet tvou stranu příběhu. A to bude lepší, když bude dobrý.“

Zavřel jsem oči a povzdechl jsem si. Nechtěla mi to ulehčit. Ale já byl připraven říct jí všechno. Bylo na čase.

Vstala z pohovky a zvedla si oblečení. Křivky jejího těla způsobily, že jsem znovu ztvrdnul.

„Co to děláš?“ Během několika málo vteřin poté, co se zvedla od mého boku, jsem cítil chlad, který se mi zavrtával až do srdce. Chtěl jsem její teplo proti mně.

„Jdu domů, samozřejmě. Je pozdě, máme oba práci… později dnes ráno,“ řekla věcně. Obvykle to byly ženy, které mě žádaly, abych jim dovolil zůstat, a já jsem byl ten, kdo je vyhodil. Karma mi dávala lekci.

„Evo, zůstaň. Je už příliš pozdě, abys teď jela domů.“

Přetáhla si košilku přes hlavu. „Nebuď hloupý. Je to jen patnáct minut jízdy.“

Zvedl jsem se z pohovky, zoufalý, aby nechodila. Třemi kroky jsem se k ní přiblížil a přitáhl si ji do náruče. „To je lepší,“ zamumlal jsem jí do vlasů, když se její prsa přimáčkly na mě a parfém naplnil moje nozdry.

Objala mě kolem krku a stáhla si mě, aby mě políbila. Líbal jsem ji dlouho a tvrdě, dokud jsme oba nebyli bez dechu. Odtáhla se a podívala se na mě. „Dobrou noc, Harrisone.“

„Opouštíš mě?“ Byl jsem jako čtyřletý.

Její hlas byl jemný, ale pevný. „Ano. Dokud si nepromluvíme o tom, kvůli čemu jsem sem přišla - dospělý k dospělému - já...“

„Stále mě nenávidíš.“

Chápu, že si potřebuje stát za svým, ale kurva, musím najít způsob, aby zůstala. Nejen dnes večer, ale každou další noc.

„Ty mě tu zabíjíš. Víš, že jo?“ Překřížil jsem si ruce na hrudi, když vklouzla do kabátu a nacpala si kalhotky do kapsy.

„Harrisone, pokud mě opravdu chceš, dokaž to. Ukaž mi to akcemi, nejen prázdnými slovy. Až do dnešního dne ses mi vyhýbal, jako kdybych měla mor. Pak mě ošukáš a prosíš, abych zůstala. Kdo ví, jestli se nevrátíš zpět do své skořápky a já tě zas neuvidím nebo o tobě neuslyším týdny?“

„Víš, že jsem ve znamení Raka?“ Zeptal jsem se zmateně.

„Ze všeho, co jsem řekla, je to, co jsi z toho zachytil?“ Zasmála se a zavrtěla hlavou, když se přesunula na chodbu, aby odešla.

Eva Ryder věděla, co chce, a jak to dostat. Dělalo jí to ještě více žádoucí. Následoval jsem ji ke dveřím a přál si, aby změnila názor.

„Mohl bych tě donutit zůstat. Mohl bych tě přivázat ke své posteli a celou noc si s tebou dělat co chci.“ Strčil jsem ruku do kapsy od jejího kabátu a vytáhl tanga. Dám si je pod polštář.

Zvedla perfektní obočí. „Mohl bys. Ale pak bychom se už dopoledne nenáviděli.“

„Smlouváš tvrdě, Evo. Pokud někdy budeš shánět práci jako vyjednavač, dej mi vědět.“

Ona se smála. „To v dohledné době nehrozí.“

Eva otevřela dveře a odešla. Zachytil jsem ji za paži. „Jeden poslední polibek?“ Byl jsem ochoten prosit, abych s ní získal další minutu. Držel jsem jí za ramena, abych jí objal, můj pták byl polotvrdý, když jsem stál nahý u předních dveří.

Ignorovala mé gesto a naklonila se, aby mě políbila na tvář. „Dobrou noc, Harrisone.“

Pak byla pryč.

Po páteři mi proběhl mráz. Stál jsem tam v agónii a uvažoval, jestli bych měl běžet za ní, přehodit ji přes rameno a vrátit ji zpět do mé postele. Nezajímalo mě, že jsem nahý.

Jen jsem ji chtěl zpátky.